Je třeba hájit zájmy patologie!


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 50, 2014, No. 2, p. 56
Kategorie: Interview

MUDr. Markéta Trnková absolvovala pražskou 3. lékařskou fakultu UK v roce 1987. Od roku 1991 působila na pozici odborného asistenta v Ústavu patologie 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze. Druhou atestaci získala v roce 1997. V roce 1995 přesídlila na pracoviště BIOLAB Praha, k.s., kde působí dodnes, aktuálně v pozici ředitelky. Odborně se zajímá zejména patologii prsu a dermatopatologii. Aktivně se ale věnuje i obecné problematice systémových řešení laboratorního provozu. Už druhým rokem je předsedkyní revizní komise naší odborné společnosti. A jako člen výboru mohu potvrdit, že je v této pozici nepřehlédnutelná.


Co všechno práce předsedkyně revizní komise naší odborné společnosti obnáší? A jak vlastně vnímáš práci našeho výboru?

Podle stanov ČLS JEP má revizní komise za úkol kontrolovat, zda jednání členů společnosti a výboru není v rozporu s právními předpisy a stanovami ČLS JEP. To je velmi obecná a současně všeobsahující formulace. Já tuto práci vnímám ve dvou rovinách. Jedna je řekla bych formálně-technická. Tím myslím kontrolu jednotlivých úkonů tak, aby probíhaly v náležitých intervalech s příslušnými záznamy a vytvořené dokumenty byly správné po formální stránce. A pak je zde rovina kontroly hájení zájmů patologie jako oboru a patologů jako profese. Tady je podle mého názoru úkolem revizní komise upozorňovat výbor i na aktivity třetích stran, které se dotýkají těchto zájmů, a na činnosti, které by s těmito zájmy mohly být v rozporu.

V revizní komisi nás pracuje nyní pět, pravidelně se účastníme jednání výboru a myslím, že se mnou budou kolegové souhlasit, že práci výboru vnímáme jako opravdu harmonickou, která pokrývá širokou agendu odbornou, společenskou, organizační i legislativní. Dokladem může být úspěšná organizace Evropského kongresu, příprava guidelines či třeba právě probíhající revize sazebníku výkonů.

V pracovní skupině jste věnovali enormní množství práce a času kultivaci sazebníku pro naši odbornost. Mohla bys shrnout vývoj, současný stav a výhledy ohledně sazebníku pro naše čtenáře.

Je pravda, že jsme nad sazebníkem výkonů s kolegyní Evou Honsovou a kolegy Radkem Matějem a Danem Tvrdíkem strávili hodně času. Přesto byla naše situace v mnohém lepší, než v jiných laboratorních oborech a to díky výborně připravenému sazebníku pro naši odbornost, který vypiplali kolegové v 90. letech, a jim patří dík největší.

Zkusím shrnout do několika vět, o co vlastně nyní šlo. V roce 2010 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví projekt „Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého softwaru pro jeho další údržbu a modelace“ spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním řešitelem byla firma Janiga Labs, s.r.o. Cílem bylo vytvořit reálné podklady pro vydání novely vyhlášky 134/1998 Sb., kterou byl vydán seznam zdravotních výkonů. Zadání zahrnovalo elektronizaci databáze výkonů a její „úklid po 20 letech“ – vyřazení zastaralých položek, nepoužívaných výkonů, sjednocení materiálů a přístrojů, používaných různými odbornostmi a vytvoření centralizovaných číselníků těchto položek. Výstupem v polovině roku 2011 byla elektronická databáze s nástrojem na modelování hodnot výkonů a návrhy na sjednocení obsahově podobných výkonů s úpravou cen materiálů a přístrojů na reálné (rozuměj nejnižší možné) hodnoty. Tento fakt asi vyvolal největší emoce a způsobil, že k úpravám byly přizvány odborné společnosti.

Laboratorní odbornosti se rozhodly postupovat společně. Vznikla pracovní skupina, ve které se nám podařilo přepracovat číselníky zdravotnického materiálu a přístrojové techniky tak, že byly sjednoceny společné položky, ale současně zůstaly položky unikátně využívané jednou odborností. Pro každou položku byla vytvořena reálná cena bez DPH, s příslibem, že vytváříme reálné ceny pro hodnotu 1 Kč za bod.

Poprvé od roku 1992 tak odborné společnosti v rámci tohoto projektu mohly systematicky vstoupit do kalkulace některých položek výkonů. Za náš přínos považuji, že jsme v jednáních obhájili v sazebníku standardní technické vybavení od našich obvyklých dodavatelů a za obvyklé ceny těchto dodavatelů, a vytvořili nové výkony pro molekulární patologii.

Nový sazebník měl vejít v platnost od roku 2014, v současné době se mluví o účinnosti od ledna 2015, tak uvidíme.

V rámci práce výboru se aktivně věnuješ také styku s pojišťovnami, s ministerstvem zdravotnictví a hájení ekonomických zájmů našeho oboru. Co je nového, jaká je situace?

Když jsem v roce 1993 začínala v BIOLABu, opouštěla jsem jistou karieru ve fakultní nemocnici a přes ne příliš nadšenou reakci mé rodiny vstupovala do neznáma. Majitel a zakladatel BIOLABu pan doktor Ivan Juliš tenkrát z dnešního pohledu hýřil optimismem a uklidňoval nás: vydržte 5 let a uvidíte, jak se situace stabilizuje. Vydržela jsem 20 let, ale úhradová vyhláška stále vychází poslední dny v prosinci, s platností na 1 rok, úhradové dodatky ke smlouvám se ZP se podepisují v průběhu roku jejich platnosti a každá ZP si do toho svého přidá nějaký další vlastní dovětek, limitující úhradu a snižující odměnu za práci lékaře i laborantek, proti kterému není odvolání.

Ale na druhou stranu je fakt, že se mnoho změnilo a odborné společnosti stále častěji dostávají prostor jednat jak s Ministerstvem, tak se zdravotními pojišťovnami a prosazovat současně zájmy odborné i ekonomické. Příkladem může být jak zmíněný sazebník, tak například pravidelné pracovní schůzky se zástupci zdravotních pojišťoven, kde je čas a místo na diskuzi o problémech, které nás denně trápí. Výsledkem je třeba změna v uplatňování limitací diagnóz na jednu topiku, která by se měla promítnout do nového sazebníku, ale už nyní by neměla být předmětem nekompromisních srážek při kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven.

Pak bychom mohli mluvit o akreditacích laboratoří. V době, kdy se akreditace či audit NASKL staly svým způsobem povinností, se podařilo vytvořit stanovisko, které charakterizuje minimální, povinný, rozsah posouzení kvality, a které zdravotní pojišťovny akceptovaly. Laboratoře by se tak neměly dostávat do stresujících situací, kdy některé ZP vyžadovaly pro uznání hodnoty bodu doklad o akreditaci jednotlivých výkonů, metod apod.

A když se mi zdá, že situace nemůže být horší, tak si vyměním pár e-mailů s kolegy např. ze Španělska nebo Portugalska, třeba na téma, kolik imunohistochemických reakcí si běžně mohou dovolit.

Působíš v soukromém sektoru - co nejvíce těší/trápí soukromé patology?

Se soukromými patology je to trochu komplikované. V podstatě až na několik málo výjimek jsme všichni zaměstnanci, stejně jako ve státním sektoru. A stejně jako všichni zaměstnanci máme své nadřízené, od kterých se musíme nechat řídit, a v rámci struktury laboratoře i spolupracovníky a podřízené (u kterých bychom byli rádi, kdyby nás respektovali).

A pak je tu spousta práce, kterou se asi všichni, bez ohledu na sektor, snažíme dělat co nejlépe.

V čem vidím výhody nestátního sektoru? Nejspíše ve větší pružnosti a možnosti ovlivňovat podstatné v managementu laboratoře. Tím podstatným myslím personální a technické vybavení. Ale stejně jako všude to vyžaduje velké nasazení. Souvisí s tím i mnohem větší tlak na efektivní využívání prostředků, což považováno za výhodu už asi bude znít jako protimluv.

A trápíme se tím, čím se trápí všichni v oboru: třeba nesmyslnou a neustále se měnící „vzdělávací“ politikou Ministerstva pro laboranty ale i lékaře, výše zmíněnou situací se ZP, tvorbou zákonů a vyhlášek „od zeleného stolu“.

A co děláš, když neděláš?

Chodím se psem po lese a přemýšlím o tom, co by se dalo změnit a jak my bychom se mohli vylepšit. Myslím, že ze všech oborů v medicíně, které jsme si mohli vybrat, patří patologie k těm nejtěžším, s obrovskou zodpovědností, zodpovědností k pacientovi i ke svému svědomí. A tak opravdu nenacházím důvod, proč by mezi patology neměl vládnout ještě větší duch spolupráce a kolegiality. Jsme snad málo propitvaní???

- jz -


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 2

2014 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se