Nízká kvalita spánku jako příčina hypertenze u teenagerů

I u jinak zdravých adolescentů může nedostatečná kvalita spánku vést ke vzniku hypertenze – tento poznatek byl prezentován v srpnu letošního roku. Jedná se o první studii zacílenou na mladé, dospívající lidi, u nichž není současně přítomen syndrom spánkové apnoe, obecně považovaný za rizikový faktor vzniku hypertenze a kardiovaskulárních chorob. Nedostatečnou kvalitou spánku je v tomto případě míněno obtížné usínání a časné probouzení.

Studie se účastnilo 238 adolescentů ve věku od 13 do 16 let. Zhodnocení jejich spánku pak probíhalo:doma s aktigrafem na zápěstí, a to po dobu několika dnů,ve spánkové laboratoři, kde v rozmezí dvou dnů proběhla nejen polysomnografie, ale také antropometrické vyšetření a 9x měření krevního tlaku.

U pacientů s nízkou spánkovou kvalitou a také u těch, kteří nespali dostatečně dlouho (méně než 6,5 hodiny), se zvyšuje pravděpodobnost vzniku prehypertenze (TK nad 90. percentilem ve vztahu k věku, pohlaví a tělesné výšce). Současně bylo zjištěno, že jejich systolický tlak se pohybuje průměrně o 4 mm Hg výš než u ostatních dětí (±1,2 mm Hg). V tomto případě byla vyloučena spojitost se socioekonomickými poměry, pohlavím, obezitou či syndromem spánkové apnoe a ze studie byly také eliminovány děti s již známou spánkovou poruchou.

Prehypertenze se vyskytla u 14 % účastníků, nízká kvalita spánku u 26 % a krátká doba spánku u 11 %. Příčina nekvalitního spánku u zmíněné skupiny je neznámá, obvyklé příčiny jako astma, kofein či nikotin se nepotvrdily. Předpokládá se vliv množství sociálních faktorů – přístup k internetu či jiná elektronika v dětských ložnicích, přeplněný školní rozvrh, stres.

Hypertenze v dětském věku je spojena s hypertenzí v dospělosti, s čímž pak souvisí i riziko kardiovaskulárních chorob a vyšší mortalita. Další spojitostí je metabolická a endokrinní dysfunkce, obezita a nižší glukózová tolerance.

(pes)

Zdroj: Javaheri S, Storfer-Isser A, Rosen CL, Redline S. Sleep quality and elevated blood pressure in adolescents. Circulation 2008; DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.766410