Léze lícního nervu u dětí – 10letá retrospektivní studie v terciárním centru

Stáhnout PDF English version

Autoři: B. Petrová; M. Bartoš; S. Měchurová; M. Urík
Působiště autorů: University Hospital Brno, and Faculty of Medicine, Masaryk ; University, Brno ; Department of Pediatric Otorhinolaryngology
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2024; 87(5): 337-344
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2024337

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo analyzovat klinické aspekty diagnostiky a léčby léze lícního nervu (LLN) u dětí v terciálním centru. Zaměřuje se na demografii, etiologii, diagnostický a terapeutický proces, míru úpravy po terapii a rozsah relapsů. Materiál a metodika: Retrospektivní studie, 572 pacientů (0–18 let), léčených ve fakultní nemocnici s diagnózou LLN v průběhu 10 let (2011–2021). Data byla získávaná z pacientské dokumentace. Analyzovány byly následující parametry: věk, pohlaví, strana léze, etiologie, diagnostický proces zahrnující radiologické vyšetření, léčebný proces, úprava léze po terapii a míra relapsu. Výsledky: LLN se vyskytla v 554 případech jako unilaterální, v 18 jako bilaterální bez signifikantní stranové diference. Dívky byly postiženy v 301 (52,6 %) a chlapci v 271 (47,4 %) případech. Medián věku byl stanoven na 9,4 ± 4,7 roku. Průměrné House-Brackmann (HB) skóre bylo 3,6 ± 1,0. Jako dvě nejčastější příčiny jsme prokázali infekční 264 (46,2 %) a idiopatickou 255 (44,6 %). Borelióza byla nejčastěji zastoupenou infekční příčinou u 216 (81,8 %) případů. Třetí nejčastější příčina byla neoplastická u 15 (2,6 %) případů. Následovaly traumatická, kongenitální a další. Nekompletní paréza byla detekována u 556 (97,2 %) případů a kompletní u 16 (2,8 %). Kortikosteroidy byly podány u 360 pacientů, antibiotika/antivirotika u 311 pacientů. Chirurgický výkon podstoupilo 26 pacientů. Úpravu po terapii jsme zaznamenali u 94,7 % pacientů, nezaznamenali u 5,3 %, u 1 % je údaj neznámý. U infekční příčiny prokázalo úpravu po terapii 99,2 %, u idiopatické 98 % pacientů. Pacienti s infekční, idiopatickou a traumatickou příčinou měli vyšší míru úpravy po terapii než pacienti s neoplastickou příčinou. Závěr: LLN je relativně častá akutní diagnóza v dětském věku. Bylo popsáno velké množství různých příčin, nejčastěji se vyskytuje příčina infekční a idiopatická. Pro správnou diagnózu je důležitá detailní anamnéza a klinické vyšetřeni. V léčbě převažuje terapie kortikosteroidy a antibiotiky. Názory na léčbu jsou kontroverzní. Prognóza LLN u děti je zpravidla dobrá.

Klíčová slova:

deti – léčba – prognóza – klinické výsledky – paréza lícního nervu – neuroborelióza

Zdroje

1. Evans AK, Licameli G, Brietzke S et al. Pediatric facial nerve paralysis: patients, management and outcomes. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2005; 69 (11): 1521–1528. doi: 10.1016/j.ijporl.2005.04.025.

2. Fu L, Bundy C, Sadiq SA. Psychological distress in people with disfigurement from facial palsy. Eye 2011; 25 (10): 1322–1326. doi: 10.1038/eye.2011.158.

3. Drack FD, Weissert M. Outcome of peripheral facial palsy in children – a catamnestic study. Eur J Paediatr Neurol 2013; 17 (2): 185–191. doi: 10.1016/j.ejpn.2012. 09.003.

4. Wolfovitz A, Yehudai N, Luntz M. Prognostic factors for facial nerve palsy in a pediatric population: a retrospective study and review. Laryngoscope 2017; 127 (5): 1175–1180. doi: 10.1002/lary.26307.

5. Jenke AC, Stoek LM, Zilbauer M et al. Facial palsy: etiology, outcome and management in children. Eur J Paediatr Neurol 2011; 15 (3): 209–213. doi: 10.1016/j.ejpn. 2010.11.004.

6. Özkale Y, Erol I, Saygı S et al. Overview of pediatric peripheral facial nerve paralysis: analysis of 40 patients. J Child Neurol 2015; 30 (2): 193–199. doi: 10.1177/ 0883073814530497.

7. Bhate M, Das AV, Singh S. Characteristics of facial nerve palsy in 112 children and risk factors for ocular complications. J AAPOS 2023; 27 (3): 141.e1–141.e5. doi: 10.1016/j.jaapos.2023.03.003.

8. Bilge S, Mert GG, Hergüner MÖ et al. Peripheral facial nerve palsy in children: clinical manifestations, treatment and prognosis. Egypt J Neurol Psychiatr Neurosurg 2022; 58 (1): 152. doi: 10.1186/s41983-022-00596-1.

9. Murakami S, Mizobuchi M, Nakashiro Y et al. Bell palsy and herpes simplex virus: identification of viral DNA in endoneurial fluid and muscle. Ann Intern Med 1996; 124 (1 Pt 1): 27–30. doi: 10.7326/0003-4819-124-1_part_1-199601010-00005.

10. Psillas G, Antoniades E, Ieridou F et al. Facial nerve palsy in children: a retrospective study of 124 cases. J Paediatr Child Health 2019; 55 (3): 299–304. doi: 10.1111/jpc.14190.

11. Wohrer D, Moulding T, Titomanlio L et al. Acute facial nerve palsy in children: gold standard management. Children (Basel) 2022; 9 (2): 273. doi: 10.3390/children9020273.

12. Khine H, Mayers M, Avner JR et al. Association between herpes simplex virus-1 infection and idiopathic unilateral facial paralysis in children and adolescents. Pediatr Infect Dis J 2008; 27 (5): 468–469. doi: 10.1097/INF.0b013e31816507c3.

13. Wang CS, Sakai M, Khurram A et al. Facial nerve palsy in children: a case series and literature review. Otolaryngol Case Rep 2021; 20. doi: 10.1016/j.xocr.2021. 100297.

14. Bruinsma RA, Smulders CA, Vermeeren YM et al. Acute facial nerve palsy in children in a Lyme disease-endemic area in the Netherlands. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2021; 40 (11): 2455–2458. doi: 10.1007/s10096-021-04273-8.

15. Kanerva M, Liikanen H, Pitkäranta A. Facial palsy in children: long-term outcome assessed face-to- -face and follow-up revealing high recurrence rate. Eur Arch Otorhinolaryngol 2021; 278 (6): 2081–2091. doi: 10.1007/s00405-020-06476-9.

16. Kříž B, Fialová A, Šebestová H et al. Comparison of the epidemiological patterns of Lyme borreliosis and tick-borne encephalitis in the Czech Republic in 2007–2016. Epidemiol Mikrobiol Imunol 2018; 67 (3): 134–140.

17. Riordan M. Investigation and treatment of facial paralysis. Arch Dis Child 2001; 84 (4): 286–288. doi: 10.1136/adc.84.4.286.

18. Pavlou E, Gkampeta A, Arampatzi M. Facial nerve palsy in childhood. Brain Dev 2011; 33 (8): 644–650. doi: 10.1016/j.braindev.2010.11.001.

19. Worster A, Keim SM, Sahsi R et al. Do either corticosteroids or antiviral agents reduce the risk of long-term facial paresis in patients with new-onset Bell’s palsy? J Emerg Med 2010; 38 (4): 518–523. doi: 10.1016/j.jemermed.2009.08.016.

20. Engström M, Berg T, Stjernquist-Desatnik A et al. Prednisolone and valaciclovir in Bell’s palsy: a randomised, double-blind, placebo-controlled, multicentre trial. Lancet Neurol 2008; 7 (11): 993–1000. doi: 10.1016/S1474-4422 (08) 70221-7.

21. Sullivan FM, Swan IRC, Donnan PT et al. Early treatment with prednisolone or acyclovir in Bell’s palsy. N Engl J Med 2007; 357 (16): 1598–1607. doi: 10.1056/NEJM-oa072006.

22. Babl FE, Herd D, Borland ML et al. Efficacy of prednisolone for bell palsy in children: a randomized, double-blind, placebo-controlled, multicenter trial. Neurology 2022; 99 (20): e2241–e2252. doi: 10.1212/WNL.000 0000000201164.

23. Pitaro J, Waissbluth S, Daniel SJ. Do children with Bell’s palsy benefit from steroid treatment? A systematic review. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2012; 76 (7): 921–926. doi: 10.1016/j.ijporl.2012. 02.044.

24. Goudakos JK, Markou KD. Corticosteroids vs corticosteroids plus antiviral agents in the treatment of Bell palsy: a systematic review and meta-analysis. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2009; 135 (6): 558–564. doi: 10.1001/archoto.2009.44.

25. Gagyor I, Madhok VB, Daly F et al. Antiviral treatment for Bell’s palsy (idiopathic facial paralysis). Cochrane Database Syst Rev 2019; 9 (9): CD001869. doi: 10.1002/14651858.CD001869.pub9.

26. Munro APS, Dorey RB, Owens DR et al. High frequency of paediatric facial nerve palsy due to Lyme disease in a geographically endemic region. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2020; 132: 109905. doi: 10.1016/ j.ijporl.2020.109905.

27. Skogman BH, Croner S, Odkvist L. Acute facial palsy in children – a 2-year follow-up study with focus on Lyme neuroborreliosis. Int J Pediatr Otorhinolaryngol 2003; 67 (6): 597–602. doi: 10.1016/s0165-5876 (03) 00061-2.

28. Arnason S, Hultcrantz M, Nilsson A et al. Peripheral facial nerve palsy in children in a Borrelia high-endemic area, a retrospective follow-up study. Acta Paediatr 2020; 109 (6): 1229–1235. doi: 10.1111/apa.15063.

29. Darrouzet V, Duclos JY, Liguoro D et al. Management of facial paralysis resulting from temporal bone fractures: our experience in 115 cases. Otolaryngol Head Neck Surg 2001; 125 (1): 77–84. doi: 10.1067/mhn. 2001.116182.

30. Xu P, Jin A, Dai B et al. Surgical timing for facial paralysis after temporal bone trauma. Am J Otolaryngol 2017; 38 (3): 269–271. doi: 10.1016/j.amjoto.2017.01.002.

31. Ulug T, Ulubil SA. Management of facial paralysis in temporal bone fractures: a prospective study analyzing 11 operated fractures. Am J Otolaryngol 2005; 26 (4): 230–238. doi: 10.1016/j.amjoto.2005.01.004.

32. Bae SH, Park JH, Jung J et al. Surgical and nonsurgical treatment outcomes in traumatic facial nerve palsy. Eur Arch Otorhinolaryngol 2023; 280 (7): 3203–3208. doi: 10.1007/s00405-023-07839-8.