#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Paměťová rezerva a údržba paměti u superúspěšně stárnoucích osmdesátníků


Autoři: M. Kopeček 1,2;  R. Heissler 1;  Z. Tichá 3;  H. Georgi 3
Působiště autorů: National Institute of Mental Health, Klecany, Czech Republic 1;  Department of Psychiatry and Medical Psychology, Third Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic 2;  Prague College of Psychosocial Studies, Prague, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2023; 86(6): 391-396
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2023391

Souhrn

Cíl: Dospělí ve věku 80 let a více s epizodickou pamětí jako průměrný šedesátník jsou nazýváni paměťově superúspěšně stárnoucími jedinci (PSÚSJ). Cílem práce je zjistit, zda PSÚSJ mají vyšší paměťovou rezervu nebo stabilnější paměťovou údržbu. Soubor a metodika: Analyzovali jsme kognitivní výkonnost u 46 kognitivně zdravých starších dospělých během 6 let ve 3 časových bodech (T1, T2 a T3). Všichni účastníci měli 80 a více let a měli normální kognitivní výkon v T3. PSÚSJ byli definování výkonem ve spontánním oddáleném vybavení z paměti ve Filadelfském testu učení a paměti (LDFR-PVLT) ≥ devět slov (průměr zdravých osob ve věku 60–64 let) v T3. Logická paměť a PVLT suma pokusů 1–5 byly porovnávány mezi i v rámci skupin. Výsledky: V souboru bylo 20 PSÚSJ (16 žen) a 26 ne-PSÚSJ (11 žen) v T3, což znamená, že více PSÚSJ bylo mezi ženami než muži. V T3 nebyly zjištěny významné rozdíly mezi skupinami ve věku, vzdělání, depresivní symptomatice. PSÚSJ měli významně vyšší PVLT 1–5, ale nikoliv logickou paměť v T1. Jejich kognitivní rezerva byla vyšší pro verbální učení, nikoliv pro logickou paměť ve srovnání s ne-PSÚSJ. U PSÚSJ došlo během 6 let ke zlepšení v PVLT 1–5 ale nikoliv v logické paměti. Závěr: Naše výsledky naznačují, že paměťová rezerva i paměťová údržba hrají roli u PSÚSJ. Rozdíl mezi skupinami byl dán rozdílným učením nikoliv logickou pamětí. PSÚSJ jsou více mezi ženami než muži.

Klíčová slova:

paměť – stárnutí – kognitivní údržba – kognitivní rezerva – odolnost


Zdroje

1. Kaup AR, Nettiksimmons J, Harris TB et al. Cognitive resilience to apolipoprotein E epsilon4: contributing factors in black and white older adults. JAMA Neurol 2015; 72 (3): 340–348. doi: 10.1001/jamaneurol.2014.3978.

2. Arenaza-Urquijo EM, Przybelski SA, Lesnick TL et al. The metabolic brain signature of cognitive resilience in the 80+: beyond Alzheimer pathologies. Brain 2019; 142 (4): 1134–1147. doi: 10.1093/brain/awz037.

3. de Godoy LL, Alves C, Saavedra JSM et al. Understanding brain resilience in superagers: a systematic review. Neuroradiology 2021; 63 (5): 663–683. doi: 10.1007/ s00234-020-02562-1.

4. Nyberg L, Pudas S. Successful memory aging. Annu Rev Psychol 2019; 70 : 219–243. doi: 10.1146/annurev-psych-010418-103052.

5. Harrison TM, Weintraub S, Mesulam MM et al. Superior memory and higher cortical volumes in unusually successful cognitive aging. J Int Neuropsychol Soc 2012; 18 (6): 1081–1085. doi: 10.1017/S1355617712000847.

6. Rogalski EJ, Gefen T, Shi J et al. Youthful memory capacity in old brains: anatomic and genetic clues from the Northwestern SuperAging Project. J Cogn Neurosci 2013; 25 (1): 29–36. doi: 10.1162/jocn_a_00300.

7. Gefen T, Peterson M, Papastefan ST et al. Morphometric and histologic substrates of cingulate integrity in elders with exceptional memory capacity. J Neurosci 2015; 35 (4): 1781–1791. doi: 10.1523/JNEUROSCI.2998-14. 2015.

8. Sun FW, Stepanovic MR, Andreano J et al. Youthful brains in older adults: preserved neuroanatomy in the default mode and salience networks contributes to youthful memory in superaging. J Neurosci 2016; 36 (37): 9659–9668. doi: 10.1523/JNEUROSCI.1492-16.2016.

9. Dekhtyar M, Papp KV, Buckley et al. Neuroimaging markers associated with maintenance of optimal memory performance in late-life. Neuropsychologia 2017; 100 : 164–170. doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2017.04. 037.

10. Harrison TM, Maass A, Baker SL et al. Brain morphology, cognition, and beta-amyloid in older adults with superior memory performance. Neurobiol Aging 2018; 67 : 162–170. doi: 10.1016/j.neurobiolaging.2018.03.024.

11. Gardener SL, Weinborn M, Sohrabi HR et al. Longitudinal trajectories in cortical thickness and volume atrophy: superior cognitive performance does not protect against brain atrophy in older adults. J Alzheimers Dis 2021; 81 (3): 1039–1052. doi: 10.3233/JAD-201243.

12. Stern Y. Cognitive reserve. Neuropsychologia 2009; 47 (10): 2015–2028. doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2009. 03.004.

13. Nyberg L, Lovden M, Riklund K et al. Memory aging and brain maintenance. Trends Cogn Sci 2012; 16 (5): 292–305. doi: 10.1016/j.tics.2012.04.005.

14. Cabeza R, Albert M, Belleville S et al. Maintenance, reserve and compensation: the cognitive neuroscience of healthy ageing. Nat Rev Neurosci 2018; 19 (11): 701–710. doi: 10.1038/s41583-018-0068-2.

15. Lindenberger U, Burzynska AZ. Nagel IE heterogeneity in frontal lobe aging. In: Stuss DT, Knight RT (eds). Principles of frontal lobe function. Oxford: Oxford University Press 2013 : 609–627.

16. Kremen WS, Elman JA, Panizzon MS et al. Cognitive reserve and related constructs: a unified framework across cognitive and brain dimensions of aging. Front Aging Neurosci 2022; 14 : 834765. doi: 10.3389/fnagi.2022.834765.

17. Pudas S, Persson J, Josefsson M et al. Brain characteristics of individuals resisting age-related cognitive decline over two decades. J Neurosci 2013; 33 (20): 8668–8677. doi: 10.1523/JNEUROSCI.2900-12.2013.

18. Dixon RA, de Frias CM. Cognitively elite, cognitively normal, and cognitively impaired aging: neurocognitive status and stability moderate memory performance. J Clin Exp Neuropsychol 2014; 36 (4): 418–430. doi: 10.1080/13803395.2014.903901.

19. Dekhtyar M, Papp KV, Buckley R et al. Neuroimaging markers associated with maintenance of optimal memory performance in late-life. Neuropsychologia 2017; 100 : 164–170. doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2017.04. 037.

20. de Frias CM, Dixon RA, Strauss E. Characterizing executive functioning in older special populations: from cognitively elite to cognitively impaired. Neuropsychology 2009; 23 (6): 778–791. doi: 10.1037/a0016743.

21. Štěpánková H, Bezdíček O, Nikolai T et al. National normative study of cognitive determinants of healthy ageing –⁠ status report. E-psychologie 2015; 9 (1): 43–64.

22. Štěpánková H, Nikolai T, Lukavský J et al. Mini-mental state examination –⁠ Czech normative study. Cesk Slov Neurol N 2015; 78/111 (1): 57–63.

23. Bezdicek O, Libon DJ, Stepankova H et al. Development, validity, and normative data study for the 12-word Philadelphia Verbal Learning Test [czP (r) VLT-12] among older and very old Czech adults. Clin Neuropsychol 2014; 28 (7): 1162–1181. doi: 10.1080/13854046.2014.952666.

24. Bezdicek O, Stepankova H, Axelrod BN et al. Clinimetric validity of the Trail Making Test Czech version in Parkinson’s disease and normative data for older adults. Clin Neuropsychol 2017; 31 (Suppl 1): 42–60. doi: 10.1080/13854046.2017.1324045.

25. Kaplan EF, Goodglass H, Weintraub S. The Boston naming test. Philadelphia: Lea & Febiger 1983.

26. Bezdicek O, Rosicka AM, Mana J et al. The 30-item and 15-item Boston naming test Czech version: item response analysis and normative values for healthy older adults. J Clin Exp Neuropsychol 2021; 43 (9): 890–905. doi: 10.1080/13803395.2022.2029360.

27. Morris JC, Heyman A, Mohs RC et al. The Consortium to Establish a Registry for Alzheimer’s Disease (CERAD). Part I. Clinical and neuropsychological assessment of Alzheimer’s disease. Neurology 1989; 39 (9): 1159–1165. doi: 10.1212/wnl.39.9.1159.

28. Nikolai T, Štěpánková H, Michalec J et al. Verbal fluency tests –⁠ Czech normative study for older persons. Cesk Slov Neurol N 2015; 78/111 (3): 292–299. doi: 10.14735/amcsnn2015292.

29. Nikolai T, Stepankova H, Kopecek M et al. The uniform data set, Czech version: normative data in older adults from an international perspective. J Alzheimers Dis 2018; 61 (3): 1233–1240. doi: 10.3233/JAD-170595.

30. Jenčová A, Černochová D. WMS-IIIa –⁠ Wechslerova zkrácená paměťová škála. Prague: Hogrefe –⁠ Testcentrum 2011.

31. Wechsler D. Wechsler memory scale –⁠ third edition abbreviated manual. USA: The Psychological Corporation 2002.

32. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. “Mini -⁠ -mental state”. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12 (3): 189–198. doi: 10.1016/0022-3956 (75) 900 26-6.

33. Sheikh JI, Yesavage JA. Geriatric Depression Scale (GDS): recent evidence and development of a shorter version. Clin Gerontol 1986; 5 (1–2): 165–173. doi: 10.1300/J018v05n01_09.

34. Heissler R, Červenková M, Kopeček M et al. Geriatric depression scale (GDS-15): Czech normative study. Ceskslov Psychol 2020; 64 (1): 49–65.

35. Pfeffer RI, Kurosaki TT, Harrah CH et al. Measurement of functional activities in older adults in the community. J Gerontol 1982; 37 (3): 323–329. doi: 10.1093/geronj/37.3.323.

36. Bezdicek O, Stepankova H, Martinec Novakova L et al. Toward the processing speed theory of activities of daily living in healthy aging: normative data of the Functional Activities Questionnaire. Aging Clin Exp Res 2016; 28 (2): 239–247. doi: 10.1007/s40520-015-0413-5.

37. Maccora J, Peters R, Anstey KJ. Gender differences in superior-memory superagers and associated factors in an Australian cohort. J Appl Gerontol 2021; 40 (4): 433–442. doi: 10.1177/0733464820902943.

38. Kramer JH, Delis DC, Daniel MH. Sex differences in verbal learning. J Clin Psychol 1988; 44 (6): 907–915. doi: 10.1002/1097-4679 (198811) 44 : 6<907:: AID-JCLP2270440610>3.0.CO; 2-8.

39. Aartsen MJ, Martin M, Zimprich D et al. Gender differences in level and change in cognitive functioning. Results from the Longitudinal Aging Study Amsterdam. Gerontology 2004; 50 (1): 35–38. doi: 10.1159/000074387.

40. Pauls F, Petermann F, Lepach AC. Gender differences in episodic memory and visual working memory including the effects of age. Memory 2013; 21 (7): 857–874. doi: 10.1080/09658211.2013.765892.

41. Sundermann EE, Biegon A, Rubin LH et al. Better verbal memory in women than men in MCI despite similar levels of hippocampal atrophy. Neurology 2016; 86 (15): 1368–1376. doi: 10.1212/WNL.0000000000002570.

42. Stern Y, Albert M, Barnes CA et al. A framework for concepts of reserve and resilience in aging. Neurobiol Aging 2023; 124 : 100–103. doi: 10.1016/j.neurobiolaging.2022. 10.015.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2023 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#