Aktuální výsledky z diabetologického registru potvrzují „epidemické“ rozšíření diabetu mezi seniory: otázky a odpovědi

Diabetologický registr nabízí podklady pro podrobné analýzy týkající se všech pacientů s diabetem léčených v České republice. Věkově specifická prevalence diabetu se výrazně zvyšuje s věkem. U mužů ve věku nad 65 let je prevalence DM 35 %, u žen nad 65 let 29 %. V roce 2021 bylo 680 000 diabetiků starších 65 let. V témže roce byla nejvyšší incidence diabetu u osob mezi 65.–70. rokem života, inzulinem bylo léčeno 130 000 seniorů starších 65 let. Analýza potvrzuje vhodnost nově koncipovaného podoboru „gerontodiabetologie“.

Diabetologický registr nabízí podklady pro podrobné analýzy týkající se všech pacientů s diabetem léčených v České republice. Data jsou přísně anonymizovaná. Do registru jsou zahrnuty všechny výkony a léčebné postupy, včetně farmakologických intervencí, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.

V příštím roce bude registr obohacen o výstupy z laboratorních vyšetření. Tím se završí dlouhé roky přípravné fáze. Registr tak poskytne nejen průřezové informace, ale i data dvanáctileté historie. Navíc, s ohledem na fungování registru, bude moci postulovat i hypotézy, jejichž platnost bude možné ověřit analýzou dat sbíraných prospektivně. Již v současnosti je však možné položit některé speciální otázky a pokusit se na ně odpovědět.

Otázka 1. Naplňují se prognózy minulých let, které předpovídaly lineární nárůst počtu pacientů s diabetem?

Ano, vzestup počtu pacientů s diabetem je kontinuálně lineární, s minimální výchylkou v době covidové epidemie. S vysokou mírou pravděpodobnosti bude v České republice v roce 2030 okolo 1 300 000 osob s diabetem (Obr. 1).

Otázka 2. Jaká je prevalence diabetes mellitus v populaci seniorů České republiky?

Ze všech diagnostikovaných diabetiků bylo v roce 2021 680 000 starších 65 let (Obr. 2). Věkově specifická prevalence diabetu v populaci České republiky se výrazně zvyšuje s věkem. U mužů ve věku nad 65 let je prevalence DM 35 %, u žen nad 65 let 29 %. Ve věku nad 75 let je pak u mužů 39 %, u žen 34 % (Obr. 3).

Otázka 3. Zvyšující se věk je provázen zvýšeným rizikem manifestace diabetu. Je oprávněný předpoklad, že nejvyšší incidence diabetes mellitus je ve skupině „mladších seniorů“?

Ano, je tomu tak. V roce 2021 byla nejvyšší incidence diabetu u osob mezi 65.–70. rokem života (Obr. 4).

Otázka 4. Je známo, že procentuálně vyjádřená prevalence terapie inzulinem je nejvyšší v mladších věkových skupinách. S ohledem na předchozí výsledky je plausibilní otázka, ve kterých věkových skupinách je nejvyšší absolutní počet pacientů léčených inzulinem?

Jednoznačně nejvíce seniorů používá k terapii inzulin (samostatně nebo v kombinaci). Celkem bylo v roce 2021 léčeno inzulinem 130 000 seniorů starších 65 let (Obr. 5), což je kvalifikovaným odhadem 61 % ze všech léčených inzulinem.

Závěr

Diabetologický registr je jistě jedním z nejkvalitnějších zdrojů informací o epidemiologii diabetu (a souvislostech s léčbou, komplikacemi…), který je v celosvětovém měřítku dostupný. Protože jsou anonymní data sbírána plně automatizovaně, je možná vůbec nejkvalitnější. Předkládané analýzy můžeme považovat za vysoce kvalitní, s minimálním vlivem bias a informačního šumu. Cílem práce bylo zejména ukázat na význam problematiky diabetu ve vyšších věkových skupinách, a to jak z hlediska epidemiologického, tak i z hlediska terapeutického.

Aktuálně je pozornost věnovaná zlepšení kvality léčby inzulinem orientována zejména na pacienty s diabetem 1. typu. Je to jistě správné zaměření, ale s ohledem na rizika léčby a dopady terapie je z hlediska celého systému péče o pacienty s diabetem důležitější ta největší skupina pacientů –⁠ inzulinem léčení senioři. Data, která potvrzují závažnost problematiky diabetes mellitus u seniorů z hlediska epidemiologického (s přímými dopady do celého systému zdravotní péče), stvrzují vhodnost nově koncipovaného podoboru „gerontodiabetologie“, jehož náplní je propojení znalostí a dovedností, které nabízí diabetologie a geriatrie pro péči o seniorní diabetiky.

MUDr. Martina Nováková

Katedra dlouhověkosti (Longevity Studies),

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

MUDr. Lucie Břízová

Geriatrická interní klinika 2. LF UK a FN Motol

prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA

Geriatrická interní klinika 2. LF UK a FN Motol

Mgr. Klára Benešová

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta,

Masarykova univerzita

RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta,

Masarykova univerzita

prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta,

Masarykova univerzita