VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky Zásadní výhodou sartanů je velmi dobrý bezpečnostní profil. Nyní jde o zvýšení adherence hypertoniků
Pravidla pro zahájení léčby hypertenze se zjednodušila. Trendem je snaha o co nejčasnější kontrolu krevního tlaku, přičemž je zbytečné delší dobu vyčkávat na efekt nefarmakologických opatření. Jednou ze 4 hlavních tříd antihypertenziv jsou blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II – tedy sartany, které přinášejí hned několik výhod. Patří mezi ně nízký výskyt nežádoucích účinků, dobrý antihypertenzní efekt nebo možnost uplatnění ve fixních kombinacích. Na současné postavení sartanů v léčbě hypertenze se blíže podíváme s doc. MUDr. Ondřejem Petrákem, Ph.D., z Centra pro výzkum, diagnostiku a léčbu hypertenze při 3. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.
Novinky Prim. MUDr. Gustáv Ondrejka: Biologická léčba astmatu zbavuje pacienty nutnosti systémové kortikoterapie
I přes pokroky v terapii bronchiálního astmatu stále u části pacientů nedochází k požadované kontrole onemocnění. Významným milníkem v managementu léčby bylo zavedení biologické léčby, které zlepšilo prognózu nemocných, do té doby odkázaných na dlouhodobou systémovou kortikoterapii se všemi jejími negativními dopady. Nedávno schválená úhrada dupilumabu rozšiřuje léčebné možnosti pro pacienty s těžkým astmatem, u nichž tato látka zmírňuje též obvyklé komorbidity astmatu. Aktuální pohled na léčbu asthma bronchiale nám zprostředkuje primář Plicního oddělení KNTB Zlín, jehož součástí je Centrum pro diagnostiku a léčbu těžkých forem asthma bronchiale, prim. MUDr. Gustáv Ondrejka, Ph.D.
Články časopisu Výživa v akutní fázi nemoci
Recentní výzkum výživy v akutní fázi onemocnění ukázal důležité nové poznatky o podávání vyšších dávek proteinů a možných nežádoucích účincích u pacientů v katabolizmu. Na druhou stranu se ukazuje, že realimentační hypofosfatemie a realimentační syndrom může být významným problémem u chronicky podvyživených akutně hospitalizovaných pacientů. Navíc se zdá, že enterální výživa nemusí být výhodnější než parenterální výživa u pacientů v šokovém stavu, u kterých dokonce nelze vyloučit horší výsledky enterální přístupu.