Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice: změny v letech 2026–2027

Souhrn

Národní program screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) prochází nejvýraznější změnou od zavedení adresného zvaní v roce 2014. Od 1. 1. 2026 je cílová populace vymezena věkem 45 až 74 let namísto dosavadní dolní hranice 50 let bez horního omezení. Od 1. 1. 2027 má na tuto změnu navázat soubor úprav seznamu zdravotních výkonů. Dosavadní nescreeningový koloskopický výkon 15404 se zruší a jeho náplň se rozdělí do čtyř výkonů podle indikace a podle makroskopického nálezu. Po každé koloskopii se bude vykazovat signální výkon odpovídající určenému dispenzárnímu intervalu a po koloskopii s prokázanou neoplazií a odběrem tkáně nový klinický výkon kontroly histologického nálezu. Hodnota bodu u preventivních koloskopií se má zvýšit o 21 %. Úpravy mají koloskopie přesněji rozlišit podle indikace a nálezu a postupně přesunout kapacitu k preventivním výkonům, aniž se sníží průchodnost systému. Podnět k optimalizaci programu dalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Odbornou podobu úprav navrhly Společnost pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP a Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP, kapacitní a nákladový model k nim vypracovalo Národní screeningové centrum ÚZIS ČR. Návrh projednala Komise pro program screeningu KRK Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotní výkony schválila v září 2026 Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů. Definitivní podobu změn pro rok 2027 i jejich termín určí až vydaná vyhláška, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů.

Klíčová slova:

koloskopie – screening – dispenzarizace – kolorektální karcinom – zdravotní politika

Úvod

Kolorektální karcinom (KRK) je celosvětově třetím nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorem a druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění [1]. Národní program screeningu KRK probíhá v České republice od roku 2000 a za čtvrt století se z oportunního vyšetřování změnil v populační program s adresným zvaním, akreditovanou sítí center a vlastním sběrem dat. Pokrytí cílové populace screeningovými metodami, tedy podíl osob ve věku 50 let a více, které ve standardním intervalu absolvovaly test na okultní krvácení do stolice (TOKS) nebo screeningovou koloskopii, dosáhlo v roce 2025 nejvyšší zaznamenané hodnoty 33,7 % [2]. Hlavními organizačními výzvami programu zůstávají účast cílové populace, návaznost koloskopie po pozitivním testu a čekací doby [3]. V roce 2025 bylo v České republice provedeno 252 309 koloskopií, z toho 185 661 (73,6 %) mimo screening, 34 338 (13,6 %) po pozitivním TOKS a 32 310 (12,8 %) primárních screeningových. Pozitivita TOKS dosáhla 8,6 % a přibližně čtyři z deseti osob s pozitivním testem navazující koloskopii nepodstoupily [2].

Nové vymezení cílové populace platí od 1. 1. 2026 (schéma 1). Úpravy seznamu zdravotních výkonů (SZV) a úhrady připravené a projednané v roce 2026, míří na organizaci programu a měly by platit od 1. 1. 2027. Jde o nejvýraznější zásah do uspořádání programu od roku 2014, který by se dotkl vykazování prakticky na každém endoskopickém pracovišti (tab. 1). Cílem sdělení je podat přesné a aktuální informace využitelné v každodenní gastroenterologické praxi.

 

Postupný vývoj změn

Nové vymezení cílové populace vycházelo z analýzy připravené Národním screeningovým centrem ÚZIS ČR (NSC) a jeho konkrétní podobu připravily odborné společnosti, Komise pro program screeningu KRK a Ministerstvo zdravotnictví ČR. Program byl v tomto znění vyhlášen ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR v prosinci 2025 [4].

Rozsáhlejší změna vzešla z podnětu Ministerstva zdravotnictví ČR. V březnu 2026 se na ministerstvu uskutečnilo jednání jeho zástupců s předsedou Komise pro program screeningu KRK, předsedou Rady pro screening KRK České gastroenterologické společnosti ČLS JEP (ČGS) a představiteli NSC. Byla na něm představena analýza současného stavu programu s návrhem co zlepšit a jak to zavést. Cílem změn je zvýšit účast, zlepšit návaznost péče po pozitivním TOKS a lépe využít endoskopické kapacity. Záměr byl poté projednán v Komisi pro program screeningu KRK a ve výborech Společnosti pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP (SGO) a ČGS ČLS JEP (schéma 2). Podnět vycházel z principů, které Ministerstvo zdravotnictví ČR uplatňuje při optimalizaci všech screeningových programů. Jsou jimi aktivně řízený screening s adresným zváním a cíleným oslovením dlouhodobě se neúčastnících osob, více vstupních cest do programu, přednost návazné péče po pozitivním testu, jednotná kvalita testů i pracovišť a průběžné sledování kapacit a čekacích dob. Úpravy zdravotních výkonů popsané v tomto sdělení naplňují především třetí a pátý z nich.

 

Obě odborné společnosti v dubnu a květnu 2026 navrhly strukturu koloskopických výkonů a jejich rozlišení podle indikace a podle nálezu, signální výkony odpovídající dispenzárním intervalům a nový výkon kontroly histologického nálezu (tab. 2). NSC k návrhu zpracovalo kapacitní a nákladový model. Na společném jednání 19. 5. 2026 dosáhly odborné společnosti, NSC, Ministerstvo zdravotnictví ČR a zdravotní pojišťovny rámcové shody na podobě změn s předpokládanou účinností od 1. 1. 2027.

 

Ekonomickou rozvahu a harmonogram změn projednala Komise pro program screeningu KRK 1. 6. 2026. Návrh zdravotních výkonů předložila v červnu 2026 ČGS ČLS JEP Pracovní skupině k SZV, která formální připravenost výkonových listů posoudila 11. 8. 2026. V srpnu 2026 byl návrh upraven na podnět zdravotních pojišťoven. Dosavadní výkon 15404 bude formálně zrušen, nové koloskopické výkony dostaly samostatná čísla, signální výkony byly zařazeny do řady 158xx a v názvech všech koloskopických výkonů byla sjednocena formulace „neoplazie prokázána“ a „neoplazie neprokázána“. Souhrnný návrh změn schválila Řídicí rada NSC 8. 9. 2026 a zdravotní výkony následně schválila Pracovní skupina k SZV 10. 9. 2026. Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2027 počítá se zvýšením hodnoty bodu u preventivních koloskopií o 21 %. Původní návrh SGO ČLS JEP a ČGS ČLS JEP počítal s navýšením o 30 %. Rozhodující bude znění vydané úhradové vyhlášky a novely SZV, které se v době zpracování sdělení připravovaly a nebyly vydány.

 

Nové vymezení cílové populace

Cílovou populaci tvoří od 1. 1. 2026 bezpříznakové osoby ve věku 45–74 let včetně, tedy do dne předcházejícího 75. narozeninám. TOKS je nabízen ve 2letém a screeningová koloskopie v 10letém intervalu [4] (schéma 1). Nové znění nahradilo doporučený standard z roku 2024 [5]. Horní hranice se týká populačního screeningu a nemění indikaci diagnostické koloskopie podle příznaků ani dispenzarizaci po polypektomii. TOKS nabízejí a vyhodnocují praktičtí lékaři a gynekologové, postup se pro ně nemění a nově se týká i osob ve věku 45–49 let.

Dolní hranice byla snížena na 45 let s ohledem na epidemiologickou situaci. Incidence KRK u mladších osob v řadě zemí roste [6] a v českých datech ve skupině 45–49 let stagnuje až mírně roste [2]. Podle dosud nepublikované analýzy Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v Olomouci (data Národního onkologického registru z portálu SVOD za období 2000–2024, joinpoint regrese) rostla věkově standardizovaná incidence KRK ve věku 20–49 let v období 2010–2024 průměrně o 1,0 % ročně, zatímco ve věku 50 let a více klesala o 2,3 % ročně (p < 0,001). V amerických populačních datech je u nemocných mladších 50 let vyšší podíl onemocnění zachycených v regionálním a vzdáleném stadiu podle klasifikace programu SEER [7]. V americké jednocentrové retrospektivní studii nebyl vyšší podíl pokročilých stadií u nemocných do 50 let vysvětlen delším trváním příznaků ani delší dobou do stanovení diagnózy [8]. Věkové rozložení nárůstu incidence se však mezi populacemi liší. V analýze dat z 20 evropských zemí do roku 2016 rostla incidence ve věku 40–49 let o 1,6 % ročně a v mladších skupinách rychleji [6]. V amerických datech vzrostla incidence adenokarcinomu ve věku 40–49 let mezi obdobími 2000–2002 a 2014–2016 o téměř 15 % [9]. V novějších národních analýzách z Německa (2003–2023) a Belgie (2004–2023) byl průkazný vzestup incidence invazivního KRK zjištěn jen ve skupinách do 40 let [10,11]. V belgických datech přitom ve věku 40–49 let přibývalo adenomů a karcinomů in situ, což časově odpovídá vyšší diagnostické aktivitě [11]. Věk 45 let jako doporučený začátek screeningu přijala v roce 2021 americká U.S. Preventive Services Task Force [9] a doporučil jej i rakouský Národní výbor pro screening nádorů [12]. V tchajwanských datech bylo zahájení testování TOKS ve věku 40–49 let spojeno s nižší incidencí i mortalitou KRK ve srovnání se zahájením v 50 letech, jde však o observační zjištění [13].

Nadnárodní evropská doporučení uvádějí shodně rozmezí 50–74 let. Doporučení Rady Evropské unie z roku 2022 označuje kvantitativní TOKS za preferovaný test pro osoby ve věku 50–74 let [14] a páté vydání Evropského kodexu proti rakovině z roku 2026 doporučuje 2letý kvantitativní TOKS rovněž ve věku 50–74 let [15]. Českou změnu je proto třeba chápat jako národní odborné a politické rozhodnutí a jako odchylku od současného nadnárodního evropského doporučení. Horní hranice 74 let odpovídá evropskému programovému doporučení [14,15]. Ve věku 76–85 let je čistý přínos univerzálního screeningu hodnocen jako malý a další postup se liší podle předchozího screeningu, komorbidit a očekávané délky života. Nad 85 let se screening nedoporučuje [9]. Změna byla podložena analýzou dopadu na rozpočet, kterou zpracovalo NSC ÚZIS ČR. Podle publikovaného modelu je rozšíření věkového rozmezí spojeno s nárůstem nákladů programu o 5–6 % v prvních letech a v roce 2029 s náklady nižšími, než by odpovídalo zachování dosavadního vymezení [3].

S novou věkovou hranicí se mění i skupina osob, ze které se pokrytí počítá. Hodnoty pokrytí od roku 2026 proto nebudou přímo srovnatelné s předchozími roky a mohou se posunout, i když se skutečná účast nezmění.

 

Úpravy seznamu zdravotních výkonů plánované od roku 2027

Soubor úprav seznamu zdravotních výkonů by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2027 a je popsán ve znění schváleném v září 2026 (tab. 3, schéma 3). Konečná podoba i termín budou známy až po vydání novely.

 

Kontrola histologie a určení dispenzárního intervalu

Hlavní změnu představují signální výkony řady 158xx, jejichž poslední dvojčíslí odpovídá doporučenému intervalu, tedy 01, 02, 03, 05 a 10, u intervalu 3 a 6 měsíců dvojčíslí 13 a 16 a u intervalu, který nelze určit, dvojčíslí 17. Doplňuje je nový klinický výkon 15800 pro kontrolu výsledku histologického vyšetření. Signální výkon se bude vykazovat po každé koloskopii. Nebude-li prokázána neoplazie, bude možné interval určit ihned a nejčastěji jím bude 10 let, tedy návrat do screeningu. Bude-li neoplazie prokázána a odebrána tkáň, určí se interval až po zhodnocení histologie výkonem 15800. Ten zahrnuje kontrolu výsledku histopatologického vyšetření po biopsii, polypektomii, resekci nebo disekci a zápis do zdravotnické dokumentace, vykazuje se po obdržení výsledku a musí po něm následovat signální výkon. Intervaly 3 a 6 měsíců odpovídají časné kontrole po resekci nependulující léze o velikosti 20 mm a více provedené po částech, u níž je riziko lokální reziduální neoplazie. Interval 2 let odpovídá dispenzarizaci osob s Lynchovým syndromem, u dalších hereditárních syndromů se interval řídí konkrétní diagnózou. Intervaly vycházejí z doporučených postupů ČGS ČLS JEP [16], které se v části po polypektomii opírají o evropské doporučení [17] a v části hereditárních syndromů o evropské doporučení pro Lynchův syndrom a familiární riziko KRK [18]. Zhodnocení histologie a určený dispenzární interval budou zapsány ve zdravotnické dokumentaci a dostupné v informačních systémech. Zpětně pak bude možné vyčíslit, nakolik jsou dispenzární intervaly v souladu s doporučenými postupy a kolik koloskopií se provádí předčasně. Zda předčasných koloskopií také ubude, ukáže až zavedení.

 

Nové a upravené koloskopické výkony

Dosavadní výkon 15404 bude zrušen a jeho náplň přejde do čtyř výkonů rozlišených podle indikace a podle makroskopického nálezu neoplazie (tab. 3), z nichž tři jsou nové a výkon 15405 je upravený. Zrušení dosavadního výkonu navrhly zdravotní pojišťovny kvůli přesnějšímu hodnocení vykazovaných koloskopií. Číselné označení screeningových výkonů 15101, 15103, 15105 a 15107 zůstane nezměněné a v jejich názvech se bude nově uvádět, zda byla neoplazie prokázána. Název výkonů 15101 a 15103 zůstane koloskopie při pozitivním nálezu speciálního testu na okultní krvácení ve stolici s doplněním nálezu, výkony 15105 a 15107, dosud screeningová koloskopie, se budou nazývat primární screeningová koloskopie. Formulace neoplazie prokázána a neoplazie neprokázána v názvech výkonů označují makroskopický závěr endoskopisty při výkonu a nepředjímají výsledek histologického vyšetření. Do náplně nescreeningových koloskopií se doplní, že nález bude zhodnocen i z hlediska prevence KRK. Má to zabránit tomu, aby se osoba vyšetřená koloskopicky z jiné indikace předčasně vracela do screeningu, a zpřesnit údaje o pokrytí populace koloskopií. Výkon koloskopie u rizikových příznaků KRK je určen pro osoby s enteroragií, sideropenickou anemií nebo klinicky významným hmotnostním úbytkem, s patologickým nálezem při vyšetření per rectum nebo s nálezem na tlustém střevě při zobrazovacím vyšetření. Má zabránit tomu, aby pracoviště upřednostňovala jen preventivní výkony. Rozhodující je indikace, se kterou je pacient ke koloskopii odeslán.

Do primární péče míří nový výkon 15108 management kolorektálního screeningu –⁠ koloskopie, tedy management screeningu lékařem primární péče před screeningovou koloskopií. Vykazuje se s autorskou odborností 001, dále jej může vykázat odbornost 603 a nelze jej vykázat spolu s výkonem 15118.

 

Úhrady a lhůty

Preventivními koloskopiemi se rozumějí výkony 15101, 15103, 15105 a 15107. Jejich úhrada se má zvýšit prostřednictvím hodnoty bodu v úhradové vyhlášce pro rok 2027, bodová hodnota výkonů v SZV zůstává beze změny. Podle důvodové zprávy k návrhu vyhlášky má hodnota bodu činit 1,43 Kč. Prioritou programu jsou koloskopie po pozitivním TOKS provedené do 90 dní a screeningové koloskopie do 180 dní. Vázat úhradu na dodržení těchto lhůt zatím není možné, protože u screeningové koloskopie chybí v datech jednoznačný počáteční okamžik. Bude to možné po zavedení elektronické zdravotnické dokumentace a elektronické žádanky. U koloskopie po pozitivním TOKS je počáteční okamžik znám, a dodržení 90denní lhůty proto bude NSC sledovat jako ukazatel kvality screeningových pracovišť a výsledky jim zpětně předávat.

 

Dopady na endoskopickou praxi

Na endoskopická pracoviště přicházejí v rámci screeningového programu od roku 2026 i osoby ve věku 45–49 let. Od roku 2027 by se měly změnit kódy koloskopických výkonů a po každé koloskopii by se měl vykazovat signální výkon, který se dosud nevykazoval (tab. 1). Kontrola výsledku histologie se provádí i dnes, nově ji bude možné vykázat výkonem 15800.

Podle znění připraveného do novely SZV bude výkon 15800 hrazen plně. Vykazovat se bude po obdržení výsledku histologického vyšetření vzorků odebraných při výkonech 15103, 15107, 15407 a 15417 nebo při sigmoideoskopii 15403, nejvýše čtyřikrát za rok a jednou za den, a nebude jej možné vykázat spolu s klinickým vyšetřením provedeným týž den. Koloskopické výkony budou mít autorskou odbornost 115, výkon 15800 a signální výkony autorskou odbornost 105. Autorské odbornosti se liší prostřední číslicí, která určuje kategorii minutové režie, odbornost 115 má vyšší minutovou režii a odbornost 105 nižší. Zdravotním pojišťovnám se všechny budou vykazovat pod smluvní odborností 105 gastroenterologie. U pracovišť, která již screeningové výkony poskytují, by nové výkony měly navázat na stávající smlouvy. O podrobnostech vykazování mají být pracoviště informována dopisem do datové schránky, e-mailem a na odborných akcích České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Souběžně se připravuje tzv. reakreditace screeningových pracovišť, tedy udělení nových statusů Ministerstvem zdravotnictví ČR, protože většině center končí 5letá platnost statusu. Výzva k podání žádostí by měla být vyhlášena v říjnu 2026. Žádosti se budou podávat elektronicky v aplikaci eSTATUS, kterou připravilo NSC ÚZIS ČR. Aplikace přebírá co nejvíce údajů z centrálních registrů, vč. počtů vykázaných výkonů a údajů o zdravotnických pracovnících. Pracoviště doplní především údaje o technickém vybavení. Centra se současným statusem dostanou předem výpis údajů, které o nich registry obsahují, a mohou včas upozornit na nesrovnalosti. U nového pracoviště se počítá s alespoň jedním uzavřeným kalendářním rokem provozu. Součástí výzvy má být povinnost screeningového pracoviště nabízet objednání elektronickým objednávacím systémem. Pracovištím, která vlastní ani komerční systém nemají, má být umožněno využít objednávací systém vytvořený ministerstvem. Závazné bude znění vyhlášené výzvy. Elektronické objednávání je zároveň prvním krokem k centrálnímu sledování kapacit a čekacích dob screeningových pracovišť a výhledově ke sdíleným čekacím listinám, se kterými návrh optimalizace programu počítá, i k cílenému kontaktování osob, které se po pozitivním TOKS na navazující vyšetření nedostavily.

 

Otevřené otázky

Úpravy připravené pro rok 2027 se týkají především koloskopií. Dalším krokem má být část programu založená na TOKS. Jednání se vedou o externím hodnocení kvality testů a o nastavení cut-off, vč. hodnot specifických pro jednotlivé analyzátory. Pro zařazení samoodběrových sad do screeningu bude zřízena samostatná komise a v případě schválení bude realizován 5letý pilotní program v kolorektálním screeningu, souběžně s cervikálním. Nedořešené zůstávají sdílené čekací listiny screeningových center a systematická navigace osob s pozitivním TOKS, které se ke koloskopii nedostaví.

 

Závěr

Od zavedení adresného zvaní jde o nejvýraznější změnu programu. Nové vymezení cílové populace věkem 45–74 let je účinné od 1. 1. 2026. Úpravy SZV a úhrady mají následovat od 1. 1. 2027. Podstatná je evidence dispenzárních intervalů, díky které půjde odlišit preventivní výkony od dispenzárních a ověřit soulad s doporučenými postupy.

Endoskopická pracoviště čeká reakreditace a změna vykazování vč. nových kódů v informačním systému, jak shrnuje tab. 1. Jak změny ovlivní pokrytí cílové populace, návaznost a čekací doby, ukáže až jejich zavedení.

 

Příspěvek autorů

Koncepce práce: Š. Suchánek, M. Zavoral.

Zdroje a podklady k návrhu změn: L. Hrdlička, R. Chloupková, K. Hejduk, I. Tachecí, M. Hajdúch, T. Hauer, L. Dušek, O. Májek.

Grafické zpracování: Š. Suchánek.

Příprava prvotního znění rukopisu: Š. Suchánek.

Revize a úprava rukopisu: všichni autoři.

Supervize: O. Májek, L. Dušek, M. Zavoral.

Administrace projektu: Š. Suchánek.

Získání finanční podpory: Š. Suchánek, M. Zavoral.

Všichni autoři rukopis přečetli a souhlasí s jeho konečným zněním.

 

Prohlášení o využití nástrojů umělé inteligence

Při přípravě této práce byl použit nástroj umělé inteligence Claude (Anthropic), a to k sestavení a stylistické úpravě textu podle podkladů dodaných autory, k ověření bibliografických údajů proti databázi PubMed a registru DOI, k vytvoření obrázků a k předrecenznímu posouzení rukopisu. Nebyl použit ke tvorbě dat ani k jejich analýze. Po jeho použití autoři provedli kontrolu obsahu a přebírají za něj plnou zodpovědnost.

 

Dostupnost dat

Souhrnné ukazatele programu jsou veřejně dostupné na datových portálech NSC ÚZIS ČR [2]. Agregované podklady, které nejsou součástí otevřených datových sad, jsou dostupné u korespondujícího autora se souhlasem ÚZIS ČR.