XVIII^th Gastroenterological day in Roznov

Letos se 18. ročník rožnovského setkání českých a slovenských gastroenterologů konal tradičně poslední májový pátek (31. 5.) v hotelu Eroplán za účasti více než 60 lékařů. V sesterské sekci bylo přítomno téměř 160 posluchaček. V letech minulých se akce konala v hotelu Relax, ale nově přistavený přednáškový sál hotelu Eroplán, podobný olympijskému pekingskému „Ptačími hnízdu“, propojený s hotelem vnitřními chodbami, umožňuje spojit příjemné s užitečným a pořádat sympozium i večerní společenskou akci (tzv. čtyřboj –⁠ večeře, cimbálovka, diskotéka, karaoke) v jedné budově.

První část přednášek byla věnována tlustému střevu a konečníku. Michal Varga z Baťovy nemocnice shrnul problematiku screeningu kolorektálního karcinomu s podtitulem „Od obvodního lékaře po endoskopii“ s důrazem na funkčnost vazby mezi praktickými lékaři a kolonoskopisty a na dostatečnou přípravu k výkonu –⁠ jednoho ze základních pilířů kvality screeningového programu.

Přemysl Falt z Vítkovické nemocnice shrnul možnosti snižování dyskomfortu pacientů při kolonoskopiích v přednášce, která zazněla v ústní podobě také na prestižním Digestive Disease Week (DDW) v USA. Technika zavádění přístroje ve vodní imerzi a insuflace oxidu uhličitého během vytahování endoskopu se ukázala z metod běžně použitelných v klinické praxi jako signifikantně „nejpříjemnější“ pro pacienta jak během vyšetření, tak v dalších hodinách po výkonu.

Martin Hanousek z téže nemocnice pak konstruktivně kriticky nahlížel na klinická doporučení Evropské společnosti digestivní endoskopie (ESGE) týkající se použití kolonické kapsle. Problémem zůstává cena výkonu, který není hrazen z veřejného pojištění (pacient by musel uhradit cca 25 000 Kč).

Alice Bártková z pořádající nemocnice Valašském Meziříčí zhodnotila možnosti konzervativní léčby akutní divertikulitidy a prevence jejích recidiv. Ne vždy je (na rozdíl od běžné klinické praxe) nutné u lehké akutní divertikulitidy použití antibiotik a jsou očekávány výsledky velké nizozemské studie týkající se tohoto tématu. V rámci profylaxe recidiv akutní divertikulitidy se jeví nadějně (dočasné?) použití mesalazinu a/nebo sekvenční terapie některými vybranými antibiotiky (např. rifaximin).

Michal Konečný z olomoucké FN demonstroval vlastní zkušenosti a úskalí biologické terapie IBD za desetileté období, včetně některých raritnějších komplikací, např. palmárních a plantárních pustul, lichen-like syndrom či exacerbace psoriázy.

Blok „Varia“ osvěžila přednáška Vladimíra Kojeckého (KNTB Zlín) rozebírající respirační projevy refluxní nemoci jícnu také z etiopatogenetického hlediska. U pacientů s bronchiálním astmatem//chronickým kašlem bez symptomů refluxní nemoci jícnu je k průkazu refluxu nutná pH metrie jícnu (gastroskopie bývá nepřínosná).

Jiří Dolina z brněnské bohunické kliniky zdůraznil opomíjený problém anorektální dysfunkce (ARD) s důrazem na rozevřené nůžky mezi dnes dostupnými diagnostickými možnostmi (kolonoskopie, anorektální manometrie, defekografie) a často chabými možnostmi konzervativní léčby ARD, nepochybně také nedostatečně využíváme spolupráci s oddělením rehabilitace.

Arpád Bóday z novojičínské genetické laboratoře podtrhnul možnosti spolupráce gastroenterologů s genetiky v rámci diagnostiky a také léčby nádorů GIT a zdůraznil význam určení některých genetických mutací v nádorové tkáni před zahájením chemoterapie některými biologiky (např. neúčinnost cetuximabu u pacientů s kolorektálním karcinomem a mutovanou formou K-ras, neúčinnost imatinib mesylátu u některých typů mutací c-kit v gastrointestinálních stromálních tumorech apod.).

State-of-the-art prezentaci „Biologická terapie a imunosupresivní terapie IBD“ přednesl Milan Lukáš z ISCARE Praha, kde vyjma správné strategie konzervativní léčby také zdůraznil důležitost správného načasování indikace k operačnímu řešení jakožto jednoho z důležitých faktorů artis medicinae gastroenterologicae.

Přednášky věnované jaterním onemocněním byly zaměřeny na diagnostiku ložiskových jaterních lézí pomocí klasických RTG metod i metod radionuklidových. Z klasických RTG metod byla Danielem Bartuškem (FN Brno-Bohunice) didakticky demonstrována např. sonografie s použitím echokontrastní látky (CEUS) a zdůrazněn význam této metody např. v diferenciální diagnostice ložisek HCC oproti non-HCC lézím v cirhotickém terénu. Metody radionuklidové (Jiří Prášek, FN Brno-Bohunice), tj. 99m-Tc-značené autologní erytrocyty, jsou nejspecifičtější metodou v diagnostice cévních malformací (hemangiomy jater) a jsou vhodným vyšetřením k potvrzení této diagnózy.

Náš slovenský host Michal Demeter z FN v Martině upozornil na variabilní projevy segmentální portální hypertenze (od asymptomatického průběhu po závažná varikózní krvácení) a nutnost specifické léčby dle etiologické příčiny. Lucia Holubová z pořádajícího pracoviště pak uvedla novinky z kongresu Evropské společnosti pro studium jaterních onemocnení (EASL) konaného letos v Amsterodamu. Zaměřila se především na hit posledních let –⁠ nealkoholickou jaterní steatózu a steatohepatitidu. Všechna medikamentózní opatření byla dosud spíše zklamáním a za jediný dokumentovaný projektivní faktor se považuje pomalá redukce hmotnosti ruku v ruce se zvýšenou pohybovou aktivitou.

V závěrečné sekci zaměřené převážně na oblast tenkého střeva zaujala přednáška dalšího slovenského hosta Dušana Baláže z Martina zdůrazňující poddiagnostikovanost protozoárních infekcí v gastroenterologické praxi, autor prezentace, jako dnes již jeden z mála gastroenterologů, má praktické zkušenosti s odběrem duodenální šťávy při ezofagogastroduodenoskopii (transport do laboratoře však musí proběhnout do 30 min!). Další možností diagnostiky protozoárních infekcí při průjmu představuje vyšetření čerstvého vzorku stolice (do 2 hod), což násobně zvyšuje šanci na správnou diagnózu nejčastějšího onemocnění –⁠ lambliózy.

Petr Fojtík z Vítkovické nemocnice pak poskytnul detailní rozbor osteologických parametrů celiaků, kterým byla diagnóza celiakie stanovena díky scree­ningu (předčasně) osteoporotických pacientů. Prevalence celiakie u osteoporózy je až čtyřikrát vyšší (2,2–2,5 %) než u běžné populace a u žen mladších 55 let léčených pro osteopenii/osteoporózu dosahuje prevalence celiakie až téměř 10 %, což je 20krát vyšší prevalence oproti běžné populaci!

Martin Liberda z pořadatelské nemocnice Valašské Meziříčí objasnil dia­gnostiku anemie u IBD. Nejčastějším druhem anemie u IBD je sideropenická anemie a v diagnostice sideropenie v terénu zánětu je velmi důležitým parametrem (vyjma hodnoty ferritinu) také výpočet saturace transferrinu (nízká hodnota saturace transferrinu potvrzuje sideropenii i u zánětem indukované normální hladiny ferritinu). Po sideropenii je dobré pátrat i u dosud neanemických pacientů s IBD.

Na závěr byla ve sdělení kolegů z IKEM (Peter Baláž, Marek Beneš) rozebrána mezenteriální ischemie –⁠ onemocnění mající v akutní podobě (akutní mezenteriální ischemie –⁠ AMI) velmi vysokou mortalitu (60–80 %). Toto onemocnění je často pozdě diagnostikováno (jen u 1/3 pacientů správná časná diagnóza), nejčastější příčinou je embolizace do některé z hlavních břišních magistrál (TC, AMS, AMI). Život zachraňující chirurgický výkon u AMI může mít následky v podobě syndromu krátkého střeva. Chronická mezenteriální ischemie (CMI) pak může být řešena také endovaskulárně, samotná CMI je samostatným rizikovým faktorem vzniku AMI. Ke zlepšení záchytu CMI by bylo vhodné u každé angiografie (či CTA) u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin standardně zobrazit tři břišní magistrály.

Vzhledem k tomu, že jsme pořádajícím pracovištěm Rožnovského gastroenterologického dne, netroufám si naše sympozium hodnotit a hodnocení ponechávám na účastnících s přáním, aby svou spokojenost projevili tím, že opět rádi přijedou do Rožnova v roce příštím. V roce 2014 se opět sejdeme v hotelu Eroplán na poslední májový pátek (30. 5. 2014).

MUDr. Martin Liberda

Gastroenterologická ambulance

Nemocnice Valašské Meziříčí a. s.

U Nemocnice 980, Valašské Meziříčí

liberdam@seznam.cz