#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

X. Paliativní péče a symptomatická léčba


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2020; 33(Supplementum - 2): 48-49
Kategorie: X. Paliativní péče a symptomatická léčba

Průlomová bolest v klinické onkologické praxi

Holubec L.1, Vokurka S.2, Šafanda M.3

1 Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Onkologická a radioterapeutická klinika, FN a LF UK, Plzeň, 3 Onkologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha

Východiska: Pomocí dotazníku zmapovat reálnou situaci v diagnostice a přístupu k řešení průlomové bolesti (PB) v klinické praxi onkologických pracovišť. Metodika: Byl využit nástroj „anketa“ na webu České onkologické společnosti www.linkos.cz pro výběr předem formulovaných odpovědí v kombinaci s nástrojem Google Forms pro volné otázky a psané odpovědi. Výsledky: Na jednotlivé otázky/ankety odpovědělo 58–100 respondentů-lékařů. S výskytem PB u onkologických pacientů se běžně setkává > 50 % lékařů. U nemocných s chronickou nádorovou bolestí (CHNB) se na případné ataky PB aktivně ptá při každé kontrole 86 % lékařů, aktivně po PB nepátrá pouze 6 % lékařů. Celkem 60 % lékařů zahajuje léčbu PB na základě vlastních zkušeností pomocí rychle působícího transmukózního fentanylu (TMF). Celkem 33 % lékařů uvedlo, že při výskytu metastáz do skeletu se u většiny nemocných objeví ataky PB. Od diagnózy atak PB zahajuje okamžitě vhodnou léčbu 80 % lékařů, nejčastěji pomocí TMF. Opiáty na svém pracovišti vůbec nepředepisuje necelých 5 % lékařů. Ataky PB řeší jiným způsobem než preskripcí silných opioidů. Rescue medikaci (předepsání jednoho balení nejmenší síly rychle působícího opioidu pacientům s opioidy léčenou základní onkologickou bolestí) u PB považuje 77 % lékařů za vhodný způsob možnosti zaléčení atak PB. Celkem 9 % lékařů považuje tuto možnost léčby za příliš nákladnou. Závěr: Výsledky pilotní studie o výskytu a léčbě PB ukazují, že většina lékařů aktivně monitoruje možný výskyt PB u svých onkologicky nemocných s CHNB. Ataky PB jsou lékaři schopni léčit na základě vlastních zkušeností, většinou za využití TMF.

Intervenční radiologie v paliativní onkologii

Křístek J.

Oddělení radiologie, MOÚ, Brno

V posledních asi 20 letech se vyprofilovala subspecializace intervenční radiologie (IR) zaměřená na terapeutické zákroky u onkologických pacientů, tzv. intervenční onkologie, která pokrývá široké spektrum zákroků od diagnostických biopsií až po modifikační, paliativní či kurativní zákroky. Značná část aktivit v onkologických centrech je zaměřena na paliativní intervence, kde je cílem zachování co možná nejvyšší kvality života pacienta: zachování průchodnosti GIT, urotraktu a jiných anatomických duktů implantací stentů a dilatacemi stenóz, zavedení nefrostomie apod.; eliminace tenzního ascitu a recidivujícího fluidothoraxu perkutánními drény; stabilizace a prevence fraktur axiálního skeletu (cementoplastika, kyfoplastika, perkutánní osteosyntézy); ablace nebo debulking objemných tumorů (ablace mikrovlnná, radiofrekvenční, kryoablace, elektroporace, chemoembolizace, radioembolizace); zástava krvácení z inoperabilních nádorů (embolizace, implantace stentů a stentgraftů); terapie bolesti (ablace, neurolýzy nociceptivních ganglií a nervů, stabilizace skeletu apod.); drenáže a sanace patologických kolekcí tekutin zavedením drénů. Zcela zásadně záleží na spolupráci IR s klinickým onkologem, algeziologem, chirurgem a dalšími odbornostmi v rámci mezioborových indikačních komisí.

Praktický lékař? Paliativní ambulance? Už domácí hospic? Aneb „Kam s ním?“

Navrátilová P.

Mobilní hospic Ondrášek, o. p. s., Ostrava

Východiska: Přestože se v současné době povědomí praktických lékařů a nemocničních specialistů o mobilní specializované paliativní péči (domácím hospici) s probíhající osvětou zvyšuje, stále se setkáváme se špatným načasováním předání pacientů do paliativní péče. Častým důvodem bývají jednak různé přetrvávající mýty (jak na straně pacienta a rodiny, tak na straně lékaře) a současně přenechání rozhodnutí do plné kompetence rodiny, která není vždy schopna adekvátně zhodnotit závažnost zdravotního stavu pacienta. Při nedostatečné komunikaci lékaře s pacientem a jeho rodinou, stejně tak při nedostatečné komunikaci vzájemně mezi samotnými lékaři-specialisty, praktickými lékaři a paliatry a bez současného společného plánování následné péče u pacienta s pokročilým nádorovým onemocněním (ale i jakýmkoli jiným chronickým nevyléčitelným onemocněním) je pak běžnou praxí nalézat tyto pacienty ať už zcela mimo zdravotnický systém, netušící, na koho se mají v případě potíží obrátit, a často končící na lékařských pohotovostních službách. Nebo ve zcela opačném případě tito pacienti obchází veškeré existující specialisty s výsledkem úzce zaměřených doporučení, bez komplexního pojetí péče a ztrácející se v množství doporučených došetření, režimových opatřeních a medikace. Završením celé složité situace pak často bývá přivolání rychlé záchranné služby a následná akutní hospitalizace pacienta v nemocničním zařízení. Důvodem nemusí být ani reálné náhlé klinické zhoršení stavu ve smyslu bolestí, dušnosti, nevolností a zvracení, delirantních stavů, ale stačí i další přirozené celkové zhoršení slabosti, snížení příjmu per os (v komplexním kontextu vývoje nemoci). Cíl: Ke zlepšení by mohlo dojít společnou koordinací péče, včasným odesláním či alespoň konzultací praktického lékaře či nemocničního specialisty s týmem paliativní ambulance, které již na mnoha místech ČR fungují a jsou připraveny ke vzájemné spolupráci.

Neverbální prvky v komunikaci špatných zpráv

Plvan J.1, Kabelka L.2

1 Domácí hospic sv. Zdislavy, Třebíč, 2 Diecézní charita Brno

Téma „sdělování špatných zpráv“ je každodenní náplní lékařů většiny klinických oborů a v dnešním moderním pojetí týmové a multidisciplinární medicíny je klíčové i pro sestry většiny oborů. Není snadné –⁠ připraveností v lidské, emoční a hodnotové rovině, dovednostmi, dostupností kvalitního tréninku a v neposlední řadě také eticky i svojí pestrobarevností z hlediska cílů, motivací a časového zařazení do velmi různých fází života s nevyléčitelnou nemocí. Hodinový workshop neskýtá didakticky příležitost pokrýt celou komplexnost tématu, a proto jsme vybrali oblast „primární“ přípravy. Tou je neverbální komunikace hrající v oblasti předávání špatných zpráv roli platformy. Platformy, která rozhoduje o výsledku. A tím jediným správným je důvěra, vzájemná, podporující další proces podpory a léčby. Na krátkých scénkách a jejich rozboru budeme vést dialog o výrazových prostředcích, tempu a intonaci, nastavení prostoru ke komunikaci, autenticitě a otevřenosti.

Mobilní specializovaná hospicová péče o nevyléčitelně nemocné

Schneider M., Kudlová P., Snopek P.

Ústav zdravotnických věd, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Úvod: Každý člověk má mít možnost volby prostředí, ve kterém si přeje prožít závěr svého života. O indikaci mobilní specializované hospicové a paliativní péče, která umožňuje klientovi strávit poslední období života v jeho domácím prostředí v kruhu blízkých, rozhoduje praktický lékař společně s lékařem paliativního týmu. Ve Zlínském kraji působí v současné době pět mobilních zařízení, jedním z nich je Zdravotní ústav paliativní a hospicové péče PAHOP (dále PAHOP, z. ú.), který má jasně stanovená kritéria pro přijetí klientů. Cíl: Cílem bylo zjistit, zda příjem klienta do mobilní hospicové péče koresponduje s kriteriálními požadavky nezbytnými pro přijetí nemocného do mobilní hospicové péče uvedenými v doporučeném postupu pro všeobecné praktické lékaře. Metody a výsledky: Sběr dat byl proveden technikou retrospektivní obsahové analýzy zdravotnické dokumentace PAHOP za období 2017–2019. Sledována byla vybraná kritéria u 156 ošetřovaných a zemřelých klientů v období 2017–2019, a to sociodemografické údaje klientů (věk, pohlaví, bydliště, rodinný stav, pracovní zařazení), informace o povaze onemocnění (onkologická diagnóza, metastatická invaze) a délka poskytované hospicové péče. Dále byly sledovány a analyzovány zdravotní podmínky (diagnóza, prognóza, funkční zdatnost –⁠ pomocí Palliative Performance Scale (PPS), výskyt závažných symptomů –⁠ pomocí Edmonton Symptom Assessment Scale (ESAS) a Mini-Suffering State Examination (MSSE) z pohledu zdravotníka nebo pečující osoby nebo klienta aj.). Závěr: Příjem klienta do mobilní hospicové péče koresponduje s předepsanými guidelines.

Akutní stavy v onkologické paliativní péči –⁠ co lze a co nelze zvládnout doma

Sláma O.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno

Pokročilá stadia nádorových onemocnění se vyznačují výraznou „nestabilitou“ klinického stavu. Akutní zhoršení spojená s progresí základního onemocnění nebo souvisejícími komplikacemi u pacientů v domácím prostředí vyžadují rychlé zhodnocení stavu, vyjasnění celkového kontextu a cílů léčby a péče a často velmi intenzivní léčebnou intervenci. Důležitým tématem je rozhodování o „místu péče“, tedy rozhodnutí, zda je stav bezpečně zvládnutelný v domácím prostředí, resp. v ordinaci praktického lékaře, nebo je nutný převoz do nemocnice. Ve sdělení budou prezentovány nejčastější akutní klinické stavy –⁠ zhoršení bolesti, dušnosti, nevolnosti a zvracení, psychomotorické agitovanosti a deliria, vstup pacienta do finální fáze –⁠ umírání. Budou diskutovány podmínky, za kterých lze tyto klinické situace na náležité odborné úrovni a bezpečně pro pacienta a jeho blízké řešit v domácím prostředí. V rámci prezentace budou nabídnuty praktické paliativní „tipy a triky“ k řešení těchto klinických situací. Budou zhodnoceny možnosti a limity současného systému domácí ošetřovatelské péče (home care) a mobilní specializované paliativní péče při řešení akutních stavů v onkologické paliativní péči.

Mindfulness/všímavost v paliativní péči –⁠ léčivý efekt přítomného okamžiku

Světlák M.

Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU, Brno

Paliativní péče je multidisciplinární přístup, jehož cílem je zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin, které čelí život ohrožujícím onemocněním, a to prostřednictvím prevence a mírněním jejich utrpení. Abychom mohli lidem účinně s utrpením pomáhat, je třeba dobře chápat jeho podstatu, dynamiku a to, jak vzniká. Výzkum účinku přístupů založených na mindfulness/všímavosti opakovaně dokládá, že jde o velmi efektivní nástroj v pomoci pacientům v modulování a mírnění jejich utrpení spojeného s nemocí. Prostřednictvím tréninku schopnosti záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání, získáváme hluboký vhled do dynamiky utrpení a následně také svobodu nad tím, jak budeme na strasti života reagovat. Rozvíjení naší schopnosti být v přítomném okamžiku představuje jeden ze základních pilířů podpory životní spokojenosti a duševního zdraví a intervence založené na mindfulness/všímavosti by měly být nedílnou součástí komplexní onkologické a paliativní péče.


Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo Supplementum - 2

2020 Číslo Supplementum - 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#