MUDr. Vavřinec Pospíšil – první český otorinolaryngolog v Olomouci

Souhrn

Ačkoli Vavřinec Pospíšil nepatřil k výrazným protagonistům české otorinolaryngologie začátku 20. století, i tak si zaslouží, aby neupadl v zapomenutí. 42letý absolvent lékařské fakulty stal jedním z posledních asistentů zakladatele první české otologicko-faryngologické kliniky v Praze profesora Emiliana Kaufmanna a poté se vrátil zpátky do rodiště na Hané. Zde 16 let poskytoval specializovanou péči obyvatelům Olomouce i širokého okolí, protože byl prvním českým odborným lékařem v tomto regionu.

Klíčová slova:

historie – otorinolaryngologie – Vavřinec Pospíšil – Olomouc

ÚVOD

Při pátrání v historii otorinolaryngologie v českých zemích jsem několikrát narazil na jméno Vavřince Pospíšila (1). Navzdory tomu, že zemřel skoro před 100 lety a že ani nevíme, jak vypadal, neboť se nedochovala žádná fotografie, podařilo se dohledat části jeho životního příběhu.

ŽIVOTOPIS

Vavřinec Pospíšil se narodil v Bolelouci u Olomouce (dnes součást městyse Dub nad Moravou) 5. května 1866 do rodiny zemědělce –⁠ půlláníka (hospodařil na půlce lánu, tj. na cca 9 hektarech) Antonína Pospíšila a jeho manželky Anny (2). Studoval na vyšším c. k. slovanském gymnáziu v Olomouci, maturoval však na Gymnáziu v Plzni v roce 1887 (2, 3). Důvod, proč maturoval až v 21 letech není znám, pravděpodobně byl nemocen (jeho kolega a pozdější přednosta ORL kliniky v Brně profesor František Ninger v Pospíšilově nekrologu uvedl, že pro churavost se nezúčastňoval ani schůzí Československé otolaryngologické společnosti) (4). Ke studiu na Lékařské fakultě české univerzity Karlo-Ferdinandovy nastoupil v akademickém roce 1887 a studium ukončil promocí 18. července 1908 (2) (obr. 1). V té době mu bylo 42 let a jeho univerzitní studium trvalo 21 let!

Obr. 1  Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity

Po absolutoriu získal zaměstnání jako externí lékař na Otologicko-faryngologické klinice prof. MUDr. Emiliana Kaufmanna a rovněž působil jako lékař záchranné stanice v Praze (4, 5). Na klinice se zařadil mezi asistenty profesora Kaufmanna (1852–1912): Otakara Kutvirta (1867–1929), Karla Výmolu (1864–1935), Jana Langa (1880–1918) a Františka Ningera (1886–1966) (1). „Mladý“ dr. Pospíšil vypomáhal hlavně svému krajanovi, tehdy asistentovi kliniky dr. Langovi, rodákovi z Loštic u Olomouce (který bohužel zemřel v mladém věku), a zůstal na tomto pracovišti ještě i po převzetí kliniky prof. MUDr. Otakarem Kutvirtem v roce 1912 (4). Musela to být profesně zajímavá situace, neboť profesor Kutvirt byl o rok mladší než dr. Pospíšil. Ten byl v roce 1913 jmenován nehonorovaným asistentem a v této funkci setrval až do odchodu do své soukromé praxe (4, 5).

V Olomouci působil jako odborný lékař státních drah (4). Od roku 1914 provozoval jako odborný ušní, nosní a krční lékař soukromou praxi, kterou otevřel 15. dubna v Olomouci v domě Kino Edison (obr. 2 a 3). Zpráva, že MUDr. Pospíšil začne ordinovat, se dávala na vědomí po celé střední Moravě, zejména ve formě inzerátů v novinách (6–10). Od roku 1924 provozoval ambulanci na adrese Palackého 3 (naproti Pöttingeu, tj. Ústavu pro výchovu dívek hraběte Pöttinga) a pracovně činný zůstal až do své smrti (11) (obr. 4). Dlouhá léta byl jediným českým odborným lékařem v Olomouci, neboť primář a později přednosta ORL oddělení, respektive kliniky Zemské nemocnice v Olomouci prof. MUDr František Lédl začal v Olomouci ordinovat až na podzim 1925 (12). Od té doby zde působily paralelně dvě soukromé ordinace (obr. 5).

Obr. 2  Oznam o zahájení praxe v Olomouci v budově Kino-Edison

Obr. 3  Bývalé Kino Edison –⁠ místo, kde dr. Pospíšil ordinoval

Obr. 4 Oznam o zahájení praxe v Olomouci na Palackého ulici

Obr. 5  Čeští odborní lékaři v Olomouci v roce 1929

MUDr. Pospíšil byl činný i publikačně. Do Časopisu lékařů českých přispěl v roce 1912 článkem o využití secacorninu při krvácení z nosu (obr. 6) a v roce 1914 prací o léčbě chronických otitid Noviformem (4, 5, 13, 14).

Byl členem Československé otolaryngologické společnosti, pravděpodobně i členem zakládajícího komitétu této společnosti. Ve zprávě o činnosti společnosti z roku 1923 figuruje jako jeden ze 40 otorinolaryngologů v Československu a jeden z 8 moravských odborníků v tomto oboru (obr. 7) (15).

Obr. 6  Hlavička článku dr. Pospíšila z Časopisu lékařů českých z roku 1912

Obr. 7  Seznam členů Československé otolaryngologické společnosti v roce 1923

Doktor Pospíšil zemřel dne 3. ledna 1930 v Olomouci ve věku 63 let na kachexii způsobenou karcinomem močového měchýře (16, 17). Pohřeb se konal dne 6. ledna v 15 hodin (obr. 8) a jeho tělesné ostatky byly převezeny do pardubického krematoria (4, 16). Je pohřben v rodinné hrobce v Dubu nad Moravou (obr. 9), která se nachází na hřbitově u monumentálního poutního kostela Očišťování Panny Marie.

Obr. 8  Nekrolog MUDr. Vavřince Pospíšila

Obr. 9  Hrob MUDr. Vavřince Pospíšila

Vavřinec Pospíšil nebyl ženatý a neměl ani děti, jak vyplývá z jeho parte i ze záznamu z knihy zemřelých (16, 17). Pozůstalí na něj vzpomínali jako na šlechetného muže, který vykonal spoustu dobrých skutků (16). Ve své závěti odkázal větší peněžní částky národním a jiným účelům –⁠ například Tělocvičné jednotě Sokol v Olomouci odkázal 12 000 Kč, což v té době byl poměrně velký obnos (18).

ZÁVĚR

Někdy se při bádání v historii musíme smířit s tím, že ne na všechny otázky dostaneme odpověď. Pravděpodobně se již nedozvíme, proč MUDr. Pospíšil studoval na lékaře tak dlouhou dobu a jak vypadal. Třeba se to ještě někdy zjistí a možná taky ne. Je však přínosné, že i útržkové informace o životě prvního českého otorinolaryngologa v Olomouci se povedlo alespoň částečně dohledat, a pokud je někdo v budoucnu využije v dalším bádání, bude autor článku plně uspokojen.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Ivan Kalivoda, MBA