Paroxyzmálna kinezigénna dystónia ako primomanifestácia roztrúsenej sklerózy – kazuistika


Autoři: J. Necpál
Působiště autorů: Department of Neurology, Zvolen, Hospital, Zvolen
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(5): 601-603
Kategorie: Kazuistika
doi: 10.14735/amcsnn2016601

Souhrn

Paroxyzmálne dyskinézy sú pomerne zriedkavé ochorenia charakterizované rôznymi typmi mimovoľných pohybov, ktoré vznikajú v súvislosti s identifikovateľným spúšťačom, ako je únava, emocionálny stres, kofeín, náhly pohyb a podobne. Okrem primárnych, geneticky determinovaných ochorení, existuje skupina sekundárnych paroxyzmálnych dyskinéz, ktorých najčastejšou príčinou býva roztrúsená skleróza. V článku opisujeme prípad mladého pacienta s náhlym vznikom kinezigénne navodených atakov paroxyzmálnej dystónie bez iných ďalších prejavov. Diagnostikovaný bol klinický izolovaný syndróm v rámci roztrúsenej sklerózy, pričom za príčinu dyskinéz považujeme demyelinizačný plak v oblasti cervikálnej miechy. Detailne popisujeme diagnostické kroky, liečbu a ďalší priebeh u tohto pacienta v kontexte s dostupnými literárnymi údajmi o tejto klinickej jednotke.

Kľúčové slová:
paroxyzmálne dyskinézy – paroxyzmálna kinezigénna dystónia – roztrúsená skleróza – klinicky izolovaný syndróm

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Pitha V. Reflex epilepsy. Rev Neurol 1938; 70: 178–81.

2. Kertesz A. Paroxysmal kinesigenic choreoathetosis: an entity within the paroxysmal choreoathetosis syndrome. Description of 10 cases, including 1 autopsied. Neurology 1967; 17 (7): 680–90.

3. Mount L, Reback S. Familial paroxysmal choreoathetosis. Arch Neurol 1940; 44: 841–7.

4. Lance JW. Familial paroxysmal dystonic choreoathetosis and its differentiation from related syndromes. Ann Neurol 1977; 2 (4): 285–93.

5. Demirkiran M, Jankovic J. Paroxysmal dyskinesias: clinical features and classification. Ann Neurol 1995; 38 (4): 571–9.

6. Erro R, Sheerin UM, Bhatia KP. Paroxysmal dyskinesias revisited: a review of 500 genetically proven cases and a new classification. Mov Disord 2014; 29 (9): 1108–16. doi: 10.1002/mds.25933.

7. Donaldson IM, Marsden CD, Schneider SA, eds. Marsden’s book of movement disorders. New York: Oxford University Press Inc 2012: 1552.

8. Zittel S, Bester M, Gerloff C, et al. Symptomatic paroxysmal kinesigenic choreoathetosis as primary menifestation of multiple sclerosis. J Neurol 2012; 259 (3): 557–8. doi: 10.1007/s00415-011-6188-5.

9. Hao SS, Feng YH, Zhang GB, et al. Neuropathophysiology of paroxysmal, systemic and other related movement disorders. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2015; 19 (13): 2452–60.

10. Uca AU, Altas M. Paroxysmal dystonia as the first manifestation of multiples sclerosis with internal capsular plaque. Arch Neuropsychiatr 2014; 51: 295–6.

11. Previdi P, Buzzi P. Paroxysmal dystonia due to a lesion of the cervical cord: case report. Ital J Neurol Sci 1992; 13 (6): 521–3.

12. Fragoso YD, Araujo MG, Branco NL. Kinesigenic paroxysmal hemidyskinesia as the initial presentation of multiple sclerosis. MedGenMed 2006; 8 (4): 3.

13. Rozza L, Bortolotti P, Sica A, et al. Kinesigenic dystonia as the first manifestation of multiple sclerosis with cervical and brainstem lesions. Eur Neurol 1993; 33 (4): 331–2.

14. Cosentino C, Torres L, Flores M, et al. Paroxysmal kinesigenic dystonia and spinal cord lesion. Mov Disord 1996; 11 (4): 453–5.

15. Schmidt FR, Costa FH, Silva FM, et al. Paroxysmal dystonia and neuromyelitis optica. Arq Neuropsiquiatr 2012; 70 (4): 271–3.

16. Yulug B, Bakar M, Özer H, et al. Paroxysmal kinesigenic dyskinesia and cervical disc prolapse with cord cord compression: more than a coincidence? J Neuropsychiatry Clin Neurosci 2008; 20 (2): 237–9. doi: 10.1176/appi.neuropsych.20.2.237.

17. Termasarasab P, Thammongkolchai T, Fruch SJ. Spinal-generated movement disorders: a clinical review. J Clin Mov Disord 2015; 2: 18. doi: 10.1186/s40734-015-0028-1.

18. Morgan JC, Hughes M, Figueroa RA, et al. Psychogenic paroxysmal dyskinesia following paroxysmal hemidystonia in multiple sclerosis. Neurology 2005; 65 (6): E12.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2016 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Progredující fibrotizující intersticiální plicní procesy
nový kurz
Autoři:

Efektivní redukce hyperpigmentace − od výzkumu k inovacím pro praxi
Autoři: dr. Ludger Kolbe, dr. Thierry Passeron, MD, PhD

zveme Vás k zapojení se do videokurzu s tématem Co je a není FENO? Nadhodnocené FENO a podhodnocené eozinofily v krvi u astmatu.
Autoři: doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Postavení moxonidinu a indapamidu v léčbě hypertenze
Autoři: MUDr. Jan Vachek

Magnetická rezonance a diagnostika axiálních spondyloartritid - Virtuální trénink
Autoři: MUDr. Leona Procházková, Ph.D., MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Vladimír Červeňák, MUDr. Eva Korčáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se