Očkování u pacientů s chronickým onemocněním

Podle doporučení kanadské zdravotní autority (Public Health Agency of Canada) je třeba u pacientů s chronickým onemocněním provádět nejen veškerou rutinní imunizaci, ale vhodná jsou i četná specifická očkování.

Chronická onemocnění mohou zvyšovat individuální riziko vzniku infekčních onemocnění anebo vést k jejich těžšímu průběhu. S vyšší frekvencí hospitalizací i návštěv lékařů se u chronicky nemocných pacientů objevují častěji také nozokomiální nákazy. Je tudíž žádoucí, aby byli imunokompetentní pacienti z této rizikové skupiny očkováni podle rutinních imunizačních schémat.

Vakcinace podle klasických doporučení u nich sice může být méně účinná a naopak někdy doporučované vyšší nebo dodatečné dávky vakcín s sebou mohou nést vyšší riziko komplikací, ale při zvážení individuálního poměru prospěchu a rizika konkrétní vakcinace její přínos většinou převažuje. Nejvhodnější je očkovat pacienty v časných stadiích onemocnění. S progresí choroby a případnou imunosupresivní terapií se potom potřeba vakcinace může měnit.

Chronické stavy s vysokým rizikem infekce

Mezi chronické stavy s významným rizikem infekce patří typicky asplenie a hyposplenie, chronické renální selhávání, chronická onemocnění plic (např. astma, chronická obstrukční plicní nemoc), jater či srdce, neurologická onemocnění (např. mozková obrna, roztroušená skleróza, Guillainův–Barrého syndrom), endokrinní a metabolická onemocnění (např. diabetes mellitus), hematologická onemocnění nemaligní povahy (např. anémie, hemoglobinopatie), chronická zánětlivá onemocnění (např. revmatické choroby, idiopatické střevní záněty), nádorová onemocnění a dermatologická onemocnění (např. těžké atopické dermatitidy a ekzémy).

Specifickou skupinu s jasnou indikací očkování proti pneumokokům nebo chřipce tvoří osoby s kochleárními implantáty, u nichž je zvýšené riziko meningitidy a zánětů středního ucha. Rutinní imunizace, včetně např. očkování proti chřipce, je doporučována také členům společné domácnosti a dalším osobám v těsném kontaktu s chronicky nemocným pacientem. Samozřejmostí je očkování zdravotníků pečujících o tyto skupiny pacientů.

Specifické požadavky vybraných skupin chronicky nemocných

U pacientů s plánovanou splenektomií je třeba vakcinaci provést minimálně 2 týdny před zákrokem. V případě emergentní splenektomie nejlépe 2 týdny po zákroku. Důraz by měl být kladen především na očkování proti Haemophilus influenzae typu B, meningokokům a pneumokokům, protože aspleničtí pacienti jsou vysoce náchylní k infekcím vyvolaným těmito typy opouzdřujících se bakterií.

Osoby s krvácivým onemocněním (např. hemofilií) mohou být očkovány po optimální kompenzaci vlastního onemocnění a zdravotník aplikující vakcínu by si měl být vědom vyššího rizika krvácení během očkování. Opatrnost je na místě zvlášť při intramuskulární aplikaci. Pacienti dlouhodobě užívající antikoagulační léčbu nebo kyselinu acetylosalicylovou (ASA) nejsou při vakcinaci řazeni mezi osoby se zvýšeným rizikem krvácení, a mohou tak být bezpečně očkováni bez přerušení stávající léčby. U dětí a adolescentů léčených ze závažných důvodů dlouhodobě ASA se významně zvyšuje riziko rozvoje Reyeova syndromu při současné virové infekci. Proto je třeba je každoročně očkovat proti chřipce. Přípravky s obsahem ASA lze dětem do 18 let podat nejdříve za 4 týdny po očkování živou atenuovanou vakcínou proti chřipce.

Pacienti s autoimunitním onemocněním, kteří neužívají imunosupresiva, nejsou považováni za významně imunokompromitované a po konzultaci s jejich ošetřujícím lékařem mohou podstoupit rutinní imunizaci včetně aplikace živých vakcín. Oproti tomu imunizace u imunokompromitovaných osob má svá specifika a vždy je třeba vycházet z tíže i charakteru imunosuprese u konkrétního pacienta.

Nádorová onemocnění sama o sobě obecně k imunosupresi nevedou. Před zahájením chemoterapie, která ale často fungování imunitního systému významně ovlivňuje, lze tedy očkovat i živými vakcínami.

Očkování je u pacientů s chronickým onemocněním třeba vždy provádět co nejdříve po jeho zjištění. Doporučována je nejen rutinní imunizace běžně prováděná u zdravých osob, ale na místě jsou také četná specifická očkování. Ve většině případů přínos vakcinace u chronicky nemocných významně převyšuje její případná rizika.

(the)

Zdroj: Public Health Agency of Canada. Canadian Immunization Guide. Dostupné z www.phac-aspc.gc.ca. Citováno 17. 6. 2014.