Současný stav stravování a pohybové aktivity ve vztahu k obezitě u sedmiletých dětí – studie WHO


Relation between dietary and physical activity patterns and obesity in seven year old children – current situation – WHO study

Background.
Childhood obesity is a global health problem. For monitoring of trends in obesity prevalence and comparison between countries standardized methods are necessary. WHO/Europe launched the “Childhood Obesity Surveillance Initiative” project in 2006 aiming to monitor childhood obesity and associated factors in European countries. This paper provides an overview of the situation in the Czech Republic with focus on diet and physical activity.

Methods and Results.
The cohort included 1704 seven-year olds who were examined by paediatricians in 2008 (essential anthropometric measurements). Questionnaires on children’s eating habits, physical activity, family, and school environment were filled in. Statistical methods employed. Multivariate regression with reduction of dimensionality (bi-directional orthogonal projection to the latent structure), one-way ANOVA.

Low-fat milk intake frequency was positively correlated with BMI (p = 0.0001), while full-fat milk intake was negatively correlated (p = 0.005). These results probably reflect the change in the diet due to increasing BMI. Number of preventive school programmes aimed on health promotion was negatively associated with BMI (p = 0.026).

Conclusions.
Surprisingly, low-fat milk consumption was associated with higher BMI in seven years old children, while full-fat milk consumption was associated with lower BMI. School preventive programmes positively affect children’s weight.

Key words:
childhood obesity, eating habits, prevention.


Autoři: Radka Braunerová 1;  Marie Kunešová 1;  Bohuslav Procházka 2;  Jana Vignerová 3;  Jana Pařízková 1;  Jitka Riedlová 3;  Hana Zamrazilová 1;  Martin Hill 1;  Alena Šteflová 4
Působiště autorů: Endokrinologický ústav Praha, Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity 1;  Pediatrická ambulance, Kutná Hora 2;  Státní zdravotní ústav, Praha 3;  Kancelář WHO v České republice, Praha 4
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 533-536
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Obezita v dětství je celosvětově závažným zdravotním problémem. Srovnání trendů ve vývoji prevalence obezity mezi jednotlivými zeměmi musí být prováděno standardizovanými postupy. WHO/Europe v roce 2006 zahájila projekt „Childhood Obesity Surveillance Initiative”, jejímž cílem je v evropských zemích monitorovat prevalenci dětské obezity a faktorů s ní souvisejících. V tomto článku předkládáme výsledky české části tohoto projektu týkající se stravování a pohybové aktivity.

Metody a výsledky.
Soubor tvořilo 1704 sedmiletých dětí, které byly vyšetřeny v roce 2008 svým pediatrem (měření základních antropometrických charakteristik). Byly vyplněny dotazníky o stravovacích návycích, pohybové aktivitě, rodině a školním prostředí. Statistické metody. Vícerozměrná regrese s redukcí dimenzionality (obousměrná ortogonální projekce do latentní struktury) a ANOVA.

Frekvence příjmu nízkotučného mléka pozitivně korelovala s BMI (p = 0,0001), frekvence konzumace plnotučného mléka negativně korelovala s BMI (p = 0,005). Tyto výsledky zřejmě odrážejí úpravu diety u dětí se stoupající hmotností. Větší frekvence preventivních programů zaměřených na zdravý životní styl ve škole byla negativně asociována s BMI (p = 0,026).

Závěry.
Konzumace nízkotučného mléka je u sedmiletých dětí asociována s vyšším BMI, naopak konzumace plnotučného mléka s nižším BMI. Preventivní programy ve škole mají žádoucí efekt na hmotnost dětí.

Klíčová slova:
dětská obezita, stravovací návyky, prevence.

ÚVOD

Prevalence obezity celosvětově stoupá. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) mělo v roce 2005 přibližně 1,6 miliardy dospělých osob (starších 15 let) nadváhu a nejméně 400 milionů bylo obézních. WHO předpokládá, že v roce 2015 bude přibližně 2,3 miliardy osob trpět nadváhou a více než 700 milionů obezitou. Tímto zdravotním problémem jsou postiženy také děti – odhaduje se, že více než 22 milionů dětí mladších 5 let je obézních (1). Za posledních 20 let se prevalence obezity v dětské populaci zvýšila trojnásobně. Přibližně jedna pětina až jedna třetina dětí, které mají nadváhu v předškolním věku, ji bude mít také v dospělosti. U starších dětí a adolescentů vzrůstá pravděpodobnost nadváhy pokračující do dospělosti až na 50 % (1). Obezita v dětství vede ke zvýšenému výskytu komplikujících nemocí (např. hypertenze (2), dyslipidémie, časný rozvoj aterosklerózy, kardiovaskulární choroby a ortopedické problémy). V dospělosti zvyšuje morbiditu i mortalitu, a to nejen nepřímo zvýšením rizika rozvoje obezity v pozdějším věku, ale i přímo jakožto nezávislý rizikový faktor výše uvedených chorob (3, 4). Již v časném dětství můžeme u obézních dětí zachytit metabolické změny, především dyslipidémii a známky inzulínové rezistence, které mohou vést až k rozvoji metabolického syndromu. Ovlivněn je také kardiovaskulární systém dítěte, značné procento dětí má arteriální hypertenzi a v dospělosti tromboembolickou chorobu. Již v dětství mohou vznikat cévní varikózní změny. U obézních pubertálních chlapců může docházet k hypogonadismu díky zvýšené aktivitě aromatázy konvertující androgeny na estrogeny. U dívek s těžším stupněm obezity bývá přítomen syndrom polycystických ovarií. Výrazné změny probíhají na skeletu, vzhledem ke zrychlenému metabolismu kostí u rostoucího dítěte. Dochází ke vzniku skoliózy, hrudní kyfózy a přetížení dolních končetin včetně vzniku artrotických změn (5). Obézní děti často trpí také psychickými a sociálními problémy, a to již od předškolního věku. Mimo jiné mívají zhoršené pocity psychického zdraví, nižší sebehodnocení, bývají vystaveny posměchu, trpí pocity méněcennosti, častěji se u nich vyskytuje deprese (6).

Jedinou možností jak zastavit epidemii obezity u dětí je prevence, neboť léčba bývá obtížná. Proto je nutné mít dobře fungující systém sloužící k dlouhodobému sledování prevalence obezity, jejího vývoje v čase a také faktorů, které ji ovlivňují. Pouze některé státy Evropy (mezi nimi Česká republika) monitorují výskyt obezity na národní úrovni. V České republice mají dlouholetou tradici antropologické výzkumy dětí a mládeže, a to již od roku 1895 (7). Srovnání na mezinárodní úrovni je v současné době složité, neboť chybí standardizované postupy. Proto v roce 2006 Regionální kancelář WHO pro Evropu zahájila projekt „Childhood Obesity Surveillance Initiative” (COSI) zaměřený na dlouhodobé monitorování vývoje nadváhy a obezity u dětí ve věku 6–9 let. Prvního kola tohoto projektu se zúčastnilo 13 evropských zemí (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Norsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko). V tomto článku prezentujeme data z české části studie se zaměřením na stravování a pohybovou aktivitu dětí ve školním prostředí i v rodině. 

Soubor dětí a použité a metody

Soubor tvořilo 1704 sedmiletých dětí (rozmezí 6,5–7,5 let), které byly během roku 2008 vyšetřeny svým dětským lékařem v rámci preventivní prohlídky či při návštěvě pro běžné onemocnění. Celkem se na studii podílelo 46 pediatrů. Nejprve rodiče podepsali informovaný souhlas s účastí dítěte ve studii. Poté bylo provedeno základní antropometrické měření (výška, hmotnost, obvod pasu a boků). Dále rodiče vyplnili dotazník týkající se životního stylu dítěte (pohybová aktivita, stravovací návyky) a socioekonomických charakteristik rodiny (vzdělání, zaměstnání a zdravotní stav rodičů, počet členů domácnosti, typ bydlení, místo bydliště, region apod.). Pediatr nebo pracovník Endokrinologického ústavu jakožto národního koordinačního centra kontaktoval ředitele či jiného zástupce školy a vyplnil dotazník zaměřený na školní prostředí. Zjišťovaly se možnosti stravování – školní jídelna, automaty na jídlo a nápoje včetně sortimentu, dostupnost ovoce a zeleniny, nabídka mléka a mléčných výrobků za dotovanou cenu, nabídka sladkostí a slaných pochutin ve škole, možnosti pohybové aktivity – v rámci vyučování, o přestávkách, sportovní kroužky a dále organizování projektů týkající se podpory zdravého životního stylu apod.

Data byla statisticky zpracována pomocí programu SIMCA firmy UMETRICS, Umeå. Byly použity tyto metody: vícerozměrná regrese s redukcí dimenzionality (obousměrná ortogonální projekce do latentní struktury) a ANOVA. 

Výsledky

Prevalence obezity u sedmiletých dětí v České republice v roce 2008 byla 5,4 % dívek a 8,2 % chlapců. Nadváhou či obezitou dohromady trpělo 12,7 % dívek a 15 % chlapců. Data byla vyhodnocena na základě českých referenčních údajů (V. celostátní antropologický výzkum (8)). Z analýzy dat získaných z dotazníků vyplněných rodiči týkajících se příjmu potravy dětí byla zjištěna statisticky významná asociace body mass indexu (BMI) s konzumací mléka. Čím častěji děti pijí nízkotučné mléko, tím mají větší BMI (graf 1). Naopak u plnotučného mléka je závislost opačná – častější konzumaci odpovídá nižší BMI (graf 2). V grafech 3 a 4 jsou uvedena data získaná ze školních dotazníků. Vidíme zde vztah BMI a dostupnosti (tj. zda mohou děti tyto nápoje získat ve škole, ať už ve školní jídelně či v nápojových automatech) studených nápojů bez cukru či dietních (light) nápojů. Pokud jsou tyto nápoje dostupné, je BMI vyšší. Korelace mezi BMI a množstvím času stráveného u televize či počítače, ať již ve všední den nebo o víkendech, nebyla statisticky významná, byl patrný pouze trend k vyššímu BMI při vyšším počtu hodin takto strávených.

Konzumace nízkotučného mléka a BMI
0 = nikdy, 1 = 1–3 dny v týdnu, 2 = 4–6 dní v týdnu, 3 = každý den
Graf 1. Konzumace nízkotučného mléka a BMI 0 = nikdy, 1 = 1–3 dny v týdnu, 2 = 4–6 dní v týdnu, 3 = každý den

Konzumace plnotučného mléka a BMI
0 = nikdy, 1 = 1–3 dny v týdnu, 2 = 4–6 dni v týdnu, 3 = každý den
Graf 2. Konzumace plnotučného mléka a BMI 0 = nikdy, 1 = 1–3 dny v týdnu, 2 = 4–6 dni v týdnu, 3 = každý den

Dostupnost chlazených nápojů bez cukru ve škole a BMI
Graf 3. Dostupnost chlazených nápojů bez cukru ve škole a BMI

Dostupnost dietních (light) nápojů ve škole a BMI
Graf 4. Dostupnost dietních (light) nápojů ve škole a BMI

Důležitým výsledkem je statisticky významný pozitivní vliv počtu projektů podporujících zdravý životní styl na hmotnost dětí. Děti, které navštěvovaly školy častěji organizující takovéto projekty, měly významně nižší BMI (graf 5).

Projekty podporující zdravý životní styl organizované školou
1 = nebyly organizovány, 2 = jen pro některé děti, 3 = pro všechny děti
Graf 5. Projekty podporující zdravý životní styl organizované školou 1 = nebyly organizovány, 2 = jen pro některé děti, 3 = pro všechny děti
 

Diskuze

Výsledky vyplývající ze zpracovaných dat jsou poměrně překvapivé. Očekávali jsme spíše asociaci nižších hodnot BMI s konzumací nízkotučného mléka a dostupností neslazených a dietních nápojů a naopak asociaci vyššího BMI s konzumací plnotučného mléka, jak je obvykle publikováno (9, 10), případně se u mladších dětí souvislost neprojeví, jak uvádí O’Connor (11). Výsledky zjištěné v naší studii lze vysvětlit tím, že podávání nízkotučného mléka a neslazených nápojů, tedy nápojů doporučovaných při redukčních dietách, je spíše důsledkem nadměrné hmotnosti než její příčinou. Je možné, že rodiče, případně i děti samy, dávají přednost nízkotučnému mléku před plnotučným, právě když dítě již problémy s váhou má. Ve věku 7 let je méně pravděpodobný pozitivní vliv vyšší konzumace tučnějšího mléka na BMI, který byl ukázán u dvouletých dětí (12).

Ve školách s větším procentem obézních dětí by se mohl uplatňovat obdobný přístup, kdy při uvědomění si stávajícího problému může vedení školy usilovat o zajištění nabídky neslazených a dietních nápojů s cílem napomoci úpravě hmotnosti dětí. Pozitivní korelace konzumace slazených nápojů s BMI dítěte byla opakovaně prokázána (13), v této studii jsme však tento vztah nepotvrdili, důvodem může být stahování slazených nápojů ze školních automatů. Vliv školního prostředí na dětskou obezitu se jeví jako zásadní. Jednou z důležitých strategií jak snížit příjem energie z nutričně chudých energeticky bohatých potravin je právě vyloučení slazených nápojů ze školních jídelen a automatů (14, 15).

Na rozdíl od řady autorů, kteří prokázali souvislost mezi časem stráveným u televize či počítače a BMI dětí (16, 17), my jsme pozorovali pouze tendenci k této závislosti. Skupina dětí, která ve volném čase nepracuje s počítačem nebo nesleduje televizi, měla nízkou četnost, možná proto zůstaly výsledky pod hranicí statistické významnosti.

Vztah počtu školních projektů zaměřených na zdravý životní styl s BMI sedmiletých dětí potvrzuje jejich důležitost a význam ve smyslu ovlivnění hmotnosti dětí a získání vhodných nutričních a pohybových návyků již v mladším školním věku.

Kromě životního stylu dítěte může mít na BMI vliv řada genetických a epigenetických faktorů, zejména časná postnatální výživa, která ovlivňuje jak vzrůst (18) tak množství tělesného tuku (19, 20). 

Závěr

Častější konzumace nízkotučného mléka a dostupnost neslazených a dietních nápojů ve škole je asociována s vyšším BMI, zatímco vyšší příjem plnotučného mléka je asociován s nižším BMI. Větší počet preventivních programů propagujících zdravý životní styl ve školách má příznivý vliv na hmotnost sedmiletých dětí v České republice. 

Zkratky

BMI    – body mass index

COSI   – Childhood Obesity Surveillance Initiative

WHO  – Světová zdravotnická organizace

Podpořeno grantem NS/9832-4 IGA MZ ČR.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Radka Braunerová, Ph.D.

Endokrinologický ústav, Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity

Národní 8, 116 94 Praha 1

fax: +420 224 905 325, e-mail: rbraunerova@endo.cz


Zdroje

1. WHO/Europe. Nutrition. Facts and figures. .

2. Procházka B, Stožický F. Výskyt rizikových faktorů ischemické choroby srdeční u dětí. Cor Vasa 2009; 51: 397–403.

3. Krassas GE, Tzotzas T. Do obese children become obese adults: childhood predictors of adult disease. Pediatr Endocrinol Rev 2004; 1(Suppl 3): 455–459.

4. Freedman DS, et al. The relation of overweight to cardiovascular risk factors among children and adolescents: the Bogalusa Heart Study. Pediatrics 1999; 103: 1175–1182.

5. Lisá L. Typy a následky dětské obezity. In: Pařízková J, Lisá L, et al. Obezita v dětství a dospívání. Praha: Galén 2007; 107–124.

6. Fraňková S. Psychologické aspekty dětské obezity. In: Pařízková J, Lisá L, et al. Obezita v dětství a dospívání. Praha: Galén 2007; 175–192.

7. Matiegka J. Somatologie školní mládeže. Praha: Nakladatelství české akademie věd a umění 1927.

8. Lhotská L, et al. V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (České země). Antropometrické charakteristiky. Praha: Státní zdravotní ústav 1993.

9. Libuda L., Kersting M. Soft drinks and body weight development in childhood: is there a relationship? Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2009; 12: 596–600.

10. James J, Kerr D. Prevention of childhood obesity by reducing soft drinks. Int J Obes (Lond) 2005; 29(Suppl 2): S54–S57.

11. O’Connor TM, et al. Beverage intake among preschool children and its effect on weight status. Pediatrics 2006; 118: e1010–e1018.

12. Huh SY, et al. Prospective association between milk intake and adiposity in preschool-aged children. J Am Diet Assoc 2010; 110: 563–570.

13. Kunešová M, et al. Overweight in Czech children and adolescents – association with parental obesity and socioeconomical factors. J Publ Health 2007; 15: 163–170.

14. Briefel RR, et al. School food environments and practices affect dietary behaviors of US public school children. J Am Diet Assoc 2009; 109(Suppl 2): S91–S107.

15. Fox MK, et al. Association between school food environment and practices and body mass index of US public school children. J Am Diet Assoc 2009; 109( Suppl 2): S108–S117.

16. Bener A. Obesity and low vision as a result of excessive Internet use and television viewing. Int J Food Sci Nutr 2010; 21 (Epub ahead of print).

17. Davison KK. Cross-sectional and longitudinal associations between TV viewing and girls’ body mass index, overweight status, and percentage of body fat. J Pediatr 2006; 149: 32–37.

18. Zamrazilová H, et al. Vliv časné postnatální výživy u předčasně narozených dětí na jejich atropometrické a hormonální charakteristiky ve věku 10 let. Čas Lék čes 2007; 146: 278–283.

19. Rolland-Cachera MF, et al. Influence of macronutrients on adiposity development: a follow up study of nutrition and growth from 10 months to 8 years of age. Int J Obes Relat Metab Disord 1995; 19: 573–578.

20. Pařízková J. Interaction between physical activity and nutrition early in life and their impact on later development. Nutr Res Rev 1998; 11: 71–90.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se