Diagnostická přesnost faktoru R při rozlišování novorozenecké hepatitidy a biliární atrezie

Stáhnout PDF English version

Autoři: S. M. Dehghani ¹ ; S. Mohammadi ¹; I. Shahramian ² ; F. Parooie ²; H. Mirzaie ²; M. Salarzaei ²
Působiště autorů: Gastroenterohepatology Research Center, Shiraz, Iran ¹; Pediatric Gastroenterology and Hepatology Research Center, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran ²
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2021; 75(2): 143-148
Kategorie: Hepatologie: přehledná práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2021143

Souhrn

Úvod: Jaterní testy jsou součástí rutinně prováděných biochemických vyšetření krve, která jsou bezpečná a levná a poskytují informace užitečné pro diagnostiku a léčbu jaterních dysfunkcí. V této studii jsme hodnotili význam faktoru R při rozlišování intrahepatických a extrahepatických příčin cholestázy u kojenců. Metody: Na základě analýzy operační charakteristiky přijímače (ROC) jsme hodnotili diagnostickou hodnotu faktoru R v každé skupině, v porovnání s biopsií jater, která je zlatým diagnostickým standardem. Data byla analyzována pomocí statistického softwaru SPSS a hodnota p < 0,05 naznačuje statisticky významný rozdíl. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 37 pacientů s novorozeneckou hepatitidou (skupina A) a 25 pacientů s biliární atrezií (skupina B). Faktor R byl vypočten podle vzorce (ALT pacienta/ ULN) /(ALP pacienta/ ULN). Analýza ROC ukázala, že faktor R ≤ 0,09 s vysokou citlivostí (92 %) (p-hodnota = 0,001) ukazuje na diagnózu biliární atrezie. Specificita, pozitivní predikční hodnota (PPH), negativní predikční hodnota (NPH), diagnostická přesnost a oblast pod křivkou ROC (AUC) dosahovaly hodnot 75,7 %, 72 %, 93 %, 82 % a 0,87. Závěr: Studie ukázala, že faktor R je spolehlivý diagnostický marker pro odlišení nejčastějších intrahepatických a extrahepatických příčin novorozenecké cholestázy a v porovnání s biopsií jater, která je zlatým diagnostickým standardem, vykazuje dobrou diagnostickou přesnost, senzitivitu, specificitu, PPH i NPH.

Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že text článku odpovídá etickým standardům, byla dodržena anonymita pacientů a prohlašují, že v souvislosti s předmětem článku nemají finanční, poradenské ani jiné komerční zájmy.

Publikační etika: Příspěvek nebyl dosud publikován ani není v současnosti zaslán do jiného časopisu pro posouzení. Autoři souhlasí s uveřejněním svého jména a e-mailového kontaktu v publikovaném textu.

Dedikace: Článek není podpořen grantem ani nevznikl za podpory žádné společnosti.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

intrahepatická cholestáza – extrahepatická cholestáza – faktor R

Zdroje

Voutilainen S, Kivisaari R, Lohi J et al. A prospective comparison of noninvasive methods in the assessment of liver fibrosis and esophageal varices in pediatric chronic liver diseases. J Clin Gastroenterol 2016; 50(8): 658–563. doi: 10.1097/ MCG.0000000000000532.
Wolowich WR. Mary Lee. Basic skills in interpreting laboratory data. 4th ed. Bethesda, MD: American Society of Health-System Pharmacists 2009.
Zimmerman HJ, Ishak KG. General aspects of drug-induced liver disease. Gastroenterol Clin North Am 1995; 24(4): 739–757.
Aithal GP, Watkins PB, Andrade RJ et al. Case definition and phenotype standardization in drug-induced liver injury. Clin Pharmacol Ther 2011; 89(6): 806–815. doi: 10.1038/ clpt.2011.58.
Norris W, Paredes AH, Lewis JH. Drug-induced liver injury in 2007. Curr Opin Gastroenterol 2008; 24(3): 287–297. doi: 10.1097/ MOG.0b0 13e3282f9764b.
Andrade RJ, Lucena MI, Kaplowitz N et al. Outcome of acute idiosyncratic drug-induced liver injury: long-term follow-up in a hepatotoxicity registry. Hepatology 2006; 44(6): 1581–1588. doi: 10.1002/ hep.21424.
Yu Z, Fu SP, Zhan J et al. Investigation of application of ALT/ ALP ratio in the differential diagnosis of jaundice. J Biosci Med 2012; 2 : 1–4.
Dehghani SM, Haghighat M, Imanieh MH et al. Comparison of different diagnostic methods in infants with cholestasis. World J Gastroenterol 2006; 12(36): 5893–5896. doi: 10.3748/ wjg.v12.i36.5893.
Rafeey M, Saboktakin L, Hasani JS et al. Diagnostic value of anti-smooth muscle antibodies and liver enzymes in differentiation of extrahepatic biliary atresia and idiopathic neonatal hepatitis. Afr J Paediatr Surg 2016; 13(2): 63–68. doi: 10.4103/ 0189-6725.182558.
Disk MC,Mowat AP. Hepatitis syndrome in infancy –⁠ an epidemiological survey with 10 year follow up. Arch Dis Child 1985; 60(6): 512–516. doi: 10.1136/ adc.60.6.512.
Mowat AP, Psacharopoulos HT, Williams R. Extrahepatic biliary atresia versus neonatal hepatitis. Review of 137 prospectively investigated infants. Arch Dis Child 1976; 51(10): 763–770. doi: 10.1136/ adc.51.10.763.
Abou-Taleb A, Abdelhameed W, Ahmed A et al. Non-invasive diagnostic methods for differentiation of biliary atresia from neonatal hepatitis in upper Egypt. Int J Pediatr 2019; 7(4): 9265–9275. doi: 10.22038/ ijp.2018.36960.3219.
Balistreri WF. Neonatal cholestasis. J Pediatr 1985; 106(2): 171–184. doi: 10.1016/ s0022-3476 (85)80282-1.
Lee WS, Chai PF. Clinical features differentiating biliary atresia from other causes of neonatal cholestasis. Ann Acad Med Singap 2010; 39(8): 648–654.
Moyer V, Freese DK, Whitington PF et al.Guideline for the evaluation of cholestatic jaundice in infant: recommendations of theNorth American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2004; 39(2): 115–128. doi: 10.1097/ 00005176-200408000-00001.
Desmet VJ. Congenital diseases of intrahepatic bile ducts: variations on the theme “ductal plate maalformation”. Hepatology 1992; 16(4): 1069–1083. doi: 10.1002/ hep.1840160434.
Visser BC, Suh I, Hirose S et al. The influence of portoenterostomy on transplantation for biliary atresia. Liver Transpl 2004; 10(10): 1279–1286. doi: 10.1002/ lt.20234.
Zhou L, Shan Q, Tian W et al. Ultrasound for the diagnosis of biliary atresia: a meta-analysis. AJR Am J Roentgenol 2016; 206(5): W73–W82. doi: 10.2214/ AJR.15.15336.
Barshes NR, Lee TC, Balkrishnan R et al. Orthotopic liver transplantation for biliary atresia: the U.S. experience. Liver Transpl 2005; 11(10): 1193–1200. doi: 10.1002/ lt.20509.
Utterson EC, Shepherd RW, Sokol RJ et al. Biliary atresia: clinical profiles, risk factors, and outcomes of 755 patients listed for liver transplantation. J Pediatr 2005; 147(2): 180–185. doi: 10.1016/ j.jpeds.2005.04.073.