Diagnostické metody infekce Helicobacter pylori

Diagnostic methods for Helicobacter pylori infection

Helicobacter pylori infection is one of the most common chronic bacterial infections in humans and the principal etiological factor of chronic gastritis and peptic ulcer disease, as well as a major risk factor for gastric adenocarcinoma and gastric MALT lymphoma. The Maastricht VI/Florence consensus defines H. pylori gastritis as an infectious disease irrespective of symptoms. Reliable detection of the infection is therefore essential both for identifying infected individuals and for confirming successful eradication. Testing should be performed primarily in individuals in whom a positive result will lead to eradication therapy. This review summarizes the current options for diagnosing H. pylori infection, their diagnostic accuracy, advantages, and limitations. Non-invasive methods comprise the urea breath test using labelled urea, the stool antigen test, and serology. The first two detect active infection and are suitable both for primary diagnosis and for confirmation of eradication. Among stool antigen tests, laboratory-based assays achieve higher accuracy than rapid tests, and validated laboratory assays using monoclonal antibodies are preferred. Serology cannot distinguish active from past infection and is unsuitable for a test of cure, although it retains a role in settings where the sensitivity of other methods is reduced. Invasive diagnosis is based on biopsy specimens obtained at gastroscopy comprising of the rapid urease test, histology, culture, and molecular methods. Histology allows assessment of morphological changes of the gastric mucosa in addition to detection of the infection. Given the rising primary resistance of H. pylori to clarithromycin and levofloxacin in Europe, antimicrobial susceptibility testing, whether culture-based or molecular, is becoming increasingly important. The article focuses on the choice of method according to the clinical situation, on factors that reduce diagnostic accuracy, particularly the use of proton pump inhibitors, antibiotics, and bismuth-containing preparations, and on the rules for confirming successful eradication.

Keywords:

Helicobacter pylori – Gastritis – gastrointestinal endoscopy – stomach neoplasms – breath tests – bacterial drug resistance

Autoři: T. Veselý ^1,2 ; K. Košťálová ^1-3 ; J. Bureš ^1,2 ; P. Urbánek ¹ ; M. Zavoral ^1,2 ; Š. Suchánek ^1,2
Působiště autorů: Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN Praha ¹; Ústav gastrointestinální onkologie, ÚVN – VFN Praha ²; Katedra vojenského vnitřního lékařství a vojenské hygieny, Vojenská lékařská fakulta UO Hradec Králové ³
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2026; 80(5): 390-398
Kategorie: Gastrointestinální onkologie: přehledová práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2026390

Souhrn

Infekce Helicobacter pylori patří mezi nejčastější chronické bakteriální infekce v lidské populaci a představuje hlavní etiologický faktor chronické gastritidy a peptického vředu i významný rizikový faktor adenokarcinomu žaludku a gastrického MALT lymfomu. Konsenzus Maastricht VI/Florence definuje gastritidu vyvolanou H. pylori jako infekční onemocnění bez ohledu na přítomnost klinických symptomů. Infekci je proto nutné spolehlivě prokázat a po léčbě ověřit úspěšnost eradikace. Testovány mají být především osoby, u kterých pozitivní nález povede k eradikační léčbě. Přehled shrnuje současné možnosti diagnostiky infekce H. pylori, jejich diagnostickou přesnost, výhody a limitace. Neinvazivní metody zahrnují dechový test se značenou ureou, průkaz antigenu ve stolici a sérologické vyšetření. První dvě metody prokazují aktivní infekci a jsou vhodné k primární diagnostice i ke kontrole eradikační léčby. U testu antigenu ve stolici dosahují laboratorní testy vyšší přesnosti než testy rychlé a preferovány jsou validované laboratorní testy s monoklonálními protilátkami. Sérologie nerozliší aktivní a prodělanou infekci a ke kontrole eradikace se nehodí, má však své místo v situacích, ve kterých je senzitivita ostatních metod snížena. Invazivní diagnostika vychází z bioptických vzorků odebraných při gastroskopii a zahrnuje rychlý ureázový test, histologické vyšetření, kultivaci a molekulárně biologické metody. Histologické vyšetření umožňuje vedle průkazu infekce posoudit také morfologické změny žaludeční sliznice. Rostoucí primární rezistence H. pylori ke klaritromycinu a levofloxacinu v Evropě zvyšuje potřebu stanovit antibiotickou citlivost kultivačními i molekulárními metodami. Práce se zaměřuje na volbu metody podle klinické situace, na faktory snižující diagnostickou přesnost, zejména na užívání inhibitorů protonové pumpy, antibiotik a přípravků obsahujících bismut, a na pravidla ověření úspěšnosti eradikační léčby.

Klíčová slova:

Helicobacter pylori – gastritida – nádory žaludku – dechové testy – endoskopie trávicího ústrojí – bakteriální léková rezistence

Stránka z

Zdroje

1. Chey WD, Howden CW, Moss SF et al. ACG clinical guideline: treatment of Helicobacter pylori infection. Am J Gastroenterol 2024; 119 (9): 1730–1753. doi: 10.14309/ajg.0000000000002968.

2. Kohoutová D, Banks M, Bureš J. Advances in the aetiology & endoscopic detection and management of early gastric cancer. Cancers (Basel) 2021; 13 (24): 6242. doi: 10.3390/cancers13246242.

3. Chen YC, Malfertheiner P, Yu HT et al. Global prevalence of Helicobacter pylori infection and incidence of gastric cancer between 1980 and 2022. Gastroenterology 2024; 166 (4): 605–619. doi: 10.1053/j.gastro.2023.12.022.

4. Bureš J, Kopáčová M, Koupil I et al. Significant decrease in prevalence of Helicobacter pylori in the Czech Republic. World J Gastroenterol 2012; 18 (32): 4412–4418. doi: 10.3748/wjg.v18.i32.4412.

5. Malfertheiner P, Megraud F, Rokkas T et al. Management of Helicobacter pylori infection: the Maastricht VI/Florence consensus report. Gut 2022; 71 (9): 1724–1762. doi: 10.1136/gutjnl-2022-327745.

6. Bureš J, Kohoutová D, Zavoral M et al. Helicobacter spp. in gastrointestinal oncology. Microb Health Dis 2025; 7: e1179. doi: 10.26355/mhd_20253_1179.

7. Costa LC, das Graças Carvalho M, La Guárdia Custódio Pereira AC et al. Diagnostic methods for Helicobacter pylori. Med Princ Pract 2024; 33 (3): 173–184. doi: 10.1159/000538349.

8. Dinis-Ribeiro M, Libânio D, Uchima H et al. Management of epithelial precancerous conditions and early neoplasia of the stomach (MAPS III): ESGE, EHMSG and ESP guideline update 2025. Endoscopy 2025; 57 (5): 504–554. doi: 10.1055/a-2529-5025.

9. Bureš J. Helicobacter pylori. In: Zavoral M (ed). Mařatkova gastroenterologie: patofyziologie, diagnostika, léčba. Praha: Karolinum 2021 : 468–486.

10. Best LM, Takwoingi Y, Siddique S et al. Non-invasive diagnostic tests for Helicobacter pylori infection. Cochrane Database Syst Rev 2018; 3 (3): CD012080. doi: 10.1002/14651858.CD012080.pub2.

11. Gisbert JP, Abraira V. Accuracy of Helicobacter pylori diagnostic tests in patients with bleeding peptic ulcer: a systematic review and meta-analysis. Am J Gastroenterol 2006; 101 (4): 848–863. doi: 10.1111/j.1572-0241.2006.00528.x.

12. Vörhendi N, Soós A, Anne Engh M et al. Accuracy of the Helicobacter pylori diagnostic tests in patients with peptic ulcer bleeding: a systematic review and network meta-analysis. Therap Adv Gastroenterol 2020; 13 : 1756284820965324. doi: 10.1177/1756284820965324.

13. Lemos FF, de Castro CT, Silva Luz M et al. Urea breath test for Helicobacter pylori infection in adult dyspeptic patients: a meta-analysis of diagnostic test accuracy. World J Gastroenterol 2024; 30 (6): 579–598. doi: 10.3748/wjg.v30.i6.579.

14. Sabbagh P, Mohammadnia-Afrouzi M, Javanian M et al. Diagnostic methods for Helicobacter pylori infection: ideals, options, and limitations. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2019; 38 (1): 55–66. doi: 10.1007/s10096-018-3414-4.

15. Osaki T, Mabe K, Hanawa T et al. Urease-positive bacteria in the stomach induce a false-positive reaction in a urea breath test for diagnosis of Helicobacter pylori infection. J Med Microbiol 2008; 57 (Pt 7): 814–819. doi: 10.1099/jmm.0.47768-0.

16. Qiu E, Li Z, Han S. Methods for detection of Helicobacter pylori from stool sample: current options and developments. Braz J Microbiol 2021; 52 (4): 2057–2062. doi: 10.1007/s42770-021-00589-x.

17. Silva Luz M, Tianeze de Castro C, Bueno Lemos FF et al. Stool antigen test for Helicobacter pylori infection in adults: a meta-analysis of diagnostic test accuracy. J Clin Gastroenterol 2025; 59 (5): 393–404. doi: 10.1097/MCG.0000000000002102.

18. Selgrad M, Tammer I, Langner C et al. Different antibiotic susceptibility between antrum and corpus of the stomach, a possible reason for treatment failure of Helicobacter pylori infection. World J Gastroenterol 2014; 20 (43): 16245–16251. doi: 10.3748/wjg.v20.i43.16245.

19. Miller JM, Binnicker MJ, Campbell S et al. Guide to utilization of the microbiology laboratory for diagnosis of infectious diseases: 2024 update by the Infectious Diseases Society of America and the American Society for Microbiology. Clin Infect Dis 2024; ciae104. doi: 10.1093/cid/ciae104.

20. Cho JH, Jeon SR, Kim HG et al. Factors for improving the diagnostic efficiency of the rapid urease test from the gastric corpus. Scand J Gastroenterol 2017; 52 (12): 1320–1325. doi: 10.1080/00365521.2017.1378712.

21. Gralnek IM, Morris J, Laursen SB et al. Endoscopic diagnosis and management of peptic ulcer bleeding: European Society of Gastrointestinal Endoscopy (ESGE) Guideline –⁠ Update 2026. Endoscopy 2026; 58 (8): 899–924. doi: 10.1055/a-2863-8314.

22. Rugge M, Sugano K, Scarpignato C et al. Gastric cancer prevention targeted on risk assessment: gastritis OLGA staging. Helicobacter 2019; 24 (2): e12571. doi: 10.1111/hel.12571.

23. Benites-Goñi H, Cabrera-Hinojosa D, Latorre G et al. OLGA and OLGIM staging systems on the risk assessment of gastric cancer: a systematic review and meta-analysis of prospective cohorts. Therap Adv Gastroenterol 2025; 18 : 17562848251325461. doi: 10.1177/17562848251325461.

24. Nafria B, Nyssen OP, Narbaiza J et al. Prevalence of primary Helicobacter pylori antibiotic resistance in Europe over the past four decades. Gut Microbes 2026; 18 (1): 2704245. doi: 10.1080/19490976.2026.2704245.

25. Cyrany J, Balihar K, Falt P et al. Gastroskopie –⁠ standardy kvality České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Gastroent Hepatol 2022; 76 (3): 194–211. doi: 10.48095/ccgh2022194.

26. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Číselník zdravotních výkonů VZP, verze 1474. 2026 [online]. Available from: https: //media.vzpstatic.cz/media/Default/dokumenty/ciselniky/vykony_01474.pdf.