Léčba mimovolních pohybů měkkéhopatra s objektivním ušním šelestempomocí botulotoxinu


Therapy of Involuntary Movements of Soft Palatewith Objective Tinnitus by Means of Botulotoxin

S u m m a r y:
In classical textbooks on Otolaryngology, involuntary movements of soft palate aredescribed as myoclonus or myorrhythmia. Neurophysiologists describe the phenomenon as a softpalate tremor for the predominantly regular frequency. Two forms of the tremor are differentiated:essential and symptomatic. The cause of essential tremor remains unclear,whereas the symptomatictremor originates in disorders of the function of nucleus olivae and nucleus dentatus cerebelli. Nochanges of density were observed in MRI examination in the essential tremor, while hyperdensitywas noted in T-weighted images in ventral part of medulla oblongata, i.e. in the area of nucleusolivae. In the case of essential tremor, involuntary movements of soft palate were observed, basedespecially on contractions of m. tensor veli palatini, whereas involuntary contractions of m. levatorveli palatini occurred in the symptomatic tremor. It is particularly the essential tremor, which isaccompanied with objective tinnitus, originating during opening of the orifice of Eustachian tubein contractions of m. tensor veli palatini. Involuntary contractions of m. tensor veli palatini and theresulting objective tinnitus were repeatedly favorably influenced by administration of botulotoxininto m. tensor veli palatini.Essential tremor was observed in two patients. The frequency was irregular in both of them. Noneurological finding suggesting that the symptomatic tremor is based on an organic defect wasdetected in either of them. At the same time, one of the patients, a 41-year man was affected bycontractions of m. tensor veli palatini on both sides with extension of soft palate, being accompaniedby objective registration of clattered tinnitus. The other patient, a 51-year woman was affected bycontractions of m. tensor veli palatiniwith symmetrical elevation of soft palate. Botox, 10 units,wasadministered into soft palate muscles (into m. tensor veli palatini in the 41-year man and into m.levator veli palatini in the 51-year woman) on both sides. In the male patients, where the tremorwas induced by contractions of m. tensor veli palatini, there was a significant improvement oftinnitus, but it reappeared after 4 weeks. After 4 months of Botox, 7 units, was administered againinto both m. tensor veli palatini muscles with subsequent deterioration of tinnitus, which was notregistered by objective examination. Twitching occurred in m. sternocleidomastoideus as well asdyspnoa attacks, accompaniedwith marked changes in behavior and the patient was recommendedfor psychiatric therapy. In the 51-year woman, there was a diminution of tinnitus which finallyalmost dissappeared. After deterioration of the previously manifested complaints with locomotionof cervical spine and pains the contractions of soft palate and its elevation with objective registrationof clattering tinnitus reappear during movements of the head into outer position and back tothe middle position. Involuntary movements of soft palate at rest occur only exceptionally beingaccompanied by tinnitus of low intensity and not registered by objective examination.Etiological mechanism of the origin of involuntary movements of soft palate with objective tinnitusin the two patients proved to be completely different. It was apparently a manifestation of psychosomaticdisease in one of them, whereas in the other patient the motor involuntary stereotype wasapparently induced by reflex mechanism on the basis of disorders in cervical spine dynamics.Botulotoxin, by virtue of its effect, entered the motor involuntary stereotype induced by variousetiological mechanisms.

Key words:
myoclonus of soft palate, objective tinnitus, botulotoxin.


Autoři: L. Černý ;  M. Lašťovka ;  E. Růžička *;  K. Zárubová **
Působiště autorů: Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, subkatedra foniatrie, pedaudiologie a klinické logopedie IPVZ, Praha, vedoucí prof. MUDr. M. Lašťovka, DrSc. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. S. Nevšímalová, DrSc. * Neurologická **
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, , 2004, No. 1, pp. 29-33.
Kategorie: Články

Souhrn

S o u h r n:
Mimovolní pohyby měkkého patra jsou popisovány v klasických učebnicích otolaryngologiejako myoklonus, nebo myorytmie. Neurofyziologové je označují pro převážně pravidelnoufrekvenci jako tremor měkkého patra. Rozlišují dvě formy tohoto tremoru: esenciální a symptomatickou.Příčina esenciálního tremoru je nejasná, symptomatický tremor vzniká při porucháchfunkce nucleus olivae a nucleus dentatus cerebelli. Při vyšetření MRInebyly u esenciálního tremoruprokázány žádné známky změn denzity, u symptomatického tremoru byla zaznamenána hyperdenzitav T-vážených obrazech ve ventrální části prodloužené míchy, tj. v oblasti nucleus olivae. Přiesenciálním tremoru byly pozorovány mimovolní pohyby měkkého patra, jejichž podkladem jsouzejména stahy m. tensor veli palatini, při tremoru symptomatickém pak dochází k mimovolnímkontrakcím m. levator veli palatini. Zvláště esenciální tremor je často provázen objektivním ušnímšelestem, který vzniká otevíráním ústí Eustachovy trubice při stazích m. tensor veli palatini.Mimovolní stahy m. tensor veli palatini a jím vyvolané objektivní ušní šelesty byly opakovaněpříznivě ovlivněny aplikací botulotoxinu do m. tensor veli palatini.Pozorovali jsme esenciální tremor u dvou nemocných. Jeho frekvence byla u obou nepravidelná.U žádného z nich nebyl zjištěn neurologický nález, který by svědčil pro to, že jde o organickypodmíněný symptomatický tremor. Přitom u jednoho z nich, 41letého muže, docházelo ke stahůmm. palatoglossus na obou stranách, které byly doprovázeny objektivně registrovaným klapavýmušním šelestem, a u druhého, 51leté ženy, docházelo ke stahům m. levator veli palatini se symetrickouelevací měkkého patra. U obou jsme aplikovali do svalů měkkého patra (u 41letého muže do m.tensor veli palatini, u 51leté ženy do m. levator veli palatini) oboustranně 10 j. Botoxu. U muže,u něhož byl tremor vyvolán stahy m. tensor veli, došlo k výraznému zlepšení šelestu, po 4 týdnechse však začal šelest znovu objevovat. Po 4 měsících byla provedena opětovná aplikace 7 j. Botoxu dooboum. tensor veli palatini, po níž došlo subjektivně ke zhoršení šelestu, který však objektivně nebylregistrován. Objevily se záškuby v m. sternocleidomatoideus a záchvaty dušnosti provázené výraznýmizměnami v chování a nemocnému byla doporučena psychiatrická léčba. U 51leté ženy došlo kezmírnění a nakonec téměř vymizení šelestu. Po zhoršení již dříve se projevujících potíží s pohyblivostíkrční páteře a bolestmi se začaly stahy měkkého patra s jeho elevací a s objektivně registrovatelnýmklapavým šelestem objevovat při pohybech hlavy do stran do krajní polohy a při pohybuzpět do střední polohy. V klidu se mimovolní pohyby měkkého patra vyskytují jen ojediněle a jsouprovázeny jen málo intenzivním a objektivně neregistrovatelným šelestem. Etiologický mechanismus vzniku mimovolních pohybů měkkého patra s objektivním ušním šelestembyl u obou nemocných zcela odlišný. U jednoho z nich šlo zřejmě o projev psychosomatickéhoonemocnění, u druhého byl pohybový mimovolní stereotyp zřejmě vyvolán reflektoricky na podkladěporuchy dynamiky krční páteře. Botulotoxin tak svým účinem vstoupil v našem případě dopohybového mimovolního stereotypu navozeného různými etiologickými mechanismy.

Klíčová slova:
myoklonus měkkého patra, objektivní tinnitus, botulotoxin.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie


2004 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se