Otoakustické emise II. EOAE po otologických operacích


Otoacoustic Emissions II. EOAE after Otological Operations. Effect of the Middle Ear Condition and Postoperative Changes on Otoacoustic Emissions

The clinical application of otoacoustic emissions as an indicator of cochlear function is limited to a considerable extent by the state of the middle ear. Adequate transduction function of the middle ear is an essential prerequisite for detection of otoacoustic emissions in the external auditory meatus. The authors decided to evaluate otoacustic emissions in 60 ears (52 subjects) after various types of ear surgery. The condition for inclusion in the investigation was a threshold of air conduction at frequencies of 0.5 - 4.0 kHz < 25 dB and aie-bone gap Ł 10 dB. TEOAE were produced in 17 of 20 ears after tympanostomy. The detectability of TEOAE did not depend on the time interval after insertion of the grommet. Contrary to TEOAE, DPOAE as a rule were negative or unmeasured or had a very low amplitude. TE and DPOAE could be elicited in three of 134 ears after fascial retromyringal myringoplasty, in one case only DPOAE could be detected. In the remaining nine ears EOAE could not be evoked. TE and DPOAE were absent in ears after insertion of hydroxylapatite TORP, PORP as well as after reconstruction of incudostapedial articulation by means of ionomeric cement. Evoked otoacoustic emissions were detectable only in one of 19 ears operated on account of otosclerosis (stapedoplastiy according to Schuknecht). Conversely, clearly positive emissions were obtained in two ears after antromastoidectomy on account of acute mastoiditis and in two ears after surgicals removal of exostoses of the external auditory meatus. The described obervations lead to the conclusion that the absence of EOAE after middle ear microsurgery is probably due to minor changes in the middle ear and not damage of the inner ear. EOAE are not suitable for examination of cochlear function after tympanoplastic operations. They can be recommended only in conditions after tympanostomy. A more suitable test in ears with grommets is TEOAE. In mild deafness otoacoustic emissions may contribute in a substantial way to differentiation of conductive and perception types of the disorder.

Key words:
otoacoustic emissions, influence of middle ear, tympanoplasty, conductive deafness.


Autoři: J. Valvoda ;  J. Betka ;  P. Rambousek *;  M. Hroboň *
Působiště autorů: Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku FN Motol a 1. LF UK, Praha, katedra otorinolaryngologie IPVZ, Praha, vedoucí prof. MUDr. J. Betka, DrSc. ORL oddělení, VFN, Praha, vedoucí doc. MUDr. M. Hroboň, CSc. *
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, , 1998, No. 4, pp. 179-184.
Kategorie: Články

Souhrn

Klinické využití otoakustických emisí jako indikátoru kochleární funkce je do značné míry omezeno závislostí na stavu středouší. Dobrá transdukční funkce středního ucha je nezbytnou podmínkou pro detekovatelnost otoakustických emisí v zevním zvukovodu. Autoři se rozhodli vyhodnotit nálezy otoakustických emisí u 60 uší (52 osob) po různých typech ušních operací. Podmínkou zařazení do studie byl práh vzdušného vedení na frekvencích 0,5 - 4,0 kHz < 25dB HL a vzdušně-kostní rozdíl (A-B gap) < 10 dB. TEOAE byly výbavné u 17 z 20 uší po tympanostomii. Detekovatelnost TEOAE nebyla závislá na časovém intervalu po inzerci gromety. Na rozdíl od TEOAE byly DPOAE obvykle nevýbavné nebo neměřitelné nebo měly velmi malou amplitudu. TE i DPOAE byly výbavné u tří ze 13 uší po fasciální retromyringické myringoplastice, v jednom případě byly výbavné pouze DPOAE. U zbylých devíti uší byly EOAE nevýbavné. TE i DPOAE nebyly výbavné na uších po inzerci hydroxylapatitového TORPu, PORPu, ani po rekonstrukci inkudosta- pediálního skloubení ionomerním cementem. Evokované otoakustické emise byly detekovatelné pouze na jednom z 19 uší operovaných pro otosklerózu (stapedoplastika podle Schuknechta). Naopak jasně pozitivní emise byly získány na dvou uších po antromastoidektomii pro akutní mastoiditidu a na dvou uších po chirurgickém odstranění exostóz zevního zvukovodu. Popsaná pozorování vedou k závěru, že absence EOAE po středoušní mikrochirurgii je pravděpodobně způsobena drobnými změnami ve středouší, nikoli poškozením vnitřního ucha. EOAE nejsou vhodné k vyšetření kochleární funkce po tympanoplastických operacích. Lze je doporučit pouze u stavů po tympanostomii, za výhodnější test u uší s grometami lze považovat TEOAE. U lehkých nedoslýcha- vostí mohou otoakustické emise podstatným způsobem přispět k odlišení převodního a percepčního typu poruchy.

Klíčová slova:
otoakustické emise, vliv středouší, tympanoplastiky, převodní nedoslýchavost.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie


1998 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se