Neuropsychiatrické příznaky chronického stresu a poradenství lékárníka

Souhrn

Chronický stres negativně ovlivňuje duševní i tělesné zdraví člověka. Nejčastěji se jedná o neuropsychiatrické poruchy, které můžeme charakterizovat příznaky a hodnotit je navrženým konceptem „6N“. Rostoucí výskyt těchto poruch zvyšuje potřebu jejich řešení i v lékárnách. Součástí účinné a bezpečné samoléčby neuropsychiatrických příznaků chronického stresu je léčba deficitu magnézia volně prodejnými léčivými přípravky s obsahem magnézia jako etiopatogeneticky orientovaný přístup vzhledem k bludnému kruhu stresu a magnézia a symptomatická léčba hlavních příznaků s použitím registrovaných fytofarmak. V článku prezentujeme výsledky průzkumu a zároveň uvádíme vysvětlení a doporučení pro praktický postup lékárníka v reálné lékárenské praxi.

Klíčová slova:

neuropsychiatrické příznaky – lékárna – stres – magnézium – fytofarmaká

Stres a neuropsychiatrické poruchy podmíněné stresem

Selye (1956) použil termín „stres“ k označení účinků jakýchkoli skutečných nebo vnímaných podnětů (stresorů), které ohrožují homeostázu organismu, tj. udržení našeho vnitřního prostředí v konstantním stavu navzdory měnícímu se prostředí. Somatické, psychické a behaviorální změny v reakci na působení stresorů tvoří stresovou reakci. Ta je zprostředkována komplexní interakcí nervových, endokrinních a imunitních mechanismů, které aktivují sympatoadrenální systém a hypotalamo-hypofyzárně-adrenokortikální osu (1, 2). Ve stresové reakci hraje důležitou roli také magnézium, což vyjadřuje pojem „bludný kruh“ stresu a magnézia (3, 4).

Stresory se liší rozsahem, intenzitou a trváním. Z časového hlediska rozlišujeme akutní (jednorázově a časově ohraničeně působící) a chronické (intermitentní, dlouhodobě nebo trvale působící) stresory. V současnosti jsou nejvýznamnější psychosociální stresory, mezi něž patří negativní interpersonální vztahy, rodinné a pracovní problémy, jakož i různé socioekonomické stresory.

Ačkoli se stresová reakce vyvinula jako adaptační proces, aby připravila organismus na zvládnutí působení stresorů vnitřního nebo vnějšího prostředí, nadměrná a opakovaná aktivace stresové reakce má na organismus nepříznivý dopad a hraje roli v etiopatogenezi řady duševních i tělesných onemocnění a patologických stavů (1, 2).

Mezi nejčastější duševní poruchy patří neuropsychiatrické poruchy podmíněné stresem, jako jsou úzkostné poruchy, posttraumatická stresová porucha či deprese (5, 6, 7). Jejich výskyt celosvětově roste, což vytváří zvýšený tlak a potřebu odborné pomoci jak při řešení samotných duševních poruch, tak i v oblasti prevence (8, 9). Jak dokumentují různé zprávy, celosvětově čelíme nedostatku odborníků z řad psychologů a psychiatrů, proto je nezbytné do preventivně-léčebných intervencí v oblasti duševního zdraví zapojit všechny relevantní aktéry, mezi něž patří i zdravotničtí pracovníci prvního kontaktu, praktičtí lékaři a lékárníci v rozsahu svých odborných kompetencí (10).

Co ukázal průzkum a jaká jsou doporučení pro lékárníka

Problematice neuropsychiatrických poruch podmíněných stresem se věnoval i vzdělávací projekt, jehož 10. ročník se uskutečnil na Farmaceutické fakultě UK v Bratislavě v dubnu 2025 (www.atip.uniba.sk). V návaznosti na něj uvedený autorský kolektiv odborníků v oblasti neurologie, psychiatrie, psychologie a farmacie publikoval článek s cílem zjednodušeně podat problematiku stresu a neuropsychiatrických příznaků chronického stresu a nastínit algoritmus jejich managementu v běžné lékárenské praxi. Součástí článku byly i vzorové kazuistiky s doporučením poradenství pro lékárníka (11).

V rámci podzimní fáze projektu provedlo 56 studentů edukační průzkum ve veřejných lékárnách v období od 15. října do 15. listopadu 2025. Průzkum se uskutečnil na Slovensku i v České republice a probíhal formou on-line dotazníku v lékárnách, ve kterých tito studenti vykonávali svou lékárenskou praxi. Výzkumníci tak neměli možnost jakkoli zasáhnout do výběru lékáren či oslovených účastníků (farmaceut/farmaceutka, laborant/laborantka, asistent/asistentka), čímž byla zachována anonymita a objektivita získaných výsledků. Průzkum měl zároveň edukační charakter –⁠ využitím edukačních materiálů z projektu a publikovaného článku mohli studenti, budoucí lékárníci, diskutovat toto téma se svými kolegy v lékárnách.

Průzkum proběhl v lékárnách především z Bratislavského kraje (26 %), následovala Česká republika, město Praha (22 %). Nejméně zastoupeným krajem byl Košický (2 %). Lékárny se nacházely zejména ve velkých městech (63 %) (Bratislava, Praha), žádná nebyla na venkově. V 87 % šlo o veřejné lékárny, lokalizované zejména v rámci obchodních center (37 %) a zdravotnických zařízení (34 %). 73 % lékáren byly síťové s převahou řetězce Dr. Max (65 %). Průzkumu se zúčastnilo 128 účastníků s převahou ženského pohlaví (73 %) a magisterského vzdělání (71 %). Průměrný věk účastníků byl 35 let (min. 21, max. 65).

V článku prezentujeme hlavní zjištění průzkumu, podáváme vysvětlení a praktická doporučení pro poradenství lékárníka.

ZJIŠTĚNÍ 1: Neuropsychiatrické příznaky chronického stresu jsou v lékárnách časté. 76 % účastníků uvedlo, že je řeší často (denně).

V praxi se jedná o příznaky, které jsou důsledkem působení chronického stresu. Ačkoli přesná časová hranice mezi akutním a chronickým stresem není jednoznačně stanovena, platí, že pokud klinické příznaky stresu přetrvávají déle než jeden měsíc, můžeme uvedený stav považovat za patologický s významnými negativními dopady na zdraví. Chronický stres bývá způsoben dlouhodobým působením stresorů, např. v důsledku přetrvávajících pracovních, vztahových či existenčních problémů. Zvláštní skupinu může tvořit i původně akutní stres, pokud jeho klinické příznaky přetrvávají déle než půl roku a přidávají se další somatické, psychické a behaviorální příznaky. Chronický stres může vést k různým psychickým poruchám (např. úzkostné poruchy, poruchy nálady, syndrom vyhoření), ale i k řadě psychosomatických obtíží (např. bolesti hlavy, bolesti břicha, palpitace). Dlouhodobý stres má navíc zásadní roli i v etiopatogenezi řady somatických onemocnění, jako je arteriální hypertenze či diabetes mellitus. Symptomy akutního i chronického stresu jsou velmi podobné a zahrnují více psychických i somatických projevů.

V běžné praxi se nejčastěji vyskytují neuropsychiatrické příznaky, které vyjadřuje i náš koncept 6N (Tab. 1). Slouží k hodnocení nejčastějších neuropsychiatrických příznaků, které jsou důsledkem chronického stresu a které pacient obvykle uvádí právě v lékárně a žádá „něco“ na jejich řešení. Jelikož začínají písmenem N, označili jsme je autorsky akronymem „6N“ (11):

Doporučení pro lékárníka: Ujistěte se, že se jedná o neuropsychia­trické příznaky chronického stresu vhodné k samoléčbě v lékárně. Vylučte závažné symptomy (red flags), jako jsou suicidální či „zkratové“ myšlenky a „zkratové“ projevy nebo psychotické symptomy. Ty vyžadují urgentní pomoc. I v lékárně by bylo prospěšné mít letáky o psychologické a psychiatrické pomoci, dostupná čísla na krizové linky psychologické pomoci, případně viditelné webové stránky (např. www.pomocexistuje.sk, www.nevypustdusi.cz).

Po vyloučení red flags, pokud pacient uvádí jeden příznak stresu (jedno „N“), zjistěte, zda se vyskytují i ostatní „N“. Vyšší počet „N“ zvyšuje pravděpodobnost, že se jedná o příznaky chronického stresu. Identifikujte možnou příčinu a trvání obtíží. Ověřte, zda pacient neužívá lékařem předepsanou psychofarmakoterapii z důvodu možných interakcí při samoléčbě a zdůrazněte důležitost doporučit i konzultaci u ošetřujícího lékaře.

ZJIŠTĚNÍ 2: Všichni účastníci správně označili propojení mezi stresem a magnéziem, vyjádřené pojmem „bludný kruh“.

V reakci na stresor se v závislosti na jeho povaze, intenzitě a trvání aktivují různé regulační systémy, zejména sympatoadrenální systém a hypotalamo-hypofyzárně-adrenokortikální osa. Tato odpověď je provázena uvolněním katecholaminů a glukokortikoidů, přičemž rozsah hormonální odpovědi závisí na typu stresoru a individuálních faktorech (1, 2).

To je zároveň doprovázeno přesunem magnézia (Mg²⁺) z tělesných zásob do krve, aby magnézium mohlo dostatečně chránit organismus před důsledky vyplavení stresových hormonů (např. před extrémní tachykardií či hypertenzí). Magnézium současně tlumí stresovou odpověď i na centrální úrovni, a tak brání dalšímu vyplavování stresových hormonů. Toto přechodné, stresem indukované zvýšení sérové koncentrace magnézia automaticky doprovází i jeho zvýšené vylučování močí, což při dlouhodobém působení stresu vede k postupnému vyčerpávání zásob magnézia v organismu. Vzniká tak „bludný kruh“ stresu a magnézia, který je následně příčinou enormně zvýšené citlivosti organismu na další stresory, jak ukazuje obrázek 1 (3, 4).

Doporučení pro lékárníka: Vzhledem k bludnému kruhu je řešení deficitu magnézia při chronickém stresu zásadní a představuje etio­patogenetický přístup. Magnézium má i mírný antidepresivní, anxiolytický a hypnotický účinek, čímž příznivě ovlivňuje symptomy stresem podmíněných neuropsychiatrických poruch.

ZJIŠTĚNÍ 3: Při samoléčbě neuropsychiatrických příznaků chronického stresu se v lékárně častěji doporučují přípravky s obsahem magnézia (vždy 26 %, často 68 %) než rostlinné přípravky (vždy 6 %, často 73 %).

Odborné poradenství lékárníka při samoléčbě neuropsychiatrických příznaků chronického stresu zahrnuje vysvětlení souvislosti mezi obtížemi a stresem, doporučení nefarmakologických postupů a farmakoterapii, kterou může lékárník v rámci samoléčby použít (11).

Doporučení pro lékárníka: Samoléčba neuropsychiatrických příznaků chronického stresu zahrnuje etiopatogenetický přístup –⁠ léčbu deficitu magnézia –⁠ a symptomatickou léčbu hlavních příznaků podle konceptu 6N. V rámci samoléčby doporučujte léčivé přípravky s obsahem magnézia a registrovaná fytofarmaka. Pokud příznaky chronického stresu navzdory samoléčbě přetrvávají déle než měsíc, doporučte kontaktovat lékaře nebo psychologa.

ZJIŠTĚNÍ 4: Při výběru přípravku s obsahem magnézia se nejvíce zohledňuje typ sloučeniny magnézia (123 účastníků), množství elementárního magnézia v jedné dávce (87 účastníků) a léková forma (70 účastníků). Pouze 57 účastníků uvedlo, že rozlišuje, zda se jedná o doplněk stravy nebo léčivý přípravek, a jen 27 účastníků uvedlo, že zvažuje i další složky přítomné v přípravku.

Stres vede k deficitu magnézia. Při akutním a krátkodobém stresu jej můžeme řešit zvýšeným příjmem magnézia ze stravy nebo z minerálních vod a vhodné může být i užívání doplňků stravy s obsahem magnézia. Při chronickém a dlouhodobém stresu je třeba deficit magnézia léčit. Účinná perorální léčba deficitu magnézia vyžaduje použití léčivých přípravků s dobrou biologickou dostupností. Organické sloučeniny magnézia (např. orotát, laktát, citrát) jsou ve vodě lépe rozpustné a mají vyšší biologickou dostupnost magnézia ve srovnání s anorganickými sloučeninami (např. oxid, uhličitan, hydroxid).

Lékárník by měl doporučit léčivý přípravek a jeho dávkování tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího podílu vstřebaného magnézia (účinnost léčby) a naopak co nejmenšího podílu nevstřebaného magnézia (bezpečnost léčby = nežádoucí účinky). Při jednorázové dávce do 100 mg elementárního Mg²⁺ je optimální procentuální podíl vstřebaného magnézia 80 % a podíl nevstřebaného magnézia 20 %. Tímto způsobem lze dosáhnout dobrou adherenci pacienta, což je při dlouhodobé léčbě deficitu magnézia velmi důležité.

Při výběru léčivých přípravků s obsahem magnézia je třeba zohlednit i další složky, které mohou být pro některé pacienty limitující. Jedná se o těhotné a kojící ženy (limitovaný příjem vitaminu B6), pacienty na dietě s nízkým příjmem sodíku (např. pacienti s kardiovaskulárním onemocněním) a pacienty s poruchou funkce ledvin nebo na dietě s kontrolovaným příjmem draslíku (12).

V tabulce 2 je přehled perorálních léčivých přípravků s obsahem magnézia v České republice (jejich přehled ve Slovenské republice je ve zdroji 11).

Doporučení pro lékárníka: Při samoléčbě deficitu magnézia upřednostněte perorální léčivé přípravky s organickou sloučeninou magnézia. Poučte pacienta o správném dávkování (celková denní dávka rozdělená do 2–3 dávek, přičemž jednorázová dávka je optimálně do 100 mg elementárního Mg²⁺). Zvolte vhodný léčivý přípravek s ohledem na přítomnost dalších limitujících složek (vitamin B6, Na⁺, K⁺). Vzhledem k bezpečnosti a nízkému interakčnímu potenciálu lze magnézium doporučovat u všech stavů s etiologií chronického stresu. Nejsou k dispozici žádné validní důkazy, že by samotná léková forma měla vliv na lepší biologickou dostupnost a účinnost léčby.

ZJIŠTĚNÍ 5: Při výběru rostlinných přípravků se nejvíce zohledňuje složení –⁠ rostlinné složky (119 účastníků), ovlivnění symptomů (65 účastníků), typ přípravku (lék vs. doplněk stravy) (59 účastníků) a léková forma (54 účastníků). Pouze 1 účastník uvedl, že zohledňuje interakce rostlinných složek.

Pro aditivní léčbu dominantních symptomů stresu má lékárník k dispozici SÚKLem registrovaná fytofarmaka, tedy rostlinné léčivé přípravky, které obsahují léčivé rostliny, jako je kozlík lékařský, meduňka, chmel, rozchodnice, třezalka tečkovaná, levandule, heřmánek a další, a to samostatně (jednosložkové) nebo v různých kombinacích (vícesložkové). Fytofarmaka mají potvrzenou kvalitu, účinnost a bezpečnost klinickým hodnocením (případně dlouhodobým užíváním v případě tradičních rostlinných léčivých přípravků) a podléhají farmakovigilanci po celou dobu používání v klinické praxi. Mají schválené terapeutické indikace uvedené v Souhrnu údajů o přípravku. Jsou dostupná jako pevné perorální lékové formy (tobolky, tablety) nebo jako čaje a čajové směsi. Při výběru registrovaných fytofarmak je třeba důsledně zvážit jejich vhodnost a omezení, např. s ohledem na věk uživatele (omezení u dětí), těhotné a kojící ženy, interakce s jinými léčivy či další upozornění. Interakční potenciál fytofarmak a současně užívané psychofarmakoterapie může vyžadovat i konzultaci s ošetřujícím lékařem (11). V tabulce 3 je přehled registrovaných fytofarmak pro samoléčbu neuropsychiatrických příznaků chronického stresu v České republice (jejich přehled ve Slovenské republice je ve zdroji 11).

Doporučení pro lékárníka: Fytofarmaka představují druhý pilíř samoléčby neuropsychiatrických příznaků chronického stresu. Upřednostněte rostlinné léčivé přípravky před doplňky stravy, i když mohou obsahovat podobné složky. Fytofarmakum vybírejte podle pacientových obtíží (koncept 6N) a věnujte pozornost omezením pro jeho bezpečné užívání. Pokud jde o fytofarmakum ve formě čaje a čajové směsi, upozorněte pacienta na správné načasování pití čaje s ohledem na noční diurézu.

ZJIŠTĚNÍ 6: Při léčbě nespavosti podmíněné stresem 42 % účastníků doporučuje melatonin často, 26 % vůbec.

Nespavost je jedním z nejčastějších příznaků chronického stresu, který pacient uvádí. Při stresu její přítomnost neoddělitelně souvisí i s ostatními „N“ příznaky, zejména s únavou, podrážděností či bolestmi hlavy. K řešení nespavosti se velmi často používají přípravky s obsahem melatoninu. V případě léčivého přípravku s obsahem melatoninu je jeho terapeutickou indikací jet lag (pásmová nemoc) způsobený narušením spánkového biorytmu při překonání několika časových pásem, nebo monoterapie pro krátkodobou léčbu primární nespavosti charakterizované zhoršenou kvalitou spánku u pacientů ve věku 55 let a více (v ČR) (13). Doplňky stravy mají schválená zdravotní tvrzení, že melatonin přispívá ke zmírnění subjektivního pocitu únavy v důsledku časového posunu a ke zkrácení doby nutné k usnutí (14). Uvedená indikace a zdravotní tvrzení se však nevztahují na nespavost způsobenou dlouhodobým stresem. Exogenní melatonin zlepšuje spánek u pacientů s respiračními, metabolickými a primárními spánkovými poruchami, nikoli však tehdy, jde-li o nespavost v důsledku stresu. Dlouhodobý stres neovlivňuje produkci endogenního melatoninu a k jeho poklesu dochází sekundárně při nadměrné produkci kortizolu (např. vlivem stresu). Podávání melatoninu proto neřeší jeho deficit; prioritou je zabránit nadměrné produkci kortizolu v důsledku stresu. Magnézium nejen snižuje vyplavování kortizolu, a tak brání sekundárnímu poklesu endogenního melatoninu, ale současně stimuluje i jeho produkci (11).

Doporučení pro lékárníka: Nejčastější příčinou nespavosti je chronický stres, proto je vhodné pátrat i po dalších příznacích odpovídajících konceptu 6 N. Nespavost se často pojí s nevýkonností, nervozitou a nocicepcí (bolestmi hlavy). Dlouhodobý stres sám o sobě nevede k poklesu endogenního melatoninu; jeho snížení vzniká sekundárně v důsledku nadměrné sekrece kortizolu. Je proto nutné léčebně korigovat nedostatek magnézia, který se podílí na regulaci stresové odpovědi a může ovlivňovat sekreci kortizolu i produkci melatoninu, a současně zvážit použití vhodného fytofarmaka.

Závěr

Neuropsychiatrické příznaky představují nejčastější projevy chronického stresu (koncept 6N), a patří mezi obtíže, které lze v řadě případů řešit v rámci samoléčby v lékárně. Ta zahrnuje léčbu deficitu magnézia volně prodejnými léčivými přípravky s obsahem magnézia jako etiopatogeneticky orientovaný přístup vzhledem k bludnému kruhu stresu a magnézia a symptomatickou léčbu hlavních příznaků s použitím registrovaných fytofarmak. Lékárník tak může dostupnou a včasnou intervencí nejen účinně a bezpečně řešit tyto velmi časté zdravotní obtíže, ale být i přínosným partnerem pro ostatní zdravotnické pracovníky (praktické lékaře, specialisty –⁠ neurology, psychiatry, psychology) při odborném poradenství a vhodné samoléčbě.