Biologická terapie uveitidy
Uveitida je zánět uveálního traktu, který se skládá z duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Bývá spojena s řadou autoimunitních chorob. Je prokázáno, že v patogenezi uveitidy hraje klíčovou roli tumor nekrosis faktor alfa.
Uveitida je zánět uveálního traktu, který se skládá z duhovky, řasnatého tělesa a cévnatky. Bývá spojena s řadou autoimunitních chorob, včetně séronegativní spondyloartropatie, juvenilní idiopatické artritidy (JIA), zánětlivých střevních onemocnění (IBD), sarkoidózy, Wegenerovy granulomatózy a Behcetovy nemoci. Je prokázáno, že v patogenezi uveitidy hraje klíčovou roli tumor nekrosis faktor alfa (TNF).
Blokáda TNF byla účelně využívána u různých typů uveitidy, a to zejména u případů refrakterních na běžnou imunosupresi. Jednalo se většinou o malé nekontrolované studie a série kazuistik. Výsledky jsou ale nicméně slibné, s uváděnou mírou kompletní remise 71–100 %. Navíc u stavů spojených s uveitidou, u kterých je blokáda TNF indikována z důvodu základního onemocnění, např. u ankylozující spondylitidy, jsou míra a závažnost vzplanutí uveitidy výrazně sníženy po zahájení blokády. Stejně tak se blokáda TNF u JIA jeví jako prospěšná i v terapii uveitidy.
V kontrastu s tímto tvrzením některé práce naznačují, že blokáda TNF by ve skutečnosti mohla za určitých okolností naopak podněcovat vznik uveitidy, a to zejména v případě etanerceptu. Několik kazuistik jasně prokázalo vznik nových případů uveitidy, ke kterým došlo právě po zahájení terapie etanerceptem. Populační studie odhadla výskyt uveitidy v obecné populaci na 52 případů na 100 000 pacientoroků a je docela možné, že etanercept je prostě nejméně efektivní antiTNF terapie pro prevenci vzniku nových nemocí. Nicméně, minimálně v jednom případě uveitidy došlo k jejímu vymizení po vysazení terapie etanerceptem a k jejímu znovuobjevení po opětovném zahájení terapie.
Bez dalších cílených studií zůstává přímé srovnání jednotlivých antiTNF přípravků nadále velmi obtížné. Nicméně psoriáza, IBD a uveitida jsou překryvné séronegativní poruchy, které se často vyskytující společně. Je zajímavé, že na rozdíl od RA může být etanercept v těchto případech méně efektivní (psoriáza, uveitida), nebo dokonce zcela neúčinný (Crohnova choroba).
(mik)
Zdroj: Bell G. M. et al. Biologic therapies in non-rheumatic diseases: lessons for rheumatologists? Nat Rev Rheumatol. 2011; 7 (9): 1–10
doi: 10.1038/nrrheum.2011.106
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- Předstírání vlastní smrti, tajemné mumie, elektrifikované stehy a tekutost koček – „jednohubky“ z výzkumu 37/2024
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul