Docházejí mitochondriím baterky? Dopřejte jim NADH!

KOMERČNÍ SDĚLENÍ 

Esenciální přenašeč energie

NADH (redukovaná forma nikotinamidadenindinukleotidu) je esenciálním koenzymem buněčného metabolismu. Vzniká redukcí NAD⁺ během klíčových metabolických drah, jako jsou glykolýza a Krebsův cyklus, a slouží k přenosu energie do mitochondriálního dýchacího řetězce. Zde působí jako hlavní donor elektronů pro komplex I a umožňuje tvorbu ATP (adenosintrifosfátu) prostřednictvím oxidativní fosforylace. Kromě své ústřední role v energetickém metabolismu se podílí na udržování redoxní rovnováhy – poměr NAD⁺/NADH reguluje aktivitu řady enzymů a signálních drah.

NADH rovněž přispívá k regeneraci antioxidačních systémů, například redukovaného glutathionu, a tím se nepřímo podílí na ochraně buněk před oxidativním stresem. Dostatečná hladina NADH je zásadní pro zachování buněčné energie i stabilního redoxního prostředí, zejména v energeticky náročných tkáních, jako jsou mozek a svaly.

Naděje pro chronicky unavené mitochondrie

Chronický únavový syndrom (CFS) je závažné onemocnění charakterizované perzistující únavou, kognitivní dysfunkcí, poruchami spánku a intolerancí zátěže. Přestože jeho etiopatogeneze není plně objasněna, stále více studií poukazuje na roli mitochondriální dysfunkce, snížené kapacity buněčné respirace a narušené redoxní rovnováhy. A právě u této doposud jen velmi obtížně terapeuticky ovlivnitelné jednotky je zkoumán i terapeutický potenciál NADH.

Pilotní španělská studie z roku 2010 ukázala, že 8týdenní podávání NADH (20 mg/den) u 36 pacientů s CFS vedlo ke statisticky významnému zlepšení úzkosti a maximální srdeční frekvence po fyzické zátěži. Přípravek byl velmi dobře tolerován, bez závažných nežádoucích účinků. Navazující randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie z roku 2021 prokázala, že 12týdenní suplementace NADH (20 mg denně) a koenzymu Q10 (200 mg denně) vedla oproti placebu ke statisticky významnému zlepšení skóre únavy (FIS-40 – Fatigue Impact Scale), kognitivních funkcí, kvality života (SF-36 – Short Form-36) i parametrů spánku (délka a efektivita).

Z pohledu medicíny založené na důkazech patří suplementace NADH v kombinaci s koenzymem Q10 mezi málo farmakologických intervencí u CFS, které vykazují benefit ve více než jedné placebem kontrolované studii.

Nová výzva – postcovidový syndrom

Relativně novou, a také dosud nevyřešenou, terapeutickou výzvu představuje postcovidový syndrom (PCS, též long COVID). I měsíce po prodělané akutní infekci SARS-CoV-2 totiž u části pacientů přetrvává výrazná únava, kognitivní poruchy („mozková mlha“) či intolerance fyzické zátěže – tedy klinický obraz nápadně připomínající CFS. Stále více důkazů naznačuje, že tyto stavy sdílejí společné patofyziologické rysy, zejména mitochondriální dysfunkci, narušení oxidativní rovnováhy a přetrvávající zánětlivou aktivaci. To opět poukazuje na potenciální přínos podpory buněčné bioenergetiky prostřednictvím NADH.

Dosud největší publikovanou pilotní intervenční studií v této oblasti je práce hodnotící účinnost kombinace nízkodávkovaného naltrexonu (LDN; 4,5 mg denně) a NAD⁺ (iontoforetická náplast s roztokem NAD⁺ o koncentraci 400 mg/ml nošená po dobu 4–6 hod 1× týdně) u 36 pacientů s postcovidovým syndromem trvajícím v průměru 12 měsíců. Po 12týdenní léčbě autoři zaznamenali statisticky významné zlepšení míry únavy (hodnoceno škálou Chalder Fatigue Scale) i kvality života hodnocené pomocí dotazníku Short Form 36.

O krok blíže ke zlatému grálu neurodegenerace − neuroprotekci?

Rostoucí důkazy naznačují, že dysregulace metabolismu NAD⁺ může hrát významnou roli i v patogenezi neurodegenerativních onemocnění, zejména Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Obecně se některé znaky těchto onemocnění – mitochondriální dysfunkce, oxidativní stres a narušená energetická rovnováha – shodují s mechanismy popsanými u CFS a PCS.

Nejpřesvědčivější klinická data jsou dostupná u Alzheimerovy choroby. Demarinová et al. zkoumali účinek stabilizovaného NADH v randomizované, dvojitě zaslepené studii u pacientů s mírnou až středně pokročilou formou onemocnění. Po šesti měsících denního podávání 10 mg NADH si pacienti v intervenční skupině udrželi výchozí skóre v Mattisově škále demence (MDRS), zatímco ve skupině s placebem došlo ke statisticky významnému poklesu. Významné rozdíly byly zaznamenány i v subtestech verbální fluence a vizuospaciálních schopností. Paměť a pozornost ovlivněny nebyly. Studie tak naznačuje možný pozitivní vliv NADH na některé aspekty kognitivní deteriorace.

U Parkinsonovy choroby jsou výsledky méně jednoznačné. Zatímco starší otevřené studie, například práce Birkmayera et al., popisovaly klinické zlepšení motorických příznaků po podávání NADH v dávkách 5 mg p.o. nebo 12,5 mg i.v. každý druhý den, novější zaslepené studie tyto účinky konzistentně nepotvrdily. Předpokládá se však, že NADH může podpořit endogenní tvorbu dopaminu tím, že regeneruje kofaktor tetrahydrobiopterin, nezbytný pro aktivitu enzymu tyrozin-hydroxylázy a syntézu dopaminu v dopaminergních neuronech.

Výzkum proto dále pokračuje, mimo jiné se zaměřením na dlouhodobý přínos prekurzorů NAD⁺ (např. nikotinamidribosidu) v prevenci či zpomalení neurodegenerace. NADH a jeho prekurzory představují perspektivní směr v podpoře mitochondriálního zdraví a neuroprotekci.

NAD…ěje na obzoru?

NADH sice nepředstavuje kauzální terapii, ale nabízí dobře tolerovanou adjuvantní možnost u stavů s mitochondriální dysfunkcí, kde je standardní léčba limitovaná. Nejvíce důkazů existuje u CFS, rostoucí zájem směřuje k postcovidovému syndromu a prvotní data jsou dostupná i u neurodegenerací. Suplementace NADH může zmírnit únavu, zlepšit kognici a kvalitu života, a to bez závažných nežádoucích účinků.  Vzhledem k příznivému bezpečnostnímu profilu a potenciálnímu klinickému přínosu si suplementace NADH zaslouží zvážení jako součást individualizované podpůrné péče – a zároveň představuje slibný směr pro budoucí výzkum, který musí její účinnost dále jednoznačně potvrdit.

(dos)

Zdroje:
1. Isman A., Nyquist A., Strecker B. et al. Low-dose naltrexone and NAD⁺ for the treatment of patients with persistent fatigue symptoms after COVID-19. Brain Behav Immun Health 2024; 36: 100733, doi: 10.1016/j.bbih.2024.100733.
2. Annesley S. J., Missailidis D., Heng B. et al. Unravelling shared mechanisms: insights from recent ME/CFS research to illuminate long COVID pathologies. Trends Mol Med 2024; 30 (5): 443–458, doi: 10.1016/j.molmed.2024.02.003.
3. Alegre J., Rosés J. M., Javierre C. et al. Nicotinamida adenina dinucleótido (NADH) en pacientes con síndrome de fatiga crónica [Nicotinamide adenine dinucleotide (NADH) in patients with chronic fatigue syndrome]. Rev Clin Esp 2010; 210 (6): 284–288, doi:10.1016/j.rce.2009.09.015.
4. Braidy N., Berg J., Clement J. et al. Role of nicotinamide adenine dinucleotide and related precursors as therapeutic targets for age-related degenerative diseases: rationale, biochemistry, pharmacokinetics, and outcomes. Antioxid Redox Signal 2019; 30 (2): 251–294, doi: 10.1089/ars.2017.7269.
5. Castro-Marrero J., Segundo M. J., Lacasa M. et al. Effect of dietary coenzyme Q10 plus NADH supplementation on fatigue perception and health-related quality of life in individuals with myalgic encephalomyelitis/chronic fatigue syndrome: a prospective, randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Nutrients 2021; 13 (8): 2658, doi:10.3390/nu13082658.
6. Song S., Gan J., Long Q. et al. Decoding NAD⁺ Metabolism in COVID-19: implications for immune modulation and therapy. Vaccines (Basel) 2024; 13 (1): 1, doi: 10.3390/vaccines13010001.
7. Demarin V., Podobnik S. S., Storga-Tomic D., Kay G. Treatment of Alzheimer's disease with stabilized oral nicotinamide adenine dinucleotide: a randomized, double-blind study. Drugs Exp Clin Res 2004; 30 (1): 27–33.
8. Birkmayer J. G., Vrecko C., Volc D., Birkmayer W. Nicotinamide adenine dinucleotide (NADH) – a new therapeutic approach to Parkinson's disease. Comparison of oral and parenteral application. Acta Neurol Scand Suppl 1993; 146: 32–35, doi: 10.1111/j.1600-0404.1993.tb00018.x.
9. Dölle C., Tzoulis C. NAD augmentation as a disease-modifying strategy for neurodegeneration. Trends Endocrinol Metab 2025 Apr 25; S1043-2760(25)00070-0, doi: 10.1016/j.tem.2025.03.013.