Zemřela Jaroslava Vladyková

Jaroslava Vladyková se narodila 1.12.1923 v Praze, v úřednické rodině. Maturovala na dívčím gymnáziu Elišky Krásnohorské, sice s vyznamenáním, avšak roce 1943, tedy v temné době nacistické okupace, kdy byly české vysoké školy zavřené. Čerstvá maturantka tedy místo na medicínu zamířila na Školu zdravotní a sociální péče. Na 1. Lékařské fakultě UK v Praze začala studovat až po skončení války v roce 1945. Během studia zde také poznala svého budoucího manžela, se kterým společně v roce 1950 promovali.

Systém umístěnek poslal čerstvou lékařku do Pardubic na oční oddělení tamní nemocnice, které vedl vynikající odborník a pedagog primář Svoboda. Kromě všeobecné oftalmologie pracovala jako konziliář na dětské klinice, čímž získala zkušenosti v pediatrické oftalmologii. V roce 1953, na základě úspěšně absolvovaného konkurzu, pak byla přijata na pražskou II. oční kliniku prof. Kurze. Vedle prohloubení zkušeností ve všeobecné oftalmologii zde získala rovněž základy neurooftalmologie, kterou později rozvinula v ÚVN Praha.

Od roku 1961 pak MUDr. Vladyková pracovala na očním oddělení ÚVN Praha pod doc. Jenším, doc. Cigánkem a doc. Paštou a zůstala tomuto pracovišti věrná i po jeho ustanovení Oční klinikou 1. LF UK a ÚVN Praha.

V ÚVN Praha úzce spolupracovala s neurochirurgickou klinikou prof. Kunce. Na obou pracovištích se totiž soustřeďovali neurooftalmologičtí nemocní z mnohých oblastí našeho státu. MUDr. Vladyková postupně získávala vysoké odborné renomé. Kandidátkou věd se stala prací „Oftalmodynamometrie u mozkových onemocnění“ a její doktorská dizertační práce nesla název „Zvláštnosti neurooftalmologické diagnostiky u procesů postihujících chiazmatickou krajinu“.

Vedle medicíny měla doktorka Vladyková státní zkoušky z latiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Pod jejím pedagogickým talentem vyrostla celá řada oftalmologů, kterým vtiskla svůj exaktní přístup k oftalmologii, předala jim své hluboké zkušenosti, učila je cizím jazykům i vědecké práci. Zároveň velmi ráda učila studenty, kteří jí opláceli obdivem.

Publikační činnost Dr. Vladykové zahrnuje celkem přes 60 prací. Logicky převažuje tématika neurooftalmologická. Asi největší odezvu vzbudila, a největší počet zahraničních citací měla publikace o Haradově chorobě –⁠ autoimunní uveoencefalitidě. Spolu s ostatními odbornými asistenty participovala na monografii „Základy očního lékařství“ a připravila do tisku monografii „Neurooftalmologie“.

Paní doktorka Vladyková byla Rytířkou lékařského stavu ČLK a čestnou členkou České oftalmologické společnosti J. E. Purkyně a i v důchodu pokračovala v odborné činnosti, věrna Oční klinice 1. LF UK a ÚVN Praha celkem 56 let.

Její moudrost, zásadovost, čestnost, skromnost a další atributy velkého člověka nebudou zapomenuty a její odkaz zůstane v nás, jejích žácích a spolupracovnících, navždy pevně uchován a vždy na ni budeme vzpomínat s láskou a úctou!

Čest její památce.

doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., FEBO

přednosta Oční kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha