Za profesorem MUDr. Zdeňkem Kalendou

Dne 25. června 2010 zemřel v nizozemském městě Apeldoorn prof. MUDr. Zdeněk Kalenda, český anesteziolog mezinárodního významu.

Zděněk Kalenda se narodil se 22. května 1927 v obci Lutonina u Vsetína.

Lékařská studia na Palackého univerzitě v Olomouci ukončil promocí v roce 1952. Nastoupil na chirurgické oddělení nemocnice s poliklinikou v Bruntále a v chirurgii dosáhl specializace I. i II. stupně. V roce 1958 se stal zástupcem primáře chirurgického oddělení nemocnice v Přerově. Na chirurgickém oddělení měl jeden pokoj vyčleněn pro nemocné v těžkém stavu, převážně s kraniocerebrálním poraněním a s poruchami vědomí. Zajímal se o problematiku hibernace. V roce 1960 dosáhl specializace v tehdy nástavbovém oboru anesteziologie.

Po anesteziologické atestaci se společně s manželkou –⁠ dětskou lékařkou –⁠ přihlásil k práci v rozvojové zemi. Byl vyslán do africké Guineje, kde v letech 1960–1961 pracoval jako praktický lékař na okraji buše a získal ojedinělé zkušenosti.

Po návratu z Afriky pracoval jako zástupce primáře chirurgického oddělení v Přerově. V roce 1963 byl jmenován ústavním anesteziologem, o dva roky později se stal primářem nelůžkového anesteziologického oddělení. V té době zahájil spolupráci s Výzkumným ústavem přerovské firmy Meopta na vývoji plicního ventilátoru určeného k používání během celkové anestezie na operačním sále. Prototyp se v provozu dobře osvědčoval. Prosadit tento ventilátor do výroby se mu však nepodařilo. Napsal fundovanou práci o umělé plicní ventilaci.

V polovině 60. let zahájil úspěšnou spolupráci s belgickou firmou Janssen a díky tomu byl mezi prvními anesteziology, kteří u nás zaváděli neuroleptanalgezii (NLA). Účastnil se aktivně několika odborných pracovních setkání v zahraničí, týkajících se hibernace a NLA.

Kolem roku 1965 začal Kalenda mezi prvními ve státě budovat lůžkovou část ARO včetně technického vybavení, opět ve spolupráci s Meoptou a dalšími nadšenci. Dokázal získávat pro svůj obor a pro své záměry výborné spolupracovníky. V roce 1967 otevřel čtyřlůžkovou část anesteziologického oddělení, kterou jsem před rokem 1968 navštívil. Byl tehdy jediným odborným lékařem na oddělení. S pracovníky oddělení proto udržoval stálé bezdrátové spojení. Po varování, že je ohrožen okupační armádou pro údajné vstupy do jejich bezdrátové komunikace, emigroval v létě 1969 do Nizozemska, přestože na jaře 1969 vyhrál výběrové řízení na primáře resuscitačního oddělení neurochirurgické kliniky v Hradci Králové, kde měl začátkem září nastoupit.

V Nizozemsku se záhy výborně uplatnil odborně a vědecky na univerzitě v Utrechtu. Stal se vysokoškolským učitelem –⁠ profesorem neuroanesteziologie. Jeho hlavním výzkumným zájmem byla kapnometrie a kapnografie. Zaměřil se na monitorování změn PCO₂ během anestezií a intenzivního léčení a originálně i po náhlé zástavě krevního oběhu.

V roce 1990 vyšla v nakladatelství Kerckebosch jeho kniha Mastering Infrared Capnography,  které se dostalo veřejného uznání pro mimořádně vysokou odbornou a pedagogickou úroveň.

Napsal řadu učebnic oboru v holandštině a angličtině, důsledně se řídil pravidly Jana Ámose Komenského z Orbis pictus.

Zdeněk Kalenda byl jedním z řady československých anesteziologů, kteří po roce 1968 emigrovali a v cizině se brzo výborně uplatnili na předních univerzitních pracovištích. Dosáhli nejvyšší pedagogické hodnosti o mnoho let dříve, než se to zdařilo u nás.

Prof. Kalenda důstojně reprezentoval zemi, ze které byl nucen odejít uprostřed své bohaté a plodné životní dráhy.

Prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc. 

Za cennou pomoc při získávání podrobných poznatků o Z. Kalendovi před jeho odchodem do Nizozemska děkuji jeho nástupci ve funkci prim. MUDr. R. Plhalovi.