Není to tak dávno, co byla demonstrována nová možnost využití laserové energie prostřednictvím endoluminálního laserového vlákna, a to k miniinvazivní léčbě varikózních stavů.
Není to tak dávno, co byla demonstrována nová možnost využití laserové energie prostřednictvím endoluminálního laserového vlákna, a to k miniinvazivní léčbě varikózních stavů. Dříve se k eliminaci inkompetentního úseku cévy využívalo spíše chirurgických metod jako ligace, nicméně v průběhu let byla stále prioritnější snaha zvýšit pacientův komfort a účinnost samotného výkonu, a zároveň minimalizovat operační rizika.
Pro dosažení takových podmínek vznikla nitrožilní laserová terapie. Principem je přeměna energie světelného paprsku v energii tepelnou, což způsobí lokální var krve a přehřátí přilehlé části žilní stěny. Výsledkem takového zásahu je kontrakce až úplná obliterace žíly. Perivenózní struktury zůstávají nepoškozeny, jak navíc dokládají i histologická vyšetření.
Výkon se provádí v lokální anestezii, přístup do žíly je zajištěn punkcí nitrožilní kanylou, a to po preparaci vena saphena magna z bodové incize nebo po punkci kmene safény. Intraluminálně se zavádí laserové vlákno do vzdálenosti 3–5 cm od safenofemorální junkce, přičemž poloha tohoto vlákna je kontrolována pomocí vodicího světelného paprsku, eventuálně sonograficky. Následně je aplikována světelná energie v pulzech, přičemž se postupně povytahuje laserové vlákno, a celý výkon končí případnou suturou.
Pro využití nitrožilního laseru je podstatný jeho dlouhodobý účinek. Ten byl předmětem studie, v rámci níž bylo vyšetřováno 499 osob. Všichni pacienti podstoupili léčbu diodovým laserem a nadále byli sledováni sonograficky.
Duplexní sonografii podstupovali účastníci studie po 1 týdnu, 1, 3, 6 a 12 měsících a nadále 1x ročně po dobu 3 let. U 490 pacientů z celkového počtu byla zaznamenána úspěšná okluze vena saphena magna bezprostředně po výkonu. U 113 ze 121 trvala okluze po dobu dalších dvou let. Všechny rekurence pak byly zaznamenány v průběhu prvních devíti měsíců, s maximem v prvních třech měsících. Nebyly zaznamenány žádné kožní komplikace, parestezie či známky hluboké žilní trombózy.
(pes)
Zdroj: Journal of Vascular and Interventional Radiology;14(8):991–996.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
