Rizikové faktory pracovního prostředí a profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012


Risk factors of working environment and occupational diseases reported in the Czech Republic in 2012

By the 31st of December 2012, 458 290 persons (132 449 of them women, i.e. 28.9%) in the Czech Republic worked at risk (2R, 3, and 4). Most subjects working at risk were in the Moravian-Silesian region (90 582) – even in the relative number per 100 000 inhabitants. 86% of these employees were in risk category 3, 11% were in risk category 2 and 3% were in risk category 4. Noise was the most frequent risk factor (39% of subjects), physical load (14% of persons) and followed by dust (10% of individuals). In 2012, 1 099 occupational diseases were reported (occupational diseases and persons endangered by an occupational disease). Most occupational diseases were reported for the causal risk factor of physical load and risk factor of vibration, where there is no effective personal protection for the employee and emerging occupational diseases are not captured in time by preventive occupational-medical care.

Keywords:
job categorization in CZ (the Czech Republic)/2012 – work at risk – occupational diseases


Autoři: I. Kučera ;  P. Hlaváč
Působiště autorů: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové ;  Ředitel: MUDr. Ivan Kučera, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2013; 93(5): 226-230
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

K 31. 12. 2012 vykonávalo v České republice rizikové práce (kategorie 2R, 3, 4) celkem 458 290 osob, z toho 132 449 žen (28,9 %). Nejvíce osob pracujících v riziku bylo v Moravskoslezském kraji (90 582), a to i v přepočtu na 100 000 obyvatel. V rizikové kategorii 3 bylo zařazeno 86 % pracovníků, v kategorii 2 riziková 11 % a ve 4. kategorii 3 % pracovníků. Nejčastějším rizikovým faktorem byl hluk (39 % osob), fyzická zátěž (14 % osob) a prach (10 % osob). V roce 2012 bylo hlášeno celkem 1099 profesionálních onemocnění (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání). Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno pro příčinný rizikový faktor fyzické zátěže a rizikový faktor vibrace, kde neexistuje účinná osobní ochrana pracovníka a kdy vznikající profesionální onemocnění nejsou včas zachycovány preventivními prohlídkami pracovnělékařské péče.

Klíčová slova:
kategorizace prací v ČR/2012 – expozice – rizikové práce – nemoci z povolání

ÚVOD

Dne 1. dubna 2012 vstoupil v platnost zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Upravuje i oblast poskytování pracovnělékařských služeb a od 1. 4. 2013 již platí plně ve všech svých požadavcích na její výkon. V §53 se uvádí, že „pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby“.

Jedná se tedy o komplexní činnost v ochraně zdraví při práci, která úzce souvisí s povinností zaměstnavatelů hodnotit zdravotní rizika. Tyto povinnosti jsou zakotveny v řadě právních předpisů, zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (část pátá – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Definují povinnosti zaměstnavatele v oblasti prevence rizik, všeobecné preventivní zásady, požadavky na pracovní podmínky, rizikové faktory pracovních podmínek atd. Kromě toho je zaměstnavatelům zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), ve znění pozdějších předpisů, uložena povinnost provádět tzv. kategorizaci prací. Prakticky se jedná o metodu hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Výsledkem je zařazení práce do jedné ze čtyř kategorií, kdy při překračování limitních hodnot jednotlivých škodlivých faktorů pracovního prostředí se jedná o práci rizikovou, tj. práci kategorie 3 a 4. Rizikovou prací může být i práce kategorie 2., pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví, tzn. Krajská hygienická stanice (dále KHS).

Autoři navazují na svá sdělení uveřejněná v Praktickém lékaři č. 5/2010, č. 5/2011 a č. 4/2012. Předkládají přehled o počtech osob vykonávajících rizikové práce v expozici jednotlivých faktorů pracovního prostředí a ukazují na souvislosti mezi kategorizaci prací a hlášenými profesionálními onemocněními.

VÝSLEDKY

Kategorizace prací

V dalším textu je uveden stručný přehled základních aktuálních údajů, tzn. k 31. 12. 2012. K tomuto termínu bylo v České republice zařazeno do rizikových kategorií celkem 68 056 prací, nejvíce do kategorie 3 – 86 %. Oproti předchozímu roku se jedná o mírné zvýšení počtu těchto prací (o cca 1000 prací). Tyto práce se vykonávají ve 22 292 provozovnách u 18 850 zaměstnavatelů.

Množství rizikových prací v jednotlivých krajích a okresech se pochopitelně liší a závisí především na velikosti územní jednotky, resp. na počtu obyvatel a charakteru ekonomické činnosti (zejména průmyslu) daného regionu. V grafu 1 je proto zobrazen počet osob, které vykonávají rizikové práce v jednotlivých krajích v přepočtu na počet obyvatel. Tímto přepočtem se eliminuje ovlivnění počtu rizikových prací velikostí území.

Počet osob, které vykonávají rizikové práce na 100 tisíc obyvatel k 31. 12. 2012
Graf 1. Počet osob, které vykonávají rizikové práce na 100 tisíc obyvatel k 31. 12. 2012

Vyhláška č. 432/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (dále jen „vyhláška“), třídí faktory pracovního prostředí do 13 skupin – prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření elektromagnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Pro každou skupinu jsou definována kritéria, která určují kategorii příslušného faktoru. Při práci obvykle působí několik faktorů současně a pak se kategorie práce stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru, tzn., nejvyšší kategorie faktoru určuje i výslednou kategorii práce. Je však nutné zohlednit i možné vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů. Nejčastěji se vyskytujícím faktorem na rizikové úrovni je hluk, fyzická zátěž, prach a vibrace, nejméně často se vyskytuje zátěž chladem, zraková zátěž a zátěž teplem; práce ve zvýšeném tlaku vzduchu se prakticky nevyskytuje. Podíl jednotlivých faktorů se během posledních roků prakticky nemění (graf 2).

Podíl jednotlivých faktorů pracovních podmínek na rizikové úrovni k 31. 12. 2012
Graf 2. Podíl jednotlivých faktorů pracovních podmínek na rizikové úrovni k 31. 12. 2012

Nejčastěji jsou zaměstnanci vystaveni působení nadměrného hluku (zpravidla ustáleného nebo proměnného). Jedná se celkem o více než 265 000 zaměstnanců, z toho u téměř 2000 zaměstnanců se vyskytuje expozice hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku je vyšší než 105 dB (kategorie 4).

U nadměrné fyzické zátěže pak převažují práce vykonávané malými svalovými skupinami, z prachu se v rizikové kategorii nejčastěji vyskytuje prach s převážně fibrogenním účinkem, zejména slévárenský prach a prach černouhelných dolů.

Pokud jsou překročeny přípustné expoziční limity u vibrací, jedná se zpravidla o vibrace přenášené na ruce při práci s nejrůznějšími nástroji (motorové pily, pneumatické nářadí apod.). Dne 1. listopadu 2011 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které nahrazuje předchozí právní úpravu v této oblasti. Jednou ze zásadních změn je zvýšení přípustného expozičního limitu vibrací přenášených na ruce ze 123 dB na 128 dB a přípustného expozičního limitu celkových vertikálních a horizontálních vibrací ze 110 dB na 114 dB. Tyto legislativní změny se projevily i v počtech osob evidovaných v jednotlivých rizikových kategoriích. Nepatrně poklesl celkový počet zaměstnanců exponovaných nadlimitním hodnotám vibrací, především se však snížil počet osob, které jsou vystaveny vibracím kategorie 3 (cca 1000 osob) a o zhruba stejný počet se zvýšil počet zaměstnanců zařazených do kategorie 2 – rizikové. Pořadí dalších faktorů z hlediska počtu exponovaných zaměstnanců v jednotlivých rizikových kategoriích, je uvedeno v tabulce 1.

Tab. 1. Počet osob exponovaných jednotlivým faktorům pracovních podmínek v rizikové kategorii k 31. 12. 2012
Počet osob exponovaných jednotlivým faktorům pracovních podmínek v rizikové kategorii k 31. 12. 2012

Profesionální onemocnění

V roce 2012 bylo hlášeno celkem 1099 profesionálních onemocnění (nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání). Z hlediska posouzení příčiny vzniku těchto onemocnění je vhodné jejich třídění podle vyvolávajících faktorů uvedených ve vyhlášce (graf 3).

Příčiny profesionálních onemocnění hlášených v roce 2012 podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.
Graf 3. Příčiny profesionálních onemocnění hlášených v roce 2012 podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.

V roce 2012 došlo k poklesu počtu hlášených profesionálních onemocnění (v roce 2011 bylo hlášeno celkem 1266 onemocnění), a to ve všech skupinách dle jednotlivých příčin. Pořadí významnosti faktorů se však nezměnilo. Nejčastější příčinou profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2012 byla už tradičně nadměrná lokální svalová zátěž se 342 případy. Se značným odstupem se uplatnily vibrace přenášené na ruce (218 onemocnění) a prach (210 onemocnění). Další významnou příčinou byly biologické činitele (154 onemocnění) a chemické látky (138 onemocnění). Nadměrný hluk se stal příčinou onemocnění pouze ve 14 případech, přestože v jeho nadlimitní expozici pracuje více než 265 000 zaměstnanců. Vývoj počtu hlášených profesionálních onemocnění podle vyvolávajícího faktoru dle vyhlášky od roku 2005 uvádí graf 4.

Příčiny profesionálních onemocnění hlášených v období 2005 až 2012 podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.
Graf 4. Příčiny profesionálních onemocnění hlášených v období 2005 až 2012 podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.

Pro hodnocení a analýzy příčin vzniku profesionálních onemocnění je významné zjištění, zda u dané práce, kde onemocnění vzniklo, bylo zaměstnavatelem vyhodnoceno zdravotní riziko včetně stanovení míry expozice danému faktoru a zda byla práce v rámci kategorizace vyhodnocena jako riziková, či ne. Na grafu 5 je uveden přehled o profesionálních onemocněních hlášených v roce 2012 dle základních škodlivých faktorů pracovního prostředí a podle kategorií prací, při jejichž výkonu onemocnění vznikla. U faktoru je vždy uveden celkový počet onemocnění, jednotlivé sloupce pak znázorňují, zda a jak byla daná práce kategorizována. Onemocnění vzniklá z výkonu prací vyhodnocených pro příslušný faktor jako rizikové jsou uvedena v tmavě modrém sloupci prvním zleva. Pokud práce, ze které vzniklo onemocnění, byla vyhodnocena jako neriziková, pak počet onemocnění znázorňuje tmavě žlutý sloupec druhý zleva.

Počty profesionálních onemocnění hlášených v roce 2012 podle příčinného faktoru a jeho rizikovosti
Graf 5. Počty profesionálních onemocnění hlášených v roce 2012 podle příčinného faktoru a jeho rizikovosti

Pokud zaměstnavatel vyhodnocení zdravotního rizika pro daný faktor neprovedl, při ověřování podmínek práce vzniklého profesionálního onemocnění toto vyhodnocení provede KHS a stanoví, do jaké kategorie by daný faktor správně náležel. Zda se jednalo o rizikovou (světle modrý sloupec třetí zleva) či nerizikovou (světle žlutý sloupec čtvrtý zleva) úroveň. Poslední fialový sloupec vpravo pak vyjadřuje počet onemocnění, kde pro daný faktor již nebylo možné kategorii zpětně vyjádřit, či v hlášení do registru nemocí z povolání nebyla uvedena.

DISKUZE

Jak je uvedeno na grafu 5, většina z 229 profesionálních onemocnění, která vznikla působením prachu, vychází z výkonu prací rizikových (77 % onemocnění). Vzhledem k tomu, že 74 % z těchto onemocnění je důsledkem již starší expozice prachu s obsahem oxidu křemičitého nebo azbestu, kdy příslušná onemocnění nabývají kritérií pro uznání profesionálního onemocnění často až desítky roků po ukončení expozice, nelze jejich vznik hodnotit jako selhání současných preventivních opatření. Nicméně v době příslušné expozice nebyla ochrana zdraví proti danému prachu dostatečně zajištěna. Celkem 64 onemocnění způsobených alergickou reakcí vzniklo při výkonu prací rizikových (42 %) i prací nerizikových (43 %). U těchto onemocnění ani dodržení limitních hodnot koncentrací prachu na pracovišti nemusí znamenat dostatečnou prevenci. Tato skutečnost ještě zvyšuje význam lékařských preventivních prohlídek pro práce, kde se v pracovním ovzduší vyskytuje alergenní prach.

U příčinného faktoru chemické látky je nejčastější příčinou opět alergická reakce, což vysvětluje jednoznačnou převahu onemocnění (77 %) z výkonu prací nerizikových. Jedná se zejména o onemocnění kůže vlivem působení ropných produktů, plastických hmot, pryže a gumárenských chemikálií. Z celkového počtu 143 onemocnění s příčinným faktorem chemické látky pouze 13 (9 %) patřilo do kapitoly I dle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kdy chemická látka způsobila onemocnění jiného systému než kůže.

Přestože hluk je v pracovním prostředí v naší republice nejčastějším faktorem na rizikové úrovni, ochrana zdraví při práci v nadlimitním hluku je komplexně dobře zajištěna a počty profesionálních onemocnění se opakovaně pohybují na velice nízké úrovni. Hluk je typickým příkladem, kdy je daný faktor v pracovním prostředí relativně snadno identifikován, měřen, kvalitně chráněn osobními ochrannými pracovními pomůckami a objektivně vyšetřován při lékařských preventivních prohlídkách.

Nedobrá situace je naopak u rizikového faktoru vibrace (vibrace přenášené na ruce). Z celkového počtu 218 hlášených onemocnění vzniklo 178 (82 %) z prací, kde vibrace byly změřeny a vyhodnoceny jako nadlimitní (rizikové). I nadále se potvrzuje, že systém ochrany zdraví při práci s vibrujícími nástroji selhává. Účinné osobní ochranné pracovní prostředky prakticky neexistují a onemocnění rukou i přes provádění lékařských preventivních prohlídek dospívají do stupně profesionálního onemocnění. Důležité je i to, že ze všech profesionálních onemocnění z vibrací hlášených v roce 2012 se pouze v 16 % jednalo o profesionální traumatickou vazoneurózu. Ve většině případů tedy šlo o nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií a nemoci kostí, kloubů rukou, zápěstí nebo loktů. Na tuto skutečnost je nutné myslet při výkonu lékařských preventivních prohlídek osob pracujících s vibrujícími nástroji.

Fyzická zátěž, resp. nadměrná lokální svalová zátěž byla se 342 případy i v roce 2012 jednoznačně nejčastější příčinou profesionálních onemocnění. Z obrázku 5 je patrné, že většina onemocnění (45 %) vznikla z výkonu prací zkategorizovaných jako riziková. Zásadním preventivním opatřením je snížení vynakládané svalové síly a snížení počtu pohybů příslušné svalové partie rukou. Kromě změny technologie to lze účinně řešit i střídáním pracovních operací během jedné směny. Pokud je však práce vyhodnocena a vykonávána jako riziková pro nadlimitní lokální svalovou zátěž, pak jedinou prevencí stejně jako u faktoru vibrací zůstává pouze lékařská preventivní prohlídka.

Oproti loňskému roku narostl počet onemocnění (z 89 na 110) vzniklých z výkonu prací zkategorizovaných a zařazených jako nerizikové (32 %). Znamená to, že daní zaměstnavatelé hodnotili příslušné zdravotní riziko chybně. Navíc 20 % onemocnění vzniklo pří výkonu prací, kdy zaměstnavatel faktor fyzické zátěže nevyhodnotil vůbec. Při ověřování podmínek práce pak KHS prokázala, že práce odpovídala úrovni rizikové. To vše vypovídá o tom, že faktor nadměrné lokální fyzické zátěže v pracovním prostředí je stále největším problémem jak z hlediska jeho identifikace, tak i vyhodnocení zdravotního rizika.

Počet onemocnění vyvolaných biologickými činiteli v České republice pravidelně ovlivňuje výskyt svrabu (47 % ze všech případů). Zde je zásadní včasná diagnostika a zjištění zdroje onemocnění, aby nedošlo k nákaze dalších pracovníků. Celkově 68 % profesionálních infekčních onemocnění vzniklo při výkonu prací kategorizovaných jako nerizikové. Dalších 13 % při výkonu prací zaměstnavatelem pro tento faktor nezkategorizovaných, ale odpovídajících opět nerizikové kategorii 2. Jedná se o práce ve zdravotnictví, v sociálních službách, lesnictví, zemědělství a živočišné výrobě, kde faktor biologické činitele rizikové úrovně podle vyhlášky skutečně nedosahuje. Prevencí je obecná opatrnost při práci s možnou expozicí biologickým činitelům. Při výkonu prací rizikových vzniklo pouze 13 profesionálních onemocnění (8 %). Svědčí to i o kvalitní prevenci v oblasti expozice biologickým činitelům při výkonu skutečně rizikových prací z hlediska tohoto faktoru.

ZÁVĚR

Počty rizikových prací i počty zaměstnanců, kteří tyto práce vykonávají, ale i četnost výskytu jednotlivých faktorů pracovních podmínek se již několik let významněji nemění. Prozatím se neprojevila ani změna ve financování pracovnělékařské péče, kdy náklady na její zajištění hradí od dubna 2012 již výhradně zaměstnavatelé.

Z hlediska vzniku profesionálních onemocnění v České republice je trvale jednoznačně největším problémem faktor lokální fyzické zátěže s poškozením pohybového aparátu rukou. Nejen v oblasti prevence, ale i v oblasti vyhledávání a hodnocení zdravotního rizika tohoto faktoru ze strany zaměstnavatelů. Nedobrá situace přetrvává i v prevenci poškození rukou vlivem práce s vibrujícími nástroji. Vzhledem k tomu, že u obou faktorů neexistuje účinná osobní ochrana, je třeba se z hlediska zaměstnavatelů zaměřit zejména na změny technologických postupů, změny organizace práce a střídání činností během směny. Tato opatření by měla směřovat ke snížení počtu osob vykonávajících dané rizikové práce, ale zejména ke snižování počtu těchto profesionálních onemocnění.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Ivan Kučera, PhD.

Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje

Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové

e-mail: ivan.kucera@khshk.cz


Zdroje

1. Kučera I, Hlaváč P. Kategorizace prací a její zpracování v Informačním systému hygienické služby. Čes. pracov. lék. 2003; 4(4): 188–193.

2. Hlaváč P, Kučera I. Profesionální expozice pracovníků faktorům pracovního prostředí ve vztahu k hlášeným nemocím z povolání v roce 2003. Čes. pracov. lék. 2004; 5(2): 68–73.

3. Kučera I, Hlaváč P. Profesionální expozice pracovníků faktorům pracovního prostředí ve vztahu k hlášeným nemocím z povolání v roce 2004. Čes. pracov. lék. 2005; 6(2): 77–82.

4. Kučera I, Hlaváč P. Profesionální expozice faktorům pracovního prostředí ve vztahu k hlášeným nemocím z povolání v roce 2005. Čes. pracov. lék. 2006; 7(2): 70–75.

5. Kučera I, Hlaváč P. Kategorizace prací ve vazbě na profesionální onemocnění hlášená v roce 2006. Čes. pracov. lék. 2007; 8(2): 70–75.

6. Kučera I, Hlaváč P. Kategorizace prací ve vazbě na profesionální onemocnění hlášená v roce 2007. Čes. pracov. lék. 2008; 7(2–3): 81–86.

7. Kučera I, Hlaváč P. Kategorizace prací ve vazbě na profesionální onemocnění hlášená v roce 2008. Čes. pracov. lék. 2009; 10(2): 71–76.

8. Hlaváč P, Kučera I. Hodnocení rizikových faktorů pracovního prostředí a nemoci z povolání. Prakt. Lék. 2010; 90(5): 302–307.

9. Kučera I, Hlaváč P. Hodnocení rizikových faktorů pracovního prostředí a nemoci z povolání. Prakt. Lék. 2011; 91(5): 289–293.

10. Kučera I, Hlaváč P. Rizikové faktory pracovního prostředí a profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Prakt. Lék. 2012; 92(4): 221–224.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2013 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se