Význam detailního forenzně-neuropatologického vyšetření při diagnostice difuzního poškození mozku


Autoři: N. Davceva 1;  V. Janevska 2;  B. Ilievski 2;  L. Spasevska 2;  R. Jovanovic 2
Působiště autorů: Institute of Forensic Medicine, criminology and medical deontology, Faculty of medicine, “Vodnjanska” No 19, 1000 Skopje, Republic of Macedonia 1;  Institute of Pathology, Faculty of medicine, “50 Division”, 1000 Skopje, Republic of Macedonia 2
Vyšlo v časopise: Soud Lék., 57, 2012, No. 1, p. 2-6
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Současná klasifikace rozděluje traumatické poškození mozku na fokální či difúzní poranění a primární či sekundární poškození. V článku chceme zdůraznit význam forenzně-neuropatologického vyšetření při stanovení diagnózy difúzního poranění mozku.

V těchto případech se často nepodaří ani pomocí sofistikovaných klinických vyšetřovacích metod jako CT a MRI, ani rutinním forenzně-patologickým vyšetřením po smrti zjistit ložiskové změny v mozku, přestože se pacient prezentoval těžkou neurologickou poruchou.

U 80 pacientů s uzavřeným poraněním hlavy bylo provedeno forenzně-neuropatologické vyšetření fixovaného mozku a imunohistochemické vyšetření monoklonální protilátkou proti beta-amyloid prekurzor proteinu. U 14 případů (17,7 %) byla absence jakýchkoli masivních intrakraniálních lézí difúzního poranění mozku.

Forenzně-neuropatologické vyšetření bylo jedinou cestou, jak stanovit diagnosu poškození mozku, které způsobilo vážnou neurologickou poruchu a ve většině případů bylo příčinou smrti. Tato metoda již byla zahrnuta do Doporučení č. 99 Evropské rady a tím se stala nevyhnutelnou součástí běžné soudně-lékařské praxe.

Klíčová slova:
difuzní axonální poškození – difuzní vaskulární poškození – uzavřená poranění hlavy – traumatické poškození mozku – difuzní poškození mozku


Zdroje

1. Kalimo H. Forensic neuropathology: an important heading in legal medicine. Forensic Sci Int 2004;146: 71–72.

2. Graham DI, Gennarelli TA. McKintosh TK. Trauma in: Greenfield’s neuropathology 7-th edn. E.Arnold: London; 2002: 823– 898.

3. Geddes JF, Whitwell HL, Graham DI. Traumatic axonal injury: practical issues for diagnosis in medicolegal cases. Neuropath Appl Neurobio 2000; 26: 105–116.

4. Geddes JF, Vowles GH, Beer TW, Ellison DW. The diagnosis of diffuse axonal injury: implications for forensic practice. Neuropath Appl Nevrobiol. 1997; 23: 339–347.

5. Omalu BI. Diagnosis of traumatic diffuse axonal injury. Letter to the editor. Am J Forensic Med Pathol 2004; 25 (3): 270–272.

6. Pearl GS. Traumatic neuropathology. Clinics Lab Med. 1998; (18): 39–64.

7. Gennarelli TA. The spectrum of traumatic axonal injury. Neuropathol Appl Neurobiol. 1996; 22: 509–513.

8. Brinkmann B. Harmonisation of medico-legal autopsy rules Int J Leg Med. 1999; 113: 1–14.

9. Kalimo H, Saukko P, Graham D Neuropathological examination in forensic context. Forensic Sci Int. 2004; 146: 73–81.

10. Graham DI, Adams JH, Nicoll JA, Maxwell WL; Gennarelli TA. Brain Pathol. 1995; 5(4):397–406.

11. Sheriff FE, Bridges LR, Sivaloganatham S Early detection of axonal injury after human head trauma using immunocytochemistry for B-amyloid precursor protein. Acta Neuropathol. 1994; 87: 55–62

12. Graham DI, Smith C, Reichard R et al. Trials and tribulations of using ß-amyloid precursor protein immunohistochemistry to evaluate traumatic brain injury in adults. Forensic Sci Int 2004; 146: 89–96.

13. Reichard RR, Smith C, Graham DI The significance of β-APP immunoreactivity in forensic practice. Neuropathol Appl Neurobiol 2005; 31: 304–313.

14. Povlishock JT, Jenkins JW. Are the pathobiological changes evoked by traumatic brain injury immediate and irreversible? Brain Pathol 1995; 5: 415–426.

15. Adams JH, Doyle D, Ford I, Gennarelli TA, Graham DI. Diffuse axonal injury: definition, diagnosis and grading. Histopathol. 1989; 15: 49–59.

16. Davceva N. Dilemmas surrounding the occurrence mechanism of cerebral diffuse vascular injury. Romanian J Leg Med. 2010; 18- 2: 115–121.

17. Dolinak D, Matshes E. Medicolegal neuropathology. CRC Press. 2002 New York.

18. Pittella JE, Gusmao SN. Diffuse vascular injury in fatal road accident victims: its relationship to diffuse axonal injury. J Forensic Sci. 2003; 48 (3): 626–630.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Soudní lékařství

Číslo 1

2012 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se