Profesor Ladislav Chrobák jubilující


Autoři: Petr Dulíček;  Pavel Žák;  Jaroslava Voglová
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2012; 151: 222-223
Kategorie: Osobní zprávy

Prof. MUDr. Ladislav Chrobák, CSc., emeritní profesor Univerzity Karlovy, mezinárodně známý hematolog, oslavil 11. dubna své 85. narozeniny. Doma si vysloužil titul doyen českých hematologů. Jeho přiklonění se k medicíně a k hematologii nebylo však nikterak přímočaré.

jp_37918_f_1
jp_37918_f_1

Na střední škole ho zajímaly cizí jazyky, které jsou jeho koníčkem až do současnosti, dále historie, ale i matematika. Přírodní vědy nebyly středem jeho zájmu. Když po válce bylo znovu otevřeno reálné gymnázium v Novém Jičíně a chyběl druhý profesor přírodopisu, požádal ho ředitel, jeho dřívější profesor matematiky, aby v jeho přítomnosti přednášel somatologii v domnění, že chce studovat medicínu. Jeho studijní výsledky to umožňovaly. To bylo možné jen po válce, kdy převládalo nadšení z nově nabyté svobody. Byl zaskočen, ale nakonec to rozhodlo, že se v roce 1946 přihlásil na Lékařskou fakultu UK v Praze, na které v prosinci 1951 promoval. Na medicíně ho zaujala kardiologie, takže dva roky „fiškusoval“ se svou budoucí manželkou u známého kardiologa prof. Jonáše. Ke kardiologii tíhl celou svou bytostí a v tomto zájmu ho podporoval i prof. K. Bobek, přednosta interní kliniky v Plzni, na kterou po promoci nastoupil. Po roce byl povolán na základní vojenskou službu do Hradci Králové. To se mu stalo osudným. Doc. J. Libánský, hematolog, nový přednosta I. interní kliniky tehdejší Vojenské lékařské akademie si na jedno z uvolněných míst po odchodu prof. P. Lukla vyžádal přidělení dr. Chrobáka. Jeho zaměření na kardiologii změnil na hematologii a jmenoval ho vedoucím hematologické laboratoře při klinice. Tím začal jeho život s hematologií. Prof. Chrobák je především klinik, který při znalosti celého vnitřního lékařství – na klinice byl vedoucím jednoho z interních oddělení – se věnoval hematologické problematice v celé šíři, to je anémiím, hematoonkologii, hemostáze včetně tromboembolické choroby. Laboratorní vyšetření však vždy pokládal za integrální součást hematologie a soustavně je rozvíjel a usiloval jako vedoucí hematologické laboratoře, aby spektrum laboratorních metod odpovídalo předním pracovištím v cizině.

V roce 1962 obhájil kandidátskou práci na téma Paroxyzmální noční hemoglobinurie, která vyšla knižně v roce 1965 jako první monografie na toto téma ve světové literatuře a byla přeložena i do ruštiny.

Jeho habilitační práce v roce 1964 byla věnována koagulaci při mimotělním krevním oběhu a byla výsledkem úzké spolupráce s kardiochirurgem prof. J. Procházkou. Komplexním sledováním koagulace během perfuze a po jejím skončení dospěl k prioritnímu zjištění, že u některých nemocných dochází již v průběhu perfuze k primární aktivaci fibrinolýzy jako hlavní příčině fatálního krvácení, kterému lze zabránit preventivním podáním antifibrinolytik. Hradecké pracoviště tak o několik let předběhlo později ve světě všeobecně přijatý postup. V letech 1962–1963 provedl za přispění krajského internisty prof. F. Černíka depistáž výskytu hemofilie na území tehdejšího Východočeského kraje. Práce, udávající poprvé výskyt hemofilie na určitém uzemním celku u nás, byla odměněna cenou České hematologické společnosti (ČHS) za rok 1963. Při hematologické poradně zřídil v roce 1964 centrum zabývající se komplexně péčí o tyto nemocné ze spádového území kraje, první v našem státě. Široké zaměření zájmu dr. Chrobáka vedlo k prvním publikacím některých jednotek v naší literatuře jako neutrofilní leukémie, angioimunoblastické lymfadenopatie, pouhých 14 dnů po té, co byla jako tato nová jednotka popsána v BMJ Lukesem, přítomnosti cirkulujícího antikoagulans heparinového typu u nemocného s Wegenerovou granulomatózou, krvácivého stavu způsobeného fibrinolýzou a hypofibrinogenemií při metastazujícím karcinomu prostaty, výskytu kongenitální dyserytropoetické anémie typu II. (HEMPAS) u tří sourozenců a několika dalších jednotek. Je autorem i prvních popisů vlasatobuněčné leukémie u nás (1974 a monografie 1999).

S Chrobákovým jménem je spojeno zachycení nového, dosud neznámého, vysoce nestabilního hemoglobinu u matky a dcery, který podle místa výskytu, jak je zvykem, byl nazván „hemoglobin Hradec Králové“ a na molekulární úrovni byl definován na pracovišti prof. T. Huismana v Houstonu v USA V. Divokým a K. Indrákem.

V roce 1974 se zasloužil o vybudování Oddělení klinické hematologie s lůžkovou bází na I. interní klinice. Oddělení plnilo zároveň funkci doškolovacího střediska pro lékaře připravující se na atestaci z hematologie a transfuzní služby a svou odbornou a vědeckou dráhu zde začínali dr. P. Dulíček, dr. P. Žák, dr. V. Maisnar, kteří se později habilitovali, a dr. J. Voglová, která se stala zástupkyní přednosty pro LPP. Počet laborantek se postupně zvýšil z původních tří až na 21.

V šedesátých a osmdesátých letech 20. století byl na žádost Kuvajtu třikrát vyslán do tohoto emirátu jako konzultant pro hematologii a při svém posledním pobytu (1982–1984) tam založil hematologické oddělení a působil jako první řádný profesor hematologie na nově založené lékařské fakultě. V roce 1983 uspořádal v Kuvajtu mezinárodní sympozium o hluboké žilní trombóze a plicní embolizaci za účasti takových odborníků, jakým byl Marc Verstraeste, prezident příštího XI. mezinárodního kongresu o trombóze a hemostáze. Rok před tím se spolupodílel na 1. mezinárodním sympoziu Středního východu věnovaném orgánové transplantaci, kdy předsedal jedné ze sekcí spolu s příštím nositelem Nobelovy ceny za medicínu E. D. Thomasem.

Pobyt v Kuvajtu, kde šedesát procent obyvatelstva pocházelo z různých oblastí Asie a Afriky, mu umožnil seznámit se s hematologickou problematikou subtropů a tropů, jmenovitě s hemoglobinopatiemi a talasemiémi. Jejich diagnostiku zavedl po svém návratu na domácím pracovišti a na toto téma pak přednášel v Ústavu pro doškolování lékařů a farmaceutů a na fakultě v nepovinně volitelném předmětu pro studenty z těchto oblastí.

Nelze opomenout jeho organizační schopnosti. Byl krajským odborníkem pro obor hematologie a krátce i hlavním odborníkem při ministerstvu zdravotnictví do zrušení funkce hlavních odborníků. V roce 1987 byl hlavním organizátorem 9. kongresu ČHS v Hradci Králové a v roce 1989 byl prezidentem trilaterálního sympozia (ČSSR, NDR a Polska) v Třinci. Od roku 1961 až do roku 1998 byl členem výboru ČHS, v letech 1983–1992 jejím místopředsedou a v letech 1992–1994 předsedou.

Významné jsou jeho mezinárodní aktivity. Aktivní znalost několika jazyků (němčiny, francouzštiny, angličtiny, ruštiny a italštiny) mu umožňovala aktivní účast na mezinárodních i národních zahraničních kongresech a konferencích, mnohdy jako pozvaného přednášejícího nebo oficiálního delegáta za společnost. V letech 1981–1998 byl jako counselor ČHS a později ČHS po tři funkční období členem výboru Mezinárodní hematologické společnosti, v níž byl zvolen i za člena komise pro pregraduální a postgraduální výchovu v hematologii a které se stal v roce 1998 emeritním členem. Od roku 1977 a 1983 byl po dvě funkční období expertem SZO pro hematologii.

Významná byla jeho činnost jako učitele. Přednášel po více než 50 let celou propedeutiku vnitřního lékařství a hematologii i v angličtině, pro zahraniční studenty. Vyučoval a přednášel rád, možno říci s entuziasmem a u studentů byl oblíben. Několik studentů pracovalo pod jeho vedením jako pomocné vědecké síly a někteří si pak vybrali hematologii jako svůj obor. J. Pinkas získal v celosvětové soutěži za svou studentskou práci stipendijní místo v USA, kde se i s rodinou usadil a pracoval jako hematolog v New Yorku. Třikrát za sebou si ho studenti zvolili za promotora celého ročníku a zahraniční studenti, když s přednášením v osmdesáti letech končil, mu na shromáždění všech zahraničních studentů předali diplom jako ocenění jeho celoživotních výsledků jako učitele. Z jeho Propedeutiky vnitřního lékařství, která vyšla od roku 1976 devětkrát jako skriptum a od roku 2003 sedmkrát knižně (nakladatelství Grada Publishing) – naposled v roce 2012 a která byla přeložena i do angličtiny (spoluautoři anglického vydání T. Gral a J. Kvasnička) studovaly celé generace lékařů na všech našich lékařských fakultách.

O jeho výzkumných aktivitách svědčí jedenáct obhájených výzkumů, z toho tři ve skupině A. Publikoval 280 prací odborných a 80 příležitostných, 9 monografií a kapitolami přispěl do dalších devíti knižních monografií a učebnic.

Významným mezníkem v jeho životě byl přelom let 1989–1990. Duchovní osvobození naší společnosti umožnilo, aby byl jmenován jako nestraník profesorem UK až v roce 1991, když v cizině se tak stalo již před lety. V roce 1991 se stal členem vědecké rady LF UK v Hradci Králové a proděkanem pro zahraniční styky. Jeho zásluhou byly navázány prostřednictvím prof. A. Schirgera styky s prestižní Mayo Clinic v USA. V roce 1996 inicioval a uskutečnil zřízení kabinetu dějin lékařství. Kromě většího počtu článků z historie fakulty, fakultní nemocnice a jejich pracovníků věnoval fakultě další tři knižní publikace.

Širší veřejnosti je znám svými publikacemi Medicinské historky z Královéhradecka (se S. Kášem) a Historky z mého života a cest (nakladatelství Grada Publishing 2011), takže je uváděn spolu s S. Kášem jako spisovatel ve Slovníku českých lékařů – spisovatelů.

Na závěr si jako jeho žáci dovolujeme přidat několik osobních poznatků. Byl nejen vynikajícím učitelem, který dokázal své žáky mistrně vést, plánovat jejich odborný růst, ale i skutečným profesionálem v léčebně preventivní péči. Dokázal nás vždy přesvědčit o opravdovosti věci, o smysluplnosti precizní práce. Nebylo mu cizí ani vyslechnout jiné odborné názory. Také jsme ho poznali jako člověka, který má jiné zájmy než medicínu a také jako člověka se smyslem pro humor. Není ani tedy překvapením, že se mu za jeho odbornou činnost dostalo mnoha poct. Je čestným členem sedmi odborných společností, z toho tří zahraničních a zakládajícím členem jedné další mezinárodní společnosti. Obdržel 13 medailí, zlatou medaili za zásluhy o Slovenskou lékařskou společnost, zlatou pamětní medaili UK a zlatou pamětní medaili LF UK Hradec Králové. Je čestným členem vědecké rady LF UK v Hradci Králové a laureátem nejvyššího ocenění ČLS JEP ceny J. E. Purkyně. Profesor Chrobák žije v harmonickém manželství se svou ženou dr. Hanou Chrobákovou, která mu byla celoživotní oporou. Společně vychovali tři děti. Nejmladší syn pracuje jako lékař imunolog ve Výzkumném ústavu v Montrealu. Závěrem je možné shrnout, že v osobě prof. Ladislava Chrobáka se vzácně snoubí čestný člověk, vynikající lékař a výborný učitel.

Drahý pane profesore, ad multos annos!

doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., doc. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., MUDr. Jaroslava Voglová


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se