Jaký je dnes náhled na „časnou CHOPN“?

Docent Štefan Laššán ve své přednášce upozornil na význam výskytu příznaků CHOPN ještě před rozvojem obstrukce dýchacích cest.

Definice CHOPN se změnila

V roce 2024 Globální iniciativa pro CHOPN (GOLD) upravila definici této choroby –⁠ zatímco dříve se kladl důraz na skutečnost, že u CHOPN přetrvává omezení průtoku vzduchu, s nímž se obvykle pojí chronický zánět v dýchacím systému, dnes se zdůrazňují chronické respirační příznaky a přítomnost abnormalit v dýchacích cestách a plicních alveolech, které způsobují zmíněnou perzistující a často progresivní obstrukci.

V roce 2023 byla zveřejněna také nová taxonomie CHOPN (viz tab.). Validace těchto etiotypů CHOPN, tedy rozčlenění CHOPN podle jejích hlavních příčin, proběhla za pomoci umělé inteligence (AI) na datech z elektronické dokumentace 2 švýcarských kohort. Potvrdilo se při tom, že CHOPN je multidimenzní, distribuce jednotlivých etiotypů může mezi kohortami variovat a roli v etiopatogenezi může hrát nejen kouření, ale i přítomný zánět.

Tab.  Taxonomie (etiotypy) CHOPN podle GOLD 2023

COPD-G (CHOPN G)	genetická CHOPN (například AATD)
COPD-D (CHOPN D)	abnormální vývoj plic (například předčasné narození)
COPD-C (CHOPN C)	expozice cigaretám
COPD-P (CHOPN P)	expozice znečištění vzduchu (například kouř biomasy)
COPD-I (CHOPN I)	infekce (například tuberkulóza)
COPD-A (CHOPN A)	CHOPN a astma
COPD-U (CHOPN U)	neznámá příčina

    

CHOPN bez spirometrických kritérií CHOPN…

Zásadním vyšetřením u CHOPN zůstává spirometrie, a to jak v diagnostice (FEV₁/FVC < 0,7 po podání bronchodilatancia), tak pro určení prognózy, rozhodování o terapii (farmakologická / nefarmakologická) a identifikaci rychlého poklesu plicních funkcí i s ohledem na případné komorbidity.

Observační studie z reálné praxe NOVELTY ovšem na souboru 3183 nemocných s diagnostikovanou CHOPN ukázala, že v běžné praxi značná část (v tomto konkrétním případě 25 %) pacientů s CHOPN nesplňuje spirometrická kritéria CHOPN.

… a opět zavedená „časná CHOPN“

V roce 2022 GOLD přišla s návrhem „časné CHOPN“, což je stav předcházející plně rozvinuté CHOPN, kde již probíhají příslušné biologické změny. Nejedná se přitom o novinku, snaha všímat si časných příznaků přišla už v roce 2001, kdy bylo dočasně zavedeno stadium CHOPN GOLD 0 (přítomnost symptomů, ale bez poklesu poměru hodnot FEV₁/FVC pod 0,7), aby ovšem bylo v roce 2006 opuštěno pro nedostatek důkazů, že symptomy představují riziko.

O 10 let později (2016) vznikl opětovný návrh na návrat GOLD 0 do klasifikace a v roce 2017 vyplynulo ze studií Spiromics a COPDGene, že exacerbace, pokles hodnoty FEV₁ a symptomy CHOPN se vyskytují i u kuřáků s normální spirometrií.

PRISm a preCHOPN

V současnosti se tak ještě rozlišují situace nacházející se „na cestě k CHOPN“, kdy je spirometrie již mimo normu při dosud zachovaném poměru FEV₁/FVC (PRISm) a kdy pacienti už mají respirační symptomy a/nebo jiné detekovatelné abnormality, ale ještě není přítomná obstrukce průtoku vzduchu (preCHOPN).

Prevalence PRISm činí v populačních studiích 7–11 % a mezi aktivními či bývalými kuřáky (například v kohortě GOLDGene) dosahuje 10,4–11,3 %. Pojí se také s vysokým i nízkým BMI, ženským pohlavím a multimorbiditou, je při ní zvýšené riziko kardiopulmonálního onemocnění, mortality z jakékoliv i kardiovaskulární příčiny, hospitalizací a rozvoje obstrukce dýchacích cest. PRISm navíc není stabilní fenotyp, u pacienta může docházet k přechodům spirometrických hodnot do úrovní značících obstrukci i normu.

PreCHOPN se může, ale nemusí vyvinout v CHOPN. Už její symptomy však zahrnují dušnost, kašel, tvorbu hlenu a exacerbace, CT odhaluje přítomnost emfyzému i abnormality v dýchacích cestách, snížení DL_CO, hyperinflaci, obstrukci dýchacích cest a pokles FEV₁. Jak v roce 2024 doložila výše zmíněná studie NOVELTY, u pacientů s preCHOPN a CHOPN ve stadiích GOLD 1–2 se nejrychleji zhoršují plicní funkce a preCHOPN i PRISm mají podobný dopad na kvalitu života a riziko exacerbací jako stadium GOLD 1–2.

„Časnou CHOPN“ lze lépe odhalit díky novým, senzitivnějším ukazatelům, mezi něž patří poměr FEV₃/FEV₆ < LLN (vypovídá o riziku exacerbace do 1 roku, době do 1. exacerbace i progresi do CHOPN), parametr D coby nový marker obstrukce nebo například oscilometrie.

   

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

   

Zdroj: Laššán Š., Pobeha P. CHOCHP: Čas na reštart. Cesta pacienta s pľucným ochorením, Stará Lesná, 11.–12. 9. 2025.