VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky Edukace pacientů a interakce lékařů – takové bylo pacientské setkání zaměřené na onemocnění hereditárním angioedémem
Setkání pacientů s hereditárním angioedémem (HAE), jejich rodinných příslušníků a lékařů různých specializací, které se uskutečnilo ve dnech 9. a 10. června 2018 v Seči, proběhlo za podpory společnosti Shire a jejího edukačního grantu. Na organizaci akce se podílely také společnosti uLékaře.cz a MeDitorial.
Novinky Těhotenství a porod u ženy s VWD − kazuistika
Těhotenství a porod jsou z pohledu hemostázy pro ženy s von Willebrandovou chorobou (vWD) poměrně zátěžovými obdobími a situacemi. Mohou být spojené se zvýšeným rizikem krvácení jak matky, tak i novorozence. Z tohoto důvodu je velmi důležitý multidisciplinární přístup ke každé těhotné ženě – se zapojením hematologa (ideálně ve specializovaném centru), porodního týmu a poté také gynekologa, který se o ženu bude starat v poporodním období. Optimální je včasné vytvoření porodního plánu, který bude v období porodu a zejména šestinedělí pečlivě dodržován. Uvedená slova názorně ilustruje také následující kazuistika.
Novinky S prof. Františkem Kopřivou (nejen) o tom, jak ovlivnit kritická místa rozvoje respirační infekce
Zúžení dýchacích cest vyvolané otokem a zvýšenou produkcí hlenu a obstrukce dýchacích cest jsou běžnými symptomy, s nimiž se pediatři setkávají při léčbě respiračních infekcí u dětí. Mezi včasné intervence, které mohou snížit riziko šíření infekce do dolních dýchacích cest, patří podávání látek s mukolytickými, antioxidačními a protizánětlivými účinky. Patofyziologické mechanismy těchto stavů a možnosti jejich ovlivnění přibližuje alergolog a imunolog prof. MUDr. František Kopřiva, Ph.D., z Dětské kliniky LF UP a FN Olomouc.
Novinky Kašel – jeden symptom, stovka příčin
Kašel patří mezi nejčastější stesky, které přivádějí pacienta do ordinace praktického lékaře. Vyznačuje se širokou škálou možných příčin. Může tak být užitečné si některé z nich připomenout.
Novinky „Red flags“ pomáhají zachytit nemocné s familiární ATTR-PN
Vzácná onemocnění s sebou přinášejí značné riziko přehlédnutí. Familiární transthyretinová amyloidová polyneuropatie (ATTR-PN) patři mezi diagnózy, jejichž klinický projev je velmi pestrý, a proto se s těmito pacienty mohou setkat lékaři téměř všech odborností. Pro snazší orientaci v symptomech byl připraven dotazník, jehož vyplnění vám pomůže lépe zhodnotit, zda u konkrétního pacienta přichází právě tato diagnóza do úvahy.
Novinky Imunitní trombocytopenie vznikla při léčbě klasického Hodgkinova lymfomu Nivolumabem
Klasický Hodgkinův lymfom je lymfoproliferace vzniklá z postgerminálních B-lymfomcytů. Na morfologické a imunohistochemické úrovni je charakterizován přítomností maligních Hodgkinových a Reed – Sternbergových buněk v postižené tkáni.
Novinky Osimertinib v léčbě NSCLC s mutací EGFR T790M – optimální diagnostický postup
Osimertinib je ireverzibilním inhibitorem tyrosinkinázy (TKI) 3. generace, schváleným v ČR pro léčbu pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) ve stadiu IIIB/IV s mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Jako jediný ze všech TKI je účinný i za přítomnosti mutace T790M způsobující rezistenci vůči TKI 1. a 2. generace. Analýza souboru 12 českých pacientů s NSCLC přináší zhodnocení optimálního diagnostického algoritmu s cílem časné detekce sekundární mutace T790M.
Novinky Jak odhalit včas CHOPN v primární péči?
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) může být přítomná i u osob bez zjevných subjektivních příznaků, případně mohou být nastupující symptomy pro svůj velmi pozvolný rozvoj přehlédnuty ze strany pacienta i lékaře. Jaká je tedy cesta k včasnému záchytu CHOPN v primární péči a jak toto onemocnění odlišit od jiných, provázených obdobnými projevy?
Novinky Desatero péče o pacienta s chronickým srdečním selháním
Do ordinace praktického lékaře vchází člověk s diagnózou chronického srdečního selhání (ChSS). Jak k němu přistupovat a na co se zaměřit?
Novinky Kostní zdraví u pacientů s rakovinou – doporučení European Society for Medical Oncology
Metastázy do kostí jsou běžné u mnoha solidních nádorů, zvláště u nádorů prsu, prostaty, plic a mnohočetného myelomu. Hlavními komplikacemi kostních metastáz jsou zlomeniny, bolestivost, komprese nervů a hyperkalcémie. Kostní zdraví u pacientů s rakovinou významně ovlivňuje i výsledky onkologické léčby. Správné multidisciplinární vedení pacientů s kostními metastázami, zvláště používání léčby zaměřené na prevenci kostních komplikací, vede ke zvýšení kvality života těchto pacientů.
Novinky Medikace u pacientů s myasthenia gravis – na co si dát pozor?
Dle současných doporučení by léčba myasthenia gravis (MG) měla být individualizovaná a zohledňovat tíži onemocnění, typ autoprotilátek, patologii thymu a v neposlední řadě preference a komorbidity pacienta. Jaké jsou obvyklé léčebné modality? Která specifika je třeba vzít v úvahu při léčbě komorbidit či akutních onemocnění u pacientů s MG? Odpovědi na tyto otázky stručně shrnuje následující text.
Novinky Aktuální perspektivy v terapii migreniků a péči o ně: Slibné biologikum má nově úhradu ze ZP
Migréna trápí v České republice přibližně každého desátého člověka a je jednou z hlavních příčin pracovní absence. Ne každému navíc pomáhají volně prodejná analgetika. V případě, že nezabírá ani profylaktická terapie, je načase navštívit specializované centrum – v těch je nyní dostupná i biologická léčba.
Novinky Současný přístup k terapii diabetu a jeho komplikací
Péče o pacienta s diabetem vždy zahrnuje režimová opatření, farmakologickou léčbu zvolenou dle typu diabetu a terapii komplikací a přidružených onemocnění.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.