Trendy v incidenci infarktu myokardu: přes zlepšení prevence i pokles mortality zůstává počet hospitalizovaných pacientů stále stejný

14. 5. 2019

V únorovém vydání časopisu Circulation byly publikovány výsledky framinghamské studie, které popisují incidenci akutního infarktu myokardu (AIM) u 9 824 žen a mužů po více než čtyři dekády.

Inzerce
V únorovém vydání časopisu Circulation byly publikovány výsledky framinghamské studie, které popisují incidenci akutního infarktu myokardu (AIM) u 9 824 žen a mužů po více než čtyři dekády. Studie se snaží objasnit zdánlivý paradox, kdy i přes lepší prevenci a nižší mortalitu zůstává počet hospitalizovaných pacientů stále stejný.

Studie informuje o tom, že v průběhu uplynulých čtyřiceti let se počet AIM diagnostikovaných prostřednictvím EKG snížil na polovinu, zatímco počet AIM diagnostikovaných s pomocí biomarkerů infarktu se zdvojnásobil. Tento posun v diagnostice nabízí vysvětlení skutečnosti, že navzdory stále se zlepšujícím preventivním opatřením se incidence infarktu myokardu v USA nijak nesnížila.

Podle autorů studie se nesmí opomenout fakt, že v průběhu let 1968–2000 došlo v USA k redukci mortality zapříčiněné AIM o 40–50 % a k padesátiprocentnímu poklesu AIM diagnostikovaných pomocí EKG.. Toto poznání nasvědčuje předpokladu, že úsilí vkládané do primární prevence ovlivnilo incidenci AIM. Fakt, že obdobně neklesl také počet hospitalizovaných pacientů, je vysvětlován větší senzitivitou diagnostických biomarkerů infarktu.

Další vysvětlení poklesu mortality na AIM mohou být nalezena ve druhém článku publikovaném v časopise Circulation. Kohortová studie provedená s více než 13 tisíci obyvateli amerického Worcesteru, kteří byli hospitalizováni s AIM, zjistila, že incidence kardiogenního šoku, nejčastější komplikace AIM spojené s vysokou mortalitou, se v průběhu třiceti let, po které studie probíhala, výrazně snížila. Podle autorů výsledky studie naznačují, že pacienti hospitalizovaní v roce 2000 se nacházeli v mnohem menším riziku rozvoje kardiogenního šoku než pacienti hospitalizovaní v průběhu dřívějších let.

Tato data staví do popředí kritický význam přesné definice AIM. Narůstající využívaní velmi senzitivních a specifických markerů nekrózy myokardu (troponinů) a přijetí „univerzální definice“ AIM jistě příznivě ovlivnilo jeho včasný záchyt. Pokles v mortalitě hospitalizovaných pacientů na kardiogenní šok v průběhu poslední dekády lze nejspíše přičítat především reperfuzní terapii a primární angioplastice. Agresivní terapeutický přístup k AIM je doporučován evropskými i americkými guidelines.

(hak)

Zdroje:
Parikh NI, Gona P, Larson MG, et al. Long-term trends in myocardial infarction incidence and case fatality in the National Heart, Lung, and Blood Institute's Framingham Heart Study. Circulation 2009; 119: 1203–1210.
Goldberg RJ, Spencer FA, Gore JM, et al. Thirty-year trends (1975 to 2005) in the magnitude of, management of, and hospital death rates associated with cardiogenic shock in patients with acute myocardial infarction. A population-based perspective. Circulation 2009; 119: 1211–1219.

Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se