Profesor Steffen Gay (1948–2025) in memoriam

Česká revmatologická společnost s hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 16. července 2025 zemřel ve věku 77 let profesor Steffen Gay, světově proslulý revmatolog a průkopník molekulární revmatologie. Steffen Gay byl emeritním profesorem experimentální revmatologie na Univerzitním nemocničním klinickém centru v Curychu a patřil k nejuznávanějším odborníkům ve výzkumu revmatických chorob. Světová revmatologická obec v něm ztrácí nejen výjimečného vědce, ale také zapáleného učitele a mentora, který zásadně ovlivnil vývoj oboru na mezinárodní úrovni.

Prof. Steffen Gay se narodil 22. března 1948 v Geyersdorfu v saském Krušnohoří, dnešní Annaberg-Buchholz v Německu. Vystudoval Lékařskou fakultu na Univerzitě v Lipsku, kde roku 1973 získal titul doktora medicíny. Poté se mu společně s budoucí manželkou, prof. Renate Gay, podařilo za obtížných okolností opustit východní Německo a překonat železnou oponu navzdory tehdejšímu režimu. Krátce pracoval v Mnichově na Max Planck Institute für Biochemie. V roce 1976 se manželé Gayovi vydali ještě dále na západ, a to do Spojených států amerických. Steffen Gay později vzpomínal, že touha pracovat v Americe jej provázela od počátku kariéry, a zásadní roli v uskutečnění tohoto cíle sehrálo stipendium Německé výzkumné nadace (DFG). Nejprve působil v oblasti biomedicínského výzkumu na Rutgers Medical School v New Jersey a krátce nato přešel na University of Alabama v Birminghamu, kde se naplno věnoval klinické imunologii a revmatologii. Již v časné fázi své vědecké dráhy se soustředil na studium buněčných a tkáňových mechanismů zánětu. V roce 1984 byl v Birminghamu jmenován profesorem medicíny. Současně se zapojil do řady mezioborových výzkumných programů a vedl také centrum Světové zdravotnické organizace (WHO) pro klasifikaci a diagnostiku revmatických nemocí. Ve Spojených státech amerických strávil zhruba 20 let, během nichž se etabloval jako mezinárodně uznávaný odborník. Jeho odborný růst pokračoval i později v Evropě. V roce 1996 přijal nabídku působit ve Švýcarsku na univerzitní klinice v Curychu, kde vybudoval nové Centrum pro experimentální revmatologii. Toto pracoviště se pod jeho vedením zařadilo mezi přední světová centra translačního výzkumu v revmatologii.

Prof. Gay významně přispěl k hlubšímu porozumění molekulárním a buněčným mechanismům revmatických onemocnění, zejména revmatoidní artritidy. Svou vědeckou pozornost často směřoval tam, kam se většina ostatních odborníků neodvážila –⁠ k synoviálním fibroblastům, buňkám dlouho opomíjeným. Právě on stál u zrodu moderního pohledu na tyto buňky jako aktivní hybatele chorobného procesu. Zároveň patřil k průkopníkům výzkumu epigenetické regulace zánětu u revmatických onemocnění. Vždy zdůrazňoval nutnost propojit základní výzkum s hledáním nových terapeutických možností a v tomto kontextu upozorňoval na význam synoviálních fibroblastů. Během své dlouhé vědecké dráhy publikoval stovky odborných prací v prestižních časopisech.

Za svoji vědeckou práci a zásluhy získal řadu ocenění, mimo jiné již v roce 1978 prestižní Carol Nachmannovu cenu, nejvyšší německé ocenění v revmatologii. V roce 2004 byl zvolen členem Německé akademie věd (Leopoldina) a v roce 2008 obdržel spolu se svou manželkou Renate prestižní Kussmaulovu medaili Německé revmatologické společnosti. Získal rovněž několik čestných členství v mezinárodních odborných společnostech včetně EULAR v roce 2011. V roce 2015 získal ocenění nazývané „Master of ACR“, nejvyšší akademické ocenění, které uděluje Americká revmatologická asociace. Tyto pocty dokládají mimořádný význam, jaký měl prof. Gay pro světovou revmatologii.

Po celá desetiletí byl velkým zastáncem mezinárodní vědecké spolupráce a neúnavně podporoval mladou generaci výzkumníků. Je třeba zmínit, že zvláštní pozornost přitom věnoval také všem, kteří pocházíme z bývalého východního bloku, kterým často jako jeden z prvních otevřel dveře k modernímu výzkumu. Nebál se dát šanci mladým, věřil jejich potenciálu a aktivně je zapojoval do svých výzkumných týmů i mezinárodních projektů. Mnoho z dnešních předních revmatologů vděčí za klíčové impulzy své vědecké dráhy právě jeho podpoře a iniciativě.

Česká revmatologická komunita na profesora Gaye vzpomíná jako na opravdového přítele a mentora. Měl blízké vazby na naše přední odborníky, zejména na tým Revmatologického ústavu v Praze. Podporoval stáže českých lékařů a studentů ve svém curyšském centru; díky tomu mohli mladí čeští lékaři získat cenné zkušenosti v zahraničí, a přispět tak k rozvoji výzkumu doma. Tato dlouholetá spolupráce vedla k mnoha společným publikacím v renomovaných časopisech a prezentacím na mezinárodních kongresech. Profesor Gay byl v prosinci 2016 hlavním zahraničním hostem na Středoevropském kongresu revmatologie (CECR) v Praze, kde přednesl úvodní přednášku na téma epigenetické regulace v zdraví a nemoci. Za své zásluhy mu bylo při této příležitosti na návrh České revmatologické společnosti uděleno Čestné členství ČLS JEP. Toto ocenění symbolizuje hlubokou úctu, kterou k němu česká lékařská obec chová.

Dovolte mi osobní vzpomínku na profesora Steffena Gaye. Vzpomínám na něj nejen jako na výjimečného vědce a vizionáře v oblasti revmatologie, ale i jako na člověka s nevšední kombinací intelektu, vášně a lidskosti. Jeho láska k vědě neznala hranic, pronikala i do chvílí neformálních setkání, například při společných diskusích nad sklenkou kvalitního červeného vína, které pro něj nebylo jen potěšením, ale i předmětem vědeckého zájmu. S jiskrou v oku dokázal rozvíjet úvahy o resveratrolu v červeném vínu a jeho potenciálních protizánětlivých účincích, jako by i v tom hledal další klíč k pochopení imunitních pochodů. Jedním z nejpůsobivějších dokladů jeho hluboké lidskosti je pro mě společná vzpomínka z letiště. Když na zemi nalezl opuštěnou letenku, neváhal se pro ni sklonit a vydal se na vlastní „pátrací akci“. Chodil neúnavně po terminálu, obracel se na kolemjdoucí a neztrácel odhodlání, dokud nenašel jejího majitele. Tato drobná epizoda, pro něj naprosto samozřejmá, prozrazovala mnoho: jeho empatii, smysl pro spravedlnost i neochvějnou víru, že má smysl udělat správnou věc, i když to vyžaduje čas a úsilí. Takový byl Steffen Gay –⁠ vědec s otevřeným srdcem a hlubokým respektem k druhým.

Česká revmatologická společnost ČLS JEP tímto vyjadřuje hluboký zármutek nad odchodem pana profesora a skládá mu čest za vše, co pro světovou i českou revmatologii vykonal. Upřímnou soustrast bychom rádi vyjádřili jeho rodině a blízkým. Věřím, že jeho odkaz bude nadále žít v práci všech, kteří jej znali a které inspiroval.

Čest jeho památce!

Ladislav Šenolt

předseda České revmatologické společnosti