Vliv očí na cirkadiánní rytmus

14. 5. 2019

Není žádným tajemstvím, že kromě epifýzy se na udržení cirkadiánního rytmu podílí také nucleus suprachiasmaticus a retina. Jedním ze zájmů posledního výzkumu bylo vyhodnotit, jak se věkově závislé ztráty čirosti oční čočky a oblasti pupily odráží na "cirkadiánním vidění".

Inzerce

Není žádným tajemstvím, že kromě epifýzy se na udržení cirkadiánního rytmu podílí také nucleus suprachiasmaticus a retina. Jedním ze zájmů posledního výzkumu bylo vyhodnotit, jak se věkově závislé ztráty čirosti oční čočky a oblasti pupily odráží na "cirkadiánním vidění".

Pouze asi 1 % retinálních gangliových buněk patří mezi fotoreceptory. Přesto toto relativně malé množství buněk hraje zásadní roli v lidské fyziologii a zdraví. Buňky totiž exprimují fotopigment melanopsin (na rozdíl od tyčinek a čípků produkujících rodopsin), který je senzitivní na modré světlo. Modré světlo se na produkci melanopsinu podílí z 53 %, zatímco fototoxické fialové světlo pouze z 15 %. Zmíněné melanopsinové receptory regulují tvorbu hormonu melatoninu a komplexní systém melanopsin–epifýza–melatonin synchronizuje naše vnitřní vnímání času s vnějším časem.

Stárnoucí oko, respektive jeho buněčné elementy, je citlivější na krátkovlnné části světelného spektra. Takové oko pak v rámci své ochrany reaguje úbytkem lipofuscinu v pigmentovém epitelu sítnice a vlastní čočka reaguje vznikem katarakty, čímž se oko brání fototoxickému účinku modrého světla.

Pro srovnání je u desetiletého dítěte až 10× větší cirkadiánní vidění než u 95letého důchodce. Proto asi nikoho nepřekvapí, že právě u starších lidí jsou poruchy denního rytmu velmi časté. Jejich důsledkem pak mohou být psychovegetativní poruchy, deprese či poruchy srdečního a krevního oběhu.

Z tohoto důvodu se k léčbě popsaných poruch využívá i tzv. fototerapie. Pro udržení synchronizace fyziologicky nastavených vnitřních hodin s vnějším světem stačí denní osvětlení o intenzitě pouhých 200 luxů. Pro terapii poruch cirkadiánního rytmu je ale zapotřebí osvětlení o intenzitě přesahující 2 000 luxů. Teprve taková intenzita světla dokáže zastavit tvorbu melatoninu v epifýze.

(pes)

Zdroje:

  1. Br J Ophthalmol. 2008; 92 (11): 1439–1444
  2. Psychiatrie pro praxi. 2008; 9 (3): 112–114
  3. Scholtz, S.: Intraokularlinsen mit oder ohne Blaulichtfilter – wie tickt der Mensch mit blauem Licht?, DOZ 2/2008, str. 40–43.

Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se