#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zemřel prof. MUDr. Otakar Nyklíček, DrSc. FIAC (em.)


Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2011; 76(2): 164-165
Kategorie: Zprávy

Dne 25. ledna 2011 zemřel v požehnaném věku nedožitých 97 let dlouholetý přednosta gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Náchodě, učitel několika generací českých gynekologů a jeden ze zakladatelů oboru gynekologické exfoliativní cytologie v Československu  profesor MUDr. Otakar Nyklíček, DrSc., FIAC (em.).

Narodil se 24. 9. l914 ve Rtyni v Podkrkonoší v rodině usedlé v tomto městečku již několik generací. Otec František Nyklíček byl majitelem pohostinství na okraji města. Součástí hostince bylo i řeznictví a uzenářství a malý Otík již od dětství musel přikládat ruku k dílu a pomáhat  rodičům zvládat stálý náročný chod živnosti. Silnou citovou oporou mu byla laskavá matka Marie, rozená Matoušová, pocházející též ze Rtyně. Jelikož i matka měla ve svých ascendentech majitele restaurace, zdálo se, že je o životní dráze Otakara rozhodnuto. Jeho zájem však postupně nabíral jiný směr. Vydatně sportoval, prochodil celé široké okolí Rtyně, ale byl přitom pilný, zodpovědný a dobře se učil. Ve Rtyni absolvoval obecnou školu (1920-l925) a pak studoval Reformní reálné gymnasium v Trutnově. I zde dobře prospíval a po absolvování kvinty se mu naskytla příležitost doplnit si své vzdělání ve Francii na dijonském Lycée Carnot. Tam proti původním plánům prožil „jen“ dva roky (1932-1933), protože po zvládnutí mimořádně těžké pneumonie se jako rekonvalescent musel vrátit domů. V trutnovském gymnáziu pak roku  1934 úspěšně odmaturoval. Z Francie si přivezl nejen krásné celoživotní vzpomínky, ale i dokonalou znalost francouzského jazyka a mimořádný zájem o francouzskou kulturu, kterou pak celoživotně sledoval a studoval. Po maturitě se rozhodl pro studium medicíny, nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a hladce absolvoval první i druhé rigorosum. Již se  chystal k promoci, když jeho studium násilně přerušilo uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a MUC Nyklíček byl nucen vrátit se domů pomáhat otci ve vedení živnosti. Vyučil se číšníkem a vypěstoval si při této profesi virtuózní umění v zacházení s porcelánovým nádobím, příbory a platy. Tato dovednost jej již nikdy neopustila –⁠ nás mladé lékaře po letech udivoval šikovností a suverenitou při samoobslužném servírování v závodní jídelně. Ihned po skončení války dokončuje třetí rigorosum a 19. 12. 1945 je slavnostně promován v staroslavném Karolinu. Po krátké praxi na chirurgickém oddělení nemocnice v Trutnově je roku 1946 povolán k prezenční vojenské službě (tehdy trvající 6 měsíců) do Hradce Králové a poté do posádky v Novém Městě nad Metují.

Splnění jeho přání –⁠ práce na gynekologii –⁠ mu umožnil nástup na Gynekologicko-porodnickou kliniku LF v Hradci Králové v listopadu l946. Klinika byla tehdy vedena vynikajícím učitelem, diagnostikem a operatérem profesorem MUDr. Janem Maršálkem. Zde doktor Nyklíček rychle zvládl základy oboru jako sekundární lékař a od 1. 11. 1948 je zařazen do pedagogického procesu jako klinický asistent. V Hradci Králové se začal zajímat o nově se formující obor (v Evropě zcela nový) –⁠ gynekologickou cytologii. Korespondence s G.N. Papanikolauem měla být završena Nyklíčkovým studijním pobytem v USA. Pomocí krajanů získal dr. Nyklíček originální barviva, umožňující mu používat (dlouhá léta  u nás jedinému) Papanikolauovu tinkční metodu a Otakar Nyklíček se zcela ponořil do problematiky cytologie. Publikoval první cytologické práce a ve šťastném spojení koníčku a zaměstnání jej cytologie zcela opanovala. Na tom nic nezměnil ani fakt, že do plánovaného pobytu v USA rezolutně vstoupil únor 1948 s následným uzavřením hranic. Laskavost, vstřícnost a slušnost mu získaly úctu u pacientek i oblibu kolegů, kteří mu přisoudili roztomilou přezdívku „Papanyklíček“.

Jeho učitel a velký vzor profesor Maršálek přechází roku l952 jako přednosta Gynekologické kliniky do Olomouce a nadaného Nyklíčka si odvádí s sebou  jako svého zástupce. Tam oba pracují do roku  1953, ale jelikož žádný z nich nebyl majitelem „rudé knížky“ (a ani po tom netouží), jsou nuceni klinické funkce opustit.

Na MUDr. Nyklíčka se pousmálo štěstí, když využil možnosti obsadit náhle uvolněné místo přednosty gyn.-por. oddělení nemocnice v Náchodě (dosavadní primář Nesnídal náhle zemřel) a 1. 2. l953 nastupuje jako nový primář v Náchodě. Zde v nelehkkých podmínkách okresní nemocnice a rodících se OÚNZ vede oddělení a v průběhu let pozvedá úroveň náchodské gynekologie do nebetyčných výšek. Mimo vyčerpávající práce primáře soustavně vědecky pracuje, zakládá cytologickou laboratoř, publikuje, přednáší. Seznamuje s „kosmosem cytologie“ širokou lékařskou veřejnost a vstupuje do jejího povědomí. Některé jeho práce jsou prioritní u nás, jiné však svým významem překročily i hranice republiky (Nyklíčkův cytogram). Vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd získává v roce 1959 a veniam docenti obdržel 15. 10. 1965. Jeho vědecká činnost byla oceněna i v mezinárodním fóru, když byl roku 1968 jmenován Felow of International Academy of Cytology s právem užívat titul F.I.A.C. Téhož roku  1968 mu byla umožněna i účast na zahraničních kongresech, ale brzy nastává mráz normalizace. Přes neveselé poměry v celé společnosti Nyklíček dále vede oddělení, operuje, vede poradnu pro sterilní manželství i cytologickou laboratoř (která se rozrůstá rozsahem práce, nikoliv však personálně) a navazuje úzkou spolupráci s Gnotobiologickým ústavem ČSAV v blízkém Novém Hrádku. Produktem této spolupráce pak byla celá řada vysoce zajímavých prací z oblasti imunologie, imunohistochemie, ultramikroskopie (např. jako první u nás prokazuje imunologický princip antikoncepční účinnosti IUD).

Pak však jako blesk z čistého nebe je z rozhodnutí mocipánů doc. MUDr. Nyklíček, CSc., FIAC, v plné vědecké, fyzické i psychické síle penzionován. Jako výjimečně aktivní důchodce však stále vedl cytologickou laboratoř, stále pilně publikoval, pedagogicky působil na LF UK v Hradci Králové a soustavně pilně studoval (jeho znalosti odborné literatury byly encyklopedické), hýřil nápady a stále byl v kontaktu s pracovištěm ČSAV v Novém Hrádku. Jako vedoucí cytologické laboratoře pracoval až do roku 1995. Ani tehdy však jej aktivita neopustila a on se stal odborným garantem  a konzultantem centra cytologické diagnostiky v Náchodě a v této pozici pracoval ještě řadu let. Jeho cytologické nálezy byly naprosto perfektní, přesné, stručné, zásadně v PAP klasifikaci (v její mnichovské variantě), neboť Bethesda systém nepovažoval za přínos a této problematiky se týkala i jeho poslední odborná práce publikovaná před třemi lety.

Po návratu demokracie do naší vlasti nemohly nepřijít další významné pocty odborné i občanské. Roku 1992 je jmenován profesorem gynekologie a porodnictví. Dojemné předávání profesorských dekretů v Karolinu bylo i pro mě nezapomenutelným zážitkem. Roku následujícího je mu předán diplom doktora lékařských věd. Též roku byl jmenován prvním čestným členem Společnosti pro klinickou cytologii Lékařské společnosti JEP a vzápětí i emeritním členem IAC s právem užívat titul FIAC (em.). V roce 2002 byl pan porofesor jmenován čestným občanem města Náchoda a o několik měsíců později čestným členem České společnosti pro gynekologii a porodnictví.

Za svůj život publikoval 211 vědeckých prací a několik monografií. Nadčasové jsou publikace Gynekologická hormonální cytologie a ve svém čase průkopnická kniha Prodloužené těhotenství. Překrásná po stránce edukační je jeho kapitola o cytologii v Maršálkově Diagnostice ženských chorob.

Sám jsem se seznámil s panem profesorem roku 1974 při svém nástupu na oddělení. Vlídně mě přivítal noblesní pán aristokratického zjevu, ale bytostně demokratického nitra. Svým charismatem šířil klid a pohodu ve svém okolí. To také bylo asi příčinou krásných vztahů mezi šéfem a ostatními zaměstnanci a skutečně kolegiálních vztahů mezi lékaři. Jednal klidně, nikdy nezvyšoval hlas –⁠ toho ani nebylo zapotřebí, jelikož svým zjevem a nesmírně slušným jednáním vzbuzoval obrovský respekt. Jeho velké vizity byly každodenní, rychlé až bleskové. Na schodech mezi gynekologií a porodnicí jsme mu my mladíci nestačili. V operativě byl rychlým, pečlivým chirurgem zcela v intencích Maršálkovy školy. Ještě dnes, když listuji v Maršálkově Operační léčbě ženských chorob, v duchu vidím operovat profesora Nyklíčka. Jeho pedagogické působení na mladé lékaře bylo neagresivní, nenápadné, dovedl zaregistrovat zájem a ten ocenit. Zadal studijní úkol a po čase mezi řečí položil otázku týkající se dané problematiky a bylo mu hned jasno. Každý den též pracoval l-2 hodiny v ambulanci a veřejnosti je málo známá jeho perfektní znalost kolposkopie, což před 40 lety zdaleka nebyla samozřejmost, a jeho (mnou dodnes používaná) kolposkopická nomenklatura. Podařilo se mu vybudovat z oddělení těleso, jehož krédem byla dělná spolupráce a jeho odbornou i lidskou oporou byl pan šéf. Naprostá kolegialita, čestnost, vstřícnost byly u něho samozřejmostí a v těchto intencích nás také vychovával.

Při psaní těchto řádků si kladu otázku, zda uvedená slova nejsou jen „laudatio temporis acti“, ale pak si promítnu některé konkrétní příhody a okamžitě odpovídám: „ne, bylo to skutečně tak, jak uvádím“. Vzorem se stal nejen na pracovišti, ale i ve vlastní rodině. Obě jeho děti se staly lékaři a tradice pokračuje i v další generaci. Při jeho obrovském nasazení pracovním by se mohlo zdát, že již nemohl stihnout nic jiného, ale opak byl pravdou. Ve volném čase sportoval, hrál odbíjenou, ale i fotbal a později byl pravidelným divákem utkání sportu v Náchodě populárním –⁠ házené. Byl organizátorem kulturního života, zejména koncertů vážné hudby a výstav výtvarného umění. Víkendy trávil pravidelně na své chalupě v Malých Svatoňovicích, rodišti Karla Čapka, jehož života a literatury byl znalcem. Jeho příkladná péče o dlouhodobě nemocnou imobilní manželku byla pro mě zdrojem obdivu a pokory po celou řadu let. Při své laudaci k jeho 90. narozeninám jsem se s ním rozloučil parafrází Napoleonova obdivného výroku o jeho slavném chirurgovi Larreyovi. Nyní, chci-li jej opět použít, bohužel musím jej vyjádřit ve smutném, nenávratném perfektu: „Nyklíček c’etait l’homme, le plus vertueux que j’ai connu“.

MUDr. Jan Kestřánek
Gynekologická ambulance
Náměstí TGM  45
547 01 Náchod
kestranek@tiscali.cz 


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 2

2011 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#