JOSE VEROCAY - “Pražský patolog”.
Autoři:
Ronell Bologna-Molina 1; Gabriela Vigil-Bastitta 1; Vanesa Pereira-Prado 1; Leonel Elola-Verocay 2
Působiště autorů:
Molecular Pathology Area, Faculty of Dentistry, Universidad de la República, Montevideo, Uruguay.
1; Faculty of Psychology, Universidad de la República, Montevideo, Uruguay.
2
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 54, 2018, No. 3, p. 147-150
Kategorie:
Historie patologie
Souhrn
Jose Verocay (1876 – 1927) byl uruguayský lékař, celosvětově známý jako „Pražský patolog“.
Na přelomu 19. a 20. století působil v patologicko-anatomickém ústavu na pražské německé lékařské fakultě. V roce 1910 jako první popsal struktury diagnostické pro schwannom později nazývané Verocayova tělíska. Po 1. světové válce se vrátil do Uruguaye, kde se pokoušel o zařazení do akademické komunity, titul profesora však nezískal. Kvůli zdravotním problémům se rozhodl vrátit do Evropy, kde v roce 1927 v Dubí u Teplic umírá.
Klíčová slova:
Pražský patolog – Verocay – Verocayova tělíska
Zdroje
1. Speroni Vener J. Vida y obra de José Verocay. Universidad de la República. Div. Publicaciones y Ediciones, 1978. Montevideo, Uruguay.
2. Speroni J. José Verocay. Médicos Uruguayos Ejemplares. Biográficas Historia del Hospital Maciel de Horacio Gutierrez Blanco, Tomo II 60 semblanzas, 1989; 183-185. Montevideo, Uruguay.
3. Joshi R. Learning from eponyms: José Verocay and Verocay bodies, Antoni A and B, Nils Antoni and schwannomas areas. Indian J Dermatol 2012; 3(3): 215-219.
4. Čech P. José Juan Verocay, “el patólogo de Praga”. Cesk Patol 2012; 48(2): 107–111.
5. Laurino J. Un médico sanducero que nos hizo conocer en toda Europa. Diario “El Día”1970. Montevideo, Uruguay.
6. Ortiz-Hidalgo C. José Verocay. Neurinomas y cuerpos de Verocay y otras contribuciones a la medicina. Rev Neurol 2004; 39(5): 487-491.
7. De Armas R, Otero M, Čech P. José Verocay (1876–1927). Pod Vetrovem ”Debajo de un lugar expuesto al viento“. Montevideo.
8. Archiv Univerzity Karlovy, NLF, hlavní protokoly rigoros 1885 – 1911.
9. Verocay J. Ueber einige Fälle besonderer retroperitonealen Tumoren. Z Heilkd 1906; 27: 176–192.
10. Verocay J. Ren impar sinister kombiniert mit Anomalien der Genitalorgane, der Baucharterien und des Skelettes. Prag Med Wochenschr 1907; 32: 637–641.
11. Siller WG. Aortic dextroposition complexes in the fowl: a study in comparative pathology. J Pathol Bacteriol 1967; 94: 155–170.
12. Verocay J. Demonstration einer Aortenanomalie. Prag Med Wochenschr 1906; 31: 408–409. 21.
13. Verocay J. Ueber einige Fälle besonderer retroperitonealen Tumoren. Z Heilkd (Wien – Leipzig) 1906; 27: 176–192.
14. Verocay J. Ren impar sinister kombiniert mit Anomalien der Genitalorgane, der Baucharterien und des Skelettes. Prag Med Wochenschr 1907; 32: 637–641.
15. Verocay J. Beseitigung der »Formolniederschläge« aus mikroskopischen Schnitten. Zentralbl Allg Pathol Pathol Anat (Jena) 1908; 19: 769–774.
16. Verocay J. Multiple Geschwülste als Systemerkrankung am nervösen Apparate. In: Dittrich P. (ed). Braumüller; 1908: 378–415.
17. Verocay J. Ueber ein neues Verfahren zur Färbung des Bindegewebes. Verh Ges Dtsch Naturf Ärzte 1908; II(2): 52–55.
18. Verocay J. Zur Kenntnis der »Neurofibrome«. Zieglers Beitr Pathol Anat Allg Pathol 1910; 48: 1–69.
19. Verocay J. Zur Kenntnis der »Neurofibrome«. Jena: Gustav Fischer 1910.
20. La protesta del Doctor Verocay. Sobre la actitud del Decano de la Facultad. El Estudiante Libre. 1926; VII (60): 9-11.
21. Ein Fall von maligner Hypophysenganggeschwulst. Prag Med Wschr 1911; 36: 656.
22. Contributo alla casistica dell’atresia congenita dell’aorta in prossimità del dutto arterioso del Botallo. Patológica 1913; (101): 1-12.
23. Pseudohermaphroditismus masculinus completus. Verh Deutsch Naturforscher und Aerzte, Wien. 1913; 13: 25-46.
24. Arterienverkalkung bei angeborener Lues. Frankf. Zschr. 1915
2 5. Hat Unwegsamkeit des Ductus deferens Atrophie des Hodens zur Folge? Prag Med Wschr 1915; 40(11):1-7.
26. Ein junges menschliches Ei. Archiv Gynaeko Berlin 1916; 105: 151-68.
27. Sartori S. Memoria de La Escuela de Odontología correspondiente al periodo de 1922-1925. Suplemento de los anales de la Universidad Montevideo N 4.
28. El homenaje al Doctor Verocay la asociación lo encaró como un agravio al ilustre profesor. Estudiante libre, 1927; VIII(76): 9.
29. El profesor Verocay. El Estudiante libre, 1930; XI(103): 21.
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2018 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Peroperačná diagnostika nádorov centrálneho nervového systému
- Peroperační biopsie v gynekopatologii
- Metody detekce molekulárních prognostických a prediktivních markerů v diagnostice adenoidně cystického karcinomu slinných žláz
- Klinicko-patologická analýza dôkazu ligandy proteínu 1 programovanej smrti v nádorových bunkách 325 pacientov s nemalobunkovým karcinómom pľúc: Prediktívny a potenciálny prognostický význam