Zprávy


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 62, 2010, No. 2, s. 92-94.
Kategorie: Zprávy

Vakcína proti prasečí chřipce

Většina výrobců vakcíny používá k výrobě techniku buněčné kultury. Tato metoda má před klasickou metodou založenou na vaječných kulturách řadu výhod. Je rychlejší a výrobně přizpůsobivější. Základní buňky pro výrobu jsou snadno dostupné, navíc lze takto vyrábět vakcínu k viru prakticky identickému s originálním virem, neboť odpadá nezbytná adaptace viru při použití vajec. Získává se tak účinnější a specifičtější vakcína.

Výroba vychází z uměle pěstovaných ledvinných buněk psa, které se ukázaly optimální pro produkci protichřipkové vakcíny. Rostou v suspenzi a nevyžadují povrchovou proliferaci. Fáze pomnožení trvá cca 3 týdny, pak je přidáván virus. Buňky odumírají a virus se hromadí v prostředí. Následuje čištění pomocí chromatografie, tou je virus oddělen od prostředí a koncentrován. Následuje inaktivace chemickou cestou. Virus se rozpadá, pro vakcinaci jsou důležité jen fragmenty obsahující specifické povrchové bílkoviny. Následuje další čištění a koncentrace. Celkem trvá celý proces 16 týdnů od začátku buněčné proliferace do získání k aplikaci připravené vakcíny.

Literatura: KNOWLES, R. Swine flu. Bitech int. (BTi), 2009, 21, č. 3, s. 3.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

Korekční hodnoty pro užívání chráničů proti hluku v praxi

Při srovnávání hodnot snížení hluku různými typy chráničů se zjišťují rozdíly mezi hodnotami uváděnými testovacími laboratořemi a hodnotami skutečně zjišťovanými při praktickém použití v praxi, přitom skutečné  ochranné hodnoty jsou výrazně nižší. Je to způsobeno celou řadou příčin, mezi něž patří např. nesprávné použití chrániče, nevhodná velikost, nevhodné nasazení, dlouhé husté vlasy, individuální odchylky ve stavbě sluchového orgánu, stáří pomůcky způsobující ztrátu elasticity, chyby vyvolané nevhodnou kombinací ochranných prostředků (přilba, ochranné brýle), záměna pravolevých součástí, způsob použití (při ochraně před použitím formovanými zátkami byly nalezeny hodnoty nižší o 8 dB, při použití tvarově hotových ochran jen o 4,4 dB).

Normativní úpravy měření mají zabezpečit, aby jednotlivé produkty byly srovnatelné. Určité rozdíly mezi laboratoří a praxí nelze zcela vyloučit, ale měly by být co nejmenší. Na základě opakovaných měření byly pro jednotlivé typy chráničů vypracovány korektivní tabulky umožňující srovnání udávaných ochranných účinků se skutečnými výsledky v praxi. Normy usměrňující výrobu ochrany mají též sloužit k docílení nejnižších rozdílů mezi laboratoří a praxí.

Literatura: DANTSCHER, S. Gehörschützer. KANBrief 2009, 16, č. 3, s. 3–5.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

SABOHS – nový činitel v oblasti evropské normalizace

Evropská komise pro normalizaci (CEN) zřídila nový orgán pro ochranu zdraví a bezpečnost práce (SABOHS – Strategic advisory body for occupational health and safety). Zřízením tohoto orgánu má být zabezpečeno, aby se touto problematikou zabývaly všechny CEN komise, dále aby se zabránilo případnému negativnímu vlivu normativního procesu na bezpečnost výrobků a aby nové technologie byly posuzovány i z těchto hledisek. Soudí se, že se nový orgán uplatní při řešení strategických otázek bezpečnosti práce mezi CEN a jednotlivými partnery. Důležité pro úspěch nového orgánu je získání co největšího počtu spolupracujících klíčových orgánů pro bezpečnost práce a normování. Poprvé se SABOHS sešlo 7. 5. 2009.

CEN SABOHS gremium je složeno ze zástupců evropských ústavů ochrany zdraví a bezpečnosti práce, normativních ústavů, zástupců CEN a dalších expertů. Předsedou je Norbert Breutmann, prezident KAN z Konfederace německých svazů zaměstnavatelů. Sekretářem je Mirk Maghar z British Standard Institute (BSI). Diskutovanými náměty byly mezi jiným i mezinárodní projekty v oblasti nanotechnologií a možnosti integrace ergonomických aspektů do bezpečnostních norem strojů.

Literatura: BREUTMANN, N. Ein wegweisender Schritt für den Arbeitsschutz. KANBrief, 2009, 16, č. 3, s. 2; STERK, W. Eine neue Stimme für den Arbeitsschutz in der Normung. KANBrief, 2009, 16, č. 3, s. 12–14.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

Charakteristika laktobacilů

Laktobacily hrají důležitou roli v ovlivňování lidského zdraví. Jsou to mikrobi tyčkovitého tvaru, grampozitivní, fermentující, fakultativně anaerobní, obvykle tvoří řetězy různé délky. Dělí se do tří skupin podle metabolismu:

  1. skupina zahrnuje obligatorní homofermentativní (produkující kyselinu mléčnou) Lactobacillus acidophilus, L. delbrueckii, L. salivarius, L. helveticus.
  2. skupina zahrnuje fakultativní heterofermentativní L. casei, L. plantarum, L. curvatus, L. sakei.
  3. skupina obsahuje obligatorní heterofermentativní L. brevis, L. buchneri, L. fermentum a L. reuteri, které produkují kromě kyseliny mléčné i alkohol.

Optimálně rostou při teplotách 30–40 °C. Jsou prakticky všudypřítomné a neškodné. U člověka a zvířat je nalézáme ve střevech. Jsou však známé tím, že kazí potraviny, ovoce, nápoje, sýry apod. Je jich využíváno k výrobě jogurtů, sýra, čokolády, kysaného zelí atd. Důležitou roli hrají při přípravě siláže tím, že produkují kyselinu mléčnou, snižují pH prostředí a brání růstu jiných bakterií. Jejich blahodárné působení ve střevě je dáno jejich protizánětlivými, antikarcinogenními a imunitu podporujícími účinky. Nově vypracované identifikační metody jsou založeny na zjišťování rRNA.

Literatura: SIEGRIST, I. Lactobacilli. Microbiol. Focus Fluka, 2009, 1, č. 1, s. 6–7.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

Nebezpečné houby rodu Fusarium

Houby jsou heterotrofní organismy původně zařazované do říše rostlin, nyní do oddělené říše nazvané Mycota. Zahrnuje jednobuněčné organismy, jako např. kvasinky, dále plísně např. rodu Aspergillus, Penicillium, Fusarium, ale i Basidiomycetes a typické houby jedlé i jedovaté. Skládají se z nitkovitých sítí tvořících mycelium, na němž lze nalézat pro jednotlivé rody specifické spóry, obvykle jako výsledek nepohlavního rozmnožování. Jejich velikost je různá od mikrometrů po desítky centimetrů.

Houby rodu Fusarium jsou pro praxi velmi důležité. Jsou velice rozšířené a vysoce patogenní pro všechny druhy obilovin na celém světě. Napadení zrna může vést ke značným ztrátám na úrodě jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní. Ztráty mohou dosáhnout až 70 %, navíc zrno obsahuje toxické metabolity. Nejškodlivěji se uplatňuje jejich cca 16 různých rodů. V posledním období má zamoření houbami stoupající tendenci, a to jak v rozsahu výskytu, tak i v závažnosti jednotlivých výskytů jako důsledek praktikovaných pěstitelských technologií, např. intenzivní monokultury a zjednodušená obilná rotace výsevů. Uplatňuje se i nedostatek efektivních fungicidů a rezistentních odrůd. Současný výzkum je proto zaměřen především na šlechtění odrůd rezistentních vůči fusariím, studují se mechanismy rezistence i její genový podklad.

Toxiny fusarií blokují biosyntézu bílkovin v buňce. Požití může způsobit průjmy, zvracení, nauzeu, leukocytózu, krvácení do gastrointestinálního traktu, v nejtěžších případech také oběhový šok vedoucímu případně i k smrti. Požívání malých množství toxinů vyvolává úbytek hmotnosti, ztrátu chuti k jídlu vedoucí až k malnutrici a různé změny imunologické a neurologické.

Literatura: SUCHOWILSKA, E. Dangerous Fungi of the Genus Fusarium. Mikrob. Focus Fluka, 2010, 2, č. 1, s. 3–4.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

Vliv malých množství alkoholu na zdraví

Výsledky výzkumu LUND University ve Švédsku částečně zpochybňují běžně hájený názor, že malá množství konzumovaného alkoholu jsou z hlediska zdraví spíše prospěšná. Jarl et al. sledovali jejich efekt na náklady zdravotní péče s tím spojené. S výjimkou lidí starších 80 let vedlo pravidelné denní požívání alkoholu u mužů i žen ke zvyšování těchto nákladů ve srovnání s kontrolní skupinou.

Literatura: JARL, J. Low alcohol consumption on health. Int. Hosp. Eq. Sol., 2009, 34, č. 6, s. 7.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

Aktuální tělesné míry v normách

Použití tělesných rozměrů v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti je nespočetné. Tyto rozměry musí být respektovány i při tvorbě norem. Přitom je třeba brát v úvahu, že rozměry charakterizující člověka se s dobou mění. Lidé jsou stále vyšší a hmotnější, širší. Tyto skutečnosti jsou potvrzovány při všech probíhajících sledováních, při kterých se jednotlivé rozměry evidují (např. při měření 13 tisíc německých zaměstnanců automobilového a oděvního průmyslu). Tyto okolnosti mají velký význam i z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti práce a závisí na nich i velikost a tvar různých ovládacích prvků a zařízení.

Výška těla a obvod hrudníku jsou dva příklady ze 130 antropometrických ukazatelů nejčastěji používaných v normativních ustanovení, z nichž 56 obsahuje platná DIN EN ISO 7250, ostatní míry se vyskytují v řadě jiných standardů. Vzhledem k důležitosti těchto údajů je třeba všechna dostupná antropometrická data v normách posledních 10 let sjednotit s aktuálními hodnotami, popř. získat data novým měřením. Údaje je třeba sjednocovat a podklady zjednodušovat, s vyloučením zastaralých nebo neověřených pramenů. Aktuální hodnoty tělesných rozměrů vydaných KAN lze zdarma získat na KAN Geschäftstelle, Kommission Arbeitsschutz und Normung, Alte Heerstr. 111, D-53757 Sankt Augustin.

Literatura: VOMBERG, A. Aktuelle Körpermassangaben in Normen umverzichtbar für den Arbeitsschutz. KANBrief, 2009, 16, č. 2, s. 13–15.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.

   

Salmonela a vibria jako původci střevních onemocnění

Onemocnění vyvolané salmonelou jsou co do počtu druhým onemocněním vyvolaným kontaminovanými potravinami. Kromě akutních příhod mohou salmonely vyvolávat i chronická onemocnění. Takto postižení nosiči vylučují stále bakterie, aniž by o svém stavu věděli, či měli nějaké s tím související obtíže.

Čeleď Salmonella zahrnuje více než 2 300 sérotypů, dva z nich (Salmonella enteritidis a S. typhimurium) jsou původci poloviny lidských onemocnění. Nejčastějšími zdroji jsou infikované mléčné výrobky, drůbež, vejce a masné produkty. Salmonely však mohou žít na jakékoliv potravině. Salmonely jsou převážně fakultativní anaeroby, oxidáza negativní, kataláza pozitivní, gramnegativní tyče; často jsou pohyblivé pomocí řady bičíků. Rozkládají glukózu za tvorby kyseliny a plynu. Fermentaci lze sledovat na dvaceti různých karbohydrátech, což umožňuje jejich identifikaci. Na trhu je k dispozici více než 60 různých selektivních a diferenciačních látek. K dispozici jsou rovněž chromogenní média, která identifikaci dále zjednodušují a zpřesňují, protože reagují s určitým charakteristickým enzymem; na trhu je jich více než šest. Řada zástupců této čeledi produkuje malá množství H2S ze síry obsažené v aminokyselinách v uhlovodanovém médiu. S octanem olovnatým vzniká tak černý precipitát, což je využíváno v metodě papírových proužků. K nejnovějším rychlým detekcím patří určování rRNA. Celý postup trvá dvě a půl hodiny a nevyžaduje žádná nákladná zařízení.

Vibrio je známé jako původce cholery, Vibria parahaemolyticus a V. vulnificus jsou hlavními původci gastroenteritid po požití mořských plodů. Vibria jsou pohyblivá (mají polární bičík), kmitáním bičíku vzniká u pozorovatele dojem chvění. Mohou být nalezena i ve vodním prostředí ve vodě sladké i slané. Jsou fakultativně aerobní, gramnegativní, netvoří spóry. Jejich metabolismus je buď oxidativní, nebo fermentativní. Některá vibria (např. V. fischeri) se vyznačují za určitých podmínek bioluminiscencí. Od střevních mikroorganismů je odlišuje oxidáza pozitivní reakce a pohyblivost, od Pseudomonas se liší schopností oxidativního i fermentativního metabolismu. Vibrio vulnificus může být příčinou úmrtí po požití infikovaných plodů moře. Povrchová bílkovina umožňuje vibriím zachytit se na mořských plodech a korýších (ústřice). Vibrio cholerae atakuje tenké střevo produkovaným enterotoxinem. Výsledkem je vodnatý průjem se ztrátami vody a elektrolytů, vzniká dehydratace, anurie, acidóza a šok. Ztráta draslíku vyvolává poruchy srdečního rytmu a krevního oběhu. Úmrtnost neléčených případů je až 60%.

Vibrio parahaemolyticus vyvolává gastroenteritidu. Napadá střevní tkáň, vylučuje toxin. Nákaza je způsobena syrovými nebo nedostatečně tepelně zpracovanými mořskými plody nebo kontaminovanými potravinami a vodou. Podobně se chová i V. vulnificus, který může navíc kontaminovat otevřená poranění znečištěná mořskou vodou.

Literatura: SIEGRIST, I. Differenciation and Identiification Media for Salmonella and Vibrio. Microb. Focus Fluka, 2009, 1, č. 3, s. 2–5.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 2

2010 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
nový kurz
Autoři: Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Průlomová bolest a možnosti její léčby
Autoři: MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se