Epidemiologická studie neurodegenerativního parkinsonizmu na „Horňácku“, specifickém regionu jihovýchodní Moravy, Česká republika

English version

Autoři: K. Mensikova ¹; P. Kaňovský ¹; P. Otruba ¹; M. Kaiserová ¹; M. Vastik ¹; P. Hlustik ¹; L. Mikulicova ¹; T. Bartonikova ¹; P. Dudova ¹; P. Jugas ²; J. Ovecka ³; L. Sachova ⁴; F. Dvorský ⁴; J. Krsa ⁵; M. Godava ⁶; R. Vodicka ⁶; R. Vrtěl ⁶; M. Bares ⁷; V. Janout ⁸
Působiště autorů: Department of Neurology, Palacky University Medical School and University Hospital Olomouc ¹; Neurology Outpatient Clinic, Veseli nad Moravou ²; General Practitioner, Lipov ³; General Practitioner, Velka nad Velickou ⁴; General Practitioner, Blatnice pod Svatym Antoninkem ⁵; Department of Clinical Genetics and Fetal Medicine, Palacky University Medical School, University Hospital Olomouc ⁶; Department of Epidemiology and Public Health, Palacky University Medical School, Olomouc ⁸; st Department of Neurology, Masaryk University Medical School, St. Anne University Hospital in Brno ⁷¹
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(6): 714-720
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2014714

Souhrn

Úvod:
Je uváděno, že prevalence neurodegenerativních onemocnění v malých evropských komunitách izolovaných od okolí je vyšší ve srovnání s běžnou populací. Tentýž jev jsme pozorovali v malém, relativně izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Cíl: Zjištění prevalence neurodegenerativního parkinsonizmu v izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Metodika: Byla použita metoda třífázového vyšetření. V první fázi byly do ordinací praktických lékařů distribuovány dotazníky, které byly vyplněny všemi pacienty, kteří se z jakéhokoliv důvodu dostavili v průběhu tří měsíců do ordinace praktického lékaře. Ve druhé fázi byly u pozitivních respondentů příznaky parkinsonizmu objektivizovány vyšetřením edukovaným ambulantním neurologem. Ve třetím stupni byli respondenti, u kterých byly při skríningovém vyšetření příznaky parkinsonizmu objektivizovány, přijati k detailnímu vyšetření za hospitalizace v terciárním centru pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění. Výsledky: Celková prevalence parkinsonizmu v populaci starší 50 let byla 2,8 % (95% CI: 2,2-3,4); prevalence v populaci 50-64 let byla 1,9 % (95% CI: 1,2-2,5); a v populaci nad 65 let byla 4,06 % (95% CI: 2,9-5,1). Byly získány tři velké rodokmeny s patrnou autozomálně dominantní dědičností parkinsonizmu. Závěr: Zjištěná prevalence byla překvapivě vysoká a podstatně odlišná od hodnot prevalence publikovaných v jiných evropských zemích. Vzhledem k charakteristice regionu je předpokládán vliv genetických faktorů. Současný výzkum je zaměřen na genetické pozadí a DNA analýzu probandů z rodokmenů, ve kterých byla identifikována autozomálně dominantní dědičnost parkinsonizmu.

Klíčová slova:
parkinsonism –⁠ neuroepidemiology –⁠ prevalence studies –⁠ three-stage ascertainment method –⁠ inheritance

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. de Rijk MC, Tzourio C, Breteler MM, Dartigues JF, Amaducci L, Lopez-Pousa S et al. Prevalence of parkinsonism and Parkinson’s disease in Europe: the EUROPARKINSON Collaborative Study. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1997; 62(1): 10-15.

2. de Rijk MC, Breteler MM, Graveland GA, Ott A, Grobbee DE, van der Meche FG et al. Prevalence of Parkinson’s disease in the elderly: the Rotterdam Study. Neurology 1995; 45(12): 2143-2146.

3. Kis B, Schrag A, Ben-Shlomo Y, Klein C, Gasperi A,Spoegler F et al. Novel three-stage ascertainment method: prevalence of PD and parkinsonism in South Tyrol, Italy. Neurology 2002; 58(12): 1820-1825.

4. Benito-León J, Bermejo-Pareja F, Rodríguez J, Molina JA,Gabriel R, Morales JM. Prevalence of PD and other types of parkinsonism in three elderly populations of central Spain. Mov Disord 2003; 18(3): 267-274.

5. Zhang ZX, Román GC. Worldwide occurrence of Parkinson’s disease: an updated review. Neuroepidemiology 1993; 12(4): 195-208.

6. Barbosa MT, Caramelli P, Maima DP, Cunningham MC, Guerra HL, Lima-Costa MF et al. Parkinsonism and Parkinson’s disease in the elderly: a community-based survey in Brazil (the Bambuí study). Mov Disord 2006; 21(6): 800-808.

7. Das SK, Misra AK, Ray BK, Hazra A, Ghosal MK, Chaudhuri A et al. Epidemiology of Parkinson disease in the city of Kolkata, India: a community-based study. Neurology 2010; 75(15): 1362-1369. doi: 10.1212/ WNL.0b013e3181f735a7.

8. Winkler AS, Tutuncu E, Trendafilova A, Meindl M, Kaaya J, Schmutzhard E et al. Parkinsonism in a population of northern Tanzania: a community-based door-to-door study in combination with a prospective hospital-based evaluation. J Neurol 2010; 257(5): 799-805. doi: 10.1007/ s00415-009-5420-z.

9. Wermuth L, Joensen P, Bunger N, Jeune B. High prevalence of Parkinson’s disease in the Faroe Islands. Neurology 1997; 49(2): 426-432.

10. Bergareche A, De La Puenta E, López de Munain A,Sarasqueta C, de Arce A, Poza JJ et al. Prevalence of Parkinson’s disease and other types of Parkinsonism. A door-to-door survey in Bidasoa, Spain. J Neurol 2004; 251(3): 340-345.

11. Clavería LE, Duarte J, Sevillano MD, Pérez-Sem-pere A,Cabezas C, Rodriguez F et al. Prevalence of Parkinson’s disease in Cantalejo, Spain: a door-to-door survey. Mov Disord 2002; 17(2): 242-249.

12. Mensikova K, Kanovsky P, Kaiserova M, Mikulicova L, Vastik M, Jugas P et al. Prevalence of neurodegenerative parkinsonism in an isolated population in south-eastern Moravia, Czech Republic. Eur J Epidemiol 2013; 28(10): 833-836. doi: 10.1007/ s10654-013-9823-x.

13. Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2011. Dostupné z URL: http:/ / czso.cz/ csu/ 2011edicniplan.nsf/ publ/ 0001-11-2010.

14. Anderson DW, Rocca WA, de Rijk MC, Grigoletto F,Melcon MO, Breteler MM et al. Case ascertainment uncertainties in prevalence surveys of Parkinson’s disease. Mov Disord 1998; 13(4): 626-632.

15. Gelb DJ, Oliver E, Gilman S. Diagnostic criteria for Parkinson disease. Arch Neurol 1999; 56(1): 33-39.

16. Hughes AJ, Daniel SE, Kilford L, Lees AJ. Accuracy of clinical diagnosis of idiopathic Parkinson’s disease: a clinico-pathological study of 100 cases. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1992; 55(3): 181-184.

17. de Rijk MC, Rocca WA, Anderson DW, Melcon MO,Breteler MM, Maraganore DM. A population perspective on diagnostic criteria for Parkinson’s disease. Neurology 1997; 48(5): 1277-1281.

18. Frolec V, Holý D, Jeřábek R. Hornacko. The life and culture of the people on the Moravia-Slovakia border in the White Carpathian area. Brno: Blok 1966.

19. Pavlicová M. Folk culture and its historic and social reflexes. Brno: Masaryk University Press 2007.

20. Válka M. Social and cultural changes in the village: moravian countryside at the turn of third millennium. Brno: Masaryk University Press 2011.

21. Pavlík J. Kuzelov -⁠ Hornacko village under the sails of a windmill. Kuzelov: Obec Kuzelov 2005.

22. Koller W, Vetere-Overfield B, Gray C, Alexander C, Chin T, Dolezal J et al. Environmental risk factors in Parkinson’s disease. Neurology 1990; 40(8): 1218-1221.