Prof. MUDr. Jan Janda – 85

Patří do generace laskavých učitelů, starších vlídných kolegů, kteří s entuziasmem předávají svým žákům lékařské zkušenosti a medicínské vidění světa.

Prof. MUDr. Jan Janda, výrazná osobnost moderní české dětské nefrologie, zakladatel dětské dialýzy, iniciátor a hybatel programu transplantace ledvin u dětí, organizátor moderní diagnostiky a léčby dětských močových infekcí… Ale také mnohaletý přednosta motolské 1. dětské kliniky, oblíbený učitel studentů lékařství, po několik období předseda výboru České pediatrické společnosti, emeritní prezident UNEPSA –⁠ Unie národních evropských pediatrických společností a pořadatel kongresu UNEPSA v Praze v roce 2003.

Život Jana Jandy je historií českých zemí posledních 85 let. Narodil se 8. února 1941 v Táboře, pokřtěn byl farářem z Klokot 5. března 1941 na Jana Václava Jandu. Ve svých čtyřech letech se stal očitým svědkem náletu letců-hloubkařů na vlak, kterým ho maminka odvážela na jaře 1945 do bezpečí do Hluboké nad Vltavou. Brzy poté zažil nucený odsun několika blízkých příbuzných do Německa. Když mu bylo 12 let, byl jeho otec poslán z významného úřednického místa v Českých Budějovicích „do výroby“ a skládal do krabičky tužky v továrně Hardtmuth. Na střední škole hrál basketbal v družstvu Českých Budějovic, mezi jeho soupeři nastupoval za pražský oddíl i dorostenec Václav Klaus. Dokonale se naučil německy při sledování rakouské televize a rozhlasu, které přinášely informace ze svobodného světa. Na vysokou školu ho dvakrát nevzali, musel jít odčinit „kádrové nedostatky“ mezi dělnickou třídu do výrobny infuzních roztoků a nakonec na stavbu mládeže Kaučuk do Kralup nad Vltavou.

Vystudoval Fakultu dětského lékařství. Zájem o nefrologii v něm možná probudila i jeho vlastní ataka makroskopické hematurie, kterou prodělal na počátku studií. V roce 1966 skládal poslední státnici –⁠ z pediatrie –⁠ a při ní si trochu neporozuměl s momentálně špatně naloženým prof. Švejcarem, kterého to později při řadě společných večeří určitě mrzelo.

Po promoci nastoupil v Českém Krumlově u prim. Havlíka. V roce 1968 absolvoval stáž v Kolíně nad Rýnem, která se stala základem jeho pozdějších úzkých vazeb k německé a rakouské pediatrii. Po návratu našel dětské oddělení v Českém Krumlově osiřelé, prim. Havlík emigroval do Švýcarska. Jan Janda dva roky po promoci vedl řadu měsíců sám dětské oddělení, spolupracovníkem mu byl Radvan Urbánek, pozdější přednosta univerzitní dětské kliniky ve Vídni.

V roce 1972 nastoupil Jan Janda na pražskou 1. dětskou kliniku a v roce 1988 se stal jejím přednostou. Sám si podle vlastních slov nejvíce cení toho, že po odborné stránce stimuloval pěknou řádku mladých kolegů, určil jejich směr a přispěl k jejich odbornému profilu i tím, že díky osobním kontaktům v Německu jim zařizoval kratší i dlouhodobé studijní pobyty. Někteří z nich byli či jsou úspěšní i v zahraničí –⁠ Janusz Feber v kanadské Ottawě, Eva Šimková působila v irském Belfastu a v Dubaji. Vybudoval profesionální tým dětských nefrologů, špičkový v diagnostice, terapii i klinickém výzkumu.

Je doyenem Pediatrické kliniky, vedle toho působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích –⁠ a také aktivně přispívá k česko-německé vzájemnosti na Krumlovsku při setkáních s původními obyvateli obce Světlík-Kirchschlag, kde má chalupu. Díky své osobní a rodinné zkušenosti vnímá česko-německé vztahy z obou úhlů pohledu a jeho postřehy jsou v tomto ohledu nepřekonatelné.

Jan Janda je obdivovatelem výtvarného umění, znalcem historie, milovníkem Toskánska. Má renesančního ducha a také díky tomu tak významnou měrou přispěl a stále přispívá k rozvoji české pediatrie.

Jménem všech žáků

Jan Lebl, Květa Bláhová, Karel Vondrák