Crizotinib má již data k použití i v první linii

8. 3. 2015

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je příkladem onemocnění, v jehož léčbě byly ještě donedávna naprosto omezené možnosti. Nyní se na trhu objevuje celá řada látek cílené terapie. S tím se postupně zlepšuje i dosud zoufalá prognóza pacientů. Podmínkou vývoje je diverzifikace nemoci podle molekulárněpatologických znaků. Jednou ze drah, které je možné cíleně zasáhnout, je signální kaskáda ALK (anaplastic lymphoma kinase), kterou přímo ovlivňuje moderní lék crizotinib. 

Inzerce

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je příkladem onemocnění, v jehož léčbě byly ještě donedávna naprosto omezené možnosti. Nyní se na trhu objevuje celá řada látek cílené terapie. S tím se postupně zlepšuje i dosud zoufalá prognóza pacientů. Podmínkou vývoje je diverzifikace nemoci podle molekulárněpatologických znaků. Jednou ze drah, které je možné cíleně zasáhnout, je signální kaskáda ALK (anaplastic lymphoma kinase), kterou přímo ovlivňuje moderní lék crizotinib.

Crizotinib byl dosud zkoušen v sérii klinických studií PROFILE u pacientů s pokročilým NSCLC v druhé a dalších liniích, kde vykázal statisticky signifikantně lepší účinek než standardní chemoterapie. Na tyto práce nyní navázala open-label klinická studie III. fáze PROFILE 1014, která srovnávala efekt crizotinibu oproti chemoterapii v první linii ALK-pozitivního NSCLC.

Práce byla uveřejněna v prosinci v prestižním časopise New England Journal of Medicine. Do studie vstoupilo 343 pacientů s pokročilým nonskvamózním NSCLC, kteří ještě nedostali žádnou systémovou léčbu. Byli randomizováni buď k 250 mg crizotinibu orálně dvakrát denně, nebo ke standardní intravenózní chemoterapii (pemetrexed v kombinaci buď s cisplatinou, nebo s karboplatinou, šest cyklů po třech týdnech). U nemocných, kteří dostávali chemoterapii, byl povolen cross-over na crizotinib, pokud došlo k progresi choroby. Primárním endpointem byla nezávisle radiologicky detekovaná doba do progrese onemocnění.

Doba do progrese onemocnění byla signifikantně delší v rameni s crizotinibem (medián 10,9 měsíce vs. 7,0 měsíce; hazard ratio pro progresi nebo smrt na crizotinibu 0,45; 95% CI 0,35–0,60; p < 0,001). Odpověď na léčbu byla potvrzena u 74 % nemocných s crizotinibem; z těch, kteří užívali chemoterapii, odpovědělo jen 45 %.

Mediánu celkového přežití nebylo dosaženo ani v jedné větvi, jeden rok přežilo 84 % nemocných na crizotinibu a 79 % pacientů na chemoterapii. Nejčastější nežádoucí účinky byly po užívání crizotinibu edém, zrakové a zažívací obtíže, ve větvi s chemoterapií pak nauzea, únava, zvracení a snížená chuť k jídlu. V porovnání s cytotoxickou léčbou crizotinib také lépe kontroloval příznaky karcinomu plic a byl spojen s výraznějším pozitivním efektem na kvalitu života pacientů. Crizotinib se tak ukázal v první linii jako superiorní vůči standardní chemoterapii s pemetrexedem a platinovým přípravkem u nemocných s pokročilým ALK-pozitivním NSCLC.

(ond)

Zdroj: N Engl J Med 2014 Dec 4; 371: 2167−2177 doi: 10.1056/NEJMoa1408440



Štítky
Dětská onkologie Onkologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se