Kdy je pacient nebezpečný sobě?


Autoři: J. Vondráček 1;  L. Vondráček 2
Působiště autorů: Advokátní kancelář Jansta –Kostka a spol., Praha ;  Odbor vnitřního auditu a kontroly Vedoucí: MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček Fakultní nemocnice Motol, Praha Ředitel: JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(2): 110-111
Kategorie: Právo a medicína

Je-li pacient označený jako nebezpečný sobě, má se za to, že je to pouze takový pacient, u něhož došlo ke ztrátě nebo významnému omezení rozlišovací i ovládací schopnosti natolik, že není schopný posoudit a ovládnout svoje jednání, které může vést v krajním případě k destrukci jeho samotného, což je nežádoucí z pohledu společnosti, a předpokládá se, že i z pohledu pacienta samotného, pokud by byl psychicky dobře komponován. Přitom není rozhodné, z jaké příčiny k omezení nebo ztrátě rozlišovací a ovládací schopnosti došlo. Sebedestrukcí je míněno poškození vlastního zdraví, případně ohrožení života. Nelze přehlížet skutečnost, že pacient, který je nebezpečný sobě, bývá také nebezpečný svému okolí.

Stav, kdy je pacient nebezpečný sobě, je pouze takový, kdy je nesporné, že stav, chování a jednání pacienta mohou vést reálně k poškození pacienta, a to v daném čase, na daném místě, a jednání musí způsobit škody závažné. Samotná verbální agresivita pacienta nezakládá zařazení pacienta do skupiny těch, kteří jsou nebezpeční sobě.

Vyřešení tohoto medicínsky, právně i eticky citlivého problému je rozhodující pro postup ošetřujícího lékaře, pro užití omezujících prostředků a zejména pak má význam pro ty, kdo postup poskytované péče posuzují.

Pro stanovení diagnostického a léčeb-ného postupu je rozhodující závěr ošetřujícího lékaře, že se jedná o pacienta, který je nebezpečný sobě. Je výhodou, pokud je jeho posouzení stavu podepřeno konziliářem, nejčastěji z oboru psychiatrie a neurologie.

Nezastupitelná je úloha zdravotnické dokumentace, která dokládá, že ošetřující lékař postupoval správně. Proto je oprávněný požadavek, aby dokumentace byla podrobná, věcná a čitelná a pravdivě popsala zjištěný stav..

Základním znakem pacienta, který je nebezpečný sobě, je tedy trvalá nebo přechodná. porucha v oblasti psychiky. Je mylná představa, že se s pacientem, který je sobě nebezpečný, setkáváme pouze u dekompenzovaných psychiatrických pacientů. S takovými stavy se setkáváme u předávkování alkoholem, drogami, odeznívající algosedace, stavy po celkové anestézii, u paradoxní reakce na sedaci benzodiazepiny, nebo při metabolickém rozvratu. Tyto stavy provázejí i některá organická nebo traumatická postižení centrálního nervového systému.

Nejasnosti se týkají pojmu přechodná porucha, kdy není stanoven časový údaj, který by definoval pojem přechodná. To vyvolává spory, pokud jsou použity omezující prostředky, s odkazem, že je pacient nebezpečný sobě.

Pacient odmítající správně indikovanou léčbu, zejména operační zákrok, jistě více či méně poškozuje svoje zdraví, případně ohrožuje život. Pokud je ale způsobilý a schopný právního úkonu, tedy validního projevu nesouhlasu s poskyto-vanou péči, nelze ho označit za pacienta, který je nebezpečný sobě ve smyslu právního předpisu, neboť v takovémto případě chybí základní předpoklad, a to je taková porucha psychiky, která způsobuje, že pacient není schopný posoudit a ovlád-nout svoje jednání. Je nutné akceptovat, že pacient dobře orientovaný časem, místem i osobou, odmítající léčbu nebo hospitalizaci realizuje svoje zákonem garantované právo o sobě rozhodnout.

Je tedy třeba zásadně rozlišovat, kdy je pacient nebezpečný sobě ve smyslu právního předpisu, a kdy je nebezpečný sobě v širokém obecném neprávním pojetí tohoto označení.

Pacient, který odmítne po operaci slepého střeva analgetika, jistě není nebezpečný sobě ve smyslu právního předpisu, i když odmítá indikovanou léčbu. Sporné již bude, pokud pacient při zánětu odmítá antibiotika. Pacient poškozuje svoje zdraví a námitka, zda septický stav neovlivnil jeho psychiku, ovládací a rozhodovací schopnosti, bude v konkrétním případě předmětem posouzení soudním znalcem. Pacient, který drží v ruce nůž a vyhrožuje, že se podřeže, nepochybně nebezpečný sobě je. Proto je vždy třeba každý konkrétní případ řešit a posuzovat ze všech aspektů, které se k danému případu váží.

Skutečnost, že je pacient ošetřujícím lékařem správně označen za pacienta, který je nebezpečný sobě, dává ošetřujícímu lékaři oprávnění poskytovat potřebnou péči bez jeho souhlasu nebo dokonce i proti jeho vůli, včetně hospitalizace a užití omezujících prostředků. Pro takový postup má ošetřující lékař oporu v právním předpise, který stanovuje, že bez souhlasu lze pacientovi poskytovat péči, jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí nebo není-li možné, vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného, vyžádat si jeho souhlas, a jde o neodklad-né výkony nutné k záchraně života či zdraví.

Označení pacienta za nebezpečného pro sebe s sebou přináší určitá omezení pacienta, vynucená jeho zdravotním stavem. Tato omezení, ať jsou užita v jakékoliv formě, nelze kvalifikovat jako neoprávněné omezení osobní svobody ve smyslu trestního zákona, neboť jejich užití je oprávněné, což je zřejmé a vyplývá z chování a jednání pacienta, které je podmíněno jeho zdravotním stavem a je škodlivé.. Tedy omezení je užito indikovaně, oprávněnými kvalifikovanými zdravotnickými zaměstnanci, kteří při poskytování zdravotní péče postupují lege artis, v zájmu pacienta, okolí i společnosti a je postupováno v souladu s platnými předpisy.

Prameny práva

Metodické opatření MZ k používání omezujících prostředků u pacientů v psych-iatrických zařízeních ČR Věstník MZ 2/2005.

Úmluva o lidských právech a biomedi-cíně.

Listina základních práv a svobod.

Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění.

Zákon č 283/1991 Sb., o policii ČR, v platném znění.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění.

Zákon č 262/2006 Sb, zákoník práce, v platném znění.

Zákon č.379/2005 Sb., o opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

JUDr. Jan Vondráček

Advokátní kancelář Jansta –Kostka a spol.

Těšnov 1

110 00 Praha 1

E-mail: kancelar@jansta-kostka.cz


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2008 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se