Úvodem

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Umělá inteligence (AI) překonala často skeptická očekávání („to se nás určitě netýká“) a velkou rychlostí se vřítila do našich životů. Počet vědeckých článku s termínem artificial intelligence v názvu, uváděných v databázi PubMed, se blíží 10 tisícům, z toho je čtvrtina přehledových prací. Nejstarší pojednání sice sahají do 60. let 20. století, ale z posledních 5 let jich je absolutní většina a z posledního roku více než čtvrtina. New England Journal of Medicine se věnoval řadě témat v sérii článků publikovaných během roku 2023, od interpretace zobrazovacích metod přes možnosti AI v klinické i molekulární medicíně až po surveillance infekčních chorob a statistiku (1–8). Editorial Lancetu hovoří o pokroku generativní AI rychlostí meteoru (9), diabetologický klon Lancetu se obává „blížící se hrozby“ (10).

Prvotní představa dvojčísla Časopisu lékařů českých reprezentativně pokrývající širokou problematiku uplatnění AI v medicíně a zdravotnictví byla zjevně velikášská a rychle vzala za své. Přesto se podařilo získat 5 textů od autorů, kteří se touto problematikou systematicky zabývají, od obecného pohledu přes dnes asi nejznámější využití při hodnocení nálezů zobrazovacích metod až po oblast vědeckých (odborných) publikací, pro akademickou obec velmi živou a významnou.

Vydání jsme doplnili tématem reprodukce, za jehož zpracování vděčíme především kolektivu katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Texty přinášejí i méně známé aspekty reprodukčního chování v Česku.

Konečně bych rád upozornil na další doporučený postup a přehledovou práci z oblasti bariatrické a metabolické chirurgie, které se ČLČ soustavně věnuje, stejně jako dějinám medicíny.

Petr Sucharda