Prevence nádorů trávicí trubice

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dostává se k vám podzimní číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie, které je tradičně zaměřeno na gastrointestinální onkologii. Dominantním tématem zůstává screening kolorektálního karcinomu, kterému jsou věnovány tři články.

Český národní program probíhá již více než 25 let a za tu dobu se incidence kolorektálního karcinomu snížila o třetinu a mortalita na polovinu. Významně se na něm podílí Centra pro screeningovou koloskopii, jejichž kvalita se pravidelně hodnotí a je na vysoké úrovni. Prahovou hodnotu detekce adenomů splňuje více než 90 % hodnocených center.

V roce 2025 bylo provedeno 63 265 pre-ventivních koloskopií, nejvíce v historii programu, a poprvé přitom převážila screeningová koloskopie nad vyšetřením po pozitivním testu na okultní krvácení do stolice.

Od 1. ledna 2026 je cílová populace vymezena věkem 45 až 74 let. Vzhledem ke konci pětileté platnosti statutu podstoupí Centra pro screeningovou koloskopii letos reakreditační proces.

Od roku 2027 je plánována změna vykazování a ocenění koloskopických výkonů. Zároveň se má systematicky hodnotit histopatologický nález a určovat doporučený dispenzární interval.

Zkušenosti ze Slovenska přinášejí Weisová et al., kteří se zaměřili na analýzu 300 vlastních koloskopií. Záchyt adenomů u primární screeningové koloskopie a po pozitivním imunochemickém testu byl stejný. Karcinom se však po pozitivním testu objevil častěji (14,4 % proti 0,8 %).

Gastritida vyvolaná Helicobacter pylori je podle konsenzu Maastricht VI/Florence infekční onemocnění bez ohledu na příznaky, a léčit se tedy má každý infikovaný. Váha se tím přenáší na diagnostiku: testovat má smysl tam, kde pozitivní nález povede k eradikační léčbě. Přehled Veselého et al. srovnává neinvazivní a invazivní metody, jejich přesnost a limity, dostupnost a vykazování v České republice a pravidla kontroly po eradikační léčbě. Osídlení sliznice je ložiskové a citlivost k antibiotikům se mezi antrem a tělem žaludku může lišit, proto se biopsie odebírá z obou míst a do oddělených nádobek. V době, kdy rezistence ke klaritromycinu v Evropě přesáhla pětinu, to není akademická otázka.

U hepatocelulárního karcinomu je situace obrácená. Možnosti léčby se rozšiřují rychleji než schopnost předem říct, komu bude prospívat. Hříbek et al. přinášejí přehled laboratorních prediktorů terapeutické odpovědi od alfa-fetoproteinu po spektroskopickou analýzu plazmy a rozlišují jejich prognostický a prediktivní význam. Validovaný prediktivní marker zatím k dispozici není.

Přeji inspirativní čtení

doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

koeditor sekce Gastrointestinální onkologie

předseda Komise pro program screeningu KRK, MZ ČR

předseda Společnosti pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP

stepan.suchanek@uvn.cz