Praktická urogynekologie XIII. Mělník 2004


Autoři: prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc.
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Mělník
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2005; 9(1): 34-38

Celostátní konference Urogynekologické společnosti ČR, konající se již tradičně každoročně první čtvrtek v prosinci, proběhla dne 2. 12. za účasti 150 gynekologů a urologů z České republiky i ze zahraničí (Slovensko, Německo). Při slavnostním zahájení ocenil předseda společnosti úsilí našich odborníků v urogynekologii, jejich pracovní aktivity, zavádění nových operačních postupů a vysoce kvalitní publikační činnost doma i v zahraničí. V čestném předsednictvu konference zasedli MUDr. Jan Galský, ředitel NsP Mělník, Mgr. Miroslav Neumann, starosta města Mělníka, Mgr. Ing. Petr Hájek, zástupce spolupořadatele, firmy Pfizer a prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., sekretář Evropské urogynekologické společnosti. Všichni shodně ocenili aktivity společnosti, význam těchto národních konferencí a jejich přínos pro odbornou veřejnost a v neposlední řadě i mělnický region. Zvláštní uznání bylo vysloveno gynekologicko-porodnickému oddělení za přípravu a organizaci podobných akcí.

Po slavnostním zahájení následoval velmi náročný odborný program, který zahrnoval celkem 37 sdělení v 5 tematických blocích, v průběhu konference také proběhly 2 diskusní panely.

I. DIAGNOSTIKA, VARIA

Koordinátoři: prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc., MUDr. Jaroslav Blovský

1. Prevalence močové inkontinence ve skupině primipar
O. Šottner, J. Záhumenský, C. Lewette, H. Brtnická, M. Halaška (Praha)

V úctyhodném souboru 275 těhotných zpracovali autoři problematiku výskytu inkontinence v jednotlivých trimestrech gravidity a vztah k různým rizikovým faktorům. Prokázali závislost výskytu inkontinence (stresové i urgentní) na délce těhotenství. Od výchozího počtu přibližně 20% inkontinence byl zjištěn nárůst až na 69 % na konci těhotenství (narůstá podíl urgentní inkontinence). Výskyt inkontinence není ve vztahu k tělesné hmotnosti, resp. hmotnostnímu přírůstku v těhotenství a nezávisí na věku primipar. Dle autorů není výskytu inkontinence v graviditě dosud věnována v prenatální péči patřičná pozornost.

2. Regresná analýza v súbore inkontinentných žienM. Korčok, T. Matuška (Nové Zámky)

Pomocí regresních křivek zkoumali autoři vzájemnou závislost různých parametrů příznačných pro inkontinenci. Statistickými metodami prokázali např. souvislost mezi PWT, počtem předcházejících operací a hodnotou BMI, dále signifikantní vztah mobility a uzavíracího tlaku, a zčásti i věku. Význam práce je spíše v oblasti teoretické, dle autorů umožňuje určitou predikci urodynamických hodnot z vyšetření mobility uretry a P-W testu.

3. Vzájemný vztah mezi mobilitou a maximálním uzávěrovým tlakem uretry či VLPP u žen s GSI
A. Martan, J. Mašata, K. Švabík, P. Drahorádová
(Praha)

V souboru 52 žen se stresovou inkontinencí byl zkoumán vztah mezi mobilitou uretry a zmíněnými urodynamickými (UD) hodnotami za standardních podmínek. Podrobným rozborem výsledků nebyl prokázán signifikantní vztah mobility uretry ani v polovině délky ani v oblasti uretrovezikální junkce k UD hodnotám, které hodnotí uzávěrovou schopnost uretry. Je to ve shodě s výsledky ze zahraničí, změny parametrů mají zřejmě multifaktoriální příčinu, a autoři proto doporučují proměřování všech těchto parametrů, zejména v komplikovaných případech.

4. Který z ultrazvukových parametrů je optimální – kontrola kvality
K. Švabík, J. Mašata, A. Martan, P. Drahorádová (Praha)

Velmi hezky dokumentovaná práce, která řeší otázku, zda jsou prováděná USG vyšetření konzistentní a jaký vliv tu hraje zkušenost lékaře. Byly hodnoceny tyto parametry: gama úhel a vzdálenost p v klidu a při Valsalvově manévru 2 různými lékaři. Dle statistického zhodnocení výsledků autoři doporučují, aby srovnatelná měření prováděl vždy jeden lékař. Při statistickém hodnocení doporučují korelovat statisticky významnou změnu s variabilitou hodnot.

5. Změny na dolních cestách močových po úspěšně provedené TVT
J. Mašata, A. Martan, K. Švabík, P. Drahorádová (Praha)

Hodnotná práce z oblasti ultrazvukové diagnostiky posuzuje změny mobility v průběhu celé uretry a uložení uretry po TVT při Valsalvově manévru v souboru 52 operovaných. Bylo zjištěno, že např. klidové postavení uretry není ovlivněno operací, že je mobilita povšechně snížena, že ženy s vysokou mobilitou před operací mají tuto zvýšenou i po operaci. Pohyb implantované pásky je rotační. Bylo pozorováno mírné ztluštění přední stěny měchýře a trigona. Signifikantně byla snížena vezikalizace při Valsalvově manévru. Autoři hodnotí aplikaci TVT jako elastický uzávěr, který ovlivňuje uretru při nárůstu intraabdominálního tlaku.

6. USG evaluace morfologického nálezu u pacientek s hyperkorekcí L. Krofta, E. Kašíková, M. Pán, J. Feyereisl (Praha)

Autoři hodnotili ultrazvukové parametry: úhel alfa, beta, gama, úsečku H, vzdálenost p a některé další ve skupině žen po kolposuspenzi a slingové operaci, které měly klinické symptomy retence moči, ve srovnání se skupinou 32 operovaných žen s normální mikcí. Rozdíly v porovnávaných parametrech byly jednoznačně statisticky signifikantní. Za typická sonomorfologická kritéria pro obstrukci označují: vertikalizaci uretry, uretru lemující zadní okraj spony, vytažení uretrovezikální junkce nad dolní okraj spony a nulovou pohyblivost uretrovezikální junkce, nebo pohyblivost jen zadní stěny uretry, což vede k vezikalizaci. Kvalifikovaná sonografie je dle autorů nutnou součástí algoritmu diagnostiky podobných poruch.

7. Existuje ženská subvezikální obstrukce?
J. Krhut, K. Mainer, J. Kopecký (Ostrava)

Názory na infravezikální obstrukci jsou sporné a někteří doporučují hodnotit spíše morfologická než urodynamická kritéria. Autoři vyšetřili celkem 24 žen se symptomy obstrukce a kalibračním nálezem pod 22 Charr před uretrotomií dle Otise a po jejím provedení. Více než 70 % žen udávalo zlepšení, nebo úplné vyléčení. S klinickými výsledky však nekorelovalo zlepšení uroflowmetrických hodnot. Smyslem práce bylo připomenout tuto problematiku a význam kalibračního vyšetření močové trubice. Subvezikální obstrukce u žen existuje, ale její význam je povětšinou ze strany urologů podceňován a velká část gynekologických pracovišť ji ani nevyšetřuje.

Komentář:
V tomto diagnostickém bloku je společným jmenovatelem prací hledání souvislostí mezi morfologickými nálezy (ať již při ultrazvukovém vyšetření nebo kalibraci) a urodynamickými nálezy. Význam kvalitního ultrazvukového vyšetření dále narůstá. Byl vyhodnocen výskyt inkontinence ve velkém souboru primipar a ze strany urologů upozorněno na opomíjenou problematiku infravezikální obstrukce.

II. INKONTINENCE

Koordinátoři: prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., MUDr. Lukáš Horčička

1. Dysfunkce dolních močových cest u roztroušené sklerózy – vyšetřovat a léčit či nikoliv?
L. Zámečník, K. Novák, V. Soukup, E. Šavrdová, I. Nováková, D. Horáková
(Praha)

Onemocnění postihuje častěji mladé ženy a asi 10 % nemocných má v raných stadiích mikční obtíže. Může jít o hyperreflexii detruzoru s výtokovou obstrukcí, nebo bez ní, ale i areflexii, či hyporeflexii detruzoru (20–30 % postižených). Z vyšetření navrhují autoři kultivaci a urocytologii, ultrazvuk horních cest a rezidua, event. další metody včetně urodynamiky. Léčba je svízelná. Zatím mají sledovaný soubor 20 nemocných, z nichž je 10 léčeno pouze interferonem a 10 v kombinaci s imunosupresí. Léčba interferonem přinesla určité zlepšení urodynamických parametrů. Předneseny byly pouze předběžné výsledky.

2. Inkontinence moči v seniu – diagnostické a léčebné možnosti
J. Zmrhal, E. Topinková, Z. Tömölová, D. Hradec (Mělník, Praha)

Autoři vycházejí z faktu, že více než 20 % žen starších 60 let trpí inkontinencí a že v ústavech následné péče, domovech důchodců i na geriatrických pracovištích je inkontinentních žen 80–90 %. Průměrný věk inkontinentních léčených na našich pracovištích se však pohybuje jen kolem 60 let. Z diagnostických metod doporučují autoři u velmi starých žen dobré klinické vyšetření, alespoň základní urodynamiku, ultrazvuk a endoskopii v případech urgence. V operační léčbě limituje rozsah výkonu antikoagulační terapie a kardiální onemocnění, v konzervativní léčbě pak možné lékové interakce.Smyslem práce bylo upozornit na poměrné početnou skupinu nemocných, jejichž mentální a fyzické síly nedovolují, aby samy aktivně vyhledávaly urogynekologickou péči.

3. Léčba inkontinence moči po aktinoterapii malé pánve – kazuistika
L. Zámečník, T. Hanuš (Praha)

Byla dokumentována kazuistika pacientky po operaci pro gynekologickou malignitu, po níž následovalo ozáření a posléze kolposuspenze pro inkontinenci. Pak došlo k rozvoji urgence nezvládnutelné medikamentózně. Případ byl nakonec řešen enterocystoplastikou, přetrvává však stresová inkontinence.

4. Porovnání kvality života u otevřené kolposuspenze a TVT
P. Drahorádová, J. Mašata, A. Martan, K. Švabík (Praha)

Pomocí QOL dotazníku byla porovnána kvalita života 60 žen operovaných dle Burce a 79 žen po TVT. Nadprůměrnou kvalitu života udávalo 81 % žen po kolposuspenzi a 90 % žen po TVT za 1 rok od operace. Urgence byla častější po kolposuspenzích. Recidivy stresové inkontinence po obou typech operací byly jen lehčího stupně a neměly vliv na kvalitu života operovaných žen.

Komentář:
V bloku
Inkontinence se autoři zaměřili na problém z hlediska závažných neurologických onemocnění, faktoru vysokého věku, který s inkontinencí úzce souvisí, a kvality života po různých typech antiinkontinenčních léčebných zákroků.

III. KONZERVATIVNÍ LÉČBA, TEORETICKÉ ASPEKTY

Koordinátoři: prim. MUDr. Ivan Huvar, CSc., MUDr. Jaromír Mašata,CSc.

1. Léčba hyperaktivního měchýře
M. Halaška (Praha)

Precizní přednáška laureáta Pawlikovy ceny uvedla zevrubně všechny možnosti medikamentózního ovlivnění měchýře, včetně nežádoucích vedlejších účinků. Byly zmíněny i nejnovější preparáty Solifenacin a Darifenacin s vysokou selektivitou k M3 receptorům detruzoru, u kterých se předpokládá výrazné snížení nežádoucích vedlejších účinků na oko a slinnou žlázu. Variantou léčby zůstává bladder-retraining drill a některé další metody.

Prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc., předseda Urogynekologické společnosti ČR, a prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., tajemník Evropské urogynekologické společnosti, při přednášce.
Prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc., předseda Urogynekologické společnosti ČR, a prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., tajemník Evropské urogynekologické společnosti, při přednášce.

2. Fáze vývoje symptomů hyperaktivního měchýře v korelaci s ultrazvukem a urodynamikou
M. Krčmář, M. Halaška, O. Šottner, J. Záhumenský (Praha)

Autoři uvádějí výklad pojmu, epidemiologii a popis jednotlivých fází vývoje. Fáze I představuje snížení hodnoty FS, fáze II snížení FS a zvýšení frekvence močení, fáze III navíc s urgencí a fáze IV urgentní inkontinenci. Tyto stavy dokládají cystometrickými záznamy a ultrazvukovým sledováním konkrétních případů. Dle názoru autorů se hyperaktivní měchýř progresivně vyvíjí, jednotlivé fáze v sebe plynule přecházejí, což je možné doložit urodynamickou diagnostikou.

3. Současné možnosti farmakoterapie stresové inkontinence
Z. Tömölová, J. Zmrhal, D. Hradec, V. Habětínek (Mělník, Praha)

Farmakoterapie stresové inkontinence je zatím poněkud otevřenou otázkou. V přehledu jsou uvedeny všechny možnosti včetně oblíbené a často citované estrogenní léčby, s níž mají i sami autoři přijatelné zkušenosti. Hormonální léčba ovlivňuje především kvalitu života u žen s estrogenním deficitem, vliv na inkontinenci samotnou je řadou zahraničních prací zpochybňován. Většina dalších farmak pak vykazuje nežádoucí systémové účinky. Je zmíněn Duloxetin jako duální inhibitor reuptake serotoninu a noradrenalinu, který nemá afinitu k jiným receptorům, a tedy slibuje minimum vedlejších účinků. Lék zatím není v ČR dostupný.

4. Současný pohled na fyzioterapii močové inkontinence
J. Krhut, R. Holáňová, I. Muroňová, M. Gärtner, K. Mainer (Ostrava)

Opomíjená fyzioterapie, tolik potřebná v léčbě inkontinence, je předmětem zájmu ostravských autorů. Ve svém konceptu vycházejí z úpravy hlubokého stabilizačního systému trupu včetně zřetězených svalů (tzv. přední a zadní diagonální zřetězení). Jejich přístup vyžaduje kineziologické a vaginální vyšetření, optimalizaci pohybového systému jako celku, nácvik izolované aktivity jednotlivých vrstev pánevního dna, synchronizaci s dechem a behaviorální část s využitím v zátěžových situacích. Výsledky intenzivní fáze terapie hodnotí dotazníkem I-QOL.

5. Anatomie endopelvické fascie – prostorový model
M. Otčenášek, M. Krčmář, M. Pán, L. Krofta, J. Feyereisl (Praha)

Krásný model pánevního dna a jeho facií, ideální pomůcka pro studium pánevní anatomie a pro poznání morfologie malé pánve.

6. Má stresová inkontinence moči genetický základ?
M. Huser, A.I. Belkov (Brno)

Genetický přístup k problematice je limitován detekcí dostatečně specifických markerů pro rozvoj stresové inkontinence, existují i další rizikové vlivy, což otvírá otázku, zda uvažovat o genetické predispozici jako hlavním rizikovém faktoru. Stejně tak je otázkou, zda prokázané změny kolagenu u stresově inkontinentních žen jsou příčinou nebo následkem. Teoreticky by bylo možné do budoucna identifikovat ženy s rizikem, zajistit jednoduchý odběr vzorků DNA a ženám s vysokým rizikem doporučit další preventivní opatření. Práce je souhrnem současných teoretických literárních údajů.

Komentář:
Autoři se zaměřili na farmakologickou léčbu hyperaktivního detruzoru, možnosti farmakoterapie stresové inkontinence, správné postupy ve fyzioterapii inkontinence.
Teoretickým přínosem byla poutavá práce Otčenáška a spolupracovníků modelující pánevní fascii a
teoretické úvahy o genetice stresové inkontinence.

DEBATNÍ KLUB I. - NOVINKY V KONZERVATIVNÍ TERAPII

Koordinátor: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

Účastníci: MUDr. Jan Krhut, MUDr. Lukáš Horčička, prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., MUDr. Marie Huvarová, MUDr. Pavel Krahulec, CSc., auditorium

V panelové diskusi byly probrány zejména otázky farmakoterapie obou základních typů inkontinence moči. U stresové inkontinence byl opakovaně zdůrazněn význam aplikace estrogenů a v blízké budoucnosti nového preparátu Duloxetin. Z širokého spektra možností farmakoterapie hyperaktivního detruzoru se velmi výhodným jeví Tolterodin-Detrusitol s maximem efektu za 5-8 týdnů léčby a jeho ER (extended –release) forma s vyšší účinností.

IV. PÁNEVNÍ DNO, DYSFUNKCE

Koordinátoři: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., MUDr. Marie Huvarová

1. Rizikové faktory ruptury perinea III. stupně
V. Kališ, P. Chaloupka, Z. Rokyta (Plzeň)

Pečlivě zpracované sdělení autorů z plzeňské kliniky, kteří se již několik let zabývají problematikou ruptur pánevního dna. Bylo zhodnoceno přes 9 000 vaginálních porodů. Za signifikantní rizikové faktory považují autoři protrahovanou druhou dobu porodní, forceps, dystokii ramének a nespolupráci rodičky. Přitom se může uplatnit i nedostatečná manuální podpora hráze.

2. Je možné zlepšit diagnostiku ruptury III. stupně?
V. Kališ, P. Chaloupka, Z. Rokyta
(Plzeň)

Navazující sdělení analyzuje přes 4 500 vaginálních porodů. Za cestu k zlepšení považují především znalost anatomie pánevního dna a dostatek praktických zkušeností. Výskyt ruptur III. stupně nelze považovat za projev nedostatečné péče, jde o známou komplikaci vaginálního porodu. Podstatné je však jejich rozpoznání a řádné ošetření.

3. Mechanizmus porodního poranění
E. Kašíková, M. Otčenášek, L. Krofta, J. Feyereisl (Praha)

Porod je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím pánevní dno a výskyt následných dysfunkcí. Autorka upozorňuje především na defekty endopelvické facie, jako jsou distenční změny při průchodu hlavičky, dále tlakové změny a destrukce nervů – akutní neuropatologické poranění m. levatoris ani a m. sphincteris ani. Tato fakta uvádí literatura jako jasně prokázaná pomocí změn EMG. Další defekty jsou poranění svalů, ruptura a sekundární atrofie. Je zmíněna možnost simulace vzniku poranění na 3D modelu – index pružnosti tkání pánevního dna.

4. Sexuální dysfunkce z pohledu gynekologa
J. Záhumenský, L. Zámečník (Praha)

Práce je literárním souhrnem možných vlivů gynekologických onemocnění a úkonů na rozvoj sexuální dysfunkce – asi 1/3 příčin jsou „gynekologické“. Je diskutován vliv porodu, porodních poranění, gynekologických operačních výkonů menopauzy a dalších stavů.

5. Sexuální dysfunkce z pohledu urologa
L. Zámečník, J. Záhumenský (Praha)

Navazující práce posuzovala problém z pohledu urologa. Bylo hodnoceno asi 50 žen, u nichž byla zjištěna chronická cystitida, intersticiální cystitida, neurogenní poruchy, bolesti a atrofie genitálu, dále stav po augmentaci měchýře a ortotopická neovezika. Důležitá je objektivizace poruchy, k léčbě se autoři nevyjadřují.

6. Jsou poruchy sexuálního života v graviditě projevem dysfunkce pánevního dna?
J. Záhumenský, O. Šottner, J. Zvěřina, C. Lewette, H. Brtnická, M. Halaška (Praha)

Autoři vyšetřili dotazníkovou metodou cca 1 000 rodiček. Zjistili, že s postupem gravidity se snižuje frekvence pohlavních styků a výskyt orgazmů, častější byla i dyspareunie. Výskyt dyspareunie v 3. trimestru koreloval s rizikem porodního poranění hráze.

Komentář:
Vztah těhotenství, porodního traumatu a dysfunkcí pánevního dna, včetně sexuálních, byl náplní výše uvedených prací. Zájem o porod a pánevní dno je v širších souvislostech součástí snah o snižování mateřské morbidity celosvětově.

V. OPERAČNÍ LÉČBA A JEJÍ KOMPLIKACE I.

Koordinátoři: prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc., prim. MUDr. Karel Mainer

1. Retropubický či obturatorní přístup
I. Huvar, M. Novák (Brno)

Pracoviště mohlo předložit a porovnat úctyhodný soubor 477 operovaných TVT a takřka 90 TOT. Cenné jsou osobní zkušenosti autora. TOT má kratší operační čas, méně peroperačních i pooperačních komplikací, efektivita obou metod je přitom stejná. Autor se zamýšlí nad volbou pásky při inkontinenci typu ISD, při níž se zdá vhodnější zvolit postup retropubický.

2. Použití volné síťky a posteriorní TVTo při řešení cystorektokély
Z. Adamík, F. Zábranský (Zlín)

K řešení cystorektoenterokély použili autoři modifikované volné síťky celkem v 14 případech, kde zaznamenali 2 komplikace v podobě hematomu. Přední síťku aplikují jako preventivní opatření, zadní při rozsáhlejších defektech. Prozatímní výsledky mají dobré, zdůrazňují jednoduchost metody.

3. Complications after various types of sling procedures (TVT, Sparc, IVS)
R. Voigt, M. Halaška, A. Martan, J. Mašata, W. Michels (Apolda-Praha-Jena)

Autořihodnotí vlastní operační výsledky v léčbě inkontinence z mnoha pohledů, některé poznatky byly u nás již sděleny. Kladem je hodnocení kvality života, urodynamických nálezů a dalších faktorů. Srovnávají výsledky Burchovy kolposuspenze, TVT, metody Serasis (obturatorní páska) a IVS (retropubická páska). I když efektivita všech postupů je zhruba stejná, jsou miniinvazivní metody přijatelnější a od r. 2002 jim dávají přednost. Vzhledem k četným pozdním zánětlivým komplikacím při IVS, zřejmě daných materiálem pásky, přestali autoři tuto metodu provádět a dávají přednost TVT a obturatorní pásce Serasis.

4. TOT – technické aspekty a roční klinické zkušenosti
R. Vrtal, R. Fiala, F. Záťura (Olomouc)

Autoři hodnotí operační výsledky ve skupině 39 pacientek s močovou inkontinencí operovaných metodou obturátorové pásky, z toho u 8 šlo o reoperace po předchozích neúspěších. Z komplikací uvádějí 1krát protruzi pásky a lkrát absces. U 33 žen (82 %) bylo dosaženo plné kontinence, průměrný operační čas uvádějí 12 min. Výhodou je minimalizace poranění, menší riziko hyperkorekce a krátká doba zácviku operatéra.

5. Individuální přístup k chirurgickému řešení inkontinence a descenzu
P. Lochman, V. Havelková (Praha)

Autoři prezentují několik kazuistik. 2 pooperační komplikace z jiných pracovišť řešili kolposuspenzí dle Burche a vaginální plastikou, třetí je z vlastního materiálu – kraniální posun TVT pásky při současně prováděné abdominoplastice. Doporučují individuální a erudované řešení každého jednotlivého případu, s čímž lze jistě souhlasit.

6. Rento-Cysto-Swing. Korekce defektů pánevního dna a stresové inkontinence
R. Chvátal, P. Půček (Znojmo)

Zkušeností s pomůckami THT Swing systém z Francie je u nás velice málo, pracoviště Znojmo je sděluje na celkem 12 výkonech s 2 hemoragickými komplikacemi. Jde o pomůcku Y mesh a rectoswing, které slouží k reparaci předního a zadního defektu a k elevaci vezikouretrální junkce. Výsledný efekt hodnotí autoři jako překvapivě dobrý.

7. Modifikovaná metoda TVM pro komplexní řešení defektů pánevního dna
Z. Adamík, F. Zábranský (Zlín)

Je demonstrováno 7 případů operovaných modifikovanou páskou, která spojuje 3 operační postupy: obturatorní, preparaci lig. sacrospinale a zadní volnou pásku. Zatím v malém počtu případů nebyly zaznamenány komplikace, obdiv patří zručnosti a odvaze operatérů.

VI. OPERAČNÍ LÉČBA A JEJÍ KOMPLIKACE II.

Koordinátoři: prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc., prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc.

1. Zadní IVS – metoda volby při léčbě prolapsu poševního pahýlu
M. Otčenášek, M. Halaška, M. Krčmář, J. Feyereisl (Praha)

Autoři předkládají zkušenosti s posteriorní UVS, zčásti vycházejí z teoretických studií virtuálního modelu pánevní facie.

2. Slingové techniky v liečbe stresovej inkontinencieJ. Galád (Zvolen)

Přehled operačních metod, z něhož je patrný přechod od kolposuspensí k slingovým metodám a v poslední době i k tahuprostým páskám. Je sdělena 1 komplikace TVT.

3. Laparoskopická rekonstrukce komplexního urogenitálního prolapsu: Výsledky 4letého follow-up
P. Bartoš, D. Struppl (Praha)

Autoři z tradičně laparoskopického pracoviště referují o 4letých zkušenostech v souboru asi 100 operovaných, zatím jejich rekonstrukční abdominální postup nezaznamenal selhání. Zatímco v letech 1996-98 převažovaly na jejich pracovišti postupy vaginální (93 %), dávají nyní přednost operativě abdominální laparoskopické (73 %). Nevýhodou může být délka výkonu 2,5–3 hod.

2. Rizika a komplikace TVT
A.I. Belkov, M. Huser (Brno)

Je prezentováno celkem 261 výkonů s převahou TVT, zbytek tvoří TVT-O, IVS a Sparc.

Autoři uvádějí celkem 17 % komplikací, z toho převažují komplikace peroperační, především průnik vodící jehly. V pooperačních komplikacích pak dominují záněty. Jsou popsány případy řešení protruze pásky do pochvy a do měchýře.

3. Pozdní komplikace volné retropubické a transobturatorní pásky
M. Halaška, A. Martan, J. Zmrhal, D. Kolařík, M. Krčmář, J. Mašata, O. Šottner (Praha)

Velice rozsáhlé sdělení komplikací z literatury, z vlastního materiálu pak uvádějí autoři protruzi pásky SPARC, protruzi TVT do měchýře, protruzi Ob-tape s dalšími recidivami a výskyt píštěle uretrovaginální po IVS. Přednáška se stala úvodem k druhému debatnímu klubu.

4. Hyperkorekce u pacientky operované metodou TVT-O
P. Chaloupka, V. Kališ, J. Forejtová (Plzeň)

Autoři uvádějí několik vlastních kazuistik hyperkorekce a nutnosti přetětí pásky, z toho 1krát při TVT-O. U 51leté pacientky vedla hyperkorekce k rozvoji urgence s postmikčními rezidui, po přetětí pásky tyto potíže odezněly, ale došlo k recidivě stresové inkontinence. Je uveden obecný postup řešení pooperační retence.

5. Mezioborová spolupráce v urogynekologii – mýtus či skutečnost J.Krhut, K. Mainer, M. Gärtner, P. Anděl, R. Holáňová, I. Muroňová (Ostrava)

Přednáška, která mohla být jak úvodem, tak závěrem konference, definuje nutnost mezioborové spolupráce. Na té se má podílet urolog řešením patologií močového měchýře a neurogenní kontroly mikce, gynekolog zejména léčbou patologií dělohy a sestupu pánevních orgánů, proktolog řešením defekační dysfunkce a fyzioterapeut, který kromě léčby pánevního dna aplikuje celostní pohled na pacientku. Hezké zakončení náročné a fakty nabité konference.

Komentář:
Rozsáhlá přehlídka operativy našich pracovišť je jistě úctyhodná, narůstá počet aplikací pásek z obturátorového přístupu. Prosazují se rovněž Mesh techniky a aplikace sítěk ke korekcím genitálního prolapsu. Do budoucna by zřejmě bylo prospěšné místo konstatování procent komplikací po vzoru ciziny zaměřit se také na postupy vedoucí k jejich prevenci.

DEBATNÍ KLUB II. – KOMPLIKACE TAHUPROSTÝCH PÁSEK

Koordinátor: prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc.

Účastníci: prim. MUDr. Karel Mainer, prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., prim. MUDr. Ivan Huvar, CSc., MUDr. Tomáš Rittstein, auditorium

V debatě našich předních odborníků se opakovaly názory k operační léčbě vyslovené již v přednáškách. Přes nesporné výhody miniinvazivních uretropexí je nutno klást důraz na erudici operatérů a prevenci komplikací. Součástí debaty byl také přehled Registru komplikací TVT (Rittstein, Kladno), z něhož vyplývá, že spolupráce s registrem není dobrá a je evidována jen část provedených výkonů a jejich komplikací.

Slavnostní zakončení konference proběhlo jako obvykle před stále nabitým přednáškovým sálem. Předseda společnosti za účasti sponzorů vyhlásil ceny Urogynekologické společnosti pro rok 2004:

Cenu Meditronicu Zlín, dotovanou částkou 5 000 Kč převzal od ředitele firmy Ing. J. Korce MUDr. M.Otčenášek, CSc., za nejpoutavější práci – Anatomie endopelvické facie – prostorový model – o udělení ceny rozhodli účastníci konference.

Cenu Organonu, dotovanou částkou 15 000 Kč předal zástupce firmy dr. Popely na základě rozhodnutí vědeckého výboru konference MUDr. O. Šottnerovi za přednášku Prevalence močové inkontinence ve skupině primipar, která byla oceněna jako odborně nejlepší.

Zástupci firem Organon, s.r.o. a Meditronic Zlín předávají ceny Urogynekologické společnosti pro r. 2004
Zástupci firem Organon, s.r.o. a Meditronic Zlín předávají ceny Urogynekologické společnosti pro r. 2004

Současně byla zástupcem firmy Pfizer Mgr. Hájkem oznámena Cena společnosti Pfizer dotovaná částkou 30 000 Kč, která bude na návrh výboru společnosti udělena nejlepší publikované práci v oblasti medikamentózní terapie inkontinence v roce 2005.

Bezchybný průběh konference, tradičně dobré organizační zajištění, spokojenost účastníků, dobrá kuchyně a neobvykle velký zájem o aktivní vystoupení na urologynekologickém fóru – to by byly v krátkém ohlédnutí hlavní atributy letošní Praktické urogynekologie. Proběhla kvalitní a rozsáhlá přehlídka prací gynekologů i urologů, která stoprocentně naplnila téma konference Péče o inkontinenci a dysfunkce pánevního dna v jedenadvacátém století.

Závěrem nám dovolte za výbor Urogynekologické společnosti a pořadatele poděkovat všem, kteří přispěli k uspořádání a průběhu konference, poděkovat kolegům urologům za rostoucí zájem a aktivní účast a popřát hodně zdraví a vše dobré v novém roce 2005. Současně nám také dovolte pozvat odbornou veřejnost na konferenci Praktická urogynekologie XIV. – Mělník 2005, která se bude konat dne 1. prosince 2005, věřme že opět za standardních podmínek.


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 1

2005 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se