L14 NEURODEGENERATÍVNE A EXTRAPYRAMIDOVÉ OCHORENIA


Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105(Supplementum 2): 42-44
Kategorie: Přednášky

L14-1 Vliv poruch chůze na kvalitu života u pacientů s Parkinsonovou nemocí

Brožová H1, Štochl J2, Roth J1, Růžička E1

Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
2 Katedra kinantropologie FTVS UK v Praze

Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv poruch chůze (Gait Disorders, GD) na kvalitu života u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) a porovnat vliv ně­kte­rých aspektů GD, jako je freezing, obavy z pádu, pády a zranění, na zhoršení kvality života těchto pacientů. Do studie byli zařazeni všichni pacienti, kteří byli vyšetřeni v Centru pro extrapyramidová onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze v období mezi červnem 2006 až únorem 2007. Tomuto souboru pacientů (n = 683) jsme rozeslali dotazník na kvalitu života (Parkinson’s Disease Quality of life questionnaire, PDQ-39) a nově vytvořený dotazník na GD. Dotazník na GD obsahoval osm otázek. Pacienti v něm hodnotili svou chůzi v nejhorším hybném stavu (1), ovlivnění běžných denních aktivit poruchami chůze (2) a porovnávali tíži poruch chůze s ostatním motorickým postižením (3). Zbývajících pět otázek vyhodnocovalo jednotlivé aspekty poruch chůze, jako je freezing, levodopa resistentní „On“‑freezing, pády, omezení běžných denních aktivit pro obavy z pádu a výskyt zranění. Po vyloučení nekompletních odpovědí jsme zpracovali dotazníky od 491 pacientů (290 mužů, 201 žen), v průměrném věku 66,7 let (SD 9,4) s průměrnou délkou onemocnění 10 (SD = 6) let. Pacienti byli rozděleni podle závažnosti poruch chůze do třech skupin (N1 = 105: žádné nebo minimální GD; N2 = 136: mírné GD; N3 = 250: těžké GD). Mezi skupinami byl významný statistický rozdíl v celkovém skóre i ve všech subdimenzích PDQ-39 (průměrné hodnoty celkového PDQ-39 skóre 18,8; 31,2 a 44,2, p < 0. 001). Vícerozměrná lineární regrese prokázala, že největší vliv na kvalitu života měly obavy z pádu (standardní koeficient regrese = 0,32; p < 0,001). Menší, ale stále statisticky významný byl vliv „On“‑freezingu a pádů. Ostatní sledované parametry neměly v tomto srovnání statisticky významný vztah ke kvalitě života. Tyto výsledky potvrzují, že poruchy chůze mají zcela zásadní vliv na kvalitu života u pacientů s Parkinsonovou nemocí, a ukazují, že obavy z pádu jsou významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu života těchto pacientů.

Podpořeno VZ MSM 0021620849, VZ MSM 0021620864 a grantem IGA NR/9220-3.

L14-2 Vyšetrenie vzpriameného postoja pomocou stabilometrie a akcelerometrie – porovnanie pacientov v skorých štádiách Parkinsonovej choroby a zdravých seniorov

Valkovič P1,2, Abrahámová D2, Hlavačka F2, Benetin J1

1 II. Neurologická klinika LF UK a FNsP Bratislava
Laboratórium regulácie motoriky ÚNPF a SAV, Bratislava

Úvod: V našej nedávnej štúdii sme poukázali, že stabilometria je málo citlivou metódou na detekciu posturálnej instability u pacientov v skorých štádiách Parkinsonovej choroby (PCH) [Valkovič et al. Mov Disord 2009; 24(11): 1713–1714]. Hypotézou tejto práce je, že na rozdiel od stabilometrie akcelerometria pohybu segmentov tela dokáže citlivejšie odlíšiť pacientov v skorých štádiách PCH od zdravých seniorov.

Metodika: Súbor tvorilo 13 seniorov (priemerný vek 70,5 roka) a 12 pacientov v skorých štádiách PCH (63,7 roka; štádium 1–2 podľa Hoehnovej a Yahra). Z hľadiska efektívneho vyšetrenia sme použili štyri základné testovacie situácie: postoj na 1. pevnej a 2. mäkkej molitanovej podložke a) s očami otvorenými a b) zatvorenými. Dĺžka merania v každej testovej situácii bola 50 s. Zo stabilometrických záznamov výchyliek tela, ako aj z náklonov tela zaznamenaných dvoma akcelerometrami umiestnenými v oblasti stavca L5 (Acc-L5) a stavca Th4 (Acc-Th4), sme v predozadnom a bočnom smere vyhodnocovali amplitúdové a rýchlostné parametre oscilácií postoja.

Výsledky: Pomocou stabilometrie sme zaznamenali štatisticky významný rozdiel iba v najťažšej testovacej situácii – pri postoji na molitane s očami zatvorenými. Analýza náklonov tela z Acc-L5 dokázala, že skupiny sa významne líšili už aj pri postoji na pevnej podložke, a to predovšetkým v parametroch vyhodnocovaných z bočného smeru. Ešte jednoznačnejšie rozdiely medzi zdravými seniormi a parkinsonikmi priniesla analýza náklonov tela z Acc-Th4. Výrazné rozdiely sa prejavili vo všetkých testových situáciách, a to nielen v bočnom, ale aj v predozadnom smere. Vo všetkých parametroch, v ktorých sme zaznamenali signifikantné rozdiely, boli vyššie hodnoty u pacientov s PCH.

Záver: Naše výsledky naznačujú, že akcelerometria citlivejšie poukazuje na rozdiely medzi seniormi a parkinsonikmi v skorých štádiách nielen v záťažových podmienkach senzorického deficitu, ale aj pri základnom postoji na pevnej podložke.

Práca vznikla s podporou grantov VEGA 2/7036/27, VEGA 1/0286/08 a EU grantu RP6 SensAction-AAL 045622.

L14-3 Test chůze a běhu na 10 metrů

Andrašinová T, Bálintová Z, Voháňka S

Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Úvod: Poruchy mobility jsou závažným a častým projevem onemocnění nervového systému a výrazně zhoršují kvalitu života pacientů. Příčinou snížené pohyblivosti mohou být kromě onemocnění nervového systému či svalových onemocnění i choroby pohybového aparátu. Testy chůze (rychlost chůze nebo běhu na určitou vzdálenost nebo za určitý čas) jsou běžně používanou metodou ke kvantifikaci funkční mobility v klinické praxi. Jsou jednoduché, snadno proveditelné, avšak stále validní a spolehlivé a mohou být cenné k hodnocení a dlouhodobému sledování poruch chůze u pacientů s onemocněním nervového systému.

Soubor: Bylo vyšetřeno 78 zdravých dobrovolníků (40 mužů a 38 žen). Věkový průměr byl u mužů i žen 55 let. Věkové rozmezí celého souboru bylo 30–82 let. Soubor jsme rozdělili na dvě skupiny (do 60 let: celkem 48 osob a nad 60 let: celkem 30 osob).

Metodika: Na předem vyměřené dráze na vzdálenosti 10m byli dobrovolníci instruováni jít co nejrychleji a podruhé na tuto vzdálenost běžet. Během testu se měřil čas.

Výsledky: Průměrná rychlost chůze byla ve skupině do 60 let 2,33 m/s (0,89–3,07 ) a ve skupině nad 60 let 1,76 m/s (0,73–2,41). Všichni dobrovolníci byli schopni běhu. Průměrná rychlost běhu byla ve skupině do 60 let 3,57 m/s (1,34–4,98) a ve skupině nad 60 let 2,55 m/s (1,25–3,7). Po statistickém zhodnocení získaných dat jsme zjistili statisticky významnou závislost mezi věkem a rychlostí chůze a běhu (signifikantní rozdíl mezi skupinami do 60 a nad 60 let) a také mezi výškou, pohlavím a rychlostními parametry (zdravý vyšší jedinec dosahuje v průměru vyšších rychlostí, ženy nižších).

Závěr: Test chůze a běhu na 10m je velmi jednoduchý a časově nenáročný test vhodný v běžné neurologické praxi. Slouží k objektivizaci a sledování vývoje poruch chůze. Ve výsledcích je však nutné zohlednit věk, pohlaví a výšku pacienta.

L14-4 Botulotoxín B – prvé skúsenosti

Benetin J

II. Neurologická klinika LF UK a Nemocnica akad. L. Dérera, FNsP Bratislava

L14-5 Určenie dominancie hemisfér vybranými vyšetrovacími metodami

Turčanová-Koprušáková M1, Sivák Š1, Kurča E1, Benčo M2, Bittšanský M3, Javorka K4

1 Neurologická klinika JLF UK a MFN
2
 Neurochirurgické oddelenie MFN

3
 Ústav lekárskej chémie JLF UK v Martine

4 Ústav fyziológie JLF UK v Martine

Úvod: Cieľom našej práce bolo porovnaním vybraných vyšetrovacích metód určiť vhodnú neinvazívnu metódu pre definovanie lateralizácie motorických a rečových funkcií zdravých ľudí.

Materiál a metodika: Do štúdie bolo celkovo zahrnutých 91 zdravých osôb (M 30: vek 26 ± 4 a Ž 61: vek 27 ± 5), ktoré absolvovali zhodnotenie preferencie horných končatín neuropsychologickými testmi (Edinburgh Handedness Inventory Test – EHIT, Matejčekov-Žlabov test – MŽT, Nine-Hole Peg test – NHPT), mapovanie kortikálnej reprezentáciem. abductor pollicis brevis – APB pomocou transkraniálnej magnetickej stimulácie, určenie lateralizácie reči pomocou repetitívnej rTMS v oblasti gyrus frontalis inferior použitím dvoch rozdielnych paradigiem: 1. sledovanie zastavenia reči pri rTMS počas počítania – n = 45 rTMS(1), 4 Hz, 110–140 % MT APB, 10 s; 2. predĺženie reakčného času pri tvorení slovies v oblasti pars triangularis oproti vertexu – n = 42, rTMS(2), 110 % MT APB, 4 Hz, 10 s.

Výsledky: Kortikálna asymetria zistená mapovaním pravého a ľavého APB pomocou TMS na kontralaterálnej končatine významne korelovala so všetkými použitými neuropsychologickými testmi (p 0,001). Použitím rTMS(1) sme vyvolali signifikantnú reverzibilnú expresívnu afáziu u 42/45 vyšetrovaných subjektov, použitím rTMS(2) sme vyvolali signifikantné predĺženie reakčného času u 29/42 subjektov. Priemerná intenzita stimulátora pre ovplyvnenie rečových funkcií bola signifikantne vyššia než pre funkcie motorické (n = 42, IS pre reč – 74 ± 12 %, pre motorické funkcie 63 ± 9 %, p = 4,59 × 10–6).

Záver: Výraznejšia preferencia ľavostranných končatín súvisí s vyššou pravdepodobnosťou lokalizácie reči v pravej hemisfére (od 9,5 % v skupine pravákov do 33 % v skupine silných ľavákov). Skutočnosť, že sme vyšetrovali zdravých dobrovoľníkov, umožňuje konštatovanie, že lokalizácia reči v pravej hemisfére pravákov nie je taká zriedkavá, ako sa pôvodne predpokladalo (9,5 %). Použitím rTMS sme zistili, že: a) ovplyvnenie expresívnej zložky reči môže byť indukované z dvoch rôznych miest v oblasti dolného frontálneho kortexu; b) samotná anatomická štruktúra (pars triangularis) sa nemusí podieľať na predpokladanej funkcii (tvorba slovies) a c) prah dráždivosti pre ovplyvnenie rečových funkcií je signifikantne vyšší ako pre funkcie motorické.

L14-6 Periodické pohyby končetinami a poruchy spánku v dětském věku

Příhodová I, Kemlink D, Nevšímalová S

Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Úvod: Periodické pohyby končetinami ve spánku (PLMS) mohou způsobovat jeho fragmentaci a vést k projevům insomnie nebo nadměrné denní spavosti. Kromě toho se vyskytují u ně­kte­rých jiných poruch spánku (syndrom neklidných nohou – RLS, narkolepsie, parasomnie, spánková apnoe). Jsou také zjišťovány u zdravé populace jako fenomén nejasného významu.

Metodika a výsledky: Retrospektivní hodnocení souboru pacientů s nálezem periodických pohybů končetinami ve spánku (PLMI > 5) při polysomnografickém vyšetření z hlediska klinických příznaků, asociace s ADHD a polysomnografických nálezů. Soubor tvořilo 30 pacientů, 22 chlapců, 8 dívek, věkové rozmezí 2–18 let, průměrný věk 9,6 ± 5,07. Důvodem k polysomnografickému vyšetření byl nejčastěji neklidný spánek a výskyt parasomnie (40 %), podezření na RLS (13 %), insomnie (13 %) a zvýšená denní spavost (13 %). Ve věkové skupině do osmi let převládal výskyt parasomnie a přerušovaný spánek, u starších dětí insomnie a hypersomnie. U 17 dětí (57 %) byla stanovena diagnóza ADHD nebo podezření na ni (u předškolních dětí). Polysomnografické vyšetření prokázalo projevy parasomnie u 18 dětí (60 %), lehká spánková apnoe byla přítomna u dvou dětí (7 %), izolovaný výskyt PLMS byl u deseti dětí (33 %). Diagnóza RLS byla stanovena u pěti dětí (13 %).

Závěr: Výskyt periodických pohybů končetinami ve spánku v dětském věku je asociován s příznaky parasomnie, přerušovaného spánku, projevů RLS, u starších dětí insomnie a zvýšené denní spavosti. Významné procento dětí s nálezem PLMS má příznaky ADHD.


Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek L31 VARIA
Článek Postery
Článek Rejstřík
Článek L29 VARIA

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 2

2009 Číslo Supplementum 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se