doporučené postupy

Navzdory intenzivním léčebným režimům jsou výsledky přežití u žen s karcinomem prsu mladších 40 let horší než u vyšších věkových skupin. Vhodnou možností léčby u premenopauzálních žen by mohla být kombinace palbociklibu s fulvestrantem a goserelinem, což naznačují výsledky klinické studie PALOMA-3, publikované v červnu 2017.

Nejčastější příčina dědičné formy karcinomu ledvin je přenos defektní kopie genu von Hippel-Lindauové (VHL). Většina pacientů (~75 %) se sporadickým karcinomem ledvin vykazuje také přítomnost tohoto aberantního genu VHL. Cílená inhibice otevírá nové možnosti terapie.

Po příchodu nových antidiabetik, která v posledních dvou desetiletích zcela změnila přístup k terapii diabetu mellitu 2. typu (DM2), jsou v návaznosti na výsledky nových klinických studií dále upravována mezinárodní doporučení pro léčbu tohoto onemocnění. Na podzim 2022 vydaly svůj čerstvý konsenzus k managementu DM2 Americká diabetologická asociace (ADA) a Evropská asociace pro studium diabetu (EASD). Níže stručně shrnujeme hlavní body.

U každé nemoci jde o čas, u nemocí nervového systému to však platí dvojnásob! Proč je důležité diagnostikovat a léčit roztroušenou sklerózu (RS) včas? Jak na to? A jak jsme na tom s rychlostí u nás v Česku?

Asi 25 pacientů má v Česku diagnostikovanou vzácnou akutní intermitentní porfyrii (AIP). Je to však pouze polovina z předpokládaného počtu. Onemocnění se přitom projevuje širokou škálou příznaků. Nediagnostikovaní nemocní se navíc mohou ocitnout v ohrožení života, pokud užijí léky, jež patří mezi spouštěče ataky AIP, včetně běžně užívaných, jako jsou benzodiazepiny či anestetika. O tom, jak nemoc odhalit a jak může pacientům pomoci moderní genová léčba, hovoříme s přednostou Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Petrem Urbánkem, CSc.

Následující článek vychází z dotazníkového průzkumu chování české populace v oblasti ústní hygieny a celkového přístupu k péči o dutinu ústní. Zároveň zkoumá změny návyků v průběhu času.

Pro dupilumab platí od 1. 11. 2023 nové úhradové podmínky. Co to znamená pro pacienty s těžkým astmatem, jaké podmínky musejí být splněny pro preskripci tohoto biologického léku a proč je nutné evidovat exacerbace onemocnění? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Lucií Heribanovou z Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN v Praze.

Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie. Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín. Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.

Vzhledem k velmi heterogenní prognóze pacientů s myelodysplastickým syndromem (MDS) je pro volbu terapeutické strategie důležitá stratifikace rizika na základě prognostického systému. Používá se skóre IPSS (International Prognostic Scoring System) a revidované skóre IPSS (IPSS-R). Dvě níže prezentované kazuistiky německých autorů ukazují, že pro přesnější stanovení prognózy a rozhodnutí o léčbě je přínosné zohlednit také další faktory, například přítomnost mutací. Článek rámujeme komentářem z praxe od specialisty na diagnostiku a léčbu MDS profesora Jaroslava Čermáka z ÚHKT v Praze.

V rámci zářijového sjezdu hematologů se v Brně uskutečnila i konference projektu Vzdělávací síť hemofilických center, který je podpořen grantem EU z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Stále přibývá důkazů o kardiorenálních protektivních účincích inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. gliflozinů), které byly vyvinuty jako antihyperglykemické léky pro terapii diabetu 2. typu. Tato antidiabetika jsou doporučována u pacientů se srdečním či renálním onemocněním nebo vysokým rizikem těchto komplikací. Má však význam myslet na jejich využití i u diabetiků v rámci dlouhodobé primární kardiorenální prevence? Odpověď na tuto otázku hledali izraelští autoři.

Terapeutické možnosti léčby metastatického urotelového karcinomu (mUC) zůstávaly po dlouhou dobu omezeny na kombinovanou chemoterapii. V posledním roce však bylo schváleno 5 nových účinných látek cílených na imunologické procesy na ose PD-1/PD-L1. Klinicky vypovídající biomarkery, které by pomohly určit terapii vhodnou pro konkrétního pacienta, přitom dosud nebyly spolehlivě stanoveny. Následující stručný přehled shrnuje dosavadní poznatky z klinických hodnocení.

Portugalští autoři prezentují kazuistiku mladé ženy s diagnózou spinálního obrovskobuněčného tumoru, u níž po léčbě denosumabem nastala kompletní histologická remise.

Diabetická nefropatie je příčinou až 50 % případů konečného stadia chronického onemocnění ledvin. Hlavním patologickým mechanismem, který se účastní rozvoje časného stadia diabetické nefropatie, je endotelová dysfunkce. Cílem německé studie bylo zhodnotit účinky linagliptinu na funkci endotelu v renální vaskulatuře.

V rámci XXI. jihočeských onkologických dnů, které proběhly v říjnu 2014 v Českém Krumlově, byla mimo jiné diskutována i problematika managementu kostních metastáz, význam profylaxe febrilní neutropenie pro dodržení intenzity léčby a aktuální změny v algoritmu léčby první linie léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu.

Systémový účinek perorálně podaného léčiva můžeme očekávat mimo jiné tehdy, pokud má vhodné fyzikálně-chemické vlastnosti. Jak se dá vyřešit nedostatečná absorpce nebo špatná rozpustnost? Odpověď přinášíme níže.

Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je vzácnou příčinou bronchiektázií nesouvisejících s cystickou fibrózou. Role augmentační terapie alfa-1-antitrypsinem (AAT) u pacientů s AATD s bronchiektáziemi bez plicního emfyzému dosud není jasná. Kazuistika autorů z Heidelbergu představuje pacientku s bronchiektáziemi na bázi AATD, u které augmentační terapie snížila počet exacerbací a zlepšila klinický stav.