#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Ženská androgenetická alopecie, přehled příčin a léčebných možností
Mezoterapie – vlastní studie


Female androgenetic alopecia, a survey of causes and therapeutic options

Mesotherapy is one of the options for the treatment of androgenetic alopecia. Testing 24 women with androgenetic alopecia has demonstrated a positive effect of mesotherapy on the hair growth, hair thickness, with only insignificant increase of hair density. It is known that androgenetic alopecia represents a localized aging of hair follicles. We therefore decided to examine the different effects of mesotherapy on hair density in younger and in elderly women. In younger women mesotherapy significantly increased hair density compared with older women. For mesotherapy we used a combination of micronutrients and antioxidants. Mesotherapy achievements were evident for 6–12 months. Treatment requires a long-term care.

Keywords:
androgenetic alopecia – mesotherapy – ageing – micronutrients – antioxidants


Autoři: Hana Duchková 1;  Marta Hašková 2
Působiště autorů: Kožní sanatorium s. r. o., Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2015; 154: 90-94
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Mezoterapie je jedna z možností léčby androgenetické alopecie. U 24 žen s androgenetickou alopecií jsme prokázali pozitivní vliv mezoterapie na rychlost růstu vlasů, zvětšení jejich tloušťky, nevýznamné zvýšení hustoty vlasů. Je známo, že androgenetická alopecie představuje lokalizované stárnutí vlasových folikulů. Rozhodli jsme se proto prověřit rozdíl účinku mezoterapie na hustotu vlasů u mladších a u starších žen. U mladších žen došlo po mezoterapii k výraznému zvýšené hustoty vlasů ve srovnání s ženami staršími. Pro mezoterapii jsme použili kombinaci mikronutrientů a antioxidantů. Úspěchy mezoterapie jsou patrné za 6–12 měsíců. Léčba je dlouhodobá.

Klíčová slova:
androgenetická alopecie – mezoterapie – stárnutí – mikronutrienty – antioxidanty

ÚVOD

Androgenetická alopecie je charakteristická pomalou, progresivní, difuzní, asynchronní ztrátou vlasů. Je řazena mezi telogenní alopecie. Ženský typ začíná mezi 20. a 40. rokem života difuzním prořídnutím vlasů v temenní oblasti se zachováním frontálního lemu. U ženského typu se předpokládá genetická zátěž. Mužský typ začíná po menopauze. U třetiny žen s mužským typem je patrný ústup frontoparietální hranice s prohloubením frontálních koutů (obr. 1). Velmi zřídka dochází ke kompletní ztrátě vlasů. Při virilizačních projevech (hirzutismus) můžeme zjistit zvýšenou koncentraci androgenních hormonů v krvi.

Mužský typ androgenetické alopecie – posunutá frontoparietální hranice a prohloubení frontálních koutů (mezoterapie neperspektivní, prognóza špatná)
Obr. 1. Mužský typ androgenetické alopecie – posunutá frontoparietální hranice a prohloubení frontálních koutů (mezoterapie neperspektivní, prognóza špatná)

VÝVOJ VLASOVÉHO FOLIKULU

Vývoj vlasového folikulu je cyklický – jednotlivé fáze u androgenetické alopecie procházejí třemi stadii: fází anagenní, terminativní – růstovou (trvá až 6 let), fází katagenní, involuční – ukončuje fázi anagenní (trvá 3 týdny) a fází klidovou, telogenní trvající 2–6 měsíců. Potom nastává opět fáze anagenní a cyklus se opakuje (20).

HISTOLOGIE

V histologickém obraze androgenetické alopecie převažují miniaturizované folikuly, uložené vysoko v koriu nad většími terminálními vlasovými folikuly uloženými v hloubce koria. Ve stadiu pokročilé androgenetické alopecie se nachází pozánětlivá fibróza, snížena vaskularizace kolem bulbů. Asi ve 40 % případů bývá přítomný zánět. Zánětlivý infiltrát obklopující oblast vlasového bulbu může poškodit folikulární kmenové buňky („stem cells“). Kmenové buňky jsou nezbytné pro rozvoj vlasového folikulu. Jejich poškození způsobuje zmenšení vlasových folikulů a snížení hustoty vlasů. Vlasové folikuly mohou být sice stále přítomné, konverze malých miniaturizovaných folikulů zpátky k terminálním folikulům je však málo pravděpodobná (9, 15, 22).

DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA

Nejčastěji se jedná o symptomatickou alopecii. Symptomatická difuzní ztráta vlasů je výsledkem endogenně působících příčin na anagenní vlasový folikul. Vzniká většinou hematogenní cestou (poporodní alopecie, cytostatika, léky, diety, celkové choroby, antikoncepce – blokátory ovulace, gestageny a další). Kombinace androgenetické alopecie se symptomatickou alopecii a přechod jedné alopecie v druhou jsou možné. Androgenetickou alopecii odlišujeme snadno od ložiskové alopecie, hůře od ložiskové alopecie difúzního charakteru (anagenní alopecie), snadno od pseudopeladických stavů, folliculitis capitis a atrofické frontální alopecie (5, 6, 9, 18).

PATOGENEZE

Hormony, genetika, enzymy

U obou pohlaví se v etiologii androgenetické alopecie uplatňuje genetická zátěž a androgeny. Geny lokalizované na chromozomu 20 (v současné době identifikované jako 20p11) by mohly mít prognostický význam (19). Androgeny aktivně inhibují buňky germinativní část folikulů a vyživovacích papil, pouze však tehdy, pokud jsou androgeny volné, nejsou vázány na plazmatický nosič – v krevním systému cirkuluje pouze 1 % androgenů volně, 99 % je vázáno na plazmatický nosič – SHBG (sex hormon binding globulin). V menopauze SHBG klesá, tím se zvyšuje podíl volného testosteronu. V procesu androgenetické alopecie mají význam enzymy – aromatáza a 5-α- reduktáza. Aromatáza snižuje působení androgenů tím, že přeměřuje testosteron na estradiol. Ve vlasových folikulech je její aktivita 2–5krát vyšší u žen než u mužů (v menopauze aromatáza klesá). Enzym 5-α-reduktáza konvertuje neaktivní testosteron na jeho aktivní formu DHT (dihydrotestosteron). Enzym 5-α-reduktáza významně zesiluje androgenní působení. DHT snižuje proliferaci buněk ve folikulech a dermálních vyživovacích papilách, snižuje produkci růstového faktoru VEGH (vascular endothelial growth factor). Celkové množství enzymu 5-α-reduktázy ve frontální partii kapilicia je 3krát vyšší u mužů než u žen ve stejné lokalizaci. Estrogeny u žen jsou významnými modulátory růstu vlasů. Jejich pokles koreluje s progresí alopecie. S poklesem estrogenů v menopauze se snižuje koncentrace SHBG a také aromatázy (12).

Endokrinní etiologie

Souvislost alopecie s hypofunkcí štítné žlázy nebo s méně častým hyperandrogenním syndromem je možné akceptovat pouze tehdy, pokud jsou přítomny další symptomy. U hypotyreózy – změna tělesné hmotnosti, chladová intolerance, unavenost, spavost, retardace pohybu, zimomřivost, zpomalení myšlení. U hyperandrogenního syndromu – sterilita, obezita, hirzutismus, akné, menstruační problémy a další.

Oxidativní stres

Oxidativní stres způsobuje stárnutí vlasů postupným odumíráním buněk vlasových folikulů a papil (programovaná smrt buněk). Oxidativní stres je spuštěn různými faktory: UV záření, emocionální stresy, záněty kůže a perifolikulární záněty. Působení oxidativního stresu je spojené s redukcí trvání délky anagenní růstové fáze a šedivěním. Dochází také k poklesu hodnoty enzymu aromatázy, tím vzniká folikulární hypoestrogenismus (3, 19).

LÉČBA ANDROGENETICKÉ ALOPECIE

V léčbě androgenetické alopecie využíváme celkově aplikovaný finasterid u mužů s úspěchem, u žen s efekty zatím bezpečně neprokázanými. Kontraceptiva a antiandrogeny aplikované u žen maximálně zastaví vypadávání vlasů, nový růst vlasů nelze očekávat. Perorálně aplikované estrogeny u žen zvyšují cirkulující SHBG, tím snižují volný testosteron. Růst vlasů nebyl dosud klinickými studiemi potvrzen. V místní léčbě se u žen i u mužů doporučuje minoxidil, u žen 2 % na začátku léčby i 5 %. Jedná se o účinný vazodilatátor (Belohair, Neocapil). Minimální trvání léčby minoxidilem je 1–2 roky, než se objeví první příznivé účinky. Mezi častěji používané léky patří Aminexil – inhibitor perifolikulární fibrózy a RTH 16 stimulátor VEGF (vaskulárního endoteliálního růstového faktoru). Perspektivní je aplikace kmenových buněk, v poslední době také aplikace plazmy a použití diodové LED lampy.

Antioxidanty

Organismus se proti škodlivému působení volných radikálů brání antioxidačními obrannými systémy. Antioxidanty jsou schopny zachytit a zablokovat volné kyslíkové radikály, a tak snižovat riziko jejich působení. Mezi antioxidanty patří bioflavonoidy a polyfenoly, karotenoidy, vitamin C a E, katechiny a další (4, 7, 8, 11, 17, 21, 23).

Mezoterapie

Mezoterapie je francouzská metoda uvedená do praxe v roce 1952 dr. Pistorem. Používá se buď manuální technika, nebo technika s použitím speciálního injektoru. Mezoterapie spočívá v transdermální aplikaci malého množství aktivních látek, s cílem stimulovat a chránit dermální buňky, podporovat buněčný metabolismus, proteinovou syntézu a zabezpečovat hydrataci kůže (10, 14).

Látky používané pro mezoterapii

Vitaminy – C, B (B8 – biotin, B5 – pantotenová kyselina, B9 – kyselina listová, B1, B2, B3: nicotineamid, B6, B7 a B12, vitamin A a E). Vitaminy B renovují funkci buněk vlasových folikulů, formaci keratinu a syntézu řady hormonů. Vitamin E a vitamin B3 působí jako lokální vazodilatancia. Tripeptid – glutation je složený z aminokyselin – kyseliny glutamové, cysteinu a glycinu. Zvyšuje mikrovaskularizaci, posiluje účinek vitaminu C a E. Germinativní anagenní fáze vyžaduje aplikaci růstových faktorů, bílkovin, železa, zinku, mědi, selenu (9, 10).

Nevhodné látky

Nevhodnými látkami jsou mixtury neznámého složení, individuálně připravované „kokteily“.

Vylučovací kritéria

Vylučovacími kritérii jsou antikoagulační terapie, infekční a zánětlivé projevy na kůži kštice (obr. 2), herpes zoster, autoimunitní choroby. Aspirin by měl být vynechán 48 hodin před mezoterapií.

Seboroická dermatitida ve kštici; mezoterapie je nevhodná
Obr. 2. Seboroická dermatitida ve kštici; mezoterapie je nevhodná

Rizika mezoterapie

Při neodborném provádění mezoterapie, nevhodně volených preparátech, při nesprávné (příliš hluboké aplikaci) lze způsobit nekrózu kůže, jizvení, abscesy, krvácení.

Informovaný souhlas

Obsahuje upozornění na možnost vedlejších reakcí – zarudnutí, mírný edém, hematomy, svědění. V těchto případech se jedná většinou o přechodné reakce, zmizí za 72 hodin. Je nutné upozornit i na možnost alergické reakce na některé součásti obsažené v preparátu. Podpis lékaře potvrzuje provedení mezoterapie kvalifikovaným lékařem.

Hodnocení léčby

Používá se fotodokumentace, fototrichogram – poměr mezi počtem anagenních a telogenních vlasů, vážení vlasů – přesná metoda, technicky náročná, digitální fototrichogram. Trichometrický program MicroDERM Hair umožňuje získat podrobné a přesné informace nejen o poměru mezi anagenními a telogenními vlasy, ale i o absolutním počtu anagenních vlasů. Existuje řada dalších metod (16, 22).

Prognóza

Prognóza souvisí s počtem funkčních terminálních folikulů. Pokud se aktivita androgenních hormonů zvyšuje (při současném poklesu hladiny estrogenů), folikuly se zmenšují, naděje na růst nových terminálních vlasů se zmenšuje. Miniaturizované folikuly mohou být za delší dobu nahrazeny vazivem, vznik nových folikulů ve sklerotizované fibrotické kůži většinou není možný (12, 21). Účinné látky mohou v zachovalých funkčních folikulech zvýšit rychlost růstu vlasů, jejich tloušťku a pigmentaci, mohou také tento optimální stav udržet. Prognózu a ovlivnitelnost léčbou lze odhadnout i podle klinického obrazu. U mužského typu ženské alopecie je prognóza špatná (viz obr. 1), podobně tak u involuční ženské alopecie s výrazným prořídnutím vlasů v temenní oblasti, s náznakem „lesklé “ kůže je prognóza rovněž nepříznivá (obr. 3). Alopecie s lehce rozšířenou mediální pěšinkou, stadium 1 podle Ludwiga má prognózu při aplikaci účinných látek dobrou (obr. 4, 5).

Pokročilá androgenetická alopecie u starší ženy, Ludwig 3 (mezoterapie neperspektivní, prognóza špatná)
Obr. 3. Pokročilá androgenetická alopecie u starší ženy, Ludwig 3 (mezoterapie neperspektivní, prognóza špatná)

Androgenetická alopecie, Ludwig 1 (mezoterapie vhodná, prognóza dobrá)
Obr. 4. Androgenetická alopecie, Ludwig 1 (mezoterapie vhodná, prognóza dobrá)

Třístupňová klasifikace ženské androgenetické alopecie podle Ludwiga
Obr. 5. Třístupňová klasifikace ženské androgenetické alopecie podle Ludwiga

STUDIE

Soubor

U 24 žen s androgenetickou alopecií léčených mezoterapií (věk 53 ± 10,8) a 10 žen bez mezoterapie – kontrolní skupina (věk 52 ± 10,8 let) jsme sledovali rozdíly v počtu vlasů (hustotu), rychlosti růstu a tloušťku vlasů před a po ukončení studie – za 7 ± 2,9 měsíce. Androgenetická alopecie u obou skupin odpovídala stadiu 1 (střední pěšinka do 1 cm, Ludwig 1).

Metoda vyšetření vlasů

Pro vyšetření vlasů jsme použili metodu trichometrického programu MicroDERM Hair. Jedná se o samostatný program nezávislý na programu pro analýzu pigmentových afekcí. Program umožnil určit počet, délku a tloušťku vlasů v časovém intervalu 7 ± 2,9 měsíců. Vlasy se sestřihnou na délku 1–2 mm v rozsahu 1 cm². Vyšetření kamerou se provede před a za 48 hodin. Pro ilustraci zcela orientačně – na monitoru jsou patrné „zelené“ výrazně delší vlasy (anagenní vlasy) a vlasy „červené“ stejné délky jako při prvním vyšetření (telogenní vlasy). Precizní výsledky jsou uvedeny v grafech 1 a 2 a číselně.

Věk mladších a starších žen – vyznačeny průměry x a směrodatné odchylky sd
Graf 1. Věk mladších a starších žen – vyznačeny průměry x a směrodatné odchylky sd

Počet vlasů u mladších a starších žen – vyznačeny průměry x a směrodatné odchylky sd
Graf 2. Počet vlasů u mladších a starších žen – vyznačeny průměry x a směrodatné odchylky sd

Statistická analýza

Pro analytické stanovení jsou uvedeny střední hodnoty (x) a směrodatné odchylky (SD). Pro statistickou významnost rozdílů jsme použili Studentův - T test. Pokud bylo t ≤ t 1-α/2 (v), rozdíl testovaných parametrů byl statisticky nevýznamný. Jestliže bylo t > t 1-α/2 (v), byl statisticky významný rozdíl testovaných parametrů (při α = 0,05) nebo vysoce významný rozdíl (při α = 0,01) (1). Mezi skupinou 24 žen a kontrolní skupinou byly rozdíly vyjádřeny v procentech.

Použitý preparát

U všech sledovaných 24 žen jsme použili originální preparát Dermaheal HL obsahující peptidy, vitaminy, aminokyseliny, nukleové kyseliny, redukční činidlo (glutation). Preparát obsahuje všechny prověřené ingredience potřebné pro regeneraci vlasů.

Metoda

Preparát byl aplikovaný intradermálně 20–30 vpichy do kůže vertexu jednou za 14 dní 4krát, potom jednou za měsíc 6krát. Před aplikací byla kůže desinfikovaná, po aplikaci byla provedená jemná masáž.

Hodnocení výsledků

Délka vlasů (v mm): Mezoterapie (24 žen) před 1,06 ± 0,17, po 1,89 ± 0,3. Kontrola (10 žen) před 1,0 ± 0,17 po 1,12 ± 0,45. Rozdíl mezi mezoterapií a kontrolou je statisticky vysoce významný rozdíl. Mezoterapie významně ovlivnila rychlost růstu vlasů. Hladina významnosti 0,01.

Tlouštka vlasů (v µm): Mezoterapie (24 žen) před 49,37 ± 8,3, po 52,79 ± 2,53. Kontrola (10 žen) před 52,3 ± 4,6,po 55,1 ± 2,1. Rozdíl je statisticky vysoce významný. Mezoterapie významně zvětšila tloušťku vlasů. Hladina významnosti je 0,01.

Počet vlasů (hustota): Mezoterapie (24 žen) před 199,3 ± 52,6, po 208,29 ± 66,35, kontrola (10 žen) před 225,6 ± 80,7, po 235,33 ± 119,8. Statisticky nevýznamný rozdíl. U žen bez ohledu na věk mezoterapie nevýznamně ovlivnila počet vlasů. Hladina významnosti je 0,05. U 24 žen zvýšení počtu vlasů o 4,5 %, u 10 žen kontrolní skupiny zvýšení počtu vlasů o 4,2 % (tab. 1)

Tab. 1. Počet vlasů u 24 žen s mezoterapií bez ohledu na věk a 10 žen kontrolní skupiny; rozdíly vyjádřené v procentech nejsou významné
Počet vlasů u 24 žen s mezoterapií bez ohledu na věk a 10 žen kontrolní skupiny; rozdíly vyjádřené v procentech nejsou významné

Věk a mezoterapie

Soubor 24 žen jsme rozdělili podle věku na skupinu 12 starších žen (od 56 do 72 let – průměrný věk 64 ± 4,9 let) a na skupinu 12 mladších žen (od 19 do 54 let – průměrný věk 40,7 ± 8 let) (graf. 1). U starších žen byl po mezoterapii počet vlasů 168,8 ± 42,8, u mladších žen byl počet vlasů po léčbě 260 ± 99. Rozdíl mezi počtem vlasů u starších a mladších žen je statisticky vysoce významný. Hladina významnosti je 0,01. Mezoterapie významně ovlivnila počet vlasů u mladších žen. Zvýšení o 54 % u mladších žen (graf 1, 2).

ZÁVĚR

Výsledkem studie bylo zvýšení rychlosti růstu vlasů i zvětšení jejich tloušťky u 24 žen (bez ohledu na věk). U starších žen bylo nesignifikantní zvýšení počtu vlasů. Kladné výsledky mezoterapie se dostavují nejdříve za 6–12 měsíců. Léčba je dlouhodobá, sleduje fyziologické stárnutí folikulů. Po déletrvajícím přerušení (6 měsíců a déle) se může dostavit stav odpovídající situaci před zahájením léčby. Mezoterapie může zrychlit růst existujících terminálních vlasů, zpomalit jejich ztenčování a zvětšit i jejich tloušťku. Přeměna miniaturizovaných folikulů ve folikuly terminální je i po intenzivně prováděné mezoterapii málo pravděpodobná. Kombinace mezoterapie s minoxidolem je vhodná.

Zkratky

DHT dihydrotestosteron

SD směrodatná odchylka

SHBG sex hormon binding globulin

VEGH vascular endothelial growth factor

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Hana Duchková, DrSc.

Kožní sanatorium s.r.o.

Stará 2520/A 45, 400 11 Ústí nad Labem

e-mail: duchkova@koznisanatorium.cz


Zdroje

1. Anděl J. Matematická statistika. Praha: SNTL 1989.

2. Arck PC, Handijski B, Peter EM, Peter AS, Hagen E, Fischer A. Stress inhibic hair growth in mice by induction of premature catagen development and deleterious peri- follicular inflammatory events via neuropeptide substance P – dependent pathways. Am J Pathol 2003; 162: 803–814.

3. Arck PC, Overall R, Spatz K, Liezman C, Handijski B, Klapp BF. Towards a „free radical theory of graying“: melanocyte apoptosis in the ageing human hair follicle is an indicator of oxidative stress induced tissue demage. FASEB J 2006; 20: 1567–1569.

4. Barolet D. Light Emitting Diode (LEDs) in dermatology.: Semin Cutan Med Surg 2009; 27: 227–238.

5. Bergner T, Braun-Falco O. Die androgenetische Alopezie der Frau. Hautarzt 1991, 42: 201–210.

6. Duchková H. Androgenetická alopecie. Čes.-slov. Derm. 2004; 79: 12–14.

7. Duchková H. Současné možnosti diagnostiky a léčby ženské androgenetické alopecie. Čas. Lék. čes. 2006; 145: 189–194.

8. Duchková H, Hašková M. Alopecie. Standardy léčebných postupů a kvalita ve zdravotní péči. Derm 2012; 12: 1–15.

9. Duchková H, Hašková M, Pock L. Androgenetická alopecie. Diagnostika, diferenciální diagnostika, léčba. Derma 2013; 12(2): 3–8.

10. Duchková H, Hašková M, Žampachová I, Pock L. Mezoterapie – alternativní léčba androgenetické alopecie. Derma 2013; 13(3): 3–7.

11. Jacobs JP. Use of topical minoxidil therapy for androgenetic alopecia in women. Int J Dermatol 1993; 32:758.

12. Jamin C. L’ alopecie androgénique. Ann Dermatol Vénéréol 2012; 129(5-C2): 801–803.

13. Olszewska M, Rudbick L. A novel method for diagnosis and monitoring androgenetic alopecia. Dermatology 2006; 212: 290–291.

14. Pistor M. What is mesotherapy? Chir Dent, Fr. 1976; 48: 46–60.

15. Paus R, Cotsarelis G. The biology of hair follicles. N Engl J Med 1999; 341: 491–497.

16. Price V. Changes in hair weight in men with androgenetic alopecia after treatment with finasteride 1 mg, daily. J Am Acad Dermatol 2002; 46(4): 517.

17. Price V. Lack of efficacy of finasteride in postmenopausal women with androgenetic alopecia

18. Rácz E, Gho C, Moorman PW, Noordhoek V, Neumann HAM. Treatment of frontal fibrosing alopecia and lichen planopilaris: a systematic review. JEADV 2013; 27: 1461–1470.

19. Reyagne P. Cheveu, viellissement et environnement: aspects cliniques. Ann Dermatol Vénéréol 2009; 136: S22–S24.

20. Sperling LC. Hair anatomy for the clinician. J Am Acad Dermatol 1991; 25: 1–17.

21. Tosti A. Management of androgenetic alopecia. J Eur Acad Dermatol Venerol 1999; 12: 205–214.

22. Tosti A. Dermoscopy of hair and scalp disorders: pathological and clinical correlations. In Firma Healthcare 2008; 1–168.

23. Weiss RA, Weiss MA, Geronimus RG, Mc Daniel DH, Newman J. A novel non thermal non- ablative full panel LED photomodulation device for reversal of photoageing:digital and clinical results in variol skin types.J Drugs Dermatol 2004; 3(6): 605–610.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#