Rizikové faktory porodů dětí nejvyšší hmotnostní kategorie


Risk Factors Associated with High Birthweight Deliveries

Objective:
To examine the influence of possible risc factors, mainly abnormal pregravid maternal body habitus, age, education, parity and pregnancy complications (especially diabetes) on the prevalence of infants with fetal weight 4 000 grams and more. The study was also aimed to investigate pregnancy outcome among weight categories.

Study design:
Retrospective cohort study.

Setting:
Gynaecological and Obstetric Clinic Medical Faculty Palacky University and Faculty Hospital Olomouc.

Methods:
maternal and neonatal records for 7156 singleton deliveries of two fetal weight categories (2500–3999 grams and > 4 000 grams) during the 5-year period from 1. 1. 2000 to 31. 12. 2004 were reviewed. Univariate and multivariate analysis were performed. Multiple regression models, including maternal age, pregestational BMI (body mass index), education, smoking, alcohol consumption, IVF, anemia in pregnancy, preeclampsia, diabetes, gestational age, pregnancy weight gain, gender of the newborn were constructed to examine relative effect of these factors on the risk of the delivery of a big baby.

Results:
The prevalence of high birth weight infants was 10.8% in the study sample. There were 774 deliveries of infants birth weight category > 4000 g and 6382 deliveries of the babies 2500–3999 g. Significant risc factors from the univariate analysis were gestational age more than 40 weeks (18.2% vs 8.6%, P = 0.00000000), pregnancy weight gain over 13 kg (cutoff) (14.3% vs 7.5%, P = 0.00000000).

Compared with normal BMI subjects (19.8–25 kg/m2), obese women (BMI > 30 kg/m2) were at elevated risk for high birth weight delivery (18.1% vs 10.5%, P = 0.00000629) as were overweight women (BMI 25.1–30 kg/m2) (16.6% vs 10.5%, P = 0.00000004). Multiparity versus nulliparity (13.4% vs 8.1%, P = 0.00000000), male gender vs female (13.4% vs 8.0%, P = 0.00000). There were no significant difference with diabetes (12.6% vs 10.8%, P = 0.49089558). Smoking (5.4% vs 11.5%, P = 0.00000052) and low pregravid BMI (< 19.8 kg/m2) (5.7% vs 10.5%, P = 0.00000004) were associated with a lower risk of macrosomia

Multiple logistic regression revealed the independent influence of gestational age, pregnancy weight gain, abnormal maternal body habitus, multiparity, male gender and smoking on the fetal growth. Excess fetal weight affects delivery in higher frequency of active management of labor, induction (20.2% vs 16.6%, P = 0.01560228) and cesarean section (20.3 % vs 15.1%, P = 0.00021215). No significant differences were in prolongation of first and second stage of labor and frequency rate of operative vaginal deliveries.

No significant differences were noted between the groups regarding health status of live birth children.

Conclusion:
Gestational age over 40 weeks, increased pregnancy weight gain, pregravid maternal body habitus, multiparity and male gender are independent risk factors for high birthweight deliveries.

Key words:
pregnancy, macrosomia, BMI, pregnancy weight gain, risk, complications


Autoři: M. Větr
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc.
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2005, 70, č. 5 s. 347-354
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Cílem analýzy je vyhodnocení možných rizikových faktorů, zejména pregestačního tělesného habitu matky, váhového přírůstku v těhotenství, věku, vzdělání, parity a komplikací těhotenství (především diabetu) na prevalenci dětí hmotnosti ≥ 4000 gramů. Součástí analýzy je také zhodnocení možných důsledků nejvyšší porodní hmotnosti na průběh porodu a stav novorozence.

Typ studie:
Retrospektivní kohortová studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika LF a FN, Olomouc.

Metodika:
Studie zkoumá mateřské a neonatální údaje 7156 jednočetných těhotenství ve dvou hmotnostních kategoriích (2500–3999 g a > 4000 g) v pětiletém období od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2004. Pro srovnání obou hmotnostních skupin byly využity univariační a multivariační statistické testy. V modelu mnohočetné regrese zahrnující věk matky, BMI (body mass index) před těhotenstvím, vzdělání, kouření, požívání alkoholických nápojů, IVF, anémie matky v těhotenství, preeklampsie, diabetes, gestační věk, váhový přírůstek v těhotenství, pohlaví novorozence posuzují relativní účinky uvedených faktorů na riziko porodu dítěte velké hmotnosti.

Výsledky:
Prevalence dětí nejvyšší hmotnostní kategorie ve studovaném souboru byla 10,8%. Hodnocení se týká 774 porodů dětí nejvyšší hmotnostní kategorie > 4000 g a 6382 porodů hmotnostního rozpětí 2500–3999 gramů.

Významné bylo riziko gestačního věku nad 40 týdnů ve srovnání s nižší gestační délkou (18,2 % vs. 8,6 %, p = 0,00000000), váhového přírůstku nad 13 kg (cutoff) (14,3 % vs. 7,5 %, p = 0,00000000), nadváhy (BMI 25,1–30 kg/m2) proti normální hmotnosti (BMI 19,8–25 kg/m2) (16,6 % vs. 10,5 %, p = 0,00000004), obezity (BMI nad 30 kg/m2) (18,1 % vs. 10,5 %, p = 0,00000629), vicepary a primipary (13,4 % vs. 8,1 %, p = 0,00000000). Mužské a ženské pohlaví novorozence (13,4 % vs. 8,0 %, p = 0,00000), nevýznamné bylo riziko diabetu (12,6 % vs. 10,8 %, p = 0,49089558) Záporný vztah k makrosomii byl u kouření v těhotenství (5,4 % vs. 11,5 %, p = 0,00000052) a u žen s podváhou (BMI pod 19,8 kg/m2) (5,7 % vs. 10,5 %, p = 0,00000004).

Mnohočetná logistická regrese identifikovala jako nezávislé rizikové faktory ve vztahu k nejvyšší porodní hmotnosti: gestační věk nad 40 týdnů, váhový přírůstek v těhotenství nad 13 kg, BMI matky, víceparitu, dítě mužského pohlaví, kouření v těhotenství a nízkou tělesnou hmotnost matky.

Ve vztahu obou hmotnostních skupin k průběhu porodu byl významně častější aktivní postup u porodů nejvyšší hmotnosti ve srovnání s nižší váhovou skupinou, indukce porodu (20,2 % vs. 16,6 %, p = 0,01560228), císařský řez (20,3 % vs. 15,1 %, p = 0,00021215). Nevýznamné byly rozdíly v prodloužení I. a II. doby porodní a frekvenci vaginálních operací.

Hodnocení novorozence v obou hmotnostních třídách neprokázalo významné rozdíly zdravotního stavu živě narozených dětí.

Závěr:
Gestační věk nad 40 týdnů, vyšší váhový přírůstek v těhotenství, pregestační tělesný habitus matky, parita a mužské pohlaví plodu jsou nezávislými riziky porodů dětí nejvyšší hmotnosti.

Klíčová slova:
těhotenství, makrosomie, BMI, váhový přírůstek, rizika, komplikace


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 5

2005 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se