Okamžitý vliv pelot senzomotorických stélek na úhel progrese nohou ve stojné fázi chůzového cyklu u symptomatických dospělých osob - Pilotní studie


Immediate Effect of the Sensorimotor Insoles Bars on the Foot Progression Angle at the Stance Phase of the Gait Cycle in Asymptomatic Adults – A Pilot Study

Abnormal feet progression angle, i.e. abnormal feet rotation during walking, is one of the pathologies which can be revealed by mere visual inspection. It is an epiphenomenon of a series of diseases, some of which are indicated for therapy by insoles. However, some of the small, but clinically significant changes caused by the insoles cannot be captured with the naked eye. Therefore, their actual effect may not always be interpreted properly.

The aim of this study was to objectify the immediate effect of bars of sensorimotor insoles on the feet progression angle in the stance phase of the gait cycle in asymptomatic adults.

The feet progression angle was assessed during walking with the base sole both with and without the individual bars of sensorimotor insoles, using the Vicon optoelectronic system in 11 subjects altogether (age 23,0 ± 3,3 years, height 174,4 ± 8,4 cm, weight 66,9 ± 6,0 kg).

The results show that bars can significantly change the feet progression angle. During walking, retrocapital bars rotate feet outwards in relation to the base sole; calcaneal medial bars rotate feet inwards.

Keywords:

gat, foot orthoses, kinematics, foot progression angle


Autoři: O. Laštovička 1,2;  T. Klein 1;  M. Janura 1
Působiště autorů: Katedra přírodních věd v kinantropologii, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, vedoucí katedry prof. RNDr. M. Janura, Dr. 1;  Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, vedoucí katedry prof. MUDr. J. Opavský, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 25, 2018, No. 3, pp. 109-113.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Abnormální úhel progrese nohou, tj. abnormální rotace špiček při chůzi, je jednou z patologií, kterou lze odhalit pouhou aspekcí. Jedná se přitom o průvodní jev řady onemocnění, z nichž některá jsou indikována k terapii stélkami. Některé malé, avšak klinicky významné změny, které stélky způsobují, už přitom pouhým okem zachytit nelze. Jejich skutečný efekt tak nemusí být vždy správně interpretován.

Cílem studie bylo objektivizovat okamžitý vliv pelot senzomotorických stélek na úhel progrese nohou ve stojné fázi chůzového cyklu u asymptomatických dos­pělých osob.

Celkem u 11 probandů (věk 23,0 ± 3,3 let; výška 174,4 ± 8,4 cm; hmotnost 66,9 ± 6,0 kg) byl pomocí optoelektronického systému Vicon hodnocen úhel progrese nohou při chůzi se základní stélkou bez pelot a s využitím jednotlivých pelot senzomotorických stélek.

Výsledky ukázaly, že peloty mohou signifikantně měnit úhel progrese nohou. Retrokapitální peloty při chůzi rotují v porovnání se základní stélkou nohu zevně, mediální kalkaneální pelota rotuje nohu vnitřně.

Klíčová slova:

chůze, nožní ortézy, kinematika, úhel progrese nohy

ÚVOD

Individuálně zhotovené ortopedické stélky/vložky a další druhy tzv. nožních ortéz jsou široce užívaným nástrojem při léčbě celé řady poruch pohybového aparátu. Cílem jejich aplikace bývá snížení bolesti a zvýšení komfortu, korekce flexibilních deformit nohou a optimalizace posturálního nastavení, zlepšení senzorické zpětné vazby a stability, minimalizace počtu zranění souvisejících s pohybem apod. (20, 23).

Nezbytnou součástí kineziologického vyšetření, na jehož základě bývají stélky doporučeny fyzioterapeutem, resp. indikovány ošetřujícím lékařem, je aspekce chůze. Jednou z řady patologií, kterou lze takto poměrně jednoduše odhalit, je nadměrná rotace špiček nohou. Je přitom důležité si uvědomit, že tento tzv. abnormální úhel progrese není diagnózou, ale symptomem, který je však dáván do souvislostí s velkým množstvím stavů na dolních končetinách (3).

Přestože řada studií popisuje převážně pozitivní efekt aplikace různých druhů stélek u různých pacientů (1, 18), biomechanické vysvětlení jejich terapeutického efektu je předmětem spekulací již více než jedno století (15) a vědecké důkazy o mechanickém účinku nožních ortéz jsou stále považovány dle některých autorů za kontroverzní (24). Nejnovější poznatky také ukazují, že důležitým faktorem jejich působení může být ovlivnění senzomotorického systému (7). Přes veškerou snahu autorů jsou ale naše znalosti o specifickém působení stélek stále omezené a stejný typ stélek bývá v některých případech předepisován pro různé obtíže (23). Důvodem může být mj. nedostatek informací o účincích aplikace jejich dílčích komponent.

Literatura věnuje obecně mnohem méně pozornosti vlivu stélek v oblasti předonoží v porovnání se zánožím. Dosud tak byl vliv ortotických prvků v této oblasti spojován zejména s redistribucí tlaku pod hlavičkami metatarzů (6, 10, 11, 19), popř. se změnou geometrie předonoží (17). Jejich vliv na kinematické parametry chůzového cyklu však dosud nebyl dostatečně objasněn.

CÍL STUDIE

Cílem studie bylo pomocí 3D kinematické analýzy objektivizovat okamžitý vliv jednotlivých pelot senzomotorických stélek na úhel progrese nohou ve stojné fázi chůzového cyklu u asymptomatických dospělých osob.

METODICKÝ POSTUP

Výzkumný soubor

Z celkového počtu 53 přihlášených osob splnilo požadovaná kritéria 18 účastníků. Těmito kritérii byly: a) absence vážné vrozené a/nebo získané patologie nervového a/nebo muskuloskeletálního systému, b) absence bolesti, operací a vážných poranění v oblasti dolních končetin, pánve a/nebo páteře, c) absence vážných deformit prstců, d) úhel palce menší než ± 6° stanovený na základě výzkumu Brázdilové a kol. (2), e) normální výška nožní klenby hodnocená indexem Chippaux-Šmiřák (16) na základě statického podogramu sejmutého při vstávání ze židle dle metodiky popsané Tománkovou a kol. (27).

Výzkum byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci (jednací číslo 63/2016) a všichni účastníci podepsali informovaný souhlas s účastí ve výzkumu.

Postup měření

Probandi byli vybaveni uniformní sportovní obuví Pro Touch Dropshot (IIC-INTERSPORT International Corporation, Bern, Švýcarsko) a základní stélkou odpovídající velikosti, v obou případech bez ortotických prvků.

Pro samotné testování byly probandům postupně aplikovány jednotlivé peloty (obr. 1) testovací sady NovaPED sensosystem (Schein Orthopädie service KG, Remscheid, Německo) o tvrdosti A Shore 30. Peloty byly upevněny pomocí suchého zipu na definovaná místa základní stélky vždy stejným fyzioterapeutem na základě palpace kostěných struktur dle metodiky Fischera (4) a Weissera (28).

Uložení pelot na základní stélce, šipky ukazují směr
sklonu pelot. RM – retrokapitální mediální pelota se zvýšením pod
II. metatarzem.<br>
Vysvětlivky: RL – retrokapitální laterální pelota se zvýšením pod
V. metatarzem, CM – kalkaneální mediální pelota, CL – kalkaneální
laterální pelota
Obr. 1. Uložení pelot na základní stélce, šipky ukazují směr sklonu pelot. RM – retrokapitální mediální pelota se zvýšením pod II. metatarzem.
Vysvětlivky: RL – retrokapitální laterální pelota se zvýšením pod V. metatarzem, CM – kalkaneální mediální pelota, CL – kalkaneální laterální pelota

Měření probíhalo na 10metrovém chodníku se dvěma zabudovanými silovými plošinami Kistler (Kistler Group, Winterthur, Švýcarsko), okolo kterého bylo rozmístěno 6 kamer optoelektronického systému Vicon (Oxford Metrics Group, Londýn, Velká Británie). K záznamu pohybu bylo využito programu Vicon Nexus 1.8.5 (Oxford Metrics Group, Londýn, Velká Británie), snímkovací frekvence byla nastavena na 200 Hz. Odebrání základních antropometrických údajů pro potřeby konvenčního modelu Plug-in Gait stejně jako umístění 16 reflexních značek bylo prováděno stejným fyzioterapeutem. Reflexní značky nebyly probandům po celou dobu měření z těla odstraňovány.

Měření každého probanda vždy předcházela kalibrace snímaného prostoru. Probandi absolvovali měření subjektivně zvolenou rychlostí chůze v obuvi nejprve pouze se základní stélkou bez pelot a poté i s jednotlivými pelotami v pořadí určeném losovací metodou. V rámci každé testované situace absolvovali probandi celkem 12–15 pokusů. Každé situaci přitom předcházelo 5 minut chůze s daným typem stélky pro přivyknutí si dané situaci.

Zpracování a analýza dat

Data byla zpracována v programu Vicon Polygon 3.5.1 (Oxford Metrics Group, Londýn, Velká Británie). Do studie byly zahrnuty záznamy měření 11 z 18 probandů (věk 23,0 ± 3,3 let, výška 174,4 ± 8,4 cm, hmotnost 66,9 ± 6,0 kg), které obsahovaly kompletní data a odpovídaly požadavkům na kvalitu provedení. Vždy 8 prvních pokusů bylo použito pro následnou analýzu krajních hodnot úhlu progrese nohou (1. a 2. minimum a 1. a 2. maximum) ve vybraných fázích chůzového cyklu (graf 1) dle RLANRC a Perry (25, 26): a) fáze počátečního kontaktu (0–2 % chůzového cyklu, 1. minimum), b) fáze postupného zatěžování (2–12 %, 1. maximum), c) společná fáze mezistoje a konečného stoje, tj. fáze jedné opory (12–50 %, 2. minimum) a d) fáze předšvihu (50–62 %, 2. maximum).

Ilustrační grafické znázornění úhlu progrese ve stojné fázi chůzového cyklu
jednoho z probandů. Kladné hodnoty značí vnitřní rotaci špiček, záporné hodnoty
zevní rotaci špiček.<br>
Vysvětlivky: Z – základní stélka, RM – retrokapitální mediální pelota, RL –
retrokapitální laterální pelota, CM – kalkaneální mediální pelota, CL – kalkaneální
laterální pelota
Graf 1. Ilustrační grafické znázornění úhlu progrese ve stojné fázi chůzového cyklu jednoho z probandů. Kladné hodnoty značí vnitřní rotaci špiček, záporné hodnoty zevní rotaci špiček.
Vysvětlivky: Z – základní stélka, RM – retrokapitální mediální pelota, RL – retrokapitální laterální pelota, CM – kalkaneální mediální pelota, CL – kalkaneální laterální pelota

Data byla statisticky zpracována v programu SPSS 24.0 (IBM Corp., Armonk, NY, USA) s využitím testu dvoufaktorová ANOVA pro závislá měření, kdy jednotlivými faktory byla testovaná situace (základní stélka a základní stélka s jednotlivými pelotami) a stranovost (pravá a levá dolní končetina). Jako post-hoc test byl použit mnohonásobný párový t-test s Bonferroniho korekcí, hladina významnosti byla stanovena na α = 0,05.

VÝSLEDKY

Pro faktor testované situace byly nalezeny signifikantní rozdíly pro první (p = 0,001) i druhé (p = 0,008) minimum a první (p = 0,001) i druhé (p = 0,04) maximum úhlu progrese nohou ve stojné fázi chůzového cyklu (graf 1). Pro faktor stranovosti stejně jako pro kombinaci obou faktorů nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly (p >0,05) .

Výsledky post-hoc párového srovnání mezi situací při chůzi se základní stélkou bez pelot a se základní stélkou s jednotlivými pelotami ukazuje tabulka 1. Obecně lze říci, že retrokapitální peloty působí zvětšování úhlu progrese (rotují špičky nohou zevně). Přes jejich rozdílnou inklinaci však není signifikantní rozdíl v jejich účinku. Kalkaneální mediální pelota naopak úhel progrese obecně zmenšuje (rotuje špičky nohou vnitřně). Kalkaneální laterální pelota pak nevykazuje žádné signifikantní rozdíly v progresi nohou v porovnání se základní stélkou.

Tab. 1. Rozdíly průměrů úhlů progrese (°) obou nohou mezi základní stélkou a stélkou s jednotlivými pelotami ve stojné fázi chůzového cyklu. Kladná hodnota značí zvětšení úhlu progrese (zevní rotaci špiček) nohou, záporná hodnota naopak jeho snížení (vnitřní rotaci špiček nohou).
Rozdíly průměrů úhlů progrese (°) obou nohou mezi základní stélkou a stélkou s jednotlivými pelotami ve stojné fázi chůzového
cyklu. Kladná hodnota značí zvětšení úhlu progrese (zevní rotaci špiček) nohou, záporná hodnota naopak jeho snížení (vnitřní rotaci
špiček nohou).
Vysvětlivky: RM – retrokapitální mediální pelota; RL – retrokapitální laterální pelota; CM – kalkaneální mediální pelota; CL – kalkaneální laterální pelota; MD – rozdíl průměrů; SD – směrodatná odchylka; p – velikost pravděpodobnosti (s Bonferroniho korekcí); * – p <0,5

DISKUSE

Jedním z popisovaných účinků pelot senzomotorických stélek na chůzový stereotyp je změna rotace nohy a celé dolní končetiny, kdy je popisován např. vnitřně rotační vliv mediální retrokapitální peloty a blíže nespecifikovaný rotační vliv laterální kalkaneální peloty (4). Naše studie však tyto účinky nepotvrdila.

Maximální průměrná změna úhlu dosáhla v naší studii pouhých 1,6° a přes statistickou významnost rozdílů považujeme potenciální klinický význam těchto změn za nejasný. Podobně malé změny úhlu progrese přitom pozorovali při použití různých ortotických prvků také další autoři (5, 8, 22, 24). Současně však tyto prvky, dle stejných autorů, často signifikantně ovlivňují některé kinetické parametry chůzového cyklu. Žádný z nich nicméně není dáván explicitně do souvislosti se změnou úhlu progrese.

Možnost určení diferencí ve výše uvedených parametrech je ale vázána na použití sofistikovaných měřících systémů. To je ale v rámci běžné klinické praxe složité jak z hlediska finanční, tak časové náročnosti. Určitou pomoc mohou v tomto směru teoreticky nabídnout různé testovací sady pelot umožňující okamžitou zpětnou vazbu od pacienta, a tedy i určitý odhad účinku plánované intervence. Hinman a kol. tak např. zjistili, že okamžité snížení bolesti u pacientů s kolenní osteoartrózou po aplikaci stélek může spolu s některými dalšími parametry částečně predikovat klinické výstupy po 3 měsících jejich nošení (9). Ideální je pak pravděpodobně oba zmíněné postupy, pokud je to možné, vzájemně kombinovat.

Mezi hlavní limity předkládané studie patří velikost zkoumaného souboru. Další limitou může být použitý kinematický model, který je sice v praxi běžně využíván, avšak může být zdrojem určitých nepřesností pramenících z potenciálních chyb při umístění značek, artefaktů spojených s pohybem měkkých tkání nebo chyb při výpočtu středů kloubů (12–14). Hodnocení absolutního úhlu progrese nohou, umístění reflexních značek stejným fyzioterapeutem a jejich ponechání na místě po celou dobu měření by nicméně mělo tyto potenciální nepřesnosti minimalizovat. Dalšími limitami pak může být nutnost testování v obuvi, či potenciálně nedostatečná doba pro přivyknutí si dané situaci. Ludwig a kol. nicméně pozorovali ve své studii okamžitý efekt aplikace senzomotorických stélek na aktivitu m. peroneus longus a stejně tak 5minutová pauza mezi testovací a kontrolní situací se zdá být dle stejné studie dostatečná (21).

ZÁVĚR

Z výsledků studie vyplývá, že peloty senzomotorických stélek mění malým, ale statisticky významným způsobem úhel progrese nohou u námi sledované skupiny asymptomatických dospělých osob.

Z důvodu časté absence nákladného přístrojového vybavení mohou být různé testovací sady pelot v rámci běžné klinické praxe, při znalosti jejich funkce, vhodným nástrojem pro předběžný návrh intervenčních stélek.

Finanční podpora práce:

Studie vznikla v rámci projektů „Deformity v oblasti nohy“ podpořeného Nadačním fondem Univerzity Palackého pro rok 2016 a „Využití senzomotorických prvků v ortotice a protetice dolní končetiny“ (Ev. č. FV20399) podpořeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v rámci 2. výzvy programu TRIO

Adresa ke korespondenci:

Mgr. Ondřej Laštovička

Fakulta tělesné kultury UP

Tř. Míru 117

771 11 Olomouc

e-mail: ondrej.lastovicka@upol.cz


Zdroje

1. BALL, K. A., AFHELDT, M. J.: Evolution of foot orthotics – Part 1: Coherent theory or coherent practice? J. Manipulative Physiol. Ther. [online], roč. 25, 2002, č. 2, s. 116-124. doi:10.1067/mmt.2002.121415.

2. BRÁZDILOVÁ, P., PRAŽÁKOVÁ, M., PAVELKA, F., KOMENDA, S., ŘIHOVSKÁ, O., KOŘÍNKOVÁ, M.: Návrh inovace kopyt na základě provedených měření nohou čs. obyvatelstva. [Závěrečná dílčí výzkumná zpráva z řešení výzkumného oborového úkolu K-76-322-003 Ministerstva průmyslu, obchodu a zdravotnictví ČSR a SSR]. Zlín, Svit, 1985, s. 45-46.

3. CIBULKA, M. T., WINTERS, K, KAMPWERTH, T., MCAFEE, B., PAYNE, L., ROECKENHAUS, T., ROSS, S. A.: Predicting foot progression angle during gait using two clinical measures in healthy adults, a preliminary study. Int. J. Sports Phys. Ther. [online], roč. 11, 2016, č. 3, s. 400-408. PMID 27274426.

4. FISCHER, F.: Proprioceptive foot orthotics. Practical manual for expert users. 1st ed. Nittenau: Schmidkonz GmbH; 2008, s. 17-33.

5. FRANZ, J. R., DICHARRY, J., RILEY, P. O., JACKSON, K., WILDER, R. P., KERRIGAN, D. C.: The influence of arch supports on knee torques relevant to knee osteoarthritis. Med. Sci. Sports Exerc. [online]. roč. 40, 2008, č. 5, s. 913-917. doi:10.1249/MSS.0b013e3181659c81.

6. HASTINGS, M. K., MUELLER, M. J., PILGRAM, T. K., LOTT, D. J., COMMEAN, P. K., JOHNSON, J. E.: Effect of metatarsal pad placement on plantar pressure in people with diabetes mellitus and peripheral neuropathy. Foot ankle Int. [online], roč. 28, 2007, č. 1. s. 84-88. doi:10.3113/FAI.2007.0015.

7. HATTON, A. L., ROME, K., DIXON, J., MARTIN, D. J., MCKEON, P. O.: Footwear interventions: a review of their sensorimotor and mechanical effects on balance performance and gait in older adults. J. Am. Pediatr. Med. Assoc. [online], roč. 103, 2013, č. 6, s. 516-533. doi:10.1055/s-0035-1567069.

8. HINMAN, R. S., BOWLES, K. A., METCALF, B. B., WRIGLEY, T. V., BENNELL, K. L.: Lateral wedge insoles for medial knee osteoarthritis: Effects on lower limb frontal plane biomechanics. Clin. Biomech. [online], roč. 27, 2012, č. 1, s. 27-33. doi:10.1016/j.clinbiomech.2011.07.010.

9. HINMAN, R. S., PAYNE, C., METCALF, B. R., WRIGLEY, T. V., BENNELL, K. L.: Lateral wedges in knee osteoarthritis: What are their immediate clinical and biomechanical effects and can these predict a three-month clinical outcome? Arthritis Care Res. [online], roč. 59, 2008, č. 3, s. 408-415. doi:10.1002/art.23326.

10. CHANG, A. H., ABU-FARAJ, Z. U., HARRIS, G. F., NERY, J., SHEREFF, M. J.: Multistep measurement of plantar pressure alterations using metatarsal pads. Foot Ankle Int [online]. roč. 15, 1994, č. 12, s. 654-660. doi:10.1177/107110079401501205.

11. JACKSON, L., BINNING, J., POTTER, J.: Plantar pressures in rheumatoid arthritis using prefabricated metatarsal padding. J. Am. Pediatr. Med. Assoc. [online], roč. 94, 2004, č. 3, s. 239-245. doi:10.7547/0940239.

12. KADABA, M. P., RAMAKRISHNAN, H. K., WOOTTEN, M. E., GAINEY, J., GORTON, G., COCHRAN, G. V. B.: Repeatability of kinematic, kinetic, and EMG data in normal adult gait. J. Orthop. Res.. [online]. roč. 7, 1989, č. 6, s. 849-860. doi:10.1002/jor.1100070611.

13. KADABA, M. P., RAMAKRISHNAN, H. K., WOOTTEN, M. E.: Measurement of lower extremity kinematics during level walking. J. Orthop. Res. [online], roč. 8, 1990, č. 3, s. 383-392. doi:10.1002/jor.1100080310.

14. KAINZ, H.: Evaluation of direct and inverse kinematic modelling for typical and cerebral palsy gait. School of Allied Health [online], 2016. Dostupné z: https://research-repository.griffith.edu.au/handle/10072/367901.

15. KIRBY, K. A.: Evolution of foot orthoses in sports. In WERD, M. B., KNIGHT, E. L. (Eds.) Athletic footwear and orthoses in sports medicine [online]. New York, NY, Springer New York, 2010, s. 19-35. ISBN 978-0-387-76415-3. doi:10.1007/978-0-387-76416-0_2.

16. KLEMENTA, J.: Somatometrie nohy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 20-22. ISBN 0-9676335-1-6.

17. KOENRAADT, K. L. M., STOLWIJK, N. M., VAN DEN WILDENBERG, D., DUYSENS, J., KEIJSERS, N. L. W.: Effect of a metatarsal pad on the forefoot during gait. J. Am. Pediatr. Med. Assoc. [online], roč. 102, 2012, č. 1, s. 18-24. doi:10.7547/1020018.

18. LANDORF, K. B., KEENAN, A. M.: Efficacy of foot orthoses. What does the literature tell us? J. Am. Pediatr. Med. Assoc. [online], roč. 90, 2000, č. 3, s. 149-158. doi:10.7547/87507315-90-3-149.

19. LEE, P. Y., LANDORF, K. B., BONANNO, D. R., MENZ, H. B.: Comparison of the pressure-relieving properties of various types of forefoot pads in older people with forefoot pain. J. Foot Ankle Res. [online], roč. 7, 2014, č. 1, s. 1-8. doi:10.1186/1757-1146-7-18.

20. LEUNG, A. K. L., LEE, W. C. C.: Prosthetics and orthotics. In: WINKELSTEIN, B. A. Orthopaedic biomechanics. 1st ed. Boca Raton, FL: Taylor & Francis, 2013, s. 583-602. ISBN 978-1-4398-6094-6.

21. LUDWIG, O., KELM, J., FRÖHLICH, M.: The influence of insoles with a peroneal pressure point on the electromyographic activity of tibialis anterior and peroneus longus during gait. J. Foot Ankle Res. [online], roč. 9, 2016, č. 1, s. 1-9. doi: 10.1186/s13047-016-0162-5.

22. NAKAJIMA, K., KAKIHANA, W., NAKAGAWA, T., MITOMI, H., HIKITA, A., SUZUKI, R., AKAI, M., IWAYA, T., NAKAMURA, K., FUKUI, N.: Addition of an arch support improves the biomechanical effect of a laterally wedged insole. Gait Posture. [online]. roč. 29, 2009, č. 2, s. 208-213. doi:10.1016/j.gaitpost.2008.08.007.

23. NIGG, B. M., NURSE, M. A., STEFANYSHYN, D. J.: Shoe inserts and orthotics for sport and physical activities. Med. Sci. Sports Exerc. [online], roč. 31, 1999, č. 7 Suppl, s. S421-428. doi:10.1097/00005768-199907001-00003.

24. PASCUAL HUERTA, J., ROPA MORENO, J. M., KIRBY, K. A., GARCÍA CARMONA, F. J., OREJANA GARCÍA, A. M.: Effect of 7-degree rearfoot varus and valgus wedging on rearfoot kinematics and kinetics during the stance phase of walking. J. Am. Pediatr. Med. Assoc. [online], roč. 99, 2009, č. 5, s. 415-421. doi: 10.7547/0990415.

25. PATHOKINESIOLOGY SERVICE AND PHYSICAL THERAPY DEPARTMENT: Observational gait analysis. [4th ed.]. Downey, C. A: Los Amigos Research and Education Institute, Rancho Los Amigos National Rehabilitation Center, 2001, s. 7-25. ISBN 0967633516.

26. PERRY, J., BURNFIELD, J. M.: Gait analysis. Normal and pathological function. 2nd ed. Thorofare, N. J.: SLACK Inc., 2010, s. 9-18. ISBN 978-1-55642-766-4.

27. TOMÁNKOVÁ, K., PŘIDALOVÁ, M., GÁBA, A.: The impact of obesity on foot morphology in women aged 48 years or older. Acta Gymnica [online], roč. 45, 2015, č. 2, s. 69-75. doi:10.5507/ag.2015.010.

28. WEISSER, J.: Basis Seminar sensomotorische Einlagen für Kinder [odborný seminář]. Frýdek-Místek, ING corporation, s. r. o., 20. – 22. 6. 2016

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se