Je autoimunitní pankreatitida rizikovým faktorem adenokarcinomu pankreatu?


Autoři: Lumír Kunovský 1,2,3;  Petr Dítě 1,4;  Martin Blaho 4,5;  Jana Dvořáčková 5,6;  Magdalena Uvírová 6;  Marie Přecechtělová 1,3;  Petr Jabandžiev 3,7,8;  Hana Mašková 1,3;  Bohuslav Kianička 3,9;  Pavel Janeček 2,3;  Michal Eid 3,10;  Arnošt Martínek 4,5
Působiště autorů: Department of Gastroenterology and Internal Medicine, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 1;  Department of Hematology, Oncology and Internal Medicine, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 10;  Department of Surgery, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 2;  Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 3;  Department of Internal Medicine, Department of Gastroenterology, University Hospital Ostrava, Ostrava, Czech Republic 4;  Faculty of Medicine, University of Ostrava, Ostrava, Czech Republic 5;  CGB Laboratory, a. s., Ostrava, Czech Republic 6;  Department of Pediatrics, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 7;  Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 8;  nd Department of Internal Medicine, Department of Gastroenterology, St. Anne’s University Hospital, Brno, Czech Republic 92
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2021; 67(1): 9-13
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Imunoglubulin G4 asociované nemoci tvoří skupinu chorob, které charakterizuje vysoká hladina imunoglobulinu G4 (IgG4) v krevním séru, zvýšený obsah lymfocytů a plasmatických buněk s IgG4 v parenchymu některých orgánů a storiformní fibróza. Nejčastěji postiženým orgánem je pankreas. Hovoříme o autoimunitní formě pankreatitidy, která se rozlišuje na dva typy. 1. typ s vysokým obsahem IgG4 v pankreatickém parenchymu je významně častější než 2. typ a má zásadní odlišnost, i pokud jde o přítomnost extrapankreatických postižení.

V obecné rovině platí, že chronický zánět patří mezi rizikové faktory vzniku karcinomu. Chronická pankreatitida je tak akceptovaným rizikovým faktorem vzniku pankreatického karcinomu. Je otázkou, zda toto platí i o autoimunitní pankreatitidě (AIP), která má některé mediátory zánětu shodné s pankreatitidou sporadickou, a jakou roli hraje přítomnost imunoglobulinu G4.

Naprostá většina prací s touto tematikou jsou kazuistická sdělení, přesto však, a to i na základě vlastních zkušeností, si dovolujeme tvrdit, že existuje vztah mezi autoimunitní formou pankreatitidy a pankreatickým karcinomem, který se objevuje obvykle v prvních dvou letech od stanovení diagnózy AIP. Významný je rovněž fakt, že u skupiny osob s AIP, která je klinickou manifestací IgG4 asociovaných onemocnění, byl nalezen dokonce vyšší výskyt nádorových onemocnění extrapankreatických, než tomu bylo v pankreatu samotném.

Diferenciální diagnostika AIP od karcinomu pankreatu může být někdy problematická, protože tato onemocnění se mohou projevovat obě jako fokální pankreatické léze. IgG4 je považován za užitečný pro diagnostiku AIP, avšak hladiny IgG4 mohou být mírně zvýšené i v případě adenokarcinomu pankreatu. Hladiny IgG4 přesahující dvojnásobek horní hranice jsou u pacientů s adenokarcinomem pankreatu vzácné. Byly však zdokumentovány případy současného projevu karcinomu pankreatu a AIP, a proto ani tato možnost by neměla být opomíjena.

AIP patří mezi stav, jenž vyžaduje pravidelnou dispenzarizaci, a to i z pohledu možné kancerogeneze.

Klíčová slova:

chronický zánět – kancerogeneze – autoimunitní pankreatitida – chronická pankreatitida – adenokarcinom pan‑ kreatu – immunoglobulin G4.


Zdroje

1. Stone JH, Zen J, Desphande V. Mechanisms of disease. IgG4- related disease. N Engl J Med 2012; 366(6): 539–551.

2. Miyabe K, Zen Y, Cornell LD, et al. Gastrointestinal and Extra -Intestinal Manifestations of IgG4-Related Disease. Gastroenterology. 2018; 155(4): 990–1003.e1.

3. Desphande V, Zen Y, Chan JKC et al. Consensus statement on the pathology of IgG4-related disease. Modern Pathol 2012; 25: 1181–1192.

4. Shimosegawa T, Chari ST, Frulloni L et al. International consensus diagnostic criteria for autoimmune pancreatitis, guidelines of the International Association of Pancreatology. Pancreas 2011; 40: 352–358.

5. Paras A. Type I interferon - mediated autoimmune disease: pathogenesis, diagnosis and target therapy. Rheumatology 2017; 66: 1662–1675.

6. Watanabe T, Minaga K, Kamata K. Mechanistic insights into autoimmune pancreatitis. Trends in Immunology 2018; 39(1): 874–889.

7. Hart PA, Zen Y, Chari ST. Recent advances in autoimmune pancreatitis. Gastroenterology 2015; 149: 39–51.

8. Kawa S, Ota M, Yoshizawa K et al. HLA DRB10405 – DQB10401 haplotype is associated with autoimmune pancreatitis in Japanese population. Gastroenterology 2012; 122: 1264–1269.

9. Okazaki K, Uchida K, Fukui T et al. Recent advances in autoimmune pancreatitis. Gastroenterol Hepatol (N Y). 2008; 4(6): 417–426.

10. Stone JH, Klosroshah A, Desphande V et al. IgG4-Related Disease: Recommendations for the Nomenclature of this Condition and its Individual Organ System Manifestations. Arthritis Rheum 2012; 64: 532–539.

11. Webster GJ. Autoimmune pancreatitis - a riddle wrapped in an enigma. Dig Dis 2016; 34: 532–539.

12. Bojkova M, Dite P, Dvorackova J et al. Immunoglobulin G4, autoimmune pancreatitis and pancreatic cancer. Digestive Disease 2015; 33(1): 86–90.

13. Malka D, Hammel P, Maire F et al. Risk of pancreatic adenocarcinoma in chronic pancreatitis. Gut. 2002; 51(6): 849–852. DOI: 10.1136/gut.51. 6. 849.

14. Buijs J, Cahen DL, van Heerde MJ et al. The long -term impact of autoimmune pancreatitis on pancreatic function. Quality of life and life expectancy. Pancreas 2015; 44(7): 1065–1071.

15. Hart PA, Kamisawa T, Brugge WR, et al. Long -term outcomes of autoimmune pancreatitis: a multicentre, international analysis. Gut. 2013; 62(12): 1771–1776.

16. Ikeura T, Miyoshi H, Uchida K, et al. Relationship between autoimmune pancreatitis and pancreatic cancer: a single -center experience. Pancreatology. 2014 Sep -Oct;14(5): 373–379.

17. Ikeura T, Miyoshi H, Shimatani M, et al. Long -term outcomes of autoimmune pancreatitis. World J Gastroenterol. 2016; 22(34): 7760–7766. doi:10.3748/wjg.v22.i34.7760

18. Xiang P, Zhang X, Lang Y et al. Pancreatic tumour in type 1 autoimmune pancreatitis: a diagnostic challenge. BMC Cancer 2019; 19: 814. doi.org/1O.1186/s12885-O19-6O27-O

19. Shiokawa M, Kodama Y, Yoshimura K et al. Risk of cancer in patients with autoimmune pancreatitis. Am J Gastroenterol 2013; 108(4): 610–617.

20. Asano J, Watanabe T, Oguchi T et al. Association between immunoglobulin G4-related disease and malignancy within 12 years after diagnosis: An analysis after longterm followup. J Rheumatol 2015; 42(11): 2135–2142.

21. Hirano K.,Tada M., Sasahira N et al : Incidence of malgnancies in patients with IgG4-related disease- Iternal Med 2O14, 53: 171–176.

22. Macinga P, Pulkertova A, Bajer L et al. Simultaneous occurrence of autoimmune pancreatitis and pancreatic cancer in patients resected for focal pancreatic mass. WJG 2017; 23(12): 2185–2193.

23. Schneider A, Hirth M, Munch M et al. Risk of cancer in patients with autoimmune pancreatitis.: A singe center experiences from Germany. Digestion 2017; 95: 172–180.

24. Zhang Z, Rigas B. NF -kappaB, inflammation and pancreatic carcinogenesis: NF -kappaB as a chemoprevention target (review). Int J Oncology 2006; 29: 185–192.

25. Fujioka S, Sclabas GM, Schmidt C et al. Inhibition of constitutive NF -kappaB activity by I kappa B alpha M supresses tumorigenesis. Oncogene 2003; 22: 1365–1370.

26. Garcea G, Neal CP, Pattenden CJ et al. Molecular prognostic markers in pancreatic cancer: a systematic review. Eur J Cancer 2005; 41: 2213–2236.

27. Bonizzi G, Karin M. The two NF -kappaB activation pathways and their role in innate and adaptive immunity. Trends Immunol 2004; 25: 280–288.

28. Sclaba GM, Uwagawa T, Shmidt C et al. Nuclear factor kappa B activation is a potential target for preventing pancreatic carcinoma by aspirin. Cancer 2005; 103: 2485–2490.

29. Chandler NM, Canete JJ, Callery MP. Increased expression of NF -kappa B in human pancreatic cancer cells. J Surg Res 2004; 118: 9–14.

30. Sclaba GM, Fujoka S, Schmidr C et al. Restoring apoptosis in pancreatic cancer cells by targeting the nuclear factor kappaB signaling pathway with the anti -epidermal growth factor antibody IMC -C 225. J Gastroint Surgery 2003; 7: 37–43.

31. Liptay S, Weber CK, Ludwig L. et al. Mitogenic and anti -apoptotic role of constitutive NF -kappaB/Rel activity in pancreatic cancer. Int J Cancer 2003; 105: 735–746.

32. Kamisawa T, Tsuruta K, Okamoto A et al. Frequent and significant K -ras mutation in the pancreas, the bile duct and the gallbladder in autoimmune pancreatitis. Pancreas 2009; 38(8): 890–895.

33. Fan Z, Fan K, Yang C, et al. Critical role of KRAS mutation in pancreatic ductal adenocarcinoma. Transl Cancer Res 2018; 7(6): 1728–1736.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 1

2021 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se