Nejčastější komplikací střevních zánětů je postižení kloubů a kostí

5. 2. 2015

Záněty kloubů a páteře postihují až 30 % pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Stejně tak jsou tito lidé ohroženi i řídnutím kostí – osteoporózou.

Inzerce

Mimostřevní komplikace nespecifických střevních zánětů jsou velmi časté a mohou působit větší potíže než samotné onemocnění. Někdy jsou dokonce tím, co pacienta poprvé přivede do ordinace lékaře. Postižena jimi bývá kůže, pohybový aparát, játra a žlučové cesty, oči, plíce či ledviny. Proto označujeme nespecifické střevní záněty za systémová onemocnění, tedy choroby postihující organismus jako celek. Přibližme si nyní nejčastější z těchto postižení – kostní a kloubní.

Bolesti kloubů ukazují na artritidu

Vůbec nejtypičtější mimostřevní komplikací nespecifických střevních zánětů (IBD) je enteropatická artritida. O co se jedná, to lze vyčíst již z názvu – artritida neboli zánět kloubů, enteropatická neboli související s nemocí střeva. Obvykle jsou postiženy menší klouby končetin, někdy ale i celá páteř, pak mluvíme o ankylozující spondylitidě. Mechanismy, jakými spolu souvisí IBD a artritida, nejsou přesně známé. Možným vysvětlením je průnik bakterií přes poškozenou stěnu střeva do krve a z ní do kloubů, kde se vyvine zánět jako obranná reakce. Bolesti kloubů se obvykle vyskytují v epizodách, současně se znovuvzplanutím střevního zánětu. Někdy se však mohou stát i trvalými – chronickými.

Riziko osteoporózy

Riziko zlomenin je u pacientů s nespecifickými střevními záněty až o 40 % vyšší než v běžné populaci. Příčinou je řídnutí kostí, osteoporóza. Ta je způsobena hlavně zhoršenou vstřebávací funkcí střeva, kvůli níž je v těle nedostatek vápníku, který se musí vyplavovat z kostí. Snížené vstřebávání vápníku způsobují i kortikoidy, léky, které se pacientům podávají pro utlumení zánětlivé imunitní odpovědi. Snižují totiž hladinu vitaminu D, který je pro vstřebávání vápníku nezbytný. U starších pacientek vyvolávají střevní záněty také hormonální změny, které mohou vést k předčasné menopauze, což je další z rizikových faktorů osteoporózy.

Doplňky stravy, kontroly a sport

Jak proti artritidě, tak proti osteoporóze se dá bojovat léky. Leccos ale můžete udělat i sami. Prevencí vzniku osteoporózy je:

  • pravidelné tělesné cvičení,
  • dostatečný přísun vápníku a vitamínu D potravou, případně i ve formě potravinových doplňků,
  • zákaz kouření,
  • omezení alkoholu,
  • pravidelná vyšetření hustoty kostní tkáně – denzitometrie.

Těchto zásad se držte i v případě, že se u vás některá z mimostřevních komplikací už vyvinula. V případě enteropatické artritidy, obzvláště při postižení páteře, má blahodárný efekt rovněž pohybová aktivita. Podle závažnosti vašeho onemocnění a intenzity bolestí zvolte například jógu nebo rehabilitační cvičení.

(luko)

Zdroje: 
zdravi.e15.cz
www.spondylitis.org
www.medicabaze.cz

Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se