VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (7469 výsledků)
kazuistika
Novinky Relativní incidence tromboembolických příhod u pacientů s hemofilií léčených antiinhibičním komplexem koagulačních faktorů
Antiinhibiční komplex koagulačních faktorů, koncentrát aktivovaného protrombinového komplexu (aPCC), se používá v terapii hemofilie u pacientů s inhibitory od roku 1977. Cílem studie italských autorů bylo zhodnotit výskyt tromboembolických příhod (TEE) u pacientů léčených aPCC na základě metaanalýzy dat publikovaných během 40 let klinických zkušeností s tímto přípravkem.
Novinky Slovo úvodem k sekci Hereditární angioedém — MUDr. Roman Hakl, Ph.D.
Hereditární angioedém (HAE) je geneticky podmíněné onemocnění, aktuálně v rámci klasifikace dělené na HAE s deficiencí inhibitoru C1 (HAE-C1-INH), označované jako HAE-I a HAE-II, a dále HAE s normální hladinou a funkcí inhibitoru C1 (HAE nC1-INH), též označované jako HAE-III (1).
Novinky Očkování proti hepatitidě B − mýty o autoimunitě
Očkovací látky proti hepatitidě B patří k těm, jejichž bezpečnostní profil je často diskutován. Obvinění, že způsobují závažné autoimunitní choroby, je velmi vážně. Je však oprávněné?
Novinky Bezpečnost a účinnost trombomimetik při léčbě ITP v graviditě − přehled dosavadních poznatků
Imunitní trombocytopenická purpura (ITP) je získaná autoimunitní choroba, která častěji postihuje ženy. Nevyhýbá se ani gravidním, u kterých se může projevit před otěhotněním, ale i během těhotenství a je spojená se zvýšeným rizikem některých peripartálních komplikací. První linie léčby se neliší od negravidních nemocných, otázky však vyvstávají při potřebě nasadit druhou linii, kde jsou moderní terapeutickou modalitou agonisté trombopoetinového receptoru (TPO-RAs). Vnést světlo do této problematiky se pokusili autoři přehledové práce publikované na konci loňského roku v British Journal of Haematology.
Novinky Léčba neklidu u seniorů s demencí
Snad každý praktický lékař se ve své praxi setkal s problémy, které s sebou přináší péče o seniora trpícího demencí. Mezi nejčastější komplikace demence ve stáří patří nespolupráce, motorická hyperaktivita, agitovanost, agresivita a noční bloudění. Zvládnutí těchto potíží je leckdy větší terapeutická výzva nežli samotný kognitivní deficit. Jaké máme možnosti ve farmakoterapii agitovaného dementního pacienta?
Novinky Finální analýza studie STASEY: Jak dopadl emicizumab v profylaxi hemofiliků A s inhibitory FVIII?
Červencový virtuální kongres Mezinárodní společnosti pro trombózu a hemostázu ISTH 2021 nabídl řadu zajímavých témat. V jeho posterové sekci nechyběla data z multicentrické jednoramenné otevřené klinické studie fáze III STASEY, která hodnotila bezpečnost a toleranci profylaxe emicizumabem u pacientů s hemofilií A a přítomným inhibitorem koagulačního faktoru VIII (FVIII). Za mezinárodní tým autorů prezentoval výsledky studie Víctor Jiménez-Yuste z univerzitní nemocnice La Paz v Madridu.
Novinky Jak si vede kariprazin v praxi – první rok zkušeností s novým antipsychotikem
Antipsychotikum kariprazin je pacientům se schizofrenií k dispozici na Slovensku již rok a v České republice od dubna 2019. O zkušenostech s jeho podáváním se měli možnost dozvědět více účastníci 62. česko-slovenské psychofarmakologické konference v Lázních Jeseník. Zdejší Priessnitzovy léčebné lázně hostily tuto tradiční odbornou akci České neuropsychofarmakologické společnosti ve dnech 15.−19. ledna 2020.
Novinky Současné možnosti diagnostiky a terapie glykogenózy typu II
Pompeho choroba, glykogenóza typu II (GSD II) či deficit kyselé maltázy, patří mezi tzv. lyzosomální střádavá onemocnění. Je způsobena deficitem kyselé α-glukosidázy (GAA), která rozkládá glykogen. U Pompeho choroby se glykogen hromadí převážně v buňkách kosterního svalstva a myokardu a svalová vlákna ztrácejí schopnost kontraktility.
Články časopisu Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v těhotenství
Plicní embolie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou mateřské mortality. Během gravidity je samotné riziko hluboké žilní trombózy zvýšeno 5–7krát a narůstá v případě přítomnosti dalších rizikových faktorů. V těhotenství při volbě diagnostických a terapeutických postupů je důležité jejich správné a včasné zahájení, i když jsou vždy zvažována i rizika pro matku a plod. V diagnostice hluboké žilní trombózy se uplatňuje žilní ultrazvukové vyšetření, které má dobrou výpovědní hodnotu. V rámci diagnostiky plicní embolie vyšetření D-dimerů má jen limitovanou výpovědní hodnotu. CT plicní angiografie je preferovanou metodou u hemodynamicky nestabilní pacientky, u ostatních těhotných žen bývá upřednostňována ventilačně perfuzní scintigrafie z důvodu nižšího rizika pro matku. V terapii žilní trombembolické nemoci jsou indikovány přednostně nízkomolekulární hepariny. Trombolýza, jakožto terapie s vyššími riziky, je určena pro léčbu masivní plicní embolie (PE) s hemodynamickou nestabilitou.