Vzpomínka na prof. MUDr. Dagmar Kalouskovou, Ph.D.

Jsou zprávy, které sdělujeme s lítostí a smutkem a současně s rozpaky, protože se jim nechce věřit. Jednou z takových zpráv byla ta, která informovala o náhlém úmrtí naší kolegyně, která pochází z České republiky a která za oceánem dosáhla významných úspěchů na poli patologie a genetiky. Jde o paní profesorku MUDr. Dagmar Kalouskovou. Ph.D., rozenou Mokrýšovou.

Paní profesorka se narodila v roce 1943 v Zábřehu na Moravě, lékařskou fakultu absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci a po absolutoriu nastoupila na tehdejší Ústav patologické anatomie Fakultní nemocnice a UP Olomouc. Zde získala základy oboru, ale současně se začala projevovat jako vyhraněná osobnost s hlubokým zájmem o hlubší poznání příčin a průběhu nemocí, které diagnostikovala. Po roce 1968 spolu se svým manželem emigrovala do Kanady, kde po nelehkých začátcích souvisejících s nutností nostrifikace získaného titulu, začala její kariéra vynikající lékařky, vědkyně a pedagožky. Nejprve na Ústavu patologie McGill Univerzity v Montrealu, a později od roku 1977 na Ústavu patologie Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru, kde se stala vedoucí oddělení genetiky a profesorkou patologie. Celkem byla autorkou nebo spoluautorkou 238 publikací s mimořádným citačním ohlasem dosahujícím 5249 citací. Zabývala se genetickým a morfologickým studiem chromozomálních aberací vedoucích k odumření plodu, jako první na světě popsala placentární fetální mozaikizmus, participovala na vývoji vyšetřovacích metod fetální medicíny a rozvíjela použití cytogenetických metod v patologii, kde dosáhla řady světových priorit. Její kniha „Pathology of Human Embryo and Previable Fetus“, která vyšla v roce 1990, byla na svou dobu převratná, protože detailně určovala metodiku vyšetření placenty a tkání získaných ze spontánních i habituálních potratů. Až do doby vydání této knihy se spontánní potrat považoval za sporadickou událost a vyšetřování placenty se nevěnovala velká pozornost.

Během své úspěšné profesní kariéry v Kanadě se Dagmar Kalouskové dostalo mnoha uznání včetně „BC Women of Distinction Award in Health Sciences and Technology“ v roce 1996. Největším uznáním, však pro ni jistě bylo nesčetné množství nepsaných poděkování od jejích pacientů, studentů, kolegů a přátel, kterým během života nezištně pomáhala a předávala své zkušenosti. Mezi ně patří i řada jejích kolegů z České republiky. Zemřela náhle 9. prosince 2015, daleko od své rodné země, kam se často vracela a kterou proslavila. Vy, kteří jste ji znali, vzpomeňte tuto vynikající a přitom skromnou osobnost s námi.

M. Lesná, Z. Kolář